Dnes má miláček 10měsíců. Nemůžu uvěřit, že za chvilku oslavíme jeho první narozeniny. Minulý týden si poprvé sednul, včera si poprvé stoupnul😍 je to naše šikulka💕
Dopolední prochajda ☃🌨❄️
24 tt
Slaný- Velvary
Délka 16 km
Převýšení 120 m
Ze Slaného směrem na Dolín trasa vede přes Háje, aby se vyhnula hlavní silnici vedoucí do Zlonic. Z Dolína po silnici z kopce do Beřovic a potom trasa vede kolem golfového hřiště po polní cestě kolem rybníka do Hobšovic a dále po silnici do Velvar. V Nabdíně se kříží s trasou Slaný - Nelahozeves, která vede do Velvar po pěšině podél potoka.
|Slaný-Bor-Žerotín- Slaný
Délka 49 km
Převýšení 190 m
Krásná vyjížďka pro zdatnější cyklisty, doporučené horské kolo.
Trasa vede ze Slaného oklikou přes Studeněves, aby se vyhnula hlavní silnici č.16 (Karlovarská). Z Libovic se dále jede po polních a lesních cestách za Jedomělice, odkud následuje úsek po silnici přes Pozdeň do Líského. Sjezd od Jedomělickéhé hřbitova je možno vzít buď po silnici, nebo technicky náročnějším úsekem lesní cestou. V Líském vede trasa kolem studánky a poté následuje náročný, ale hezký sjezd lesem na kraj Malého Bilichova. Těsně před ním se ale napojí na modrou turistickou značku, která vede až do Milého. Některé části výjezdu z Malého Bilichova do Milého lze vést po cestách mimo turistické značení, ale cesta je dost široká. Přes Bor se jede kousek po silnici, po cca 2 km trasa odbočuje na lesní cesty, po kterých vede až do Žerotína. Zdejší oblast je pro cykloturistiku jako stvořená, většina cest je dobře sjízdná.
Z Žerotína vede trasa po silnici přes Zichovec a Třebíz do Kvílic, odkud následuje výjezd po polní cestě do lesa "Kejkol", odtud pak lesní cestou do Lotouše a po silnici zpět do Slaného.
Z/do Lotouše je v návrhu asfaltová cyklostezka vedená zhruba podél hlavní silnice. Po jejím vybudování je cyklistům otevřená nejkratší a zároveň nejbezpečnější trasa na Lotouš a les Kejkol.
Slaný- Nové Strašecí
Délka 19 km
Převýšení 180 m
Trasa vede ze Slaného po silnici do Studeněvse. Zde se odbočí směrem na Přelíc, ale na kopci trasa uhýbá doprava na polní cestu. Po 500 m se potkává s bývalou trasou železnice. Kousek za křižovatkou jsou po levé straně v trávě dva malé menhiry. Trasa pokračuje po dobře sjízdné polní cestě až na Drnek. (Polní cesta není zpevněná, ale vede tam každý rok. Předpokládám, že tomu bude tak i nadále.) Z Drnku trasa pokračuje po silnici do Mšeckých Žebrovic, kde se napojuje na červenou turistickou. Ta vede po polní cestě kolem keltského hradiště na zpevněnou cestu, která ústí na kraji Nového Strašecí. Následuje úsek městem po málo používané komunikaci až na náměstí.
Naučná stezka kolem Slaného
Délka 7 km
Převýšení 74 m
Začátek trasy je u bazénu, odkud se pokračuje k rybníku. Za hrází stále rovně do kopce a úvozem se dostaneme k hezkému výhledu na poli, kde na jedné straně je město Slaný a na druhé kopec s kaplí Božího hrobu. Tam také přes Kvíc pokračujeme. Od kaple kolem průmyslové zóny a přes Pražskou ulici (nejslabší místo trasy) na vrchol Slánské hory. Dolů nejlépe po žluté turistické a pod horou odbočit ke Slánskému prameni. Odtud kolem kostela Sv. Gotharda na náměstí TGM. Pak kolem chrámu Nejsvětější trojice na Háje, kde u altánu může být konec trasy.
