MMR

Očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Očkuje se vakcínou Priorix.

Povinnost očkovat je dána Vyhláškou č. 537/2006 Sb. Základní očkování se provádí od 1. dne 15. měsíce po narození dítěte. Přeočkování probíhá za 6 až 10 měsíců po základním očkování, v odůvodněných případech i později s tím, že horní věková hranice pro podání očkovací látky není omezena. Maximální interval mezi dávkami by však měl být 3 – 5 let, záleží ale na konkrétní vakcíně. V případě promeškání termínu, není jednoznačně ustanoveno, zda je nutné očkování opakovat či stačí podat poslední dávku.

Jedná se o „živou“ vakcínu – do těla jsou vpraveny oslabené viry daných nemocí.

 

Z příbalové/souhrnné informace

-     Vakcína obsahuje: neomycin (antibiotikum), aminokyseliny, laktosa, mannitol, sorbitol

-     Použité viry jsou pěstovány na buňkách kuřecích embryí a lidských diploidních buňkách

-     Hypersenzitivní reakce na vaječnou bílkovinu je kontraindikací!

-     Klinická studie na 12000 subjektech sledovaných 42 dní po očkování

-     Velmi časté nežádoucí účinky (více než 1:10): zarudnutí v místě vpichu injekce, horečka více než 38 °C (měřeno rektálně)

-     Časté nežádoucí účinky (méně než 1:10): infekce horních cest dýchacích, vyrážka, bolest a otok v místě vpichu injekce, horečka vyšší než 39,5 °C

-     Méně časté nežádoucí účinky (méně než 1:100): otitis media, lymfadenopatie, anorexie, nervozita, abnormální pláč, nespavost, konjunktivitida, bronchitida, kašel, průjem, zvracení, infekce středního ucha, otok žláz na krku, v podpaží nebo v tříslech, ztráta chuti k jídlu, zarudnutí, podráždění a výtok z očí (zánět spojivek), otok příušních žláz

-     Vzácné (méně než 1:1000): alergické reakce, febrilní křeče,

-     Velmi vzácné (méně než 1:10000):

-     Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh: Meningitida, zánět varlat (orchitida), zánět nadvarlat (epididymitida), příznaky připomínající spalničky a příušnice, Trombocytopenie, trombocytopenická purpura, Anafylaktické reakce, Transverzální myelitida, Guillain Barréův syndrom, periferní neuritida, encefalitida, Erythema multiforme, Artralgie, artritida, Kawasakiho syndrom, lehce probíhající spalničky, přechodný bolestivý otok varlat, bolestivost a zánět kloubů, krvácení nebo snadnější tvorba modřin než obvykle, způsobená poklesem počtu krevních destiček, multiformní exsudativní erytém, zánět měkkých mozkových plen nebo míchy, mozku a periferních nervů

 

Jednotlivé nemoci

 Zarděnky (rubeola)

-     exantémové onemocnění způsobené viry ze skupiny togavirů

-     Šíří se kapénkovou infekcí a také transplacentárně (z matky na plod)

-     Jde o lehké onemocnění - proběhne často jen kožní vyrážkou (pupínky se neslévají dohromady jako u spalniček), které předchází rýma a kašel, zduřením uzlin a horečkou, často mají i zcela bezpříznakový průběh

-     mají jen minimum závažných komplikací ve smyslu ohrožení samotného organismu pacienta

-     po přirozeném prodělání nemoci se vytváří trvalá celoživotní imunita

-     Virus zarděnek má tzv. teratogenní účinky – tzn., že svou přítomností může poškodit vývoj plodu v těle matky. (děti žen, které zejména v prvním nebo druhém trimestru těhotenství prodělaly infekci zarděnek, jsou tedy zvýšeně ohroženy anatomickými malformacemi i úmrtím ještě ve stadiu plodu - je to riziko pouze akutní infekce zarděnek, která proběhne v prvních dvou trimestrech gravidity) → riziko vrozeného zarděnkového syndromu dosud nenarozených dětí odůvodňuje očkování proti zarděnkám

-     Podle statistik Státního zdravotního ústavu výskyt v ČR: v r. 2011 28 případů, v r. 2012 7 případů, v r. 2013 0 případů, v r. 2014 (do listopadu) 1 případ

-     Úvaha – Vavrečka: prohlášení Ministerstva zdravotnictví: „Zarděnky s sebou nesou vážné riziko pro plod, pokud jimi onemocní žena ve fertilním věku…“ (tj. ve věku cca 14-45 let) – skutečnost: zarděnky jsou nebezpečné pro plod, pokud jimi žena onemocní během prvních dvou trimestrů těhotenství → nutnost zajistit účinnou protilátkovou ochrana žen trvající po dobu fertilního věku → před počátkem očkování byla proděláním zarděnek v dětství chráněna většina žen → od r. 1982 se očkovaly pouze dívky, které neměly protilátky, a to ve věku 12 let → změna v r. 1984 – očkují se všechny dívky (i ty, co nemoc prodělaly) → od r. 1985 se očkují všechny děti, a to v batolecím věku → výsledek: před zavedením očkování byl CRS s incidencí 1:10–35 miliónů obyvatel ročně, údaje výskytu po zahájení očkování jsou téměř nedostupné, ale např. v Saudské Arábii vzrostl po očkování výskyt CRS 4x; Švédské studie prokázaly, že při očkování batolat se protilátky vytratí do 12 let věku dítěte u 41 – 45 % očkovanců → ochrana žen ve fertilním věku oproti době před očkováním klesá (zjistit současnou incidenci CRS je téměř nemožné, protože ultrazvukové vyšetření plodu poškození odhalí a je indikováno přerušení těhotenství)

