Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
xvink
23. říj 2017 Čtené 218x

Porodní přání

Jméno rodičky, jméno manžela

Dětský lékař:

Velice stojím o co možná nejpřirozenější způsob vedení porodu bez urychlování celého procesu. Porod považuji za velmi intimní zážitek, proto bych uvítala co největší soukromí, tj. vyloučení pohybu všech osob na porodním sále, které tam nejsou v daný okamžik nezbytně nutné. 

Porod (první, druhá a třetí doba porodní):

  • Možnost stálé přítomnosti manžela/porodní asistentky, včetně tzv. příjmu.
  • Přeji si být informována o veškerých zásazích a nutném podání léků, nepřeji si žádný zásah bez mého vědomí a souhlasu. Preferuji komunikaci prostřednictvím své PA.
  • Preferuji možnost volného pohybu, využívání relaxačních pomůcek (především možnost pobytu ve vodě) a nefarmakologických metod tišení bolesti.
  • Omezení vaginálních vyšetření na nezbytné minimum.
  • Nepřeji si jakékoliv urychlování porodu, ani nabízení léků na tišení bolesti (v případě potřeby o ně požádám).
  • Prosím o možnost výběru porodní polohy (či jejich případné střídání), eventuálně porod do vody.
  • Přeji si porodit bez nástřihu hráze.
  • Přeji si přirozený průběh při konečném vypuzování dítěte bez vnějších zásahů – v žádném případě si nepřeji, aby dítě bylo vytlačováno další osobou tlakem na břicho. Po porození hlavičky bych chtěla počkat na další kontrakci a nechat miminko celé vyklouznout ven, a pokud to okolnosti dovolí, ráda bych si miminko zachytila sama (s pomocí porodní asistentky).
  • Po samotném porodu bych ráda vyčkala na přirozené porození placenty (nepodávat oxytocin, netahat za pupeční šňůru).
  • Přejeme si vydání placenty domů.

Po porodu

  • Prosím o bezprostřední položení nahého miminka na tělo matky („kůže na kůži“), až poté jemně osušit (otřít, nikoli však otírání ručiček kvůli vůni plodové vody) a poté společně přikrýt. Ráda bych vyčkala na samopřisátí miminka.
  • Pupečník prosím podvázat a přestřihnout až po jeho dotepání.
  • Nezbytná vyšetření provést na těle matky, vážení a měření miminka prosím odložit na pozdější dobu (nejdříve po cca 2 hodinách po porodu). Miminko si ani poté nepřeji koupat (umývat) minimálně 24h – nechat vstřebat novorozenecký mázek.
  • Vitamín K podat ústy (nepodávat injekčně).
  • Nepřeji si, aby byly dítěti vykapány oči Ophtalmo Septonexem.
  • Přeji si neustálý kontakt matky a dítěte bez odloučení. Všechna vyšetření provádět za přítomnosti jednoho z rodičů.
  • Nepřeji si, aby bylo miminko jakkoli přikrmováno. Nezbytný případný příkrm pouze alternativním způsobem a pouze mateřským mlékem, o čemž si přeji být předem informována.
  • Pokud by to bylo možné, uvítala bych pobyt na nadstandardním pokoji (nebo pobyt na běžném pokoji sama s miminkem).

Případný císařský řez

  • V případě, že by bylo z nějakého důvodu nutné přistoupit k sekci, preferuji spinální anestezii a přítomnost manžela na sále až do vybavení miminka.
  • Prosím o bezprostřední přiložení dítěte „kůže na kůži“ (alespoň na chvíli) a pokus o první přisátí hned na sále. Následně bych si přála, aby byl bonding umožněn manželovi.
  • Přeji si milking.
  • V případě užití celkové anestezie, prosím, aby bylo miminko co nejdříve předáno otci a ten se o něj mohl postarat až do doby, kdy toho budu schopná já.

Děkuji za vstřícnost a pochopení.

Čti celý článek
xvink
3. dub 2015

Během svého "studia" téhle problematiky jsem už narazila i na očkování nepovinná. I když jsou to pro mě okrajové záležitosti, když se něco dozvím, tak to sem dám... A prosím, omluvte grafickou stránku, kopíruji z Wordu a prostě se to takhle rozsype. 

Rotaviry

O nemoci

-     Jsou třetím nejčastějším původcem virových střevních infekcí (vyvolávají asi 11% onemocnění) 

-     Nejvyšší riziko je u dětí ve věku 4 měsíců až 3 let 

-     Převážná většina onemocnění proběhne bez komplikací 

-     Úmrtí kojenců a batolat jsou zcela výjimečná 

-     Příznaky infekce: horečka, zvracení, vodnatý průjem 

-     Onemocnění trvá 5 – 8 dnů

-     Účinnou ochrannou u malých dětí je kojení

Vakcíny

-     V ČR se očkuje dvěma perorálními vakcínami: Rotarix a RotaTeq

1. Rotarix

-     živá vakcína obsahující vir pomnožený na Vero buňkách africké opice

-     chrání proti lidskému rotaviru

-     obsahuje: sacharózu a sorbitol (alkoholový cukr, který může způsobovat: průjem a nadýmání a je označován jako nevhodný pro děti)

-     dávají se dvě dávky: 1. nejdříve v 6 týdnech, rozestup mezi dávkami 1-4 měsíce; obě dávky by měly být podány do 16 týdnů věku, nejdéle do 24 týdnů věku

-     studie provedena na 60 000 dětech

-     při studii na předčasně narozených dětech zahájena studie na 1009 dětech, ve výsledcích je publikován jen soubor 988 dětí (21 dětí z neuvedených důvodů studii nedokončilo) → 339 dostalo placebo (nespecifikováno), 670 dětí dostalo Rotarix; všechny děti k tomu dostali běžné další očkování (hexavakcínu + další) → závěr: v obou skupinách byl stejný výskyt NÚ, tzn. vakcína je u nedonošených dětí dobře tolerována (NÚ postihly 29,3% dětí v rotavirové skupině a 40,7% dětí v placebo skupině – jednalo se o horečku vyšší než 39,5, průjem, zvracení, nechutenství, bolesti břicha)

-     podle VAERS bylo v letech 2008-2009 hlášeno 436 vážných NÚ, z toho 21 úmrtí

-     nežádoucí účinky dle příbalové informace:

Časté: průjem, podrážděnost

Méně časté: bolest břicha, nadýmání, dermatitida

S nezjištěnou četností: průjem s vylučováním viru ve stolici, hematochezie, apnoe

2. RotaTeq

-     Živá vakcína obsahující rekombinaci 5 virů

-     Obsahuje: sacharóza, citronan sodný, monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, hydroxid sodný, polysorbát 80, živné půdy

-     dávají se tři dávky: 1. mezi 6. A 12. týdnem věku, interval mezi dávkami 1-3 měsíce; všechny dávky by měly být podány do 32 týdnů věku

-     nežádoucí účinky dle příbalové informace:

Velmi časté: průjem, zvracení, horečka

Časté: infekce horních cest dýchacích,

Méně časté: nasofaryngitida, zánět středního ucha, hematochezie, bolest břicha, vyrážka

Vzácné: bronchospasmus, kopřivka

S nezjištěnou četností: anafylaktická reakce, angioedém, podrážděnost

Dle MUDr. Cabrnochové „Účinek vakcíny setrvá i do dalšího roku života“ – chrání tedy dítě jen 1-2 roky.

V březnu 2010 vyzval FDA i evropská EMA pediatry, aby zastavili očkování Rotarixem a později i RotaTeqem, protože byl ve vakcínách zjištěn prasečí cirkovirus (účinně ničí lymfocyty a způsobuje úhyn zvířat) – množství tohoto viru ve vakcíně bylo 10x vyšší než množství rotavirů → následně FDA a EMA vydaly stanovisko, že tento virus je pro člověka neškodný, a povolily pokračovat v distribuci vakcín s vybídnutím výrobců, aby tento virus z vakcín odstranili.

 Pneumokoková onemocnění

 O nemoci

-     nejčastější respirační bakteriální onemocnění

-     streptococcus pneumoniae je bakterie, která může způsobit širokou škálu různých onemocnění - od zánětu středního ucha a dutin (pneumokok způsobuje asi 40% onemocnění), přes zápal plic (pneumokok způsobuje asi 63% onemocnění), až po meningitidu

-     nejvíce onemocnění se vyskytuje u dětí do 2 let věku

-     četnost závažných onemocnění není vysoká a dominuje především u seniorů

-     inkubační doba je 1-3 dny

-     přenáší se kapénkovým způsobem

-     je popsáno 91 různých sérotypů pneumokoků

-     dle závěrů studie prof. Prymuly: celková účinnost vakcín je cca 6-8%

-     dle RNDr. Petráše se jasně ukázalo (např. ve Velké Británii), že očkované děti jsou mnohem náchylnější k ostatním (neočkovaným) sérotypům

Vakcíny

1. Prevenar 13

-         Obsahuje 13 pneumokokových sérotypů

-         Vakcína obsahuje: fosforečnan hlinitý (125 mikrogramů hliníku), polysorbát 80, sodík

-         Pro děti od 6 týdnů věku

-         ve věku do 6 měsíců se očkuje 4 dávkami – schéma 3+1 (od 2 měsíců věku je možné očkovat jen 3 dávkami – schéma 2+1), od roku věku do dvou let se očkuje 2 dávkami a od dvou let se očkuje již jen 1 dávkou

-         dávka je vždy stejná – 0,5 ml vakcíny (je jedno, jestli je podávána kojenci nebo dospělému)

-         Očkuje se schéma 3+1 (možné i 2+1), děti starší 2 let jen jedna dávka

-         Současné podání s hexavakcínou vede k cca 4krát vyššímu výskytu nežádoucích účinků v porovnání s očkování pouze Prevenarem – SÚKL doporučuje očkovat odděleně; obsaženo i v příbalovém letáku „V případě současného podání přípravku Prevenar 13 a přípravku Infanrix hexa byla pozorována zvýšená četnost hlášení křečí (s horečkou nebo bez ní) a hypotonicko-hyporesponzivních epizod (HHE).“

-         velmi časté a časté nežádoucí účinky z klinické studie u dětí do 5 let: zvracení, průjem, nechutenství, vyrážka, horečka vyšší než 39°, podrážděnost, ospalost, otok a bolestivost v místě očkování, neklidný spánek, omezení pohyblivosti v místě očkování, erytém

-         Sám výrobce uvádí, že očkované děti jsou náchylnější k zánětu středního ucha vyvolanému kmeny ve vakcíně neobsaženými

2. Synflorix

-       Obsahuje 10 pneumokokových sérotypů

-       vakcína obsahuje: hemofilový protein D, difterický toxoid, tetanický toxoid, fosforečnan hlinitý (500 mikrogramů hliníku)

-       Pro děti od 6 týdnů věku do 5 let

-         ve věku do 6 měsíců se očkuje 4 dávkami – schéma 3+1 (od 2 měsíců věku je možné očkovat jen 3 dávkami – schéma 2+1), od roku věku do pěti let se očkuje 2 dávkami

-         velmi časté a časté nežádoucí účinky z klinické studie u dětí do 5 let: nechutenství, podrážděnost, ospalost, bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu, horečka vyšší než 39°

Očkování proti HPV

-     Předpokládá se, že hlavní příčinou karcinomu děložního hrdla je infekce epitelu jedním z typů HPV virů (za nejčastější a nejnebezpečnější jsou považovány HPV 16 a HPV 18, ale různé studie prokázali u žen s rakovinou děložního čípku přítomnost i dalších virů HPV)

-     Vakcína by měla ženu ochránit před několika typy virů HPV, které jsou spojovány se vznikem rakoviny děložního čípku

-     Imunologové uvádějí, že při potlačení HPV 16 a HPV 18 se jiné kmeny HPV mohou stát agresivnějšími (potenciálně onkogenních kmenů HPV je cca 30)

-     Vývoj infekce HPV, která může vyústit v rakovinu děložního čípku, je ve většině případů velmi pomalý - karcinom se postupně vyvíjí po 10-15 let → pokud je nemoc odhalena v tomto období, jsou všechny předpoklady k úplnému vyléčení

-     Méně než 1% infekce HPV u žen přejde do stádia rakoviny

-     Pravidelným cytologickým screeningem je možné odhalit změny děložního hrdla, které předcházejí vzniku nádoru; přednádorové stavy jsou pak léčeny a nepřejdou do stadia invazivního karcinomu – důležitá je tedy prevence!

-     Nakažení HPV virem je běžné u 75-80% žen; většin se s touto infekcí během 1-2 let vyrovná, aniž by jakkoliv onemocněly

-     přímá příčinná souvislost mezi HPV a rakovinou nebyla nikdy prokázána

-     Rizikové faktory onemocnění: kouření (zvyšuje riziko 3,5x), alkohol, dlouhodobé užívání antikoncepce, léčba glukokortikoidy

-     očkování nechrání proti rakovině, ale pouze před očkovanými kmeny viru

-     vakcíny proti HPV jsou nejdražší, které kdy byly uvedeny na trh

-     Očkování nezabrání infekci HPV jinými typy virů – riziko rakoviny děložního čípku je u očkovaných žen v průběhu 10 let po očkování 3x-12x vyšší

-     Doba trvání ochrany po očkování není v současné době spolehlivě známá – pokud je dívka očkovaná kolem 13. roku věku, pak není jisté, zda v době zahájení sexuálního života bude mít stále dostatek protilátek

-     Dívky je třeba očkovat, dokud ještě nejsou virem HPV nakažené

-     Očkování nemá terapeutický účinek proti již existující infekci (naopak potom zvyšuje riziko onemocnění rakovinou)

-     Prof. Strunecká:

-       neexistuje důkaz (laboratorní testy to neprokázaly), že viry způsobují růst nádorů

-       v příbalovém letáku výrobce uvádí, že u žen, které již v těle vir mají, očkování způsobí nárůst rizika nádoru o 46% způsobených jinými typy virů

-       v USA 200 úmrtí spojovaných s vakcínou

-       klinická studie probíhala proti jiné vakcíně (nikoliv proti placebu)

-       nebyly provedeny validní a dostatečně přesvědčivé studie o bezpečnosti HPV vakcín u adolescentních dívek

-       video – dánský dokument (slovenské titulky)

https://www.youtube.com/watch?v=cjhTTiYePKw

Vakcíny:

 1. Silgard (Gardasil)

-         na trhu od r. 2006, výrobce Merck Sharp&Dohme

-         tetravalentní vakcína (HPV 16 a 18 a HPV 6 a 11)

-         obsahuje: 225 mikrogramů hliníku, polysorbát 80, boritan sodný

-         očkuje se ve schématu 2+1

-         u 35% žen klesá hladina protilátek už po 5 letech

-         od přípravy vakcíny po uvedení na trh uběhly pouze 3 roky

-         předlicenční studie prováděná na dívkách a ženách starších 16ti let (i když vakcína je doporučována dívkám už od 9 let)

-         klinická studie v Indii na souboru 32 000 dívek ve věku 10-14 let – 4 dívky zemřely, 120 má vážné zdravotní problémy

-         Vakcína obsahuje rekombinantní DNA (geneticky modifikovanou virovou DNA) → v tuto chvíli nemůže nikdo vědět, jestli je to bezpečné (může vyvolat celou řadu autoimunitních zánětlivých poruch)

-         jako „placebo“ při testování byl použit roztok hliníku a polysorbátu 80

-         Americký svaz dětských lékařů na svých stránkách upozorňuje, že toto očkování způsobuje předčasné selhání vaječníků (v původní bezpečnostní studii nebyl vliv očkování na vaječníky sledován ani u zvířat, ani u lidí)

-         Dr. Diane Harper (mezinárodně uznávaná odbornice na HPV, která testovala Gardasil) říká, že není žádný důkaz, že očkování Gardasilem předchází rakovině, a jakákoliv ochrana je po 5 letech pryč

2. Cervarix

-         na trhu od r. 2007, výrobce GSK

-         proti HPV 16 a 18

-         obsahuje: 500 mikrogramů hliníku, dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného

-         Vakcína obsahuje rekombinantní DNA (geneticky modifikovanou virovou DNA)

-         v dokumentu o předlicenčním testování se uvádí, že vliv vakcíny na spontánní potraty se projevil u 11% očkovaných

http://www.zdravi4u.cz/zeny-divky/7496-vakciny-cervarix-a-gardasil-sterilizace-mladych-zen

http://www.vitalia.cz/clanky/10-ockovani-proti-rakovine-delozniho-cipku-virum-hpv/

http://www.vitalia.cz/clanky/11-ockovani-proti-rakovine-delozniho-cipku-virum-hpv/

http://www.vitalia.cz/clanky/12-ockovani-proti-rakovine-delozniho-cipku-virum-hpv/

http://www.vitalia.cz/clanky/jsou-vakciny-proti-rakovine-delozniho-cipku-nebezpecne/

Klíšťová encefalitida

 O nemoci

-     Původcem je RNA virus z rodu flavivirů

-     Není přenosná z člověka na člověka

-     Inkubační doba obvykle do 3–30 dní, probíhá ve dvou fázích: v první fázi se projeví „chřipkové“ příznaky (zvýšená teplota, únava, slabost, bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy, nevolnost) - tím může onemocnění zcela skončit. Druhá fáze, která začne 4–10 dní po fázi přechodného zlepšení, je již fáze, při níž bývá virem zasažena i centrální nervová soustava – velké bolesti hlavy, horečka, nevolnost, světloplachost, ztuhlá šíje, poruchy spánku, dezorientace.  

