Nijak by nereagovala , je to zivot a ma to nejaky duvod …

Rekla bych synovi ze oroste tim ze si kazdy muze vybrat s kym se bude ksmaradit a s kym ne to tak nekdy byva .

Muze to byt ze je syn otravny a oni chcou byt radsi bez nej , nebo i klidne ne …

Tak jestli jsou to děti, které už mají FB, takže je jim 13 a výš, asi už ví, že tohle je život. Někteří přátelé jsou na celý život, jiní jen na čas... No a mladším dětem je potřeba tohle vysvětlit. Nemůžeme nikoho nutit do lásky ani přátelství. Bolí to, ale když to není oboustranné, stejně to nestojí za nic.

Nereagovala bych nijak. Těm mladším bych to vysvětlila, že nejde nikoho nutit do kamarádství a nevynucovat, když to není oboustranné. Že takové situace můžou bolet a být nepříjemné. Kamarádi přicházejí a odcházejí, někteří zůstanou, někteří ne.
Starší budou takovou zkušenost už mít. Vidím to doma - mění se to, nejky už nejky nejsou, přišli jiní, odešli druzí. Parta, co byla, už dávno není.

Nijak. Do vztahů s kamarádkami jsem dceři v životě nemluvila,pokud se nezeptala. Život není procházka růžovou zahradou a i tohle patří k dětskému vývoji. Není třeba uhlazovat dítku všechny rány, protože pak se nenaučí přijímat negativní věci ve svém životě. A maminku za zadkem mít pořád nebude. Pokud by chtěl o tom mluvit, vysvětlila bych mu,že on za to nemůže a že takový kluk asi nebude ten správný kámoš a že se jistě najde někdy jiný, prostě parťák🙃. Jinak bych nedělala nic.

Nijak. Tyhle jepičí přátelství jsme dost probírali, když byla ve školce, takže teď už ji to snad nepřekvapí.

Tak nám se v tomto směru vyplatila prevence - tj. rozhovory o přátelstvích, žabomyších válkách, ztrátách přátel i změnách v jejich složení v důsledku změn zájmů, hormonů, atd., již od školky (vždy přiměřeně věku). Děti pak na hádky, nekomunikaci ze strany kamarádů či zánik přátelství nereagovaly silným emočním propadem.
Předpokládám, že tvá otázka směřuje na chování tvého dítěte, což je jediné (pokud tam není podezření na šikanu), co můžeš řešit. Pokud máš pocit, že to prožívá nepřiměřeně a nezvládá danou situaci, můžeš ho samozřejmě objednat k psychologovi.

Nijak no, kluk by se akorát vysmál. Zvyknout si na novou situaci a víc se synovi teď věnovat.

Stává se a stávat se bude. Syn měl blízkého kamaráda celou první třídu ,ale často zatahoval syna do svých průšvihů a lží, syn se s ním přestal kamarádit sám od sebe, ale důvod mu řekl.

stalo se nám opakovaně, syn teda soc sítě nemá, ale vždy si o tom promluvíme, probereme… nijak do toho nezasahuju, jen ho vyslechnu a podpořím. Tohle je normální, to se stává.