-     Názor dr. Mendelsona: předcházením onemocnění zarděnkami v dětství (= očkování) může zvýšit nebezpečí, že ženy onemocní zarděnkami ve fertilním věku

 

Spalničky

-       Infekční virové onemocnění, šíří se kapénkami od nemocného člověka

-       Inkubační doma 7 – 18 dní

-       Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek, v ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím a 4. až 5. den je patrná sytě červená až fialová vyrážka. Začíná na záhlaví odkud se šíří po celém těle. Jakmile vyrážka postihne celé tělo, horečka klesá a nastává období rekonvalescence

-       Nemocný je nakažlivý již krátce před vypuknutím prvních příznaků a nakažlivost končí do 4 dnů po vzniku vyrážky.

-       Prožití nákazy zanechá celoživotní imunitu

-       V ČR se očkuje od roku 1969

-       Podle statistik Státního zdravotního ústavu výskyt v ČR: v r. 2011 17 případů, v r. 2012 22 případů, v r. 2013 15 případů, v r. 2014 (do listopadu) 222 případů (epidemie u dospělých osob ve věku 35 – 45 let; zdroj: Krajská hygienická stanice Ostrava)

-       Před zavedením očkování byla úmrtnost na spalničky ve vyspělých zemích mizivá, jednalo se o běžnou dětskou nemoc, jejíž prodělání zajistilo celoživotní imunitu, kojenci byli chráněni prostřednictvím mateřského mléka; nyní se spalničky šíří očkovanou populací, protože imunita navozená vakcínou časem klesá, a to činí dospělé náchylnějšími k nemoci

-       Informace dr. Mendelsona: v roce 1900 bylo v USA 13,3 úmrtí na 100 000 obyvatel, v roce 1955 už to bylo jen 0,03 úmrtí na 100 000 obyvatel – úmrtnost klesla o 97,7% - plošné očkování bylo zavedeno v roce 1963

Z rozhovoru s MUDr. Elekovou a Prof. Prymulou (http://www.vitalia.cz/specialy/ockovani-pro-a-proti/dalsi-onemocneni-priusnice-spalnicky-obrna/):

Otázka: Jaké důsledky může mít prodělání spalniček?

LE: Pozitivní: celoživotní imunita, snížení rizika rakoviny. Posílení imunity (po odeznění fáze útlumu imunity). Podpoření vývoje dítěte, děti obvykle udělají skok ve vývoji. Překonání spalniček v optimálním věku bylo vždy považováno za důležité, proto rodiče dbali o to, aby děti spalničky měly, nechávali je úmyslně nakazit. Za mého dětství měl spalničky téměř každý a nevzpomínám si, že bych o té nemoci slyšela mluvit jako o něčem nebezpečném. Dívky pak předají protilátky při kojení svému dítěti a nemusí se o něj bát jako dnešní matky.

Negativní: u oslabeného nebo špatně léčeného jedince mohou mít spalničky – stejně jako jakákoli jiná nemoc – vážný průběh. Pokud vás někdo straší spalničkami v Africe, jak tam děti umírají, pak je třeba vědět, že neumírají primárně na spalničky, ale na to, že jsou podvyživené, nemají dost vitamínu A (který má prokazatelně ochranný efekt a využívá se i léčebně) a mohou mít i nevhodnou léčbu, např. léky na potlačení horečky. V civilizovaných zemích by na spalničky nemělo umřít žádné dítě. Existuje riziko neurologických komplikací, ale to má vakcína také. Porovnejte si statistiky: když se proti spalničkám neočkovalo, výskyt autismu byl 1 na 10–20 tisíc dětí. V době, kdy se očkuje, je kolem 1 %.

Správná léčba spalniček: dítě má být v posteli, v teple, dostatečně pít, nebýt vystaveno zbytečným stimulům (TV, počítač). Nesmí se mu srážet horečka! Ani kdyby mělo 40 °C! Kdybyste to nemohli vydržet, dejte mu zábal, ale ne lék! Je prokázáno, že potlačení horečky při infekci zvyšuje riziko komplikací a úmrtí (v té Africe až 5×). Dejte dítěti hodně vitamínu A, po dobu nemoci klidně i desetinásobek doporučené dávky. Také dejte homeopatický lék, buď něco nespecifického na imunitu, jako je Citomix, Gunaprevac, Oscillo, nebo najděte (sami nebo s pomocí homeopata) specifický lék. Běžnými léky na spalničky jsou např. Pulsatilla, Euphrasia.

RP: Spalničky nejsou nezávažným onemocněním. Mohou rezultovat až ve specifický zánět mozku i úmrtí, i když tyto nejzávažnější komplikace rozhodně nejsou časté.

 

Příušnice

-       Virové onemocnění

-       Projevy: zduření jedné či obou slinných žláz, teplota 38-40°C, ztráta chuti, bolest hlavy a bolest zad

-       Prodělání infekce poskytuje doživotní imunitu

-       Relativně nebezpečná pro dospělé muže – může dojít k zasažení varlat – i tak ale zřídka způsobuje neplodnost, protože obvykle je zasaženo jen jedno varle

-       Názor dr. Mendelsona: pokud má očkování sloužit k ochraně dospělých mužů, bylo by smysluplné provádět ho pouze u můžu, kteří si před nástupem puberty nevytvořili přirozenou imunitu (ne očkovat plošně všechny v kojeneckém věku!)