-     Nakažených je asi 1-6% klíšťat (záleží na lokalitě)  

https://www.kliste.cz/cz/vse-o-klistatech/clanek/mapy-vyskytu-infikovanych-klistat-v-cr

-     Člověk se ve většině případů nenakazí encefalitidou, i když ho kousne infikované klíště 

-     Úmrtnost (těch, kteří encefalitidou onemocní) < 1% (ale závisí na věku; u seniorů může být až 20%) 

-     40-60% nakažených má dlouhodobé neurologické následky 

-     Výskyt v ČR: 2011 - 861 případů, 2012 – 573, 2013 – 625, 2014 – 410 

-     Těžší průběh většinou u dospělých a seniorů (s věkem roste riziko) 

-     Článek MUDr. Vavrečky: http://www.vitalia.cz/clanky/ockovani-proti-klistove-encefalitide-prinos-a-rizika-kritickym-pohledem/ 

Vakcína

-     Očkování je třeba každých 3-5 let opakovat

-     Nutno dbát na to, aby před vakcinací byl člověk alespoň 3 měsíce naprosto zdravý

-     Očkování se provádí 3 dávkami, první přeočkování se provádí po třech letech, každé další poté po pěti letech

-     Lze podat od 1 roku věku



Plané neštovice

O nemoci

-     Vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění, výsev puchýřků trvá 2-6 dní

-     šíří se kapénkovou cestou

-     mohou proběhnout i bezpříznakově

-     Běžná dětská nemoc

-     důležitý při léčbě je odpočinek, dostatek vit. C, D a A a dostatek tekutin

-     homeopatika: Pulsatilla a Rhus toxicodendron

-     Prodělání zajišťuje doživotní imunitu

-     kojenci předává protilátky matka prostřednictvím mléka, pokud sama neštovice prodělala

-     v dospělém věku mívají daleko horší průběh

-     bylo zjištěno, že lidé, kteří mají protilátky proti planým neštovicím, je menší pravděpodobnost vzniku nejčastějších mozkových nádorů (gliomů)

-     po prodělání planých neštovic virus v těle zůstává, ale je neaktivní; narušení cirkulace viru planých neštovic způsobí, že přirozená imunita není podporována občasným „potkáním“ viru a postupně vymizí; neaktivní vir v těle se pak může „probudit“ a způsobit onemocnění zvané pásový opar, které je mnohem nebezpečnější než plané neštovice

Vakcína

-     Původně vyvinuta pro děti s leukemií a rakovinou, pro které by mohlo být onemocnění smrtelné

-     Jde o živou vakcínu, viry pomnoženy v buňkách z embrya morčete a pěstovány na lidských fetálních buňkách → vakcína obsahuje cizorodou DNA

-     Vakcíny obsahují neomycin (antibiotikum) a 0,5 mikrogramů MSG (sodné soli glutamátu)

-     Dle studie Roberty Kwokové mají děti očkované Priorixem tetra častěji febrilní křeče, než děti očkované pouze MMR

-     Do 6 týdnů po očkování je možné, že u dítěte propukne onemocnění

-     V ČR k dispozici vakcíny: Priorix tetra (společně s MMR) a monovalentní Varilrix a Zostavax

Meningitida

O nemoci

-     Invazivní meningokokové onemocnění, zánět mozkových blan

-     Původcem je bakterie, přenáší se kapénkovou cestou

-     10-35% lidí bakterii má, aniž by vyvolala nemoc, a stávají se tak přenašeči – u ostatních osob může způsobit buď vznik protilátek, nebo onemocnění

-     Nebezpečné a život ohrožující onemocnění

-     Invazivní meningitida: prudký nástup; příznaky – horečka, schvácenost, bolest hlavy, kloubů a svalů, ztuhlá šíje, po několika hodinách se mohou objevit červené až modré skvrny na kůži, ospalost, zvracení, světloplachost

-     Nejvnímavější jsou děti do 5 let a adolescenti ve věku 15-19 let

-     Důležitá je rychlá a včasná diagnostika a adekvátní léčba

-     Výskyt v ČR: 2012: 57, 2013: 57, 2014: 37

-     V ČR je nejčastějším původcem séroskupina B (přechodně to byla séroskupina C), v posledních letech zjištěn vzestup skupiny Y

-     Úmrtnost se pohybuje do 10 %, trvalé postižení má 10% nemocných

-     ochrana očkováním se udává 2-5 let

Vakcíny

 1. Nimenrix

-       vakcína proti meningokokům skupin A, C, W-135 a Y

-       Lze podat od 1 roku věku

-       Očkuje se jednou dávkou

-       Obsahuje tetanický toxoid, sacharózu, trometamol

-       Studie na celkem 8 108 subjektech

-       Nežádoucí účinky:

Velmi časté: Ztráta chuti k jídlu, Podrážděnost, Spavost, bolest hlavy, Horečka, otok, bolest a zarudnutí v místě vpichu injekce, únava

Časté: Gastrointestinální příznaky (včetně průjmu, zvracení a nauzey), Hematom v místě vpichu injekce

Méně časté: Nespavost, pláč, Hypestezie, závrať, Svědění, vyrážka, Myalgie, bolest končetin, Malátnost, reakce v místě vpichu injekce (včetně indurace, svědění, zteplání a necitlivosti)

2. Menveo

-       vakcína proti meningokokům skupin A, C, W-135 a Y

-       Lze podat od 2 let věku

-       Očkuje se jednou dávkou

-       Registrováno od 03/2010

-       Nežádoucí účinky u dětí do 10 let:

-       Velmi časté: ospalost, bolest hlavy, podráždění, celková slabost a malátnost, bolest v místě vpichu, zrudnutí v místě vpichu (≤ 50 mm), ztvrdnutí místa vpichu (≤ 50 mm)

-       Časté: poruchy příjmu potravy, nevolnost, zvracení, průjem, vyrážka, myalgie, artralgie, zrudnutí v místě vpichu (> 50 mm), ztvrdnutí v místě vpichu (> 50 mm), zimnice, horečka ≥ 38°C

Méně časté: svědění v místě vpichu

-       Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh: přecitlivělost včetně anafylaxe, tonická křeč, febrilní křeč, synkopa, vertigo, otok v místě injekce včetně nadměrného otoku končetiny, do které byla injekce podána

3. Bexsero

-       vakcína proti meningokokům skupiny B

-       produkováno v buňkách bakterie E.coli technologií rekombinantní DNA, 500 mikrogramů hliníku

-       Lze podat od 2 měsíců věku (dávají se 3 dávky), od 6 měsíců věku stačí jen 2 dávky

-       Tuto vakcínu není vhodné podávat jedincům s trombocytopenií nebo s poruchami srážlivosti krve

-       Neočekává se, že přípravek Bexsero zajistí ochranu proti všem kolujícím meningokokovým kmenům skupiny B

-       Registrováno od 01/2013

-       Ještě nejsou známa data o účinnosti vakcíny, sběr klinických dat stále probíhá

-       Bylo provedeno 14 studií na celkem 8 776 subjektech

-       RNDr. Petráš: Bohužel u vakcíny Bexsero schází účinnostní data, proto je zatím neznámé, zda skutečně chrání či nikoli, případně jak dlouho chrání. Sice existují jakési předpoklady, že by chránit mohla, ale důkazy na to nejsou.

-       Nežádoucí účinky u dětí do 10 let:

Velmi časté: poruchy příjmu potravy, ospalost, neobvyklý pláč, průjem, zvracení, vyrážka (děti od 12 do 23 měsíců), horečka (≥38 °C), citlivost v místě injekce (včetně závažné citlivosti v místě injekce definované jako pláč po pohybu končetinou, do které byla injekce podána), erytém v místě injekce, otok v místě injekce, indurace v místě injekce, podrážděnost

Časté: vyrážka (děti od 2 do 10 let)

Méně časté: záchvaty (včetně febrilních záchvatů), ekzém, horečka (≥40 °C)

Vzácné: Kawasakiho syndrom

-       Účinnost přípravku Bexsero nebyla v klinických studiích hodnocena. Účinnost vakcíny byla odvozena na základě demonstrace indukce sérové baktericidní protilátkové odpovědi na každý vakcinační antigen

Žloutenka typu A

 O nemoci

-     je způsobena virem, který do těla proniká fekálně-orální cestou

-     u dětí obvykle k nerozeznání od chřipky

-     příznaky u dospělých: zažloutlé bělmo, tmavá moč, světlá stolice

-     u dospělých mívá horší průběh

-     léčí se klidovým režimem a dostatkem tekutin

-     ve chvíli, kdy se objeví jasné příznaky, není již nemoc nakažlivá

-     nemoc nemá chronickou formu

-     prodělání nemoci poskytuje celoživotní imunitu

-     infikování virem hepatitidy A chrání člověka před vznikem alergií

Vakcína

Havrix 720 Junior

-         pro děti od 1 roku

-         vakcína obsahuje: hydroxid hlinitý (250 mikrogramů hliníku), lidské diploidní buňky

-         očkuje se 2 dávkami – schéma 1+1

-         velmi časté a časté nežádoucí účinky: podrážděnost, bolest hlavy, únava, bolest a zarudnutí v místě vpichu, nechutenství, ospalost, nevolnost, zvracení, průjem, horečka, celkový pocit nevůle

 TBC

 O nemoci

-     je způsobena mykobakteriemi tuberkulózy

-     zasahuje zpravidla plíce (90% případů), ale může napadnout kterýkoliv orgán

-     hlavním zdrojem infekce je člověk postižený otevřenou formou tuberkulózy, který při kašli vylučuje mykobakterie

-     nakažlivost je celkem nízká - k nakažení je potřeba se setkat s člověk s otevřenou TBC a být s ním v úzkém kontaktů (několika metrů) v uzavřené nevětrané místnosti několik hodin

-     jde o tradiční nemoc lidí trpících podvýživou a žijících ve špatných podmínkách

-     mykobakterie velmi rychle hynou působením ultrafialového záření (na slunci)

-     příznaky: dlouho trvající pokašlávání, zvýšená teplota, rychlá unavitelnost, úbytek hmotnosti, zvětšení lymfatických uzlin, pobledlost, slabost, noční pocení, bolesti hlavy

-     výzkum WHO v Indii odhalil nulový ochranný efekt očkování proti plicní TBC a vysokou nemocnost ve skupině očkovaných dětí

-     min 2:50 primářka plicního oddělení mluví o očkování proti TBC http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/214411010100324/video/315779

-     očkování není ochrana proti nemoci samotné, může jen poskytnout více času na léčbu, díky čemuž nedojde k nejtěžší formě tedy plicní tbc

Očkování těhotných žen proti černému kašli

-     pokud se stimuluje imunitní systém ženy v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství, zvyšuje se u dítěte riziko vzniku autismu v raném dětství nebo schizofrenie v pozdějším věku; zároveň se výrazně zvyšuje pravděpodobnost poruch ve vývoji nervové soustavy a s tím spojených poruch chování u dětí

-     Vavrečka – očkování těhotných: ochrana nejohroženější skupiny (děti do 3 měsíců věku) není očkováním možná (nestihne se) → děti je možné chránit přes organismus matky (v těhotenství + kojením) → tato ochrana ale velice rychle vyprchává – pokles protilátek (přenesených transplacentárně z matky na dítě) během 6 týdnů

Čti celý článek
xvink
20. bře 2015

Zdroje:

 1)     Statistiky SZÚ a jiné oficiální zdroje

 2)     Příbalové informace

 3)     Publikace

  • Varovné signály očkování, prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., 2012
  • Očkování, jeho účinky, následky a jejich léčba I., MUDr. Ludmila Eleková, 2013
  • Očkování, jeho účinky, následky a jejich léčba II., MUDr. Ludmila Eleková, 2013
  • Jak pečovat o zdraví dítěte…navzdory vašemu lékaři, Dr. Robert S. Mendelson, 2010
  • Očkování v otázkách a odpovědích pro přemýšlející rodiče, Alexandr Kotok, 2012

 4)     Články a videa

 5)     Studie

 6)     Právní poradna

  • http://www.ferovanemocnice.cz/pravni-poradna/ockovani-27/n-hlaseni-neockov-4022.html
  • http://ferovanemocnice.cz/pravni-poradna/ockovani-27/n-ockovani-a-prih-2656.html

Další užitečné/zajímavé odkazy:

Čti celý článek
xvink
20. bře 2015

MMR

Očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Očkuje se vakcínou Priorix.

Povinnost očkovat je dána Vyhláškou č. 537/2006 Sb. Základní očkování se provádí od 1. dne 15. měsíce po narození dítěte. Přeočkování probíhá za 6 až 10 měsíců po základním očkování, v odůvodněných případech i později s tím, že horní věková hranice pro podání očkovací látky není omezena. Maximální interval mezi dávkami by však měl být 3 – 5 let, záleží ale na konkrétní vakcíně. V případě promeškání termínu, není jednoznačně ustanoveno, zda je nutné očkování opakovat či stačí podat poslední dávku.

Jedná se o „živou“ vakcínu – do těla jsou vpraveny oslabené viry daných nemocí.

Z příbalové/souhrnné informace

-     Vakcína obsahuje: neomycin (antibiotikum), aminokyseliny, laktosa, mannitol, sorbitol

-     Použité viry jsou pěstovány na buňkách kuřecích embryí a lidských diploidních buňkách

-     Hypersenzitivní reakce na vaječnou bílkovinu je kontraindikací!

