DECHOVÉ CVIČENÍ

Dechové cvičení v těhotenství napomáhá k zlepšení celkové fyzické kondice, a tím také k lepšímu zvládnutí porodu. Navíc je to příjemný a velmi účinný způsob relaxace vycházející z jógy. Značka Elasti-Q vám připravila krátké instruktážní video, díky kterému se můžete dechové cvičení snadno naučit a provádět jej pak doma, klidně každý den.

http://www.youtube.com/watch?v=sf4FzRiW2YI

CVIČENÍ PRO ÚLEVU OD BOLESTI ZAD

Přestože je těhotenství pro každou ženu zcela přirozené, představuje určitou zátěž pro její organismus. Jednak jsou to hormony, které mimo jiné mají za následek změny v oblasti pánve, kde dochází k postupnému uvolňování vazů, čímž se tělo připravuje na porod. A pak se také, vlivem přeměny proporcí těla, mění tělesné těžiště. Všechny tyto příčiny mohou vést k nepříjemné bolesti zad či pocitu tlaku v bederní oblasti.

Co tedy pomáhá? Pokud je to možné, nenoste ani nezvedejte těžší předměty, například nákupní tašky. Vyměňte lodičky za pohodlné tenisky. Dbejte na dostatečný přísun vápníku a snažte se často odpočívat. Příjmné jsou také speciální těhotenské masáže. Zřejmně nejúčinnější je však pravidelné cvičení. Pojďme si tedy společně ukázat vhodné cviky a ulevit tak našim bolavým zádům. Během cvičení nezapomínejte na pravidelné dýchání.

   Jednou přijde den, kdy se musí děti začít učit mýt samy. U každého dítěte tento okamžik nastává jindy, ale není na škodu učit sebeobsluze při mytí již děti sotva tříleté.
   Koupání je u nás jedním z večerních rituálů, které se snažíme neodbývat ve spěchu. Je pro nás očistným uvolněním po celém dni a předzvěst ukládání se k spánku. Smýváme ze sebe vše, co se přes den na nás zachytilo, a to doslova i obrazně. Koupel a sprchování naše děti měly rády už coby miminka. Postupně jsme prodlužovali dobu, po kterou byly ve vodě, s rozvojem motorických dovedností přidávali do vody i hračky. Nechávali jsme dětem nízkou hladinu vody a povzbuzovali je, aby si do vody lehly a „poslouchaly vodu“. Brzy zjistily, že se nemusejí bát namočit si vlásky a nemusejí se bát vody v uších. Ležely naznak s potopenýma ušima a objevovaly dosud neznámé zvuky. Mytí vlásků, často tolik obávané, nemusí být žádným koupelnovým bojem. Nám k překonání strachu z vody v očích dobře posloužila žínka připlácnutá na oči a později v létě na chalupě skákání do bazénku – při hře jsme žádnou žínku nepoužívali a děti se naučily vytírat si vodu z očí rukama. Ukázali jsme jim, jak si mýt vlasy při záklonu hlavy, aby voda do očí netekla. Zvlášť pečlivě je třeba dbát na opláchnutí zbytků mýdla z pokožky a šampónu z vlasů, takže jsme hrávali hru „Na vodopád“, kdy jsme pomocí sprchy smývali zbytky šampónu a měnili u oplachování výšku dopadu vody, případně sprchu vyměnili za proud vody z kohoutku.
   Každé koupání jsme vždy trpělivě opakovali nahlas, co se chystáme udělat a co právě děláme. Čím při mytí začínáme a jak postupujeme (odshora dolů, zepředu dozadu). Dětem jsme tak vštěpovali, že začínáme rukama a obličejem, ušima, krkem, hrudníkem a podpažím, následuje bříško, záda, genitálie, zadeček a nohy. Každé místo na těle si zaslouží umýt, osušit a ošetřit. Povzbuzovali jsme je a ptali se: „A co bude po uších?“ – „Krk!“ odpovídaly děti. „A co bude potom, co ještě musíme umýt?“ ptali jsme se dál a opět se nám dostalo nadšené odpovědi. Byla a je to hra.
   Genitálie si děti myjí samy od chvíle, kdy začaly cítit, že to zvládnou (opět jsme pokládali za důležité říkat, co, jak a proč právě myjeme), což bylo ve 2 a půl letech věku syna a 4 letech věku dcery. Často ale ještě žádají o pomoc či kontrolu umytí i teď, kdy je dceři 6 a synovi 3 roky.
   Jsou den ode dne samostatnější, méně si ve vodě hrají a víc se soustředí na vnímání vody samotné a vjemů, které díky koupání zažívají. Koupání je záležitost tělesná i duševní, alespoň pro nás. A jsme tomu rádi.

Zdroj: Slune-cz.cz