Slaný- Peruc-Slaný
Délka 50 km
Převýšení 138 m
Počátek trasy vede po hlavní silnici ze Slaného, kde by bylo vhodné udělat pruh pro cyklisty. Případně je trasu možné vést oklikou přes Studeněves a odtud polní cestou do Tuřan.
Z Libovic vede trasa polní a pak lesní cestou do Kvílic, odtud po silnici přes Třebíz dále do Žerotína a Panenského Týnce. Za Panenským Týncem se napojuje na již značenou trasu č.3035 vedoucí do Peruce. Z Peruce přes Klobuky kolem menhiru do Zlonic, respektive k železničnímu muzeu na nádraží. V Klobukách je nutno pečlivě označit trasu, je tam mnoho křižovatek a není lehké držet správný směr.
Od železničního muzea se trasa vrací přes Královice a Trpoměchy.
Zde je několik možných variant trasy ze Zlonic:
1) Po asfaltce přes Dřínov, Drchkov, Otruby, Háje
2) Po asfaltce Dřínov, Královice, kolem kopce Řipec, Trpoměchy, Slaný (zde zmapováno)
3) Po asfaltce Dřínov, Drchkov, ale za kolejemi stále rovně polní cestou do Lidic a kolem zahrádkářské kolonie do Slaného
Zdravim s Feebinkou vsechny konikovky ze zasnezeneho lesa 🙂 je to jak tri orisky pro popelku 🙂 ale ted jsem vyjimecne Popelka ja 😊😂a Fee je Jurasek 😊😍❤️😘 😂😄🙈
Slaný- Kostel sv. Václava- Slaný
Délka 4,5 km
Převýšení 65 m
Vhodné i pro pěší.
Trasa začíná na slánském náměstí TGM. Vede stoupáním kolem Chrámu nejsvětější trojice a pokračuje polní cestou ke Sloupu vinařů. Následuje prudký sjezd ke kostelíku sv.Václava. Pak je 50 velice nebezpečných metrů po hlavní silnice na Velvary a v zatáčce. Po překonání tohoto místa následuje klidná cesta po polní cestě podél zahrádkářské kolonie ke Slánskému prameni, odkud se pokračuje po asfaltě kolem kostela sv. Gotharda zpět na náměstí.
Slaný-Velvary- Ouholice
Délka 26 km
Převýšení 130 m
Ze Slaného směrem na Dolín trasa vede přes Háje, aby se vyhnula hlavní silnici vedoucí do Zlonic. Z Beřovic vede kolem golfového hřiště po polní cestě kolem rybníka do Hobšovic a dále po silnici do Velvar. V Nabdíně se kříží s trasou Slaný - Nelahozeves, která vede do Velvar po pěšině podél potoka.
Z Velvar vede trasa po silnici směrem na Uhy, ale ještě před koncem města odbočuje kousek za železničním přejezdem doleva po polní cestě, kde se po 100 metrech napojuje na zelenou turistickou. Napojuje se na ni až zde z důvodu lepší průjezdnosti počátečního úseku. Po zelené turistické vede trasa až do Nových Ouholic. Úsek od Velvar do Chržína je nutno hlídat z důvodu zarůstání křovím, jinak je to hezká pěšinka stále po rovině. Je však také dost úzká, z čehož vyplývá nebezpečí střetů turistů s cykloturisty. Z Chržína se jede stále po široké polní cestě. Za Chržínem následuje prudké stoupání, poté dlouhá rovinka a sjezd do Sazené, za ní opět stoupání a sjezd do Nových Ouholic.