-     Klinická studie na 12000 subjektech sledovaných 42 dní po očkování

-     Velmi časté nežádoucí účinky (více než 1:10): zarudnutí v místě vpichu injekce, horečka více než 38 °C (měřeno rektálně)

-     Časté nežádoucí účinky (méně než 1:10): infekce horních cest dýchacích, vyrážka, bolest a otok v místě vpichu injekce, horečka vyšší než 39,5 °C

-     Méně časté nežádoucí účinky (méně než 1:100): otitis media, lymfadenopatie, anorexie, nervozita, abnormální pláč, nespavost, konjunktivitida, bronchitida, kašel, průjem, zvracení, infekce středního ucha, otok žláz na krku, v podpaží nebo v tříslech, ztráta chuti k jídlu, zarudnutí, podráždění a výtok z očí (zánět spojivek), otok příušních žláz

-     Vzácné (méně než 1:1000): alergické reakce, febrilní křeče,

-     Velmi vzácné (méně než 1:10000):

-     Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh: Meningitida, zánět varlat (orchitida), zánět nadvarlat (epididymitida), příznaky připomínající spalničky a příušnice, Trombocytopenie, trombocytopenická purpura, Anafylaktické reakce, Transverzální myelitida, Guillain Barréův syndrom, periferní neuritida, encefalitida, Erythema multiforme, Artralgie, artritida, Kawasakiho syndrom, lehce probíhající spalničky, přechodný bolestivý otok varlat, bolestivost a zánět kloubů, krvácení nebo snadnější tvorba modřin než obvykle, způsobená poklesem počtu krevních destiček, multiformní exsudativní erytém, zánět měkkých mozkových plen nebo míchy, mozku a periferních nervů

Jednotlivé nemoci

 Zarděnky (rubeola)

-     exantémové onemocnění způsobené viry ze skupiny togavirů

-     Šíří se kapénkovou infekcí a také transplacentárně (z matky na plod)

-     Jde o lehké onemocnění - proběhne často jen kožní vyrážkou (pupínky se neslévají dohromady jako u spalniček), které předchází rýma a kašel, zduřením uzlin a horečkou, často mají i zcela bezpříznakový průběh

-     mají jen minimum závažných komplikací ve smyslu ohrožení samotného organismu pacienta

-     po přirozeném prodělání nemoci se vytváří trvalá celoživotní imunita

-     Virus zarděnek má tzv. teratogenní účinky – tzn., že svou přítomností může poškodit vývoj plodu v těle matky. (děti žen, které zejména v prvním nebo druhém trimestru těhotenství prodělaly infekci zarděnek, jsou tedy zvýšeně ohroženy anatomickými malformacemi i úmrtím ještě ve stadiu plodu - je to riziko pouze akutní infekce zarděnek, která proběhne v prvních dvou trimestrech gravidity) → riziko vrozeného zarděnkového syndromu dosud nenarozených dětí odůvodňuje očkování proti zarděnkám

-     Podle statistik Státního zdravotního ústavu výskyt v ČR: v r. 2011 28 případů, v r. 2012 7 případů, v r. 2013 0 případů, v r. 2014 (do listopadu) 1 případ

-     Úvaha – Vavrečka: prohlášení Ministerstva zdravotnictví: „Zarděnky s sebou nesou vážné riziko pro plod, pokud jimi onemocní žena ve fertilním věku…“ (tj. ve věku cca 14-45 let) – skutečnost: zarděnky jsou nebezpečné pro plod, pokud jimi žena onemocní během prvních dvou trimestrů těhotenství → nutnost zajistit účinnou protilátkovou ochrana žen trvající po dobu fertilního věku → před počátkem očkování byla proděláním zarděnek v dětství chráněna většina žen → od r. 1982 se očkovaly pouze dívky, které neměly protilátky, a to ve věku 12 let → změna v r. 1984 – očkují se všechny dívky (i ty, co nemoc prodělaly) → od r. 1985 se očkují všechny děti, a to v batolecím věku → výsledek: před zavedením očkování byl CRS s incidencí 1:10–35 miliónů obyvatel ročně, údaje výskytu po zahájení očkování jsou téměř nedostupné, ale např. v Saudské Arábii vzrostl po očkování výskyt CRS 4x; Švédské studie prokázaly, že při očkování batolat se protilátky vytratí do 12 let věku dítěte u 41 – 45 % očkovanců → ochrana žen ve fertilním věku oproti době před očkováním klesá (zjistit současnou incidenci CRS je téměř nemožné, protože ultrazvukové vyšetření plodu poškození odhalí a je indikováno přerušení těhotenství)

-     Názor dr. Mendelsona: předcházením onemocnění zarděnkami v dětství (= očkování) může zvýšit nebezpečí, že ženy onemocní zarděnkami ve fertilním věku

Spalničky

-       Infekční virové onemocnění, šíří se kapénkami od nemocného člověka

-       Inkubační doma 7 – 18 dní

-       Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek, v ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím a 4. až 5. den je patrná sytě červená až fialová vyrážka. Začíná na záhlaví odkud se šíří po celém těle. Jakmile vyrážka postihne celé tělo, horečka klesá a nastává období rekonvalescence

-       Nemocný je nakažlivý již krátce před vypuknutím prvních příznaků a nakažlivost končí do 4 dnů po vzniku vyrážky.

-       Prožití nákazy zanechá celoživotní imunitu

-       V ČR se očkuje od roku 1969

-       Podle statistik Státního zdravotního ústavu výskyt v ČR: v r. 2011 17 případů, v r. 2012 22 případů, v r. 2013 15 případů, v r. 2014 (do listopadu) 222 případů (epidemie u dospělých osob ve věku 35 – 45 let; zdroj: Krajská hygienická stanice Ostrava)

-       Před zavedením očkování byla úmrtnost na spalničky ve vyspělých zemích mizivá, jednalo se o běžnou dětskou nemoc, jejíž prodělání zajistilo celoživotní imunitu, kojenci byli chráněni prostřednictvím mateřského mléka; nyní se spalničky šíří očkovanou populací, protože imunita navozená vakcínou časem klesá, a to činí dospělé náchylnějšími k nemoci

-       Informace dr. Mendelsona: v roce 1900 bylo v USA 13,3 úmrtí na 100 000 obyvatel, v roce 1955 už to bylo jen 0,03 úmrtí na 100 000 obyvatel – úmrtnost klesla o 97,7% - plošné očkování bylo zavedeno v roce 1963

Z rozhovoru s MUDr. Elekovou a Prof. Prymulou (http://www.vitalia.cz/specialy/ockovani-pro-a-proti/dalsi-onemocneni-priusnice-spalnicky-obrna/):

Otázka: Jaké důsledky může mít prodělání spalniček?

LE: Pozitivní: celoživotní imunita, snížení rizika rakoviny. Posílení imunity (po odeznění fáze útlumu imunity). Podpoření vývoje dítěte, děti obvykle udělají skok ve vývoji. Překonání spalniček v optimálním věku bylo vždy považováno za důležité, proto rodiče dbali o to, aby děti spalničky měly, nechávali je úmyslně nakazit. Za mého dětství měl spalničky téměř každý a nevzpomínám si, že bych o té nemoci slyšela mluvit jako o něčem nebezpečném. Dívky pak předají protilátky při kojení svému dítěti a nemusí se o něj bát jako dnešní matky.

Negativní: u oslabeného nebo špatně léčeného jedince mohou mít spalničky – stejně jako jakákoli jiná nemoc – vážný průběh. Pokud vás někdo straší spalničkami v Africe, jak tam děti umírají, pak je třeba vědět, že neumírají primárně na spalničky, ale na to, že jsou podvyživené, nemají dost vitamínu A (který má prokazatelně ochranný efekt a využívá se i léčebně) a mohou mít i nevhodnou léčbu, např. léky na potlačení horečky. V civilizovaných zemích by na spalničky nemělo umřít žádné dítě. Existuje riziko neurologických komplikací, ale to má vakcína také. Porovnejte si statistiky: když se proti spalničkám neočkovalo, výskyt autismu byl 1 na 10–20 tisíc dětí. V době, kdy se očkuje, je kolem 1 %.

Správná léčba spalniček: dítě má být v posteli, v teple, dostatečně pít, nebýt vystaveno zbytečným stimulům (TV, počítač). Nesmí se mu srážet horečka! Ani kdyby mělo 40 °C! Kdybyste to nemohli vydržet, dejte mu zábal, ale ne lék! Je prokázáno, že potlačení horečky při infekci zvyšuje riziko komplikací a úmrtí (v té Africe až 5×). Dejte dítěti hodně vitamínu A, po dobu nemoci klidně i desetinásobek doporučené dávky. Také dejte homeopatický lék, buď něco nespecifického na imunitu, jako je Citomix, Gunaprevac, Oscillo, nebo najděte (sami nebo s pomocí homeopata) specifický lék. Běžnými léky na spalničky jsou např. Pulsatilla, Euphrasia.

RP: Spalničky nejsou nezávažným onemocněním. Mohou rezultovat až ve specifický zánět mozku i úmrtí, i když tyto nejzávažnější komplikace rozhodně nejsou časté.

Příušnice

-       Virové onemocnění

-       Projevy: zduření jedné či obou slinných žláz, teplota 38-40°C, ztráta chuti, bolest hlavy a bolest zad

-       Prodělání infekce poskytuje doživotní imunitu

-       Relativně nebezpečná pro dospělé muže – může dojít k zasažení varlat – i tak ale zřídka způsobuje neplodnost, protože obvykle je zasaženo jen jedno varle

-       Názor dr. Mendelsona: pokud má očkování sloužit k ochraně dospělých mužů, bylo by smysluplné provádět ho pouze u můžu, kteří si před nástupem puberty nevytvořili přirozenou imunitu (ne očkovat plošně všechny v kojeneckém věku!)

Čti celý článek
xvink
20. bře 2015

HEXA VAKCÍNA

 Infanrix Hexa je kombinovaná vakcína vyráběná společností GlaxoSmithKline. Jedná se o takzvanou hexavakcínu, tedy očkování proti šesti chorobám zároveň, konkrétně proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, hepatitidě B a bakterii Haemophilus influenzae b. Je jedinou takovouto vakcínou na českém trhu. Užívána od 11/2010.

 Aplikace: do svalu kojenců nejčastěji ve třech dávkách a jedné dodatečné

 Povinnost očkovat u nás stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví 258/2000Sb, konkrétně §46, který odkazuje na prováděcí vyhlášku (537/2006Sb) -  hexa § 4 (1).

 Vyhláška č. 537/2006 Sb ministerstva zdravotnictví České republiky po novelizaci vyhláškou č. 229/2010 uvádí první dávku nejdříve po ukončení devátého týdne, další dvě s odstupy nejméně po měsíci a čtvrtá nejméně šest měsíců po třetí, ovšem do věku osmnácti měsíců. 

Očkování má proběhnout hexavalentní látkou – konkrétně o Infanrixu hexa zde není ani zmínky. Dle §47 zákona o ochraně veřejného zdraví má pacient právo na volbu vakcíny. Hexavalentní látka má být naočkována od 9. týdne do 18. měsíce (může se začít až mezi 6–10. měsícem věku dítěte; standardní očkování je ve třetím, čtvrtém a pátém měsíci).

Klinická studie

-       Sledovala nežádoucí účinky v den aplikaci vakcíny a 3 dny po

-       Nebyla provedena vůči placebu, ale vůči jiným vakcínám

Z příbalové/souhrnné informace

-       Rozestupy mezi jednotlivými dávkami u schématu 3+1 jsou minimálně 1 měsíc, maximálně 2 měsíce, u posilující dávky 6 – 12 měsíců

-       lze i očkovací schéma 2+1: po ukončeném třetím měsíci (lépe až po půl roce) první dávka, poté po 2 měsících další, booster klasicky po dalším půlroce. Rozestupy mezi prvními dvěma dávkami musí být 2 měsíce a déle. 

-       Vakcína mimo jiné obsahuje: dvě antibiotika, hydroxid hlinitý (820 mikrogramů), fosforečnan hlinitý, stopové množství kravské bílkoviny a kasein (neuvedeno v příbalovém letáku pro EU)

-       Velmi časté nežádoucí účinky (více než 1:10): únava, ztráta chuti k jídlu, teplota 38° nebo vyšší, otoky, bolest a zarudnutí v místě vpichu, neobvyklá plačtivost (encefalitický pláč), podrážděnost, neklid

-       Časté nežádoucí účinky (méně než 1:10): průjem, zvracení, teplota 39,5° a vyšší, nervozita

-       Méně časté nežádoucí účinky (méně než 1:100): pocit ospalosti, kašel, rozsáhlý otok celé končetiny, do které bylo očkování aplikováno

-       Vzácné (méně než 1:1000): vyrážka

-       Velmi vzácné (méně než 1:10000): zduření uzlin na krku, v podpaží nebo v slabinách (lymfadenopatie), u velmi předčasně narozených dětí (v 28. týdnu těhotenství nebo dříve) se mohou během 2 až 3 dnů po očkování objevit delší pauzy mezi jednotlivými dechy, dočasná zástava dechu (apnoe), otok obličeje, rtů, úst, jazyka nebo krku, který může být příčinou obtíží při polykání nebo dýchání (angioneurotický edém), svědění kůže (dermatitida), otok celé končetiny, do které byla vakcína aplikována, puchýřky v místě vpichu vakcíny

-       Pokud mělo dítě po předchozím očkování některý z následujících zdravotních problémů, je nutná zvláštní opatrnost (rozuměj neočkovat!):

  • Horečka (přes 40°C) během 48 hodin po očkování
  • kolaps nebo šokový stav během 48 hodin po očkování
  • neustupující pláč trvající déle než 3 hodiny během 48 hodin po očkování
  • záchvaty s vysokou teplotou nebo bez teploty během 3 dnů po očkování
  • Vaše dítě trpí nediagnostikovaným nebo progresivním onemocněním mozku nebo epilepsií, která není pod kontrolou. Vakcína může být podána, až se nemoc dostane pod kontrolu.
  • má Vaše dítě problémy se srážením krve nebo se mu snadno tvoří krevní podlitiny
  • má Vaše dítě sklon k záchvatům při horečce nebo že je tomu tak u některého z členů rodiny

Velmi časté nežádoucí účinky popisované maminkami v diskusích:

  • horečka
  • Encefalitický pláč (vysoký ječivý neutišitelný pláč)
  • Změny chování (ztráta komunikativnosti, ztráta dosažených psychomotorických schopností, apatie)
  • Vznik potravinových alergií

Jednotlivé nemoci

 Záškrt (difterie)

-       =  vysoce nakažlivé bakteriální infekční onemocnění horních cest dýchacích člověka, vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu

-       příčinou ohrožení lidského života je nebezpečný bakteriální toxin – tzv. difterický toxin, který tyto bakterie produkují - tento toxin však produkují pouze některé z mnoha kmenů uvedených bakterií

-       Přenáší se vzduchem nebo kontaminovanými předměty (přenos z člověka na člověka)

-       Inkubační doba trvá 2–5 dnů, nemocný jedinec je nakažlivý 2-4 týdny

-       podle místa, kde se zánětlivý proces rozvíjí, může vzniknout záškrt mandlí, nosní, hrtanu

-       Projevy: bolest v krku, bolest hlavy, nevolnost, kašel a horečka 38-40°C

-       Záškrt mandlí je možno dobře léčebně zvládnout, zanedbá-li se však a neléčí-li se, změní se v těžký zhoubný záškrt - povlaky se rozšíří po celých mandlích a začnou přerůstat do okolí na sliznici měkkého patra, Jakmile povlaky přerostou z mandlí do okolí, zhorší se stav nemocného. Teplota se zvýší na 39–40 °C, nemocný je těžce schvácený, dýchá otevřenými ústy, podčelistní uzliny se zvětšují do velkosti ořechu a vzniká kolem nich otok podkožního vaziva. Krk zduřuje a má stejný obvod jako hlava.

