Až se dnes na konci dne zeptáte sama sebe a já vím, že to uděláte...děláte to každý večer a já to dělám také.

Už během dne se ta otázka přikrádá pomalu a číhá za Vámi za rohem kuchyně, kde jste nestihla uvařit teplou večeři.

Je schovaná v dětském pokoji, kde jste možná příliš přísně trvala na úklidu ve chvíli, kdy už toho na vašich ramenou leželo příliš.

Plíží se pomalu, ale jistě a večer až všechno utichne s objeví a Vy jí budete čelit.

Až se samy sebe na konci dne zeptáte, jestli jste dobrá máma dnes jste dělala vše správně..odpověď většinou bude, že NE.
Místo ANO, Vám budou znít v hlavě myšlenky jako "Měla jsem, mohla jsem, kdybych..."

Nezáleží na tom, co se ten den přihodilo, stále máme pocit, že musíme být lepší, že to co jsme udělaly nebylo dost dobré a my nejsme dost dobré mámy.

Když bychom se ale zeptaly našich dětí, jaké jsme mámy, pravděpodobně byste dostaly tu samou odpověď, kterou dostávám denně já od svých dcer:
"Jsi nejúžasnější máma na světě!"
A to jsem neudělala nic výjimečného...

Přesto v nás naše děti vidí hrdinky, které jim připravují oblíbená jídla, chystají svačiny a přikrývají je večer, zatímco spí...

Ano, máte pravdu. Tím, že dáte své dceři do boxu ke svačině kousek čokolády nezastavíte kácení lesa ani vymírání ohrožených druhů.
Svět venku neovlivníte nijak, pojede si dál svým tempem.

Ale jeden malý svět uvnitř Vašeho dítěte ovlivníte hodně a uděláte z něj hezké místo plné klidu, štěstí a bezpečí.

A až se na konci dne zeptáte, jestli děláte dost, neodpovídejte si.

Podívejte se kolem sebe a vezměte do náručí své děti.

V tu chvíli bude každá odpověď zbytečná.

Monika<3
#blogujeme #mk_academyblog #modrykonik#maminka#zbytecneotazky#milujije