Slaný -Nelahozeves
Délka 28 Km
Převýšení 95 m
Počátek vede kopcovitou krajinou na Zlonice. Ze Slaného je několik možností - po silnici přes Háje do Otrub (nevhodné pro velké stoupání), přes Trpoměchy (v obráceném směru velké stoupání do Slaného), nebo po zpevněné cestě do Lidic a pak po pěšině - nutno kontrolovat průjezdnost a případně prosekat křoviny.
Z Královic trasa vede po asfaltce přes železniční muzeum do Zlonic a dále do Velvar. Příjezd do Velvar - hned za Nabdínem odbočit doleva z asfaltky na pěšinku podél potoka. Tu je ale nutno kontrolovat, jestli je dostatečně průjezdná.
Z Velvar stále po silnici do Velké Bučiny. Tam je nutno dobře označit odbočku, protože trasa vede z vesnice do polí po zelené turistické. 500 m za obcí je křižovatka čtyř polních cest, tam je nutno umístit stojan se šipkou. Následuje krásný úsek lesem, poté opět kousek po poli a cesta se napojuje na silnici, která vede přes Lešany do Nelahozevsi.
A stale snezi...
Slaný- Kladno
Délka 15 km
Převýšení 120 m
Trasa vedena celou dobu po silnici. Na Kladno bohužel není moc možností jízdy mimo silnice.
V případě zájmu možná oklika z Přelíce přes Šternberk po zelené turistické a u zámečku odbočit nahoru přímo k vojenskému skanzenu ve Smečně. Dále již trasa shodná podle mapky.
Do Smečna je většina trasy do kopce. Ze Smečna do Svinařova lze jet buď serpentinami po silnici, nebo zkratkou mezi zahrádkami, kam vede odbočka po cca 200 m za Smečnem doleva.
Ze Svinařova následuje náročné stoupání. Opět zde jsou dvě možnosti - po silnici, nebo terénem okolo hřbitova. Terénní zkratka je dost náročná, hlavně v obráceném směru (do Svinařova) je to pro nezkušené cyklisty nebezpečný sjezd. Obě možnosti trasy se sejdou na kraji Libušína. Následuje prudký sjezd po asfaltce. Buď přímo (je zde jednosměrka, nutno domluvit výjimku pro cyklisty, bude-li možná), nebo okolo. Z Libušína do kopce směr Kladno, po 1 km odbočka na zpevněnou cestu doleva, která nás již dovede na rozcestí Na Čimrmanském.
Slaný - Bucký rybník - Slaný
Okruh
Délka 44 km
Převýšení 170 m
Ze Slaného je nebezpečný úsek po hlavní silnici do Bysně, dále se pokračuje po asfaltce do Lotouše a odtud dlouho hezkou lesní cestou kolem jedomělického hřbitova až do Mšece.
Z Mšece po silnici stále z kopce až na Bucek. Odtud podél chat po uježděné cestě do Červeného Mlýna. Dále po nepoužívané asfaltce do osady Háj a následuje polní cesta do Malíkovic. Před Malíkovicemi je sjezd po málo používané pěšině, kterou je třeba prosekávat od křovin a sjíždět jej opatrně. Z Malíkovic po silnici až do Slaného
Pro milovníky cykloturistiky má Slaný spoustu možností a krásných tras na vyjížďky.
Slaný - Smečno - Brandýsek
Délka 18,5 km
Převýšení 125 m
Trasa vede ze Slaného po málo používané asfaltce přes Kvíc do Přelíce, odkud pokračuje po zelené turistické do Šternberku. Zde zatáčí kolem zámečku a studánky nahoru po cestě mezi stromy a prudce stoupá ke Smečenskému vojenskému skanzenu. Dále už je jenom asfaltka.
Odtud následuje dlouhý sjezd po silnici do Třebichovic a pak rovina do Pcher. Za nimi vede trasa na kopec a přes důl Theodor do Brandýsku.
Přírodní památka Slánská hora (330,1 m) tvoří výraznou přírodní dominantu města Slaný v okrese Kladno. Nachází se v geomorfologickém celku Pražská plošina a je spolu s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří.
