mám podobný problém,,,od září můžeme do školky,ale odvaha moc není,prt se sama nenají,jen poletuje a když ji usadím že půjdeme jíst tak je všechno důležitější než jezení...ač si myslím,že to není moc dobré,dala jsem stoleček s židličkou(né už tu jídelní dětskou stoličku,kde se třeba dají děti uvázat) tak to bylo lepší-ale zas je tam ta volnost-tak zapnu tv a při koukání na tv se nají-ale je to záležitost slabých 5 minut 😀

moje holčička, taky nikdy u jídla moc neposeděla, ale už skoro rok chodí do školky a tam pěkně sedí a papá s ostatníma dětma, tam se to pěkně naučí, funguje tam davové šílenství 🙂 opravdu nestačím koukat, když pro ni dojdu dřív a má třeba ještě svačinku, to mi řekne, že ještě dopapá a pak půjde, doma o víkendu je to teda horší, ale i doma se to určitě zlepší

@presss Jééé, tak to zní dost podobně jako u nás... Taky jsem si říkala, že kdyby šel do školky (sice až za rok), tak bude problém. Nevím, jak na něj.

Baru, ve školce se to zlepší neboj. Sofčša taky není dvakrát velký jedlík, do každého jídla jí přemlouvám a funguje jen pohádka v televizi, jinak jí nenakrmím.

@magdulin07 Faaakt??? Tak to se vyřešilo celkem v pohodě. Chodím do takového klubíku pro maminky s dětmi, ale tam to nějak nefunguje. Asi proto, že tam jsem já a pořád se ptám "nechceš hamat? nemáš hlad? dej si tohle, dej si tamto..." třeba ho tím stresuju. Nikdy jsem nezažila, že by mě dítě tahalo za rukáv a prosilo o jídlo..asi ho musím nechat vyhladovět.

jako bych viděla naše syna ve dvou letech. Rozhodně má ještě čas na to, aby jedl sám. Jsou děti, které se po jídle natahují a tak logicky brzy zkouší jíst i samy. Já jsem tohle u syna nikdy nepoznala, že by se mi natahoval po jídle nebo po lžičce. O jídlo nejevil zájem (dodnes má raději mléko). Kojila jsem do roku a půl a doktorka mi doporučila skončit, aby se trochu rozjedl (byl dost hubený), ale nezměnilo se nic. Aspoň na oběd jsem trvala na tom, aby něco teplého snědl a vždycky jsem odpočítala nějaký počet lžiček, které jsem chtěla ať sní. Až později po druhém roce bylo občas období, kdy si vzal do ruky vidličku a občas napíchnul brambor, ale se lžičkou ne. V březnu začal chodit do školky a tam ho ještě paní učitelky krmily. No, netrvalo ani dva měsíce a malý se nají sám. Když pro něj po obědě přijdu, hlásí že snědl polévku i druhé a hned se hrne do obchodu, kde musíme ještě koupit banán. Krásně se rozjedl a naučil se být více samostatný (sám se svleče, obleče. To sice už trochu uměl, ale nechtělo se mu moc do toho). Takže z mého pohledu, pokud je od mala nejedlík, je ve dvou letech ještě brzy, aby jedl sám.

@alanys Kecáš? Tak to jsem fakt ráda, že nejsem sama 🙂 Snažím se televizi u jídla omezit, ale přijde mi, že to je úplně stejný jako když si prohlíží u jídla v knížce nebo skládá kostičky... Přemýšlela jsem o nějakým zákaze, ale na druhou stranu jsem si říkala, že bych ho trestala za něco, co jsem způsobila já sama..

@petaov Tak to ráda slyším, asi to teda hodím za hlavu a nechám tomu volný průběh. Perou se ve mě dva směry - nechat ho být, když nechce, poslechnout ho anebo ho nějak vytrestat ("budeš sedět dokud to nesníš" apod.) Pohybuju se někde mezi, chci aby se najedl a zároveň mu to jídlo nechci zprotivit...

@xvavb01 chápu. Taky jsem občas chytla nerva a stála nad ním s lžičkou. Už mě pro něj nebavilo vařit, když jsem to stejně vždycky dojídala. Už jsem se i těšila, až půjde do školky a přestane mi vaření. Co se týče oběda, vždycky jsem ho nějak donutila, aby aspoň 5 lžiček snědl (nějakým rozptýlením, slibováním...). Jiné jídlo jsem tak neřešila (s večeřemi jsou to vzdala někdy v roce.)

@xvavb01 jinak ta knížka a kostičky mi přijdou lepší než televize. Malý jedl vždycky tak, že měl na stole plno hraček, a když ho nějaká zaujala, tak tu pusu otvíral tak nějak automaticky 🙂

@xvavb01 Dcerka mi taky jí doma jenom u televize, ještě minulý rok jsme neměli zrekonstruovanou kuchyni a jedli jsme v obyváku, všichni i malá, teď už máme jídelní stůl v kuchyni, ale malá chce pořád jíst v obyváku, jedla tam od narození, tak co bych jí to zakazovala, ona na to přijde a bude chtít jíst s náma u stolu, třeba když jsme u mých rodičů, tak tam jíme všichni dohromady a malá tam taky pěkně sedí a papá, takže ji nic nezakazuji ani nepřikazuji, co se teda týče jídla 🙂 a do takového klubíku pro maminky s dětma jsme chodily taky a tam to bylo to samé, prostě neposeděla, jídlo jsem jí musela dávat za chůze 🙂, ale školka to opravdu srovnala a taky je víc samostatná, co se týče oblékání

@xvavb01 Nekecám, fakt. Je děsná, jsem ráda, když sní k obědu tři sousta. Jako když sní půlku oběda, tak vyhlašuju fanfáry. Tresty, ani sliby něčeho za odměnu nebo dokonce výprask nepomůže. A věř mi, že byly dny, kdy jsem jí fakt na zadek dala, že nejí a dělá u toho vše možný. V židličce nejí už dobu, honím jí po pokoji a snažím se jí donutit k jídlu aspoň krelenou pohádkou, teď momentálně frčí Pingu. A určitě jsi to nezpůsobila ty. Asi to je u některých dětí takové telecí období. Do roka jedla v pohodě, pak zlom a stojí to za prd. Ve školce se to zlomí zase, uvidí jíst i jiné děti, takže takové to "jít jako ovce s davem" zapůsobí 🙂 Neřeš to Baru, důležitý je, že sní aspoň něco málo, pokud přibývá na váze a nijak nestrádá a je jinak veselej a všechno, tak bych to nehrotila.