-       Léčí se antibiotiky a podáním difterického antiséra

-       prodělaný záškrt nevytváří trvalou imunitu a reinfekce je tedy v průběhu života možná

-       Vakcíny proti záškrtu jsou tzv. toxoidové vakcíny. Jejich účelem je vytvořit v našem těle protilátky nikoliv proti korynebakteriím samotným, ale proti jejich nebezpečnému toxinu. Vakcíny tedy obsahují jako antigenní složku právě tzv. difterický anatoxin → očkování nebrání šíření korynebakterií, ani vzniku záškrtu v jeho mírnějších podobách

-       Začalo se očkovat v r. 1946

-       V ČR velmi vzácný - Podle statistik Státního zdravotního ústavu nebyl v letech 1999 - 2014 v České republice prokázán žádný případ onemocnění, od roku 1976 se v ČR vyskytly dva případy (v roce 1993 a 1995)

-       Přeočkovává se v 10 letech věku

Tetanus

-       Způsobuje ho anaerobní bakterie (její toxin) – jedná se o nemoc hlubokých, znečistěných a uzavřených ran

-       není přenosný z člověka na člověka → nehrozí epidemie

-       inkubační doba 7 – 14 dní, rozvoj nemoci 3-4 dny

-       lze léčit antibiotiky

-       Začalo se očkovat v r. 1952

-       Podle statistik Státního zdravotního ústavu nebyl v letech 2002 - 2014 v České republice prokázán jediný případ onemocnění (v roce 2001 – 3 případy)

-       Přeočkovává se v 10 letech věku

-       Očkování spočívá v tom, že do těla je vpraven oslabený jed (toxin)

-       Úvaha německého lékaře dr. Kneissla: pokud jsme schopni vyrobit vakcínu proti jedu, bylo by možné se očkovat i např. proti otravě z hub (po očkování sním jedovatou houbu a neotrávím se) → proti jedu není možné se očkovat

Černý kašel (pertuse)

-       Infekční bakteriální onemocnění, přenáší se kapénkovou infekcí

-       Inkubační doba 7-10 dní

-       Onemocnění má 3 stadia: 1. stadium trvá 1-2 týdny – obtížné dýchání, rýma, možný kašel a horečka, 2. stadium trvá 2-4 týdny – intenzivní kašel, těžké záchvaty kašle (může dojít k úmrtí), 3. stadium – kašel se zmírňuje

-        V ČR se očkuje od roku 1958 (trojvakcína do roku 2000, do roku 2006 čtyřvakcína, od 2006 hexavakcína)

-       Přeočkovává se v 10 letech věku (trojvakcínou: společně s tetanem a záškrtem)

-       před začátkem vakcinace nejčastější dětské onemocnění, častá příčina úmrtí

-       výrazný vzestup světové incidence od r. 2000 i přes proočkovanost populace 96% (v Evropě) → vědci zjišťující příčiny zjistili pokles postvakcinační imunity + rozdíl mezi očkovanými a „divokými“ viry

-       Podle statistik Státního zdravotního ústavu: Nárůst onemocnění od r. 2000 (do roku 2011 celkem 3 úmrtí u dětí do 4 měsíců), v r. 2011: 324 případů – nejvíce nemocných ve věku 10 – 14 let, žádné úmrtí, 76% nemocných bylo očkováno 5 dávkami vakcíny; v r. 2012: 738 případů, v r. 2013: 1233 případů, v r. 2014 (do listopadu): 2327 případů 

-       nejvíce nemocní jsou ve věku 10-19 let, což jsou osoby očkované již jinou než původní vakcínou

-       Úvaha Vavrečky: Nemocnost stoupá, i když proočkovanou populace roste – možné důvody: změna sérotypů bakterií černého kašle (stávající očkování na ně již nepůsobí) nebo nedostatečná účinnost očkovacích vakcín (ochrana v průběhu času klesá nebo je jen částečná a umožňuje tak, aby očkovaná osoba byla bacilonosičem, který pak může nakazit novorozence)

-       Názor Elekové: nejnebezpečnější je pro nejmenší děti – pokud ale matka prodělá černý kašel jako dítě (ve věku 4 – 10 let běžně léčitelný), získá doživotní imunitu a chrání kojence protilátkami obsaženými v mateřském mléce

-       Názor dr. Mendelsona: vakcína proti černému kašli je jedna z nejkontroverznějších – i po desítkách let používání přetrvávají pochyby o její účinnosti

Haemophilus influenzae b (Hib)

-       Hib infekce způsobuje nejčastěji zánět mozku a může být doprovázena vážnými komplikacemi

-       Onemocnění je poměrně vzácné

-       U dětí je riziko, že po očkování onemocní meningitidou (v průběhu jednoho týdne po očkování mají očkované děti 6x vyšší riziko, že onemocní Hib než děti neočkované)

-       Očkuje se od r. 2001, od r. 2006 součást hexavakcíny

-       V letech 2007-2011 bylo zjištění 16 případů

Žloutenka typu B (hepatitida B)

-       Přenáší se krví a pohlavním stykem

-       Očkování zahájeno v roce 2001, od 2006 součástí hexavakcíny

-       Od roku 2004 stále klesající tendence (2004: 392 případů, 2013: 133 případů, 2014 do listopadu: 96)

-       nejvíce nemocných ve věku 25-34 let, často narkomani

-       přeočkovává se ve 12 letech

-       WHO doporučuje plošné očkování v případě, že prevalence přesáhne 2% (více než 2 nemocní na 100 obyvatel) → v ČR v letech 2003 – 2006 bylo přibližně 330 nemocných ročně, tj. prevalence asi 0,0003 – 0,0005%

-       Dle WHO přetrvávají po očkování protilátky asi 5 – 10 let

-       před zařazením do systému plošného povinného očkování nechalo ministerstvo zdravotnictví vypracovat tým lékařů SZÚ studii, která měla zhodnotit přínos tohoto kroku → závěr studie:  doporučení očkovat proti žloutence typu B pouze novorozence nakažených matek, tj. nezavádět plošné očkování – přesto bylo očkování zavedeno jako povinné pro všechny

(viz http://www.rozalio.cz/images/PDF/hepb_zaverecna_%20zprava_helcl_1995.pdf)

-        vzhledem k tomu, že je u nás vakcína proti hepatitidě B zahrnuta v hexavakcíně, není možné sledovat její NÚ samostatně

Dětská obrna (polio)

-       očkuje se od r. 1957

-       přeočkovává se v 10 letech věku

-       Podle statistik Státního zdravotního ústavu v ČR nebyla zjištěna od roku 1961 (údaje k roku 2011)

-       V roce 2002 vyhlásila Světová zdravotnická organizace dětskou obrnu v evropském regionu za vymýcenou

-       Dle Elekové nesouvisí pokles výskytu nemoci s očkováním – nemoc začala přirozeně ustupovat + změnila se diagnostická kritéria

-       Dle německého dokumentu (od 39min): na ústup nemoci nemělo očkování vliv; dětská obrna začala ustupovat ještě před zavedením očkování, a to souběžně se stahováním DDT z trhu + změna diagnostiky: před vakcinací byla nejčastější forma obrny neparalytická obrna, po zavedení očkování nazývaná jako zánět mozku (encefalitida) a zánět mozkových blan (meningitida), jejichž výskyt byl před zavedením vakcíny téměř nulový, po zavedení vakcíny najednou rapidně vzrostl

Možné alternativy - vakcín

  1. IMOVAX POLIO

-         monovakcína proti obrně

-         fenoxyethanol, formaldehyd, živná půda M 199 – H, fenoxyethanol je obsažen ve formě roztoku fenoxyethanolu v 50% etanolu, živná půda M 199 – H (bez fenolové červeně) je komplexní směs aminokyselin (včetně fenylalaninu), minerálních solí, vitaminů, a dalších složek (jako glukóza), doplněných  polysorbátem 80 a rozpuštěných ve vodě na injekci

2. Infanrix

-       Vakcína proti záškrtu (D), tetanu (T), černému kašli (Pa)

-       pomocné látky: hydroxid hlinitý (500 mikrogramů), polysorbát 80, formaldehyd max. 0,25 µg, chlorid sodný

3. Infanrix Polio

-       proti záškrtu, tetanu, černému kašli (acelulární komponenta) a poliomyelitidě (inaktivovaná vakcína)

-       pomocné látky: hydroxid hlinitý (500 mikrogramů), chlorid sodný, neomycin, polymyxin, formaldehyd, kultivační medium M 199, voda

-       podává se dětem od 16 měsíců do 13 let

-       klinická studie na 2200 subjektech

-       Velmi časté nežádoucí účinky: ospalost, bolest hlavy (ve věkovém rozmezí 6-13 let), nechutenství, horečka více než 38,0 °C, bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu, neobvyklý pláč, podrážděnost, neklid

-       Časté: průjem, zvracení, nevolnost

-       Dobrá imunitní odpověď

4. Pediacel

-       proti záškrtu, tetanu, černému kašli, poliomyelitidě a závažným onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu b

-       možné podat do 4 let věku dítěte

-       neobsahuje živé bakterie

-       obsahuje: fosforečnan hlinitý (330 mikrogramů), fenoxyethanol, polysorbát 80

-       může obsahovat stopová množství: formaldehydu, glutaraldehydu a hovězího sérového albuminu, a dále následující antibiotika: neomycin, streptomycin a polymyxin B

-       velmi časté nežádoucí účinky (u více než 10% očkovaných): nechutenství, podrážděnost, abnormální pláč, zvracení, pokles aktivity, horečka (tělesná teplota 38 °C nebo vyšší), bolest, zarudnutí, otok

-       méně časté (u 1% očkovaných): záchvat (křeče) s horečkou nebo bez horečky, rozsáhlý otok končetiny (zasahující z místa vpichu přes přilehlý kloub)

-       Po uvedení vakcíny PEDIACEL na trh byly hlášeny mimo jiné nežádoucí účinky: otok obličeje, neutišitelný pronikavý pláč, období ochablosti a snížené citlivosti, které nevyžaduje léčbu a je bez následků, spavost nebo ospalost (somnolence), dočasné vynechání dechu, vysoká horečka (tělesná teplota 40,5 °C nebo vyšší), letargie (netečnost)

-       Dávkování: 2 nebo 3 dávky s minimálním měsíčním odstupem + posilovací dávka

5. Hexacima

-       proti záškrtu, tetanu, černému kašli, poliomyelitidě, závažným onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu b a žloutence typu B

-       možné podat do 2 let věku dítěte

-       Obsahuje: hydroxid hlinitý (600 mikrogramů), hydrogenfosforečnan sodný, dihydrogenfosforečnan draselný, trometamol, sacharóza, esenciální aminokyseliny včetně L-fenylalaninu

-       může obsahovat stopová množství: glutaraldehydu, formaldehydu, neomycinu, streptomycinu a polymyxinu B

-       Velmi časté nežádoucí účinky (u více než 10% očkovaných): ztráta chuti k jídlu (anorexie), pláč, spavost (somnolence), zvracení, bolest nebo otok v místě vpichu, podrážděnost, horečka (teplota 38 °C nebo vyšší)

-       Časté nežádoucí účinky (u 10% očkovaných): abnormální pláč (dlouhotrvající pláč), průjem, zatvrdnutí v místě vpichu (indurace)

-       Dávkování: 3 dávky s minimálním měsíčním odstupem (rozestup 1-2 měsíce) + posilovací dávka

-       Výrobce: Sanofi Pasteur SA, Francie

-       relativně nová vakcína, která je i dle výrobce stále v testovacím režimu (např. ve Švýcarsku ještě není schválená kvůli nedostatečnému testování) 

Čti celý článek
xvink
26. srp 2014 vybrali jsme

Když jsem byla asi v 6. měsíci těhotenství, náhodou jsem narazila na nějaký rozhovor s MUDr. Elekovou. Do té doby jsem o očkování nikdy moc nepřemýšlela a sama mám kromě chřipky asi všechna očkování, co se kde objevila. Ale s ohledem na očekávané miminko a ten pocit odpovědnosti, že to budu já, kdo za něj bude rozhodovat, jsem se pustila do čtení... A byla jsem v šoku! Jak to, že se o tom všem tak málo mluví, jak to, že jsem před tím nic takového nikdy neslyšela...? Každopádně už pediatra jsem hledala podle toho, jeslti nám nebude dělat problémy v případě, že se rozhodneme neočkovat. Tou dobou jsem byla hodně na vážkách. Naše pediatrička toleruje neočkování do 6 měsíců věku, pak chce podepsat papír, že přes všechna rizika a její upozornění odmítáte očkovat. Jak se ten zlomový termín blížil, byla jsem čím dál nervóznější. Hrozně jsem se bála špatného rozhodnutí, ale tak nějak jsem prostě cítila, že očkovat nechci (ten pocit u mě stále trvá a rozhodla jsem se mu prozatím věřit). Snažila jsem se toho co nejvíce pročíst a zjistit a začala jsem si pro sebe psát poznámky, abych případně byla schopná vést s pediatrem na toto téma diskusi. Nakonec to dopadlo tak, že jsem napsala svůj "odmítací papír", kde jsem popsala, proč jsme se rozhodli zatím neočkovat, a ten má malý založen v kartě. 

Bohužel čas je můj nepřítel a těch materiálů je tolik... Každopádně jsem se rozhodla, že se o ten svůj "referát" podělím. Třeba to někomu ušetří čas a pomůže se trochu zorientovat. Vzhledem k rozsahu už jsem se rozhodla to všechno rozdělit na několik dílčích článků, zdroje a další odkazy uvádím zvlášť. Pořád je to jen rozpracovaná verze, ale i tak už je tam pár užitečných informací. Článek budu postupně upgradovat, jak mi čas dovolí.

A abych předešla různým komentářům a dotazům... Nejsem lékař, ale pouhý laik, co se snaží do téhle problematiky proniknout a porozumět jí. Tenhle článek jsem psala původně pro sebe, ale pak mi přišlo škoda si ho syslit. Takže ho tak prosím berte. Každopádně uvedené informace ráda opravím, pokud se ozve nějaký odborník s tím, že je něco špatně. 

P.S. Text (viz níže) kopíruju z Wordu a koukám, že se to nějak rozsypalo, odrážky zlobí... Ale nebudu se zabývat grafickou stránkou, tak jí prosím omluvte.

Imunitní systém

-       Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti virům, bakteriím, parazitům a plísním či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky).

-       Imunita = schopnost bránit se

-       patogen = původce nemoci (bakterie, viry, prvoci, houby, paraziti,…)

-       antigen = část patogenu, na kterou náš organismus reaguje; látka schopná vyvolat imunitní reakci

-       Jsou 2 typy imunity:

1)     Přirozená

-  Vrozená imunita; brání vniknutí infekce do těla nebo po jejím vniknutí brání vzniku nemoci

-  Je rychlá a nespecifická

-  Šíření infekce v organismu brání bílé krvinky

-  Zánět = jedna z prvních reakcí imunitního systému na infekci

-  Běžné projevy aktivace: otok, zarudnutí, produkce hnisu, horečka (brání množení patogenů)

2)     Získaná (adaptivní)

-  Tvoří se po setkání s patogeny a je založena na schopnosti tvořit protilátky – tj. na B a T lymfocytech

-  Nastupuje až po několika dnech kontaktu s patogenem

-  Druhy T lymfocytů:

 I.        pomocné

          a)     Th1 = buněčná imunita

-  Zajišťují ji sliznice dýchacího a trávicího traktu

-  Pracuje především prostřednictvím fagocytózy (= ničení choroboplodných zárodků) v místě jejich průniku do těla

-  Sliznice jsou první bariéry chránící tělo → příznaky nemoci máme pouze tehdy, když infekce překoná slizniční bariéru, dostane se dovnitř těla a dojde k celkové aktivaci imunitního systému (to se stane pouze ve zlomku infikací)

-  Očkování tuto bariéru nepřirozeně obchází

          b)    Th2 = protilátková imunita – její přílišná aktivita vede k alergiím a autoimunitním projevům

II.        Cytotoxické

-       Pro správně fungující imunitu je třeba, aby obě složky imunity (Th1 a Th2) byly v rovnováze

-       Po očkování dochází ke zvýšené aktivitě Th2 složky, což vede k oslabení buněčné protiinfekční imunity (Th1) → zvyšuje se náchylnost k infekci a oslabuje obranyschopnost organismu

-       Imunitní systém kojence se začíná vytvářet v okamžiku porodu, kdy se dítě kolonizuje vaginální flórou, která pochází z matčina střeva (kvalita střevní flóry má přímý vliv na kvalitu imunitního systému) - moje úvaha: děti narozené císařským řezem by se měly očkovat velice opatrně, protože jejich kolonizace potřebnými bakteriemi probíhá až později a pomalu; někde jsem se dočetla, že to trvá až rok

-       kojené děti získávají z mateřského mléka jak protilátky, tak buněčnou imunitu (lymfocyty, makrofágy,…)

-       hematoencefalická bariéra - odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle a umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví (brání průniku některých molekul do mozku); začíná se tvořit v půl roce života a dotváří se až v pubertě (dětem se do mozku dostanou i látky, které u dospělého neprojdou)

-       škála vytvořených protilátek (i proti jedné konkrétní nemoci) je u každého jiná

-       příznaky nemoci (horečka, bolesti, sekrety, vyrážky) jsou známkami aktivace imunitního systému – bez reakce imunitního systému by nebyla nemoc

-       Při přirozené infekci dochází k prudké aktivaci imunity, která je po zvládnutí infekce okamžitě „uhašena“ → tělo má čas k nápravě škod; po očkování trvá stimulace imunitního systému roky

-       autoimunitní poruchy jsou základem většiny nervových degenerativních nemocí, včetně autismu, Alzheimerovy nemoci apod.

Kolektivní imunita

-       Pojem vznikl v roce 1933 a vyjadřoval, že pokud je určité % populace chráněno přirozeně získanou imunitou (proděláním infekce), infekční nemoc ztratí potenciál dosáhnout v této populaci epidemické incidence (toto % bylo stanoveno na cca 68 %) – neznamenalo to však, že se v této populaci nikdo danou infekcí nakazit nemůže

-       kolektivní imunita (dnes) je vlastnost populace, která nám vyjadřuje, jakou míru ochrany před infekčními nemocemi (určitými) poskytuje chráněná část této populace její nechráněné části de facto svou pouhou existencí

-       skutečná kolektivní imunita je zajištěna přirozeným proděláním nemoci a opakovaným kontaktem s kolující infekcí, která na subklinické úrovni udržuje imunitu

-       Hodnota kolektivní imunity vyjadřuje benefit ochrany, který nechráněnému jedinci (jednotlivci) poskytuje konkrétní % chráněných jedinců v jeho populaci.

