denikzaslouzilemamy
    Zpráva byla změněna    14. čer 2023    

    Krásnou středu 🙂
    chci Vám poděkovat za komentáře ke včerejšímu postu. Upřímně, možná bych ho dnes napsala maličko jinak, ale je to přesně rok, co jsem naposledy naťukala pár písmenek do klávesnice a stiskla "odešli".
    Jedním z důvodů bylo mimo jiné i komentáře, které mě odradily. Nebylo jich mnoho, asi nemám ještě za tolik let, co píšu veřejně hroší kůži. Ani publikování ve veřejných médiích (časopis maminka např.) mě neotužilo. A tak si každý takový komentář beru osobně. Znáte to. Mezi padesáti laskavými, chápavými, je právě ten "jeden", tak viditelný a zasáhne na přesné místo.

    Ale došlo mi dneska jedno. Kolik maminek jenom tady na Koníkovi píše veřejně. Ptají se, tápou, hledají oporu, pomoc nebo se jen chtějí pochlubit a svěřit. Kolik z nich se setkalo s posměšky, útoky, negací a kolik z nich, radši už nepíše nic. A nebo ani nezačaly. Právě proto.

    Být mámou (a teď si dovolím patetická být), je dost složité pro nás všechny. Je úplně jedno, jestli vedle sebe máte tříkilového drobečka a nebo sedmnáctiletou, hubatou slečnu 😉 Mámy jsme a budeme až do konce života. A vždycky budeme o sobě pochybovat tak, jak to umíme jen my ženy.

    Ano, jsem možná trochu patetická a kdo není? Copak život není? Dovolím si být, protože jsem se během posledních dvou let setkala s diagnózou smrti velmi blízko, asi jsem patetická začala být. Ale nejde jen o mě. Chci to napsat už dlouho.
    A proto si dnes dovolím napsat každému, kdo má potřebu vyjádřit se a svými pár písmenky někomu ublížit, zranit jeho duši, odradit ho tak, aby už radši nic nepsal.
    Každému, komu se nelíbí, co ostatní píší, když prakticky "nazí" sedají před klávesnici a dávají do každého písmenka svoje srdce, strach, radost, bolest a celou duši.

    Tak těm chci vzkázat toto:
    "Z naprosto nepochopitelných důvodů v době digitálního rozmachu najednou máte každý pocit, že si můžete napsat cokoliv a kdykoliv a ke všemu se vyjádřit. Protože přeci máte právo na názor. A tak píšete a neuvědomujete si (nebo možná ano?), že na druhé straně sedí člověk, který si možná prochází peklem, bojuje se svými démony a strachem. Z odmítnutí, z přiznání pravdy a nebo jen se strachem, že se mu pod příspěvek, kde otevřel duši světu (který je krutý víc než dost), objeví podobný, líbivý komentář.
    Klávesnice snese všechno, ale na druhé straně křehká duše nemusí.
    Tolik lidí má co říct, ale z prostého strachu to neudělá. A ne, ani kvůli tomu, že píšu veřejně, si nemusím nechat líbit nic. A nemusím s tím ani počítat. A ne, když se mi to nelíbí, nemám s tím, co dělám přestat.
    Tak možná příště si to raději odpusťte a než dáte "odeslat" zamyslete se, jestli na druhé straně nesedí někdo, koho se to dotkne tak, že už nikdy nic nenapíše. A to bude velká škoda."

    A Vás ostatní, kteří chcete psát, tvořit, být veřejně vidět chci říct, nevzdávejte se. Na druhé straně monitoru sedí člověk, který potřebuje číst Vaše slova. Možná je stejně ztracený, zoufalý a hledá tu jednu dušičku, která mu porozumí. Ať už děláte cokoliv, je úžasné, že máte odvahu a tu vždycky něco ocení. Vás ocení, protože za to opravdu stojíte.

    Monika <3

    #mk #maminka #blogerka #redakce #protozevyzatostojite

    fejfarka
    14. čer 2017    Čtené 538x

    5 dalších vypečených příhod z kuchyně

    V kuchyni, kde my maminky asi trávíme nejvíc času, na nás číhají různá dobrodružství. Ať se jedná o naše kulinářské výtvory nebo nás děti překvapí svými myšlenkovými pochody, vždy se z toho stane vtipná příhoda, která se pak vypráví na rodinných sešlostech. Pojďme se některým zasmát. 

