Tve uvahy jsou zajimave, nekdy smutne. Ale snad trochu chapu (nezazila jsem).
Pises - Nemohla jsem u toho byt... Ale ty toho ted hodne muzes. Ted jsi s ní. A je dobre, ze si tim projdete ted spolu. A slzy k tomu patri...
Ty ji naucis, jak byt dobrou mamou, ktera se jednou nevzda sveho ditete
<3

@gabinat Díky za komentář. Ano tohle je velmi těžké přenést kdo nezažil, ale snažila jsem se 🙂 Víš ano teď jsem s ní a další snad většinu jejího života taky budu nebo to aspoň plánuju 🙂 jen tyhle chvíle nám už prostě nikdo nevrátí..nechci být zbytečně sentimentální nebo tak něco jen píšu o tom co žiju 🙂
Pokud jde o poslední větu. Její biologické mámě jsem vděčná protože nad celou situací evidentně velmi přemýšlela a udělal to co v dané situaci považovala za správné, myslím že to pro žádnou ženu není lehké rozhodnutí.