-       Za „dosažení kolektivní imunity“ se považuje obecně stav, kdy chráněná část populace je tak velká, že brání většímu rozšíření určité infekce a jejímu průběhu jako epidemie

-       Pouze část kolektivní imunity je zapříčiněna protilátkami spojenými s očkováním

-       Problémy kolektivní imunity:

  1. „nefunguje“ u nemocí, které nejsou přenosné z člověka na člověka (např. tetanus, klíšťová encefalitida,…)
  2. Vakcíny někdy pokrývají pouze některé sérotypy původce onemocnění z mnoha možných (např. očkování proti HPV, proti chřipce,…)
  3. Pokles protilátek vytvořených po vakcinaci v čase (bylo by nutné zajistit systémové přeočkovávání celé populace – všech věkových skupin)

-       Kolektivní imunita tedy rozhodně není % očkovaných jedinců v populaci (to, že je očkováno 97 % populace, neznamená, že 97 % populace má účinné protilátky)

Vakcíny obecně

-       Očkování = imunizace; navození imunitní odpovědi, kdy odvozený antigen je zaveden do těla s cílem podnítit imunitní systém, aniž by vyvolal onemocnění; jde o podnícení adaptivní imunitní odpovědi – tj. tvorbu protilátek → nikdy ale není jisté (% úspěšnosti je u různých vakcín různé), že se po očkování požadované protilátky skutečně vytvoří (tzn., že neplatí tvrzení: očkovaný jedinec = chráněný jedinec)

-       Vakcína je cílená na zdravé jedince, kterým má poskytnout ochranu

-       U žádné vakcíny není zajištěna 100 % účinnost, u každé vakcíny je určité riziko vzniku nežádoucích účinků

-       Vakcína se skládá z: antigenu, pomocných látek (konzervantů a rozpouštědel) a z adjuvans, dále může vakcína obsahovat různé zbytky (reziduální látky) pocházející z výrobních procesů a z kultivačních médií → z principu výroby nemohou být vakcíny biologicky čisté (obsahují kromě antigenů i cizí DNA, fragmenty cizích bílkovin,…)

-       Imunitní buňky reagují na všechny antigeny v místě vpichu vakcíny, včetně kontaminujících látek a tkání vlastního těla (nepozná, proti čemu „má“ bojovat, a co je tam „navíc“)

-       Vakcíny jsou testovány na zcela zdravých osobách, následně jsou však podávány všem bez rozdílu (nedonošené děti, děti s alergiemi nebo genetickými dispozicemi,…)

-       4 základní typy vakcín:

  1. Živé oslabené vakcíny – obsahují živoucí, ale oslabenou formu bakterie nebo viru
  2. Inaktivované (celulární) vakcíny – obsahují usmrcenou formu bakterie nebo viru
  3. Subjednotkové (acelulární) vakcíny – obsahují pouze antigen
  4. Vakcíny obsahující inaktivovaný bakteriální toxin (např. protitetanová)

-       Antigeny pro očkovací látky se pěstují na: oplozených slepičích vejcích, kuřecích ledvinových buňkách, buňkách z ledvin kočkodana (tzv. Vero buňky) a buňkách z lidských plodů pocházejících z potratů (buňky byly odebrány a nyní se již pěstují v tkáňových kulturách); některé bakterie je možné vypěstovat v bioreaktorech nebo v kultivačních médiích

-       Vakcíny mohou být kontaminovány viry nebo DNA z kultivačních buněk (z těch buněk, na kterých se pěstují antigeny) – nejznámější případy:

1)     vakcína proti žluté zimnici byla kontaminovaná virem hepatitidy B (v r. 1940) – způsobilo epidemii hepatitidy B mezi očkovanci

2)     vakcína proti dětské obrně byla kontaminována opičím virem SV40 (v letech 1956-1962) – odhad: 98 milionů kontaminovaných vakcín, virus SV40 způsobuje nádorová onemocnění, očkovanci pak mohli tímto virem nakazit i ostatní; v některých zemích se touto vakcínou obsahující SV40 stále očkuje (Čína, země výhodní Evropy)

-       Vakcíny obsahují mnoho látek, které jim mají zajistit určité vlastnosti – např. antibiotika, formaldehyd, thimerosal obsahující rtuť, fenol a benzethonium, polysorbát 80, glutamát, hydroxid sodný, síran amonný, hlinité soli (nebo jiné adjuvans),… (podrobněji viz níže)

-       Není stanovena povinnost testovat působení přídatných látek

-       Může nastat tzv. koktejlový efekt = látky ve směsi přispívají k celkové toxicitě směsi a posilují toxicitu ostatní látek (toxická látka ve směsi s jinou toxickou látkou působí již třeba v tisíckrát nižší koncentraci, než když se vyskytuje izolovaně) – tento efekt byl prokázán např. mezi rtutí a hliníkem

-       Vakcína je směs upravených antigenů, chemikálií, toxinů, kontaminujících látek, cizí DNA; vstupuje do těla nepřirozenou cestou – obchází přirozené bariéry (sliznice a játra) a všechny její složky se mohou dostat do krevního oběhu a do mozku (zvláště u kojenců, kteří ještě nemají funkční hematoencefalitickou bariéru)

Formaldehyd

-       Používá se při výrobě vakcín k inaktivaci: virů polio a chřipky a toxinů tetanu a záškrtu 

-       Je to karcinogen a je toxický, může vyvolávat alergie a změny v organizaci DNA a chromosomů (je mutagenní) 

-       V Japonsku a Švédsku bylo zakázáno jeho používání v kosmetice 

-       Celosvětově je vyráběno obrovské množství, které se používá v průmyslu (např. k výrobě plastů) a v medicíně (k desinfekci a konzervaci)  

-       Neexistuje studie, která by sledovala účinky injekčně podaného formaldehydu 

-       Často je ve vakcíně obsažen, i když není uveden v příbalovém letáku, protože je součástí výrobního procesu

Thimerosal

-       Sloučenina obsahující rtuť

-       Ve vakcínách slouží k ochraně před bakteriální kontaminací

-       Má neurotoxické účinky, a to i ve velmi malém množství (dokazují to desítky studií)

-       Experimenty zjištěno, že má vůči tkáňovým buňkám mnohem vyšší toxicitu než vůči bakteriím, které má zabíjet

-       Nikdy nebyla provedena řádná studie o jeho bezpečnosti – původní studie z roku 1929 byla provedena na pacientech umírajících na zánět mozkových blan; během krátké doby všichni pacienti zemřeli a studie došla k závěru, že se u nich neprojevily žádné důsledky toxicity

-       Dle doporučení WHO je bezpečná dávka 0,1 mikrogramu rtuti na kg hmotnosti a den → množství rtuti ve vakcínách překračovalo u dětí o váze 5kg doporučenou dávku 50x

-       U nových vakcín není množství rtuti udáváno, protože dle FDA stačí rtuť redukovat na stopové množství cca 1 mikrogram na dávku vakcíny, aby se obsah rtuti nemusel uvádět v příbalovém letáku (dle doporučení WHO jde ale o dvojnásobné překročení limitu)

-       V USA se již vakcíny s thimerosalem neužívají, ale vyrábí se tam vakcíny s jeho obsahem pro Afriku, Indii, Čínu a další země

-       Nadále se užívá ve výrobním procesu, takže nemůže být z vakcín zcela odstraněna

-       otrava rtutí se svými příznaky velice podobá příznakům Alzheimerovy choroby

Ionty hliníku

-       Užívány jako adjuvans – stimulují imunitní systém k vyšší tvorbě protilátek než samotný antigen (→ vakcína nemusí obsahovat tolik vlastního antigenu a vakcíny pak stimulují i oslabený imunitní systém např. u seniorů) → významně se podílí na imunologických účincích vakcín

-       způsobuje hyperaktivitu protilátkové imunity

-       Adjuvans také slouží k navázání antigenů (některé vakcíny obsahují jen virové antigenní proteiny, které se na povrchu adjuvans uspořádají)

-       V místě vpichu často vyvolává zánět (zarudnutí, otok, ztvrdnutí)

-       Hliník je v přírodě široce rozšířeným prvkem, člověk ho v potravě běžně přijímá (denně asi 3 – 15 mg hliníku – vstřebá se 0,04 – 1%, zbytek je z krve vyloučen ledvinami)

-       Nelze srovnávat bezpečné množství hliníku přijaté v potravě s množstvím podaným injekčně, jelikož se v těle chová jinak (komplex antigen-hliník je příliš velký na to, aby prošel ledvinami); poločas vylučování hliníku z potravy se počítá na hodiny, poločas vylučování hliníku z vakcíny se odhaduje na několik let → hliník se v těle kumuluje (než ho tělo stihne vyloučit, dostává další)

-       Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) stanovil limit pro příjem hliníku z parenterálních zdrojů (jinak než ústy) pro předčasně narozené děti (studie se dělala kvůli nitrožilní výživě předčasně narozených dětí) na 4-5 mikrogramů na kg hmotnosti a den (pro 5kilové dítě tedy 25 mikrogramů na den); povolené množství na jednu dávku vakcíny je podle Evropského lékopisu 1250 mikrogramů

-       Americká společnost pro klinickou výživu považuje dávky 15-30 mikrogramů za nebezpečné a dávky nad 60 mikrogramů za toxické

-       Kojenci v rozvinutých zemích dostávají při povinném očkování 20-50x více hliníku, než je doporučení FDA

-       Dávka hliníku ve vakcínách nebyla zkoumána z hlediska toxicity, nebyla zkoumána jeho „cesta“ v organismu kojenců a malých dětí, ani jeho vliv na imunitní a nervový systém

-       Ve spojení s jinými toxickými látkami, např. rtutí a fluoridy, dochází k synergickému efektu (celková toxicita obou toxinů je dohromady mnohem větší, než kdyby byl každý toxin zvlášť)

-       Ionty hliníku jsou schopny za vhodných podmínek napodobovat působní stovek biologicky aktivních látek

-       Nové studie ukazují, že hliník se hromadí v mozku, kde zůstává po řadu let, funguje jako excitotoxin, stimuluje tvorbu volných kyslíkových radikálů a jeho působení vede ke vzniku neurodegenerativních poruch

Klinické studie vakcín

-       Studie při vývoji nové vakcíny

-         3 fáze:

         I.   Fáze – vakcína se aplikuje malému počtu subjektů a určuje se vhodná bezpečná a účinná dávka

        II.   Fáze – sleduje se účinnost a bezpečnost u malého počtu subjektů

        III.   Fáze – vakcína se aplikuje větším skupinám (obvykle několik tisíc subjektů)

-       Studie jsou schopny odhalit nežádoucí účinky, které vznikají relativně rychle po aplikaci – NÚ jsou sledovány velmi krátce (pouze několik dnů, maximálně v řádech týdnů), ale dlouhodobé nežádoucí účinky nemají šanci podchytit (např. předregistrační studie vakcíny Engerix proti žloutence typu B sledovala nežádoucí účinky pouze 4 dny po očkování); totéž platí i pro velmi vzácné nežádoucí účinky (vzhledem k počtu účastníků studie není možné odhalit např. nežádoucí účinek s výskytem 1:100 000)

-       Studie neporovnávají účinky vakcíny vůči skutečnému placebu – porovnávají se buď proti jiné vakcíně, nebo proti téže vakcíně bez antigenu (jde o roztok pomocných látek a adjuvans) → účinnost vakcín není hodnocena podle standardů medicíny založené na důkazech

-       Studie vlivu přídatných látek ve vakcínách neexistují – zdůvodnění: je to neetické

-       Nikdy nebyly zkoumány synergické účinky všech složek vakcín

-       Testuje se jen na naprosto zdravých dětech (rizikové děti se vylučují)

-       Nesleduje se celkové zdraví očkovaných ve srovnání s neočkovanými, hodnotí se pouze hladiny protilátek a výskyt nemoci, proti které se očkuje

-       neexistuje žádná kvalitní studie bezpečnosti očkování, která by zkoumala dlouhodobé zdraví plně očkovaných a plně neočkovaných

-       Studie při vývoji nových léků: obvykle randomizované dvojitě slepé studie (náhodně se vyberou subjekty, které dostanou lék a které placebo; ani subjekt, ani lékař nevědí, jako léčbu subjekt dostává), studie často probíhají současně na různých klinikách, v různých státech;

-       oproti běžnému léku se u vakcín netestuje:

  • reprodukční toxicita (poškození plodnosti)
  • embryo-fetální toxicita (poškození plodu u těhotné ženy)
  • genotoxicita/mutagenita (způsobení změn v DNA)
  • karcinogenita (způsobení rakoviny)
  • sekundární farmakodynamika (jak se mění obsah léčiva v krvi nebo jinde v průběhu času po druhém nebo dalším podání)
  • farmakokinetika (kam všude a v jakém množství se léčivo v těle příjemce dostane, jak se cestou proměňuje, kde se uloží, nebo jak se z těla vyloučí)
  • přídavné látky

Studie očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli

-       Provedl dr. Aaby a spol. v západní Africe a Guinei-Bissau

-       Vakcínou bylo očkováno 1657 dětí ve věku 2-8 měsíců

-       Porovnával očkované a neočkované děti

-       Výsledek: vakcinace nesnížila úmrtnost očkovaných dětí oproti neočkované skupině, naopak po 2. a 3. dávce vakcíny se úmrtnost očkovaných dětí čtyřnásobně zvýšila

Studie očkování proti chřipce

-       Provedena v Hong Kongu  

-       Dvojitě slepá studie, vakcína testována proti skutečnému placebu 

-       Studie se prováděla na skupině 115 dětí ve věku 6-15 let, subjekty byly sledovány 272 dní 

-       Výsledek: výskyt chřipky byl o trochu vyšší v očkované skupině (116 onemocnění) než v placebo skupině (88 onemocnění), očkovaná skupina měla 5,5x vyšší riziko respiračních onemocnění 


Studie souvislosti počtu očkovacích látek a kojenecké úmrtnosti

(http://het.sagepub.com/content/early/2011/05/04/0960327111407644.full.pdf+html)

-       Studie zkoumala vztah počtu očkovacích látek podaných dětem během 1. roku života a kojeneckou úmrtnost ve 34 rozvinutých zemích světa za rok 2009

-       V USA dostaly ve zkoumaný rok děti během prvního roku života 26 dávek očkovacích látek, což je nejvíc na světě, jejich kojenecká úmrtnost byla přesto nejvyšší ze sledovaných zemí

-       Studie zjistila pozitivní korelaci (r = 0,7) mezi počtem očkovacích látek a kojeneckou úmrtností → s růstem počtu očkovacích látek roste kojenecká úmrtnost

Přehled počtu očkovacích dávek ve 34 vybraných zemích světa:

Kojenecká úmrtnost za rok 2009 ve 34 vybraných zemích světa:

 Očkování a kojenecká úmrtnost

-               Lucembursko a Gambie mají stejný počet podávaných vakcín, ale kojenecká je v Gambii dvacetkrát vyšší → samo očkování kojeneckou úmrtnost nesnižuje

Studie porovnávající nemocnost očkovaných a neočkovaných dětí

(http://www.vaccineinjury.info/vaccinations-in-general/health-unvaccinated-children/survey-results-illnesses.html)

-       Data byla zjišťována u 8000 neočkovaných dětí a jsou porovnávána s národní statistikou KIGGS o dětské populaci, většina účastníků průzkumu byla ze Spojených států

-       Mezi největší rozdíly patří nemoci jako je alergie, epilepsie, skolióza, astma/chronická bronchitida, různé druhy kožních problémů a herpesy. (viz následující graf – červený sloupec = neočkované děti)

 Historie výskytu infekčních onemocnění

  1. Dětská obrna v ČR - výskyt u nás postupně klesal; očkování zavedeno v roce 1958
  2. Žloutenka typu B - od roku 1983 výskyt v ČR trvale klesá; očkování zavedeno v roce 2001
 

-       pokud by byla pravda, že očkování bylo hlavní příčinou snížení výskytu a úmrtnosti na infekční nemoci, muselo by platit, že:

  1. nemocnost a úmrtnost na konkrétní nemoc začala výrazně klesat po zavedení plošného očkování
  2. klesat by měla nemocnost a úmrtnost převážně jen těch nemocí, proti kterým se plošně očkuje