    Matka kouzelnice

    Miluju, jak v jeho očích dokážu všechno na světě. Když jsem chystala toho ježka z vína, tak jsem začala loupáním hrušky. Eliášek přišel, koukal na mě a hnedka říkal, že by tu hrušku chtěl jíst. Tak mu říkám, že až za chvilku - že z ní něco dělám. A Eli se slovy : "Máma z ní dělá banán" si šel hrát
    Tak takovýhle frajer já jsem.

    (apacheee)

    Majoránková polévka

    Aneb ten pocit,  když si místo instantní polívky do hrníčku zalejete pytlík majoránky.

    (gabinka29)

    Nakypřená krupice

    Už se rozjíždí i u mě. Uvařím klukům krupičku a místo skořicovým cukrem to posypu kypřícím práškem. Dobrou chuť.

    (hildicka)

    Hra na schovávanou

    Když vám zbyde oběd na zítra, hledáte plastovou nádobu na uložení do lednice, oběd přendáte, letíte ven. Druhý den si přijdete jak největší pako, jelikož oběd v lednici prostě není. A kde je??? Samozřejmě založenej ve skříňce mezi plastovýma nádobama. 

    (nikykiky)

    Grilovaný chléb

    Občas přestává být mateřskou demencí a už je to prostě jenom demence. Třeba jako když si chcete upéct chleba. A protože je zima, dáte si ho nakynout do trouby, nastavíte troubu na 50°C a odejdete si na hodinku na zahrádku. Pak se vrátíte a už na chodbě cítíte, že chleba voní víc než by při kynutí měl. A pak si všimnete, že jste na troubě místo pečení nastavili grilování.

    (majvik)

    A co vám ostatním? Stalo se také něco podobného? Nebo úplně jiného? Podělte se s námi o vaši příhodu, ať se také můžeme zasmát. Označujte své vtipné příběhy hastagem #materskademence nebo #navrh. Nebo nám ho napište přímo pod tento článek. Už se těšíme na další. 

    #mk Blog Academy

    fejfarka
    17. led 2017    Čtené 2651x

    3 vypečené kuchyňské příspěvky

    Stala se vám někdy nějaká vtipná kuchyňská příhoda? Předpokládám, že ano. Tak to vítejte v klubu. A pokud ne nebo si zrovna nevzpomínáte, přečtěte si tyto 3 vypečené příspěvky. Mateřská demence na nás útočí i v kuchyni. 

    Sůl nad zlato

    #materskademence

    To je když ráno vstanu, abych udělala rodičům radost, a uvařím kafe. A při ochutnaní je slané.

    (rencapavel)

    Hrajeme si na schovávanou

    Že by tak pověstná #materskademence?

    Ráno rychle chystám kousek žvance pro to moje hladovějící dítě, dělám to co nejrychleji, než se hladové "ham ham" změní ve lví řev.

    ...

    Mise splněna... Když ale později v kuchyni hledám chleba, abych si taky udělala jídlo, tak není k nalezení. Hledám v chlebníku, na lince, na stole... Pak mě něco osvítilo a říkám si,  že přece nejsem takový blbec, abych ho strčila do lednice. No a ejhle! asi jsem.

    (dennie111)

    Oholený dort

    Narychlo dělám nepečený dort, potřebuji spotřebovat šlehačku ve spreji a zakysané smetany. Kluci samozřejmě asistují. Ríša sedí na lince a míchá ve své misce kukuřici. Páťa stojí u linky na židli a přidává suroviny. Poslala jsem ho do ledničky pro šlehačku a ať to tam nastříká, že to pak celé nalijeme do formy. Mezitím jsem u dřezu loupala vajíčka a slyším: ššššš ššš. Pomyslím si, jak je to mé dítě šikovné.. Něco mě donutí se otočit.. To šššš nedělala šlehačka, ale manželova pěna na holení.. Tož šťastné a veselé..

    (kami1984)

    Není vám teď nějaká příhoda povědomá? Podělte se s námi do komentářů pod článek a nenechte nás v tom samotné. A pokud ještě na nějakou podobnou příhodu narazíte, nezapomeňte ji označit #navrh.

