Tento týden je pro mě takový divný.
Nevím, kam se má ubírat.
Minulý týden byl u nás ve znamení nemocí.
Já jsem bojovala s chřipkou, dvě nejmladší dcery byly celý týden doma také nemocné.
Postupně se k nim přidávala vždy jedna ze starších s nějakým zdravotním neduhem.

Týden před hodně zásadní zkouškou ve škole, kterou mám dnes.
Týden, který jsem i přes horečky a nemoc, snažila sebe donutit k učení.

Dnes v noci se Nicolka budila více, než kdy jindy. Přijde mi to už téměř pravidlem, že v den, kdy mám něco důležitého, se děti budí častěji a tak o nějakém vyspání na zkoušku nemůže být řeč.

Naštěstí ráno proběhlo více méně v klidu a já se tak snažím ještě doučit, co mi zbývá. Ale o tom psát nechci.

Kdybych si měla vybrat jednu radu, kterou bych jako máma ocenila nejvíce, nebyla by to ta, jak správně dítěti obléct dupačky, jak ho uspat, vykoupat ani jak ho naučit zavázat si tkaničky.

Stačila by mi jen jedna.

NĚKDY TO NEPŮJDE, JAK BY SIS PŘÁLA.

To je největší pravda, pokud jste máma.

Kolik z Vás se ráno chystalo do práce, mělo plnou hlavou schůzek a povinností a ve chvíli, kdy jste dopíjely vlažnou kávu se ve dveřích objevila Vaše dcera nebo Váš syn s bolestným výrazem ve tváři. Jeden pohled, jeden dotek a celý den se obrátil vzhůru nohama. Horečka, bolest bříška, zlé sny.

Místo domluvené schůzky s kamarádkou, jste strávily dopoledne v čekárně dětského lékaře.

Místo oslavy narozenin, jste celou noc své dítě držely v náručí a na čele se Vám rýsovaly vrásky nad zlostným číslem na teploměru.

Všechny tyhle situace známe velmi dobře.
Vždycky budou součástí toho kým jsme a jakou roli jsme si vybraly.

A stojí to za to <3
#maminka #bytmamoujenarocne #tezkanoc #nicnejdepodleplanu #stojitozato

PŘIJDETE SE KE MĚ NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/blogmamy/
NEBO NA BLOGU: www.blogmamy.cz