Jak se dá manipulovat se statistickými daty (na co si dát pozor)

Graf:

-       záleží, jaké období je v grafu znázorněno; čím delší doba, tím vyšší vypovídací hodnotu graf má

-       následující grafy zobrazují úmrtnost na černý kašel v USA za různě dlouhé období, šipka značí začátek očkování – na prvním grafu to vypadá, že za pokles úmrtnosti může očkování, na druhém grafu je vidět, že šlo o dlouhodobý pokles, do kterého očkování prakticky nemohlo zasáhnout

Absolutní čísla

-       údaje jsou vytrženy z kontextu a vzájemně porovnávány - např. srovnám úmrtnost z roku 1940 (před zavedením očkování) a z roku 2000 (po zavedení očkování) a vyjde mi, že po zavedení očkování byla podstatně nižší úmrtnost → takováto informace má ale nulovou vypovídací hodnotu

Příklad manipulativního grafu:

Porovnání spála x pravé neštovice – Eleková:

-       spála – kapénková infekce přenosná z člověka na člověka; v 19. století byla pro děti velice nebezpečná – umíralo se na ní 3x více než na záškrt

-       proti spále se nikdy neočkovalo, přesto začala úmrtnost klesat - nejvýraznější pokles úmrtnosti nastal ještě před vynálezem penicilinu

-       spála se stále vyskytuje, ale přestala být nebezpečná (dnes to není smrtelná nemoc)   

Další zdroje http://healthsentinel.com/joomla/index.php?option=com_content&view=article&id=2654:united-states-disease-death-rates&catid=55:united-states-deaths-from-diseases&Itemid=55

http://www.whale.to/a/graphs.html

http://www.naturalnews.com/048518_measles_vaccines_CDC_data.html

http://rizikaockovania.sk/dok/Statistiky_infekcne_ochorenia_a_ockovanie.pdf

http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Trendy_ockovacich_nakaz.pdf

Faktory ovlivňující ústup infekčních nemocí:

  • Výživa – úplně stejně klesal výskyt a úmrtnost na nemoci, proti kterým se očkovalo i proti kterým se neočkovalo (např. černý kašel x spála); nemoci mizeli stejně v zemích, kde se proti nim očkovalo, jako v zemích, kde se neočkovalo (např. tuberkulóza v Kanadě x USA); při stejné proočkovanosti je rozdíl v úmrtnosti na infekční nemoci v rozvinutých a v rozvojových zemích (při stejné proočkovanosti umírají děti v Africe mnohonásobně častěji než v Evropě)
  • Hygiena – výrazný vliv hygieny prokázala studie z Karáčí – pouhé zavedení mytí rukou mýdlem před jídlem a po stolici spolu s každodenním omytím celého těla vedlo ke snížení výskytu průjmů a zápalů plic u dětí o více než 50%
  • Kanalizace a kvalitní pitná voda
  • Lepší bydlení
  • Zkrácení pracovní doby – umožnil pobyt na slunci (nedostatek vitaminu D výrazně poškozuje imunitu)

Povinné očkování v ČR:

 1. Očkování hexavalentní látkou

-       proti: záškrtutetanučernému kašlidětské obrněhepatitidě B a bakterii Haemophilus influenzae b

-       začíná se očkovat v 9 týdnech věku dítěte, což je minimální hranice určená výrobcem, ve schématu 3+1 (3 základní dávky s odstupem měsíce + jedna posilovací s odstupem 6 měsíců) – většina pediatrů bere tyto minimální odstupy jako odstup vhodný (někdy dokonce jako maximální!) – třeba se poučit předem

-       je možné očkovat i ve schématu 2+1 (2 základní dávky + jedna posilovací), které má stejnou účinnost a ve spoustě států se očkuje běžně (např. Slovensko); u nás je schéma 3+1 historický pozůstatek; schématem 2+1 lze očkovat vždy (nezávisí na věku dítěte – častá mylná informace od pediatrů)

-       odstup mezi základními dávkami je 1 – 6 měsíců, odstup posilovací dávky je 6-12 měsíců

-       dle vyhlášky stačí mít očkováno komplet do 18 měsíců věku dítěte (stačí začít v 10 měsících a nedojde k porušení vyhlášky)

2. MMR

-       proti: zarděnkám, spalničkám a příušnicím

-       začíná se očkovat v 15 měsících věku jednou dávkou, přeočkování se nyní běžně provádí po 6 měsících (ale nyní je ve schvalovacím procesu vyhláška, která druhou dávku posune do 7 let věku dítěte)

Historie očkování v ČR – počet vakcín během prvních 2 let života

1)     60. léta: BCG (tuberkulóza), DPT (záškrt, tetanus, černý kašel), pravé neštovice, orální polio

2)     70. léta: BCG, DPT, pravé neštovice, spalničky, orální polio

3)     80. léta: BCG, DPT, spalničky, orální polio

4)     90. léta: BCG, DPT, MMR (spalničky, zarděnky, příušnice), orální polio

5)     2001: BCG, DPT+HIB, HEP B, MMR (spalničky, zarděnky, příušnice), orální polio

6)     2007: BCG, hexavakcína (+ nepovinné pneumokoky a rotaviry), MMR

7)     2010: hexavakcína (+ nepovinné pneumokoky a rotaviry), MMR

-       DTP byla až do 80. let jedinou kombinovanou vakcínou a platilo pravidlo neočkovat současně živou a neživou vakcínou

-       v roce 2001 byla poprvé aplikována současně bakteriální (DTP Hib) a virová (HEP B) vakcína

-       pokud je dítěti podána současně hexavakcína, pneumokoky a rotaviry, dojde ke kombinování živé a neživé vakcíny; dítě dostane do těla celkem 6 + 10 (Synflorix)/13 (Prevenar) + 4 (Rotarix)/5 (RotaTeq) = 20 – 24 antigenů (a to od 9 týdnů života)

Význam odkladu očkování (můj názor) – minimálně do 6 měsíců, ideálně do roka věku:

  • Vyšší hmotnost dítěte – dávka očkovací vakcíny je pro všechny stejná, ať už dítě váží 3,5 kg nebo 10 kg 
  • Zralejší imunitní systém 
  • Funkční hematoencefalická bariéra - odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle a umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví; začíná se tvořit v půl roce života (nepustí do mozku tolik škodlivých látek) 
  • Větší znalost zdravotního stavu dítěte – v 9. týdnech věku dítěte nejsou ještě většinou známy žádné informace o konkrétních zdravotních problémech dítěte (alergie apod.) – neprobíhá žádné speciální vyšetření, které by před očkováním odhalilo případné kontraindikace, většinou není ani zkoumána rodinná anamnéza (např. u mého syna se projevila nesnášenlivost kaseinu, který je v Infanrixu hexa obsažen – zjistili jsme to ale až v jeho 8 měsících) 
  • Snadnější rozpoznání nežádoucích účinků očkování – dítě už něco umí, lépe ho známe, a pokud je po očkování něco v nepořádku, poznáme to a můžeme tomu přizpůsobit očkovací kalendář 

Jak hlásit nežádoucí účinky

-       jakékoli nežádoucí účinky by měly být nahlášeny ošetřujícímu lékaři a jeho prostřednictvím nebo osobně dále nahlášeny na SÚKL (postup popsaný zde http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek) 

-       je dobré si veškeré neobvyklé reakce po očkování hned zapisovat (i s časovými údaji)

Rozhodnutí, zda je rozumné očkovat, či neočkovat, závisí na:

(1)   účinnosti očkování

(2)   nežádoucích účincích očkování

(3)   zdravotních následcích nemoci, proti které se očkuje, a možnosti léčby

(4)   nakažlivosti nemoci

(5)   proočkovanosti populace

 Mé úvahy:

-       často se očkování srovnává s léky – ty přece mají taky nežádoucí účinky a nikdo to takhle neřeší, ale léky jsou určeny NEMOCNÝM, očkování ZDRAVÝM, léky už řeší nějaký zdravotní problém a mají zlepšit zdravotní stav nemocného, očkování je podáno plošně všem a nemůže aktuální zdravotní stav člověka zlepšit

-       očkování je prevence, a ta musí být především BEZPEČNÁ (kdyby hrozilo, že se na bezpečnostním páse v autě můžu uškrtit, i když k žádné nehodě nedojde, taky bych důkladně zvážila jeho použití)

 Jak je to ve světě

-       povinné očkování je pozůstatkem komunismu a je běžné v postkomunistických zemích (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko aj.) 

-       v západní Evropě je očkování dobrovolné (např. Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko aj.), kromě Itálie (povinné očkování proti 4 nemocem), Belgie (povinné očkování proti 1 nemoci) a Francii (proti 3 nemocem)

-       pokud stát očkování vynucuje, poškozené děti odškodňuje

Právní úprava očkování v ČR

-       povinnost očkovat je v ČR dána těmito normami:

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 45 – účel očkování, povinnosti poskytovatelů

zdravotních služeb v oblasti ochrany před vznikem,

šířením a omezení výskytu infekčních onemocnění

§ 46 – povinnost fyzických osob podrobit se očkování

§ 47 a § 80 odst. 1 – provádění očkování

§ 47a – lékaři provádějící očkování

§ 47b – získávání informací o osobách povinných

podrobit se očkování

§ 49 – úhrada očkovacích látek

§ 50 a § 9 – povinnosti subjektů pečujících o děti

§ 51 – povinnost lékařů hlásit každou neobvyklou reakci na očkování (lékař nemá co posuzovat kauzalitu, hlásit se má vše!)

  • Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů – upravuje:
  • pravidelné očkování proti tuberkulóze, proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a proti pneumokokovým nákazám
  • tzv. očkovací kalendář
  • v některých případech i vakcínu
  • Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

-       Zákon upravuje dvě výjimky, kdy lze neočkovat: trvalé kontraindikace (§ 46 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.) nebo zjištěná imunita proti dané infekci

-       Očkovací plán lékař přizpůsobuje konkrétnímu zdravotnímu stavu (dočasná kontraindikace)

-       Podle § 47 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. může poskytovatel zdravotních služeb použít k pravidelnému očkování jen očkovací látky podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví (§ 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb.). Toto však neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou. 

-       za provedení očkování odpovídají rodiče a nesplnění této povinnosti je klasifikováno jako přestupek, za ten hrozí každému z rodičů pokuta až do výše 10 tis. Kč (uděluje hygienická stanice) 

-       průběh přestupkového řízení: hygienická stanice může pokutu udělit v rámci příkazního řízení – rodičům přijde rozhodnutí poštou, pokuta je max 4 tis. Kč a neplatí se náklady řízení; v rámci standardního přestupkového řízení lze uložit pokutu max 10 tis. Kč a zaplacení nákladů řízení ve výši 1 tis. Kč – před rozhodnutím musí být rodiče pozváni k ústnímu jednání; rodiče by měli úřadu poskytnout své vyjádření a stanovisko, kde uvedou své důvody, argumenty… (je nezbytné zdůraznit, že odmítnutí očkování je projevem ústavně zaručených práv) 

-       neprovedení očkování je přestupek a promlčuje se do jednoho roku od lhůty, kdy mělo být nejpozději očkováno (u hexavakcíny je neočkování promlčené ve věku dítěte 30 měsíců, za MMR zatím nelze pokutu uložit) 

-       je protiprávní vyhrožovat rodičům neočkovaného dítěte vypovězením z péče 

-       zákon nevyžaduje, aby kontraindikaci očkování určil specialista, může jí posoudit i pediatr 

-       negativní revers – dokument, kterým se stvrzuje odmítnutí navrhované zdravotní péče, chrání lékaře a zbavuje ho odpovědnosti 

-       pediatr není povinen neočkování někam hlásit, je pouze povinen to zapsat do karty 

-       při nahlášení rodiny neočkovaného dítěte na hygienickou stanici jde o porušení povinné lékařské mlčenlivosti, lékař informaci poskytuje pouze na vyžádání 

-       pediatr je povinen hlásit nežádoucí účinky vakcín na SÚKL 

-       v ČR je za případné poškození dítěte odpovědný pediatr (rodiče ho mohou žalovat o náhradu škody), takže nejsou absolutně motivováni ke hlášení nežádoucích účinků 

-       v případě, že se pediatr chová k rodičům nevhodně nebo protiprávně, mohou rodiče podat stížnost k České lékařské komoře nebo k odboru zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu nebo magistrátu 

-       současná konstrukce právní úpravy, kdy konkrétní očkování, kterým se má jednotlivec podrobit, nejsou stanovena zákonem, ale pouhou vyhláškou, je protiústavní (minimálně vymezení, proti kterým nemocem a do kdy je osoba povinna se nechat očkovat, musí být upraveno přímo zákonem) 

-       nařizování povinného lékařského výkonu v situaci, kdy stát zároveň nepřebírá odpovědnost za způsobenou škodu, je protiústavní 

-       přijetí neočkovaného dítěte do školky - jak zažádat o výjimku http://www.rozalio.cz/index.php/pravo/vzory-dokumentu/891-jak-ve-skolce-pozadat-o-vyjimku-a-jak-vyjimku-udelit-3 

-       Dotaz na Ministerstvo zdravotnictví:

Může pediatr požadovat úhradu povinné vakcíny a její aplikaci, pokud bylo dítě očkováno později, než dle běžného očkovacího kalendáře (např. v 5 měsících)?

Podle platné legislativy hradí náklady spojené s provedením pravidelného očkování zdravotní pojišťovny a to bez ohledu na to, zda byla výše jmenovaná očkovací látka podána do pěti měsíců věku dítěte či později.

Pokud se pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce rozhodne pro aplikaci jiné očkovací látky, která není předmětem uzavřené smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a distributorem (to však není Vámi popisovaný případ) hradí zdravotní pojišťovny pouze zdravotní výkon aplikace vakcíny a náklady na vakcínu hradí plně pojištěnec. Tento postup upravuje „Metodika provádění pravidelného očkování v roce 2015“, která je dostupná na stránkách VZP či Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

-       Dotazy na právní poradnu (ferovanemocnice.cz):

1.     Dle současné právní úpravy, jde říci, že splním požadavky na povinné očkování, pokud dítě nechám v termínu (tj. do 18 měsíců věku) očkovat Pediacelem, s tím, že hepatitidu B doočkuji mezi 12 a 13 rokem věku (dle odst. 9 vyhlášky 537/2006 Sb.)? Má v takovém případě pediatr povinnost vystavit potvrzení pro školku, že dítě bylo řádně očkováno?

Na základě vyhlášky je možné odložit očkování proti Hepatitidě typu B na 12. až 13. rok a je v souladu s vyhláškou, když se očkování odloží na tento věk, a dítě by tak mělo být přijato do školky, pokud nebude jiný důvod dítě odmítnout přijmout.

2.     Splním očkovací povinnost, když očkuji schéma 2+1 místo uváděného 3+1 (když je schéma 2+1 uvedeno v souhrnné informaci jako rovnocenné)? 

Schéma 2+1 není v souladu s vyhláškou. Lékaři si mohou v případě nerespektování očkovacího kalendáře od Vás vyžádat podepsání negativního reversu. Výhrůžky ze strany hygienické stanice jsou nemístné, při volbě jiného schématu by nedošlo k naplnění materiální stránky přestupku, tedy k ohrožení zájmu společnosti, neboť i jiné schéma zaručuje ochranu veřejného zdraví. Formálně tedy dítě v jiném schématu není řádně očkované, ale materiálně ano (lékař nemusí vystavit potvrzení o tom, že je dítě očkované pro účely přijetí do školky). Domníváme se, že pediatři na tuto otázku budou mít také různé názory a nic Vám nebrání oslovit více pediatrů a případně změnit lékaře za takového, který Vám doporučení pro školku vydá.

3.     Je neočkování MMR u např. 3 letého dítěte důvod pro nepřijetí do školky, když není stanovena horní hranice pro očkování?

Dle zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 50 258/2000 Sb) mohou předškolní zařízení přijmout pouze děti, které se podrobily povinnému očkování. Vakcína mmr patří mezi povinná očkování. Nesplnění i jediného očkování je podle zákona důvodem k tomu, aby dítě nebylo přijato do mateřské školy. Existují z toho však dvě výjimky, a to v případě, že má dítě doklad od lékaře (imunologa), že je proti nákaze imunní (test na protilátky) nebo v případě, že má od lékaře potvrzeno, že má proti látce trvalé kontraindikace. Jestliže tedy bude vaše dítě očkováno 1. dávkou MMR, můžete se podrobit testu na protilátky. Pokud test zjistí jejich přítomnost, a dostanete od lékaře potvrzení o imunitě, na základě toho bude vaše dítě do školky přijato.