Hora se tyčí zhruba 70 metrů nad údolí Červeného potoka, které ji odděluje od západněji položeného centra města. Území přírodní památky zaujímá vrcholovou část plus severní a západní svahy hory; jeho rozloha činí 2,23 ha. Zbytek hory představuje ochranné pásmo přírodní památky o rozloze 8,19 ha. Většinu svahů Slánské hory pokrývá smíšený les, na severním a západním úbočí se nacházejí bizarní čedičová skaliska s několika puklinovými jeskyňkami. V minulosti zde vyvěraly dva slané prameny, které daly městu jméno; do dnešní doby se však nezachovaly (voda tzv. Slaného pramene na sz. úpatí hory již sůl neobsahuje). Více jak polovina hory na východní straně padla za oběť dvěma mohutným lomům na těžbu čediče; přičemž bylo značně poškozeno místní významné archeologické naleziště. Na záchranu hory bylo před časem vynaloženo mnoho ochranářského úsilí, lom po ukončení těžby částečně zavezen a osázen stromy a keři. Od roku 1984 probíhá Slánskou horou naučná stezka, nejnověji obnovená v roce 2008 v podobě 11 zastavení s informačními tabulemi. Nástup na stezku je poměrně nenápadně ukryt mezi domy na jihozápadním úpatí, v ulici Pod Horou. Na temeni Slánské hory nalezneme tři velké dřevěné kříže z roku 1662, osazené na popud hraběte Bernarda Ignáce z Martinic, které symbolizují utrpení místních obyvatel za třicetileté války. Z několika míst na vrcholu a západním úbočí se nabízejí působivé pohledy na město Slaný.
Dnes spouštíme dopravu zdarma! Nakupte alespoň za 600 Kč a dopravu vám odpustíme 🙂. Mrkněte k nám do obchůdku zde http://bit.ly/1QpgTiT
#jarni-uklid-s-viledou
Milé maminky, kdy plánujete velký jarní úklid? Aby jsme měli doma vse do velikonoc tip top Ráda bych vám tedy v tomto týdnu představila všechny výrobky Vileda, abysme měli čím dát naše obydlí do cupu. Odstartujeme tedy společný jarní úklid v pondělí 7.3.? Nebo raději 14.3.?
Vstupte do naší skupinky ať vám nic neunikne 🙂
https://www.modrykonik.cz/group/7312/
#vileda
Trocha historie o vzniku města
Podle kroniky Václava Hájka z Libočan bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Neklanem (přesnější by bylo datum 746–747 a založení knížetem Nezamyslem). Již toto bájné vyprávění renesančního pisatele, které z hlediska moderní kritiky pramenů nelze brát vážně, však ukazuje na starobylost, která tomuto města byla v průběhu staletí dávána.
Trhová osada Slaný vznikla v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska, kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady mj. soudní instance. V průběhu 12. století zde vzniká expozitura benediktinského kláštera v Ostrově u Davle, který v okolí získává majetek nejspíše přímo od panovníka. Mniši zde zakládají také nový kostel zasvěcený sv. Gothardovi, jehož úctu ostrovský klášter šířil. Nejspíše ještě do konce 12. století nebo nedlouho poté zde vyrostla románská trojlodní bazilika, předchůdce dnešního farního kostela. Majetkové državy několika zejména církevních institucí na území významné osady a v jejím blízkém okolí byly také důvodem, proč se panovníkovi nepodařilo povýšit ji na město dříve. Základním předpokladem tohoto kroku totiž bylo majetkové scelení lokačního území a vytvoření majetkového zázemí v okolí.
Přesné datum vysazení nového královského města není známo. Stalo se tak mezi roky 1295–1305; roku 1295 ještě královským městem nebylo, ale povýšení udělil král Václav II., který zemřel v roce 1305. Nedlouho po založení bylo nové město opevněno. V roce 1371 jej zasáhl ničivý požár, bezprostředně po něm začíná obnova města včetně novostavby farního gotického kostela sv. Gotharda.