    #mk blog_academy

    fejfarka
    8. pro 2016    Čtené 8077x

    3+1 důvod, proč jsou otcové našich dětí k nezaplacení

    Jak často si říkáte, že je ten váš muž, přítel, snoubenec, milenec k nezaplacení? Doufám, že je to alespoň častěji, než kdybyste ho chtěly přizabít. Každý má občas chuť toho svého partnera zneškodnit, vyhodit na ulici nebo jednoduše praštit něčím po hlavě. Když vás ale něco takového napadne, znovu si pročtěte tento článek a uvidíte, že ho naopak půjdete obejmout. Protože vám dám 4 opravdové důvody, že i když nás někdy pěkně štvou, jsou prostě k nezaplacení. 

    1. Stane se primabalerinou

    Táta 2 dny hlídal .... a když jeho holčička řekne: "Jdeme tančit!" Tak se jde. Není nic, co by pro ni neudělal. Miluji je.  ️

    (novotinka)

    2. Nenechá nás v mateřské demenci samotné

    Dnes jsme měli velký nákup. Parkovací místa daleko od vchodu, a tak jsme se s mužem dohodli, že zastavíme před vchodem. Já s malým počkám v autě, on vynosí nákup do bytu a vrátí se zaparkovat (já nemám řidičák) a společně dojdeme domů.

    Po několika minutách se muž vrací, když najednou mrskne bravurní otočku ve dveřích, chytá je a běží zase domů. Za chvíli se vrací do auta a povídá: "Já tak spěchal, abyste dlouho nečekali, že jsem nechal klíče v zámku a dveře do bytu otevřené. Došlo mi to, než se vchodové zabouchly, jinak bychom se neměli jak dostat domů. Trpím mateřskou demencí a ty to napiš na koně, ať si ty holky nemyslí, že je to jen ženská záležitost!"

    A aby svá slova potvrdil, tak mu dnes přišel balíček s dárky pro mě k Vánocům. Trošku jsem po našem nedávném rozhovoru tušila, že bude nadílka od Yankee candle, každopádně jistá jsem si až dnes, protože mého drahého nenapadlo nic lepšího, než ten hyper voňavý balík narvat do skříňky na toaletě, která má rozměrově tak metr na metr. Pokud chcete ztrácet vědomí z přemíry vůně na co nejmenším prostoru, jste u nás na wc vřele vítány! #materskademence po chlapském. 

    (kaci90)

    3. S radostí ze sebe udělá postel

    Takhle u nás uspával táta, když malému byl měsíc a půl. 

    (fejfarka)

    4. Umí sám sebe uspat

    Muž uspává Daníka, v chůvičce slyším, jak mu vypráví pohádku .... potom ticho a odfukování. Říkám si: "Á, někdo už spí."... po chvíli ticha se ozve : "Mamíííí, táta už spí."

    (andys85)

    Jsou to totiž ty nejlepší důvody, jelikož je napsal sám život maminek a tatínků z Modrého koníka.

    Napadne vás ještě také další důvod? Nebo jste nějaký u někoho zahlédli? Přidejte k němu #navrh nebo vložte sem pod článek.

    fejfarka
    14. lis 2016    Čtené 6360x

    3 důkazy, že existuje i otcovská demence

    O tom, zda mateřská demence opravdu existuje nebo je to jen výmysl a omluva "neschopných" matek, bychom mohli debatovat a psát na desítky stránek. Stojím si za tím, že my matky jsme nějakým způsobem trošku poznamenané. Já třeba hodně zapomínám, jiná zase trošku blbne. Ale holky, dobrá zpráva je to, že v tom nejsme samy.

    Pojďte se se mnou teď podívat na 3 důkazy, že naši muži umí také občas zaperlit.

    Čaj o páté 

    Tak teď mě můj manžel opět pobavil.

    Přilítne do obýváku s obalem v ruce a spustí:  "Můžeš mi jako říct, co to má znamenat?"

    Já: "No, promiň, tak to asi Tina hodila na zem."

    Manžel: "Jo Tina? A kde to jako asi vzala? Nikdy jsme to doma neměli!"

    To už nechápavě na něj koukám: "Zlato, nevím, o co ti jde, ale čaj doma máme pořád a tak ten obal hodila na zem..."

    Manžel se znovu podívá na obal: " Ježiš promiň, já myslel , že je to obal od kondomu a místo Leros, jsem četl