4.     Může lékař „neočkování“ sám od sebe někam hlásit?

Lékař má právo a zároveň povinnost oznamovat případy podezření na zanedbávání péče o dítě orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. sociálka). Pokud se o zanedbávání nejedná (neočkujete z důvodů obav nežádoucích účinků apod.), neměl by lékař informaci o odložení očkování hlásit sociálce. Kdyby to udělal, dopustil by se porušení lékařského tajemství a můžete na něj podat stížnost u České lékařské komory.

Lékař nesmí neočkování sám z vlastní iniciativy hlásit hygienické stanici, protože má povinnost dodržovat lékařskou mlčenlivost. Pokud tak učiní, je odpovědný za porušení Vašeho práva na soukromí a vy můžete podat žalobu na ochranu osobnosti z důvodu zásahu do práva na soukromí.

MUDr. Jan Vavrečka, Ph.D. (vystudovaný lékař, přednáší spotřebitelské právo na VŠE)

-       při uvedení na trh neznáme všechna zdravotní rizika a objektivní komplikace podání vakcín

-       zdravotní rizika konkrétní vakcíny je nutné dělit na 1) bezprostřední, 2) časná (krátkodobá), 3) střednědobá a 4) dlouhodobá – nejvíce zdokumentované jsou komplikace bezprostřední a časné

-       rizika spojená s očkováním: primární selhání vakcíny (nevytvoří se protilátky), odsouvání vzniku nemocí do rizikovějšího věku (nedostatečně testované vakcíny – nevíme, jak dlouho účinkují), nežádoucí účinky vakcíny

-       Z každých 10 ve výzkumu testovaných vakcín nejméně 9 nikdy nebylo uvedeno na trh. Nejméně z 50 % pak byly příčinou „zamítnutí vakcíny“ pozorované závažnější (a početnější) nežádoucí účinky – mj. zejména účinky, které odpovídají zkřížené reaktivitě protilátek se strukturami tělu vlastními → „U vakcín musíme především předpokládat možnou a vysoce pravděpodobnou nebezpečnost a v krátkodobých klinických studiích si poté ověřujeme, jestli právě tato vakcína není čirou náhodou krátkodobě docela bezpečná. Krátkodobé klinické studie nám mírně jedovaté vakcíny (na které však stále někdo může individuálně i zemřít) zkrátka „spolehlivě“ propouštějí. Nemáme vědecké důkazy, že jsou „propuštěné“ vakcíny objektivně dlouhodobě nebezpečné, nemáme však také žádné vědecké důkazy, že dlouhodobě objektivně bezpečné jsou.“

-       problémy klinických studií vakcín: 1) nová vakcína je před uvedením na trh testována jen velmi krátce, není tedy možné zjistit, jaké bude mít dlouhodobé účinky (žádoucí i nežádoucí) a 2) malý počet sledovaných osob pro zjištění vzácných účinků vakcíny (např. závažné neurologické komplikace s trvalými následky s incidencí 1:50 000 studie úhrnně testující 10 000 osob na 80 % nezjistí)

-       každá vakcína je jiná - má jiný bezpečnostní profil a jiný stav vědeckého poznání o sobě samé; o komplikacích a rizicích vakcín proto můžeme vědecky korektně a seriózně hovořit pouze ve vztahu k jedné zcela konkrétní vakcíně

-       S postupným rozvojem vědeckého poznání se ukazuje, že některé antigenní složky vakcín mohou být samy nositeli imunosupresivních účinků, tj. potlačují imunitní odpověď organismu; čím více antigenů ve vakcíně je, tím vyšší pravděpodobnost, že některý má imunosupresivní účinek; toto riziko je obecně vyšší u polyvalentních vakcín

-       očkující lékaři mohou do svých ambulanci nakupovat vakcíny s obchodními slevami a následně je prodat svým pacientům za výrazně vyšší cenu. Tím se stávají očkující lékaři ekonomicky motivovaní na doporučování, aplikování a zvyšování odbytu vakcín

-       hliník ve vakcínách: Účinná vakcína, která neobsahuje pro lidský organismus vůbec nic nebezpečného a škodlivého, je logický i fyziologický nesmysl, protože tělo se nebude namáhat s imunitní reakcí, pokud mu nehrozí nebezpečí; samotné části antigenů nejsou schopny imunitní reakci vyvolat → je nutné adjuvants - hliník působí ve svých vakcinálních koncentracích na lidský organismus již takovou mírou tkáňové destrukce, že na to lidský organismus dostatečně silně reaguje; Vakcinační adjuvans tedy opravdu nejsou, protože z principu věci vůbec nemohou být, vůči organismu bezpečné a šetrné látky. Každé očkování je poté vlastně přímým pokusem oklamat biologický rozum našeho organismu tím, že si má vytvořit imunitu proti antigenním „drobečkům“, které jej vlastně samy vůbec nepoškozují a neohrožují, a nikoliv proti vakcinačním adjuvans, která mají tkáňové škody a ohrožení organismu skutečně na svědomí.; je mj. vědecky potvrzená existence protilátek proti samotnému hliníku, přičemž dnes prakticky vůbec nevíme, co protilátky proti vakcinačním adjuvans mohou mít v lidském organismu všechno na svědomí, ani proč. 

-       Rodič může být zbaven svého práva na rozhodování o zdravotnických zákrocích na svém dítěti pouze v případě nezbytně nutném pro ochranu veřejného zdraví – ale nikde není řečeno, co je to „nezbytně nutný“ případ – v ČR je to očkování proti 9 nemocem, ale v Německu ani Velké Británii tato očkování „nezbytně nutná“ nejsou (nemají žádné povinné očkování), přestože všechny tyto státy patří do EU a jsou vázány stejnou mezinárodní smlouvou: Úmluva o lidských právech a biomedicíně

-       Pro očkování bychom se měli rozhodnout, pokud jeho přínos převáží jeho rizika (tzn., pokud riziko nemoci, proti které očkujeme, je vyšší než riziko nežádoucích účinků vakcíny) – měli bychom zvážit: míru zdravotního rizika infekční nemoci, proti které očkujeme, věk a zdravotní stav jedince, současné možnosti léčby dané choroby, míru zdravotního rizika vyplývajícího z očkování

-       před očkováním a přeočkováním bychom měli nejprve zvážit testaci protilátek (jestli je podání vakcíny skutečně potřebné); testace je vhodná i po očkování (zjistíme, zda se vytvořily protilátky)

-       Úvaha: když cílem je ochrana mládeže/dospělých proti některým nemocem, proč očkujeme již novorozence? Jelikož hladina protilátek po očkování časem klesá (různě rychle), je často v době, kdy je nemoc pro jedince nejnebezpečnější, očkování již „vyprchané“ (např. příušnice, zarděnky, žloutenka typu B)

-       Úvaha – kolektivní imunita: rodiče jsou k očkování přesvědčováni tím, že vytvoření kolektivní imunity v populaci je něco dobrého a prospěšného i pro jejich vlastní očkované dítě -  tato vlastnost populace ale poskytuje ochranný benefit pouze nechráněným jedincům – očkuji tedy své dítě, abych ochránil druhé? → protiargument: i u  očkovaného dítěte mohou selhat vakcíny nebo dojít k poklesu protilátek a ke ztrátě protektivní účinnosti a pak se mu kolektivní imunita bude také hodit… No ale pak je přece zbytečné jej pro tento účel očkovat a vůbec je sporné chtít vytvářet a posilovat kolektivní imunitu tam, kde nám z nějaké příčiny selhávají vakcíny a rychle klesají hladiny protilátek bez zajištění efektivního přeočkovávání celé populace.

-     Úvaha - zarděnky: očkování proti zarděnkám je odůvodněno rizikem vrozeného zarděnkového syndromu (CRS) dosud nenarozených dětí; prohlášení Ministerstva zdravotnictví: „Zarděnky s sebou nesou vážné riziko pro plod, pokud jimi onemocní žena ve fertilním věku…“ (tj. ve věku cca 14-45 let) – pravda: zarděnky jsou nebezpečné pro plod, pokud jimi žena onemocní během prvních dvou trimestrů těhotenství → nutnost zajistit účinnou protilátkovou ochrana žen trvající po dobu fertilního věku → před počátkem očkování byla proděláním zarděnek v dětství chráněna většina žen → od r. 1982 se očkovaly pouze dívky, které neměly protilátky, a to ve věku 12 let → změna v r. 1984 – očkují se všechny dívky (i ty, co nemoc prodělaly) → od r. 1985 se očkují všechny děti, a to v batolecím věku → výsledek: před zavedením očkování byl CRS s incidencí 1:10–35 miliónů obyvatel ročně, údaje výskytu po zahájení očkování jsou téměř nedostupné, ale např. v Saudské Arábii vzrostl po očkování výskyt CRS 4x; Švédské studie prokázaly, že při očkování batolat se protilátky vytratí do 12 let věku dítěte u 41 – 45 % očkovanců → ochrana žen ve fertilním věku oproti době před očkováním klesá (zjistit současnou incidenci CRS je téměř nemožné, protože ultrazvukové vyšetření plodu poškození odhalí a je indikováno přerušení těhotenství)

-     Úvaha – proč neočkované děti nesmí do školek: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: § 50: Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní, nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. – jak zákonodárce vysvětluje tuto diskriminaci? → jde o ochranu dětí, které nemohou být očkované → tyto děti se ale běžně setkávají se spoustou nechráněných, a tím pádem „nebezpečných“, jedinců (většina dospělých nebyla v minulosti očkována proti všem 9 dnes povinným nemocem nebo jim již protilátková ochrana z očkování vyprchala – může se jednat i o personál školek) → nejedná se tedy spíš o sankci pro rodiče, kteří nechtějí své děti nechat očkovat? – to je z pohledu zákona nepřípustné (podrobněji na http://www.vitalia.cz/clanky/cr-je-vakcinacni-alcatraz/)

-     Názor: „Očkovat jedince proto, abychom od něj odvrátili riziko úmrtí, které mu hrozí s pravděpodobností 1:1 000 000, je šílenství medicíny. A obráceně: Očkovat 1 milión osob proto, abychom tím zachránili život jediné osoby, je zase zjevné šílenství ekonomické.“

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc (vědkyně, pedagožka a spisovatelka - autorka knihy Doba jedová, Varovné signály očkování a dalších, vystudovala biologii a chemii)

-       První očkování dostávají děti již ve dvou měsících věku, kdy se jejich zdravotní nedostatky ještě vůbec nemusejí projevit a navíc před očkováním ani neprobíhá žádné zvláštní vyšetření (které by zjistilo poruchu imunity, střevní mikroflóry, míru toxické zátěže)

-       Normální reakce na očkování: mírné zarudnutí v místě vpichu, mírně zvýšená teplota

-       Neobvyklé a vážné nežádoucí účinky očkování: zarudnutí a otok v místě vpichu, teplota vyšší než 38°, encefalitický křik, změna chování (návrat ve vývoji, poruchy rovnováhy, apatie,…), rozvoj chronických problémů (exém, astma,…)    

-       Lidské tělo je vybaveno mechanismy zajišťující vylučování hliníku – pokud jsou ale zahlceny a přetíženy, hliník se ukládá v kostech, svalech, játrech a mozku

-       Hliník obsažený ve vakcínách se v těle vstřebává a akumuluje se v mozku → tam vyvolá podráždění, a to může přejít do chronického zánětu, což má za následek vznik autismu (hypotéza: za prudkým nárůstem počtu autistických dětí v USA je, kromě vysoké spotřeby aspartamu a fluoru, také hliník)

-       Problémem je především nadměrná imunologická stimulace mozku, ke které dochází, když bakterie nebo viry (stejně tak funguje i hliník) proniknou do mozku přes nezralou nebo narušenou hematoencefalickou bariéru, kde vyvolají aktivaci mikroglií → po silném imunitním podnětu vzniká v mozku chronický zánět s produkcí volných kyslíkových radikálů, které poškozují vyvíjející se mozek

-       Známkou zánětu a otoku mozku (proniknutí hliníku do mozku) je encefalitický pláč po očkování (vysoký ječivý neutišitelný pláč, výrobci vakcín nazývaný „neobvyklý pláč“) – jedná se o závažný NÚ, který by měl být hlášen na SÚKL

-       Za epidemií PAS v USA stojí nejspíše kombinace: aspartamu, glutamátu, fluoridu a vysokého počtu vakcín pro děti v předškolním věku

-       Prodělání nemoci poskytne imunitu na celý život, vakcíny většinou jen na pár let → nemocnost se posouvá do vyššího věku, kdy může mít podstatně horší následky

-       Před očkováním doporučuje zjistit místo výroby vakcíny (vstup Číny na trh s vakcínami)

MUDr. Eleková (praktická lékařka, provozuje mimo jiné výživové poradenství a homeopatii)

-       Hlavním argumentem pro povinné očkování je tvrzení, že očkování vymýtilo infekční nemoci; vymýcení nemoci je stav, kdy se původce infekční nemoci přestane v ekosystému vyskytovat – dočasné neexistence zjevného onemocnění není důkazem vymýcení (příznaky nemoci nezpůsobuje mikrob, ale náš imunitní systém → zjevnou nemoc máme jen tehdy, pokud se naše tělo proti infekci brání)

-       Teoretickým předpokladem je, že očkovaný jedinec nemoc ani nepřenáší, což bylo opakovaně vyvráceno (nyní např. oficiálně potvrzeno u černého kašle)

-       Čím novější vakcína, tím nebezpečnější

-       95-99% snížení výskytu anebo úmrtnosti na infekční nemoci připadlo na vrub jiných faktorů, než je očkování – tyto faktory jsou: výživa, hygiena, zvýšení životní úrovně (podrobněji viz výše)

-       Stejně rychle ubývalo nemocí, proti kterým se očkovalo, i nemocí, proti kterým se nikdy neočkovalo (např. spála, mor, cholera)

-       Snížení výskytu některých infekčních nemocí je pouze „papírové“, tzn., že se změnila pouze diagnostická kritéria – např. dětská obrna – po zavedení očkování výskyt této nemoc vzrostl → změnila se diagnostická kritéria – před očkováním se za obrnu považovala jakákoli chabá paralýza trvající min 24h, po zahájení očkování se za obrnu považuje pouze paralýza trvající min 60 dní, navíc musí být provedeno laboratorní vyšetření (vše, co bylo do té doby obrnou, se začalo nazývat aseptická meningitida, jejíž výskyt po „vymýcení“ obrny raketově stoupl)

-       Vakcíny škodí dvěma hlavními mechanismy – toxicitou a účinkem na imunitní systém; obsahují kombinaci škodlivých látek, jejichž účinek, metabolismus, kinetika a vylučování z organismu nebyly u kojenců nikdy zkoumány

-       Malí kojenci mají výrazně slabší funkci ledvin, proto se zbavují toxinů méně efektivně než dospělí, navíc nemají funkční hematoencefalickou bariéru (do 6. měsíce života)

-       Množství protilátek v krvi není určujícím faktorem pro to, zda člověk onemocní, či ne (lidé onemocněli, i když měli vysokou hladinu protilátek)

-       Vakcína nezabrání tomu, aby se vir dostal do těla - i očkovaný člověk se může nakazit, otázkou je, jak proběhne interakce mezi ním a mikrobem (pokud imunitní systém nereaguje – tělo s virem nebojuje, člověk nemá příznaky nemoci, ale stává se bacilonosičem)

-       Hliník, který se do těla dostane ústy (se stravou), není problém – tělo ho vyloučí; ale při aplikaci vakcíny do svalu se hliník dostane do krve a odtud ho tělo vyloučit neumí, resp. trvá to i několik let a hliník se v těle kumuluje

-       Hliník je neurotoxický (poškozuje nervový systém), neustále stimuluje imunitní systém

-       Dle European Food Safety Authority je množství hliníku přijímané potravou:

70 mikrogramů denně v potravě pro pětikilové dítě (pozn. 1 miligram = 1000 mikrogramů)