Krátce po vypuknutí husitských bouří roku 1419 opouští město ostrovští benediktini, kteří se do něj již nikdy nevrátili, a do města přichází reformní kněží strany podobojí. Slaný se dokonce ocitnul mezi tzv. šesti vyvolenými husitskými městy, která měla být spasena při nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazateli. V květnu 1420 došlo ke zvratu, kdy město obsadila Zikmundova vojska a navštívil ho dokonce sám panovník, který zakročil proti příznivcům husitství. V březnu 1421 však otevřeli měšťané brány opět husitskému vojsku a stali se součástí pražského městského svazu. V něm zůstali až do dobytí a vyplenění města vojskem radikálnějšího táborského svazu pod vedením Jana Roháče z Dubé v dubnu 1425, jehož součástí se potom stali na dalších deset let. Po porážce táboritů v bitvě u Lipan roku 1434 se město poddalo vládě panské jednoty a roku 1436 přijalo Zikmunda za krále. Slané nadále patřilo k umírněnému utrakvistickému proudu, roku 1452 podpořilo volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem.[3] Král Jiří z Poděbrad pak městu věnoval mnoho výsad.
Nekatolické město se účastnilo povstání proti panovníkovi roku 1618, kdy zde pobývala rodina vzdorokrále Fridricha Falckého a také roku 1648. Po porážce stavovského odboje nastává zásadní zlom v dějinách města, které z hrdého královského a krajského města stává městem poddanským, neboť je panovníkem prodáno Martinicům sídlícím v nedalekém Smečně. Za třicetileté války pak bylo město poškozeno pobytem válčících armád.
Vlastník reprezentovaný Bernardem Ignácem z Martinic se ve městě choval pragmaticky, práva měšťanů byla omezena ve prospěch jeho panství. Na druhou stranu tato významná osobnost své doby vtiskla Slanému barokní ráz. Roku 1655 založil při renesančním hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice za hradbami města františkánský klášter a uprostřed kostela nechal vystavět jako jeho srdce Loretánskou kapli. Přímo na hlavním náměstí založil roku 1658 Piaristickou kolej, která zajišťovala vzdělání na úrovni středního školství a pro vrchnostenskou správu panství vystavěl budovu čp. 1 zvanou Martinický dvůr. Roku 1662 dal vztyčit na Slánské hoře tři kříže na znamení Kalvárie a roku 1665 nechal na dalším tehdy holém pahorku směrem ke Smečnu vystavět kapli Božího hrobu, nejstarší v Čechách.
Až do roku 1960 bylo město Slaný sídlem vlastního okresu, v uvedeném roce však bylo včleněno do okresu Kladno. V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.
Město Slaný je bývalé královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy. Žije zde přes 15 tisíc obyvatel v 1 927 domech. Pod obec spadá celkem 10 částí: Slaný, Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevčice.
Od jihozápadu po severovýchod městem protéká Červený potok a jeho dominantou je Slánská hora, společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnější výběžek sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 také přírodní památka.
Na území města Slaného a na Slánské hoře jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší době kamenné.
Původní trhová osada pod Slánskou horou vysazena po roce 1300 králem Václavem II. na královské město. Z městského opevnění se dochovala gotická Velvarská brána, zbytky hradeb a několik bašt. Gotický kostel sv. Gotharda po vypálení husity dostavěn do dnešní podoby v první čtvrtině 16. století. Barokní františkánský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice z let 1655-1665 s Loretánskou kaplí z roku 1657. Na náměstí piaristická kolej s kaplí Zasnoubení Pany Marie z let 1658–1665. V koleji je dnes Slaný">Vlastivědné muzeum Slaný a Infocentrum Slaný. Na Slánské hoře tři kříže Kalvárie a na návrší nad Kvíčkem jižně od Slaného kaple Božího hrobu z roku 1665