-       Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) na základě výzkumu stanovil, že příjem hliníku jinak než ústy (parentelárně) nesmí u kojenců překročit 5 mikrogramů na kilogram váhy a den (tj. např. u pětikilového dítěte 25 mikrogramů za den) → v hexavakcíně je 820 mikrogramů, ve vakcíně Synflorix, která je obvykle aplikována současně, je dalších 500 mikrogramů (viz příbalové informace); evropský lékopis uvádí jako maximální možné množství hliníku ve vakcíně 1250 mikrogramů - rozdíl oproti normám FDA zdůvodňuje SÚKL tak, že vakcína se nedostává do krve, takže větší množství hliníku nevadí

-       Ve vědecké literatuře se uvádí, že hladiny vyšší než 100 mikrogramů hliníku na litr krve jsou toxické → 5 kilový kojenec má cca 0,5l krve → při současném podání hexavakcíny a Synflorixu je hranice toxicity překročena 26x

-       Jsou zkoumány pouze jednotlivé složky vakcín, ale už ne jejich synergie (např. když byl k vakcíně MMR přidán virus planých neštovic – vakcína Priorix Tetra, zvýšil se výskyt křečí u očkovaných dětí o dvojnásobek), totéž platí o pomocných látkách (např. určité množství rtuti vyvolá toxicitu, ale ve spojení s hliníkem stačí k vyvolání toxicity zlomek původního množství rtuti)

-       Vakcíny nejsou testovány proti skutečnému placebu, ale kontrolní skupině je podána buď jiná vakcína, nebo jen směs látek ve vakcíně obsažených bez antigenu → porovnávají se účinky jedné toxické směsi s druhou; studie sledují výskyt nežádoucích účinků jen v řádech týdnů a na malém vzorku osob

-       Dávky požadované povinným očkováním mnohonásobně překračují povolené limity toxicity u hliníku

-       Účinky hliníku na imunitní systém se studují až v posledních letech

-       Funkce hematoencefalitické bariéry může být narušena různými toxiny včetně hliníku, rtuti a glutamátu, nedostatkem vitaminu C

-       Očkování v intervalu jednoho měsíce nedává imunitnímu systému dost času na zklidnění a dochází k zánětu mozku

-       Encefalitický křik u dětí znamená postižení nervového systému dítěte a jde o vážnou nežádoucí reakci – příbalový leták hexavakcíny uvádí, že symptomy nervového systému po očkování jsou kontraindikací dalšího očkování pro vakcíny proti černému kašli

-       Kojenci a malé děti nejsou schopny silné aktivní imunitní odpovědi – jejich přirozenou ochrannou je mateřské mléko (obsahuje protilátky proti nemocem, které matka prodělala!) – důvod: každá stimulace imunity (infekce i očkování) v kritickém období vývoje (cca do věku 2 let) může způsobit poškození mozku

-       Nežádoucí účinky léku se vyskytují při každém jeho užití (jsou prostě součástí účinku) – je jen individuální, v jakém rozsahu se objeví (někdy jsou pod hranicí vnímavosti)

-       Očkování nevymýtilo nemoci jako např. tuberkulóza, záškrt, černý kašel,… - úmrtnost na tyto nemoci začala klesat mnohem dříve, než se proti nim začalo očkovat; ustoupily i nemoci, proti kterým se neočkuje (např. spála, mor) → důvodem vymizení nemocí bylo zvýšení životní úrovně (zavedení kanalizace, zvýšená hygiena, dostatek jídla a odpočinku apod.)

-       U dětské obrny došlo po zahájení očkování k nárůstu nemocnosti → změnila se klasifikace nemoci (nemocní se zahrnuli do jiné „škatulky“) a tím se výskyt opticky snížil

-       Neměly by se kombinovat vakcíny proti bakteriálním a virovým onemocněním (praktikuje se od roku 2001, od 2007 hexavakcína)

-       Názor: pokud se u dítěte po očkování objeví encefalitický pláč, je to důvod k odmítnutí dalšího očkování obsahujícího hliník

-       Názor: výskyt jakýchkoli alergických projevů po očkování by měl být automatickou kontraindikací dalšího očkování

-       Látka, na kterou měl pacient alergickou reakci, se nesmí znovu podat – nelze předem vědět, jak intenzivní by mohla být reakce na další dávku (toto je u léků naprosto běžné, u vakcín to ale hodně lékařů odmítá)

-       Vakcíny jsou jediné léčivo, u kterého se nezohledňuje hmotnost pacienta

-       vakcíny škodí dvěma mechanismy – toxicitou a účinkem na imunitní systém – obsahují látky bezpochyby škodlivé, v kombinacích, jejichž účinek, metabolismus, kinetika a vylučování z organismu nebyly na cílově věkové skupině kojenců nikdy zkoumány

-       Důsledky očkování pro konkrétního jedince jsou kombinací účinku vakcíny, aktuálního zdravotního stavu a genetických dispozic

-       Dnešní děti trpí bezprecedentním výskytem alergií a autoimunitních nemocí, což nelze vysvětlit pouze genetikou (genetické vlivy mohou změnit výskyt nemoci z generace na generaci maximálně o 3%) → jde o vlivy prostředí (spouštěč musí být něco, co se týká celé populace a má potenciál takové změny vyvolat)

-       vakcíny mají celkový nepříznivý vliv na imunitu a nervový systém

-       WHO (světová zdravotnická organizace) prováděla studii kojenecké úmrtnosti → závěr: čím více dávek vakcín v dané zemi děti dostávají, tím vyšší je kojenecká úmrtnost (např. USA v 50. letech 3. nejlepší kojenecká úmrtnost na světě, nyní jsou asi na 40. místě)

-       Země se srovnatelnou proočkovanosti, ale výrazně odlišnou životní úrovní (např. Lucembursko a Gambie – obě mají 22 vakcín v 1. roce života) mají diametrálně odlišnou kojeneckou úmrtnost (Gambie 68,8 na 1000 živě narozených dětí, Lucembursko 4,6) → důležité jsou celkové životní podmínky (výživa, hygiena), a ne počet vakcín

-       Počet aplikovaných vakcín s hliníkem pozitivně koreluje s výskytem autismu v dané zemi (viz studie http://vaccinesafetycouncilminnesota.org/wp-content/uploads/2012/01/Do-aluminum-vaccine-adjuvants-contribute-to-the-rising-prevalence-of-autism.pdf) – pro porovnání: symptomy otravy hliníkem jsou ztráta řeči a jiných kognitivních schopností, křeče, neurologické symptomy (špatná koordinace, jemná motorika, rovnováha), demence a smrt; symptomy regresivního autismu jsou ztráta řeči a jiných kognitivních schopností, křeče, neurologické symptomy, mentální retardace

-       prakticky nulový výskyt autistických poruch v neočkovaných populacích (např. Amishové v USA - http://www.ageofautism.com/2009/04/olmsted-on-autism-1-in-10000-amish.html) poukazuje na souvislost očkování a autismu

-       V oblasti očkování je obrovský konflikt zájmů odpovědných osob, neexistuje skutečně nezávislé posuzování bezpečnosti vakcín

-       Názor: při posuzování účinnosti vakcín se vychází pouze z časové souvislosti zavedení očkování a vymizení dané nemoci; při posuzování nežádoucích účinků vakcín není časová souvislost dostatečným důkazem

-       Regres ve vývoji není normální součástí vývoje dítěte – je to následek narušení nervového systému

-       Dříve se prakticky nevyskytovaly dětské nemoci u kojenců a malých batolat (děti byly kojené) a nevyskytovaly se ani u dospělých (nemoci prodělali v dětství) – dnes jsou ohroženi právě malí kojenci a mladí dospělí; zcela se narušil koloběh těchto nemocí

-       Lidé se bojí jen nemocí, proti kterým se očkuje (bojíme se jen klíšťové encefalitidy, ale ne boreliózy)

-       Musíme si klást otázku, jestli výměna spalniček, zarděnek, černého kašle a dalších nemocí za alergie, astma, hyperaktivitu, dyslexii a autismus byla výhodná

-       výživa je hrubě nedoceňovaným faktorem ovlivňujícím zdraví – nemocným dětem je třeba podpořit imunitu stravou

-       dětské nemoci nejsou u dobře živeného a jinak zdravého dítěte v naprosté většině případů nebezpečné a naopak jsou nutnou součástí zdravého vývoje imunitního systému

-       v civilizovaných zemích se nikdy nemohou vyskytnout epidemie stejné jako v 19. století

-        Názor: dětské nemoci u dobře živeného a jinak zdravého dítěte v naprosté většině případů nejsou nebezpečné (jak se chovat při nemoci dítěte viz http://www.slobodavockovani.sk/news/ockovani-poruchy-vyvoje-a-imunity-u-deti-7-cast/)

-       Základní bezpečnostní opatření při očkování: respektovat nedonošenost (očkovat až po dosažení min 5kg váhy a odsunout termín očkování o to, o co se dítě narodilo dříve), přečíst příbalový leták každé vakcíny a respektovat kontraindikace, respektovat aktuální zdravotní stav dítěte (dítě musí být min. měsíc před očkování naprosto zdravé a v psychické pohodě), využít možnost očkovat co nejpozději (začít až ke konci prvního roku věku), podávat dítěti vitamín C (100-200mg denně týden před a po), D (1000 IU denně), hořčík (30-50mg denně) a esenciální mastné kyseliny, odstup mezi jednotlivými dávkami vakcín min. 2 měsíce, nikdy nedávat více vakcín současně, sledovat a hlásit všechny reakce, reakci po očkování nepotlačovat paracetamolem (paralen) – v akutních případech použít ibuprofen, ideálně homeopatika – Apis mellifica (30C, rozpustit ve vodě a dávat napít každých 10min), v případě chronického zhoršení zdravotního stavu nedávejte souhlas s dalším očkováním a žádejte patřičné vyšetření a léčbu (podrobněji zde http://www.slobodavockovani.sk/news/ockovani-poruchy-vyvoje-a-imunity-u-deti-6-cast/)

-       Upozornění: snížením rizika reakce na vakcínu podáním vitamínů a mastných kyselin současně snižujeme imunitní odpověď na vakcínu – není možné nechat plně rozvinout imunitní reakci (tvorbu protilátek) a současně omezit NÚ

-       Faktory zvyšující rizika očkování: aktivace imunitního systému matky v těhotenství, jakákoli toxická zátěž matky (amalgámové plomby, léky apod) v těhotenství, nefyziologický porod, nedostatečné kojení, rodinná anamnéza nežádoucí reakce na očkování, rodinná anamnéza zachvatů křečí, předčasně narozené děti, nízká hmotnost, novorozenecká žloutenka, kontakt s infekční nemocí (dítě může být v inkubační době), lehčí nemoc, užívání antibiotik, alergie, astma, chronická nemoc srdce, ledvin, plic a jater, ohřívání stravy v mikrovlnné troubě, prořezávání zubů (zvyšuje se hladina histaminu v krvi, a ten pak narušuje hematoenc. bariéru)

-       V zákoně je výslovně řečeno, že zdravotnický pracovník musí mlčet o VŠECH skutečnostech, které se dozví při výkonu své práce (neexistence právního předpisu, který by pediatrovi výslovně ukládal povinnost hlásit odmítnutí očkování, znamená, že pediatr je povinen dodržovat povinnou mlčenlivost)

-       Doporučuje očkování: po roce věku a proti záškrtu, tetanu a černému kašli

Ph.D. Alexandr Kotok (lékař homeopat, autor knihy Očkování v otázkách a odpovědích pro přemýšlející rodiče)

-       Všechny léky i všechny vakcíny mají nějaké vedlejší účinky, rozdíl je ale v tom, že léky jsou určeny nemocným, aby zlepšily jejich zdravotní stav, očkování se provádí zdravým jedincům, a tak nemůže jejich zdravotní stav zlepšit, může ho jen zhoršit

-       Očkování sice může zabránit akutní nemoci, ale způsobí nemoc chronickou (tělo se antigenů nemůže zbavit přirozenou cestou – rýmou, průjmem, vyrážkou apod.)

-       žádné imunologické vyšetření neukáže předem reakci dítěte na očkování (pokud dítě netrpí vrozenou těžkou imunodeficiencí)

-       očkování je situace, kdy se všichni zainteresovaní snaží vydělat na přirozeném strachu rodičů

-       existují desítky a stovky daleko nebezpečnějších nemocí, z nichž mnohé jsou přitom nevyléčitelné, což se nedá říct o nemocech, proti kterým se očkuje; ale rodiče slyší jen o těch druhých

-       důsledkem očkování se dětské nemoci přesouvají do dospělého věku, kdy jsou nesrovnatelně nebezpečnější, anebo se naopak přesouvají na kojence (matka nemůže dítěti předat protilátky proti nemoci, kterou neprodělala)

-       vědecké údaje ukazují, že skutečný proces ochrany organismu před infekcí je mnohem složitější než představa, že protilátky jsou jediným způsobem, jak se bránit nemoci – i lidé s vysokým množstvím protilátek onemocněli danou infekční nemocí a naopak lidé bez protilátek zůstali i po kontaktu s nemocí zdraví

-       nelze srovnávat příjem hliníku a rtuti z potravy s jejich přítomností ve vakcínách; rtuť je nejnebezpečnější ve formě výparů, v potravě není tak nebezpečná, protože se, stejně jako hliník, v zažívacím traktu špatně vstřebává; ale vpravení toxických látek do krevního oběhu úplně mění situaci – jedy se dostávají k orgánům, hromadí se v nich a způsobují otravu; navíc děti nemají ještě plně funkční systém detoxikace

-       za skokovým nárůstem autismu v USA stojí rtuť a hliník obsažené ve vakcínách; autismus se vyskytuje 4x častěji u chlapců, protože testosteron zvyšuje neurotoxicitu rtuti

-       vakcíny mohou být také kontaminovány nežádoucími viry: viry pro některé vakcíny se pěstují na slepičích embryích, která mohou být nakažena virem ptačí leukemie

-       k toxickým látkám obsažených ve vakcínách se k dekontaminaci používají např. antibiotika a fungicidy a vzniká jedovatý koktejl, jehož vlastnosti nikdy nikdo nezkoumal

-       opičí virus, který dlouhé roky infikoval vakcíny proti dětské obrně, byl objeven ve zhoubných nádorech a vědci už objasnili mechanismus jeho působení při rozvoji rakoviny

-       vakcíny mohou být infikovány mikroorganismy, které ještě věda ani nezná

-       nejlepší, nejbezpečnější je ta vakcína, kterou jste nikdy nedostali

Státní ústav pro kontrolu léčiv: „Podle údajů z epidemiologických studií o výskytu nežádoucích účinků léčiv a počtu skutečně nahlášených reakcí odhadujeme, že je hlášeno zhruba jen 1 % případů.“

Prof. Jan Janda (předseda České pediatrické společnosti): „Očkovat by se měly pouze děti zdravé a v úvahu by se měly brát neobvyklé reakce při první dávce vakcíny. Očkující lékař zná nejlépe rodinnou i osobní anamnézu dítěte s potencionálními riziky zvažujícími riziko vakcinace (např. u dětí s neurologickým onemocněním). Tak např. při výskytu těžší reakce po první dávce hexavakcíny lze při další dávce podat jen čtyřsložkovou očkovací látku a separátně ´doočkovat´ později ony dvě vynechané složky.“

Prof. Prymula (předseda české vakcinologické společnosti)

Otázka: Jak je možné, že množství očkovací látky je stejné pro devítitýdenní dítě i pro půlroční, když váhový rozdíl může být značný (i 8 kg)?

Odpověď: U několikatýdenního dítěte je třeba vyšší dávky, neboť imunitní systém je nezralý a nereagoval by na podnět odpovídajícím způsobem.

Otázka: Proč očkovací kalendář nutí rodiče očkovat hexu ve schématu 3+1, když schéma 2+1 je dle výrobce stejně účinné?

Odpověď: Očkovací schéma 2+1 je téměř stejně účinné a možným přechodem na toto schéma se budeme velmi záhy zabývat. Důvody jsou však naprosto dominantně ekonomické, ne zdravotní. Zatím stále schéma 3+1 v Evropě dominuje.

Otázka: Proč v současnosti není možné očkovat monovakcínami, když se rodič rozhodne očkovat jen proti některým onemocněním?

Odpověď: Monovakcíny nejsou na trhu a nemyslím si, že by rodič měl dostatek objektivních informací, aby byl schopen posoudit, kterou vakcínu jeho dítko potřebuje.

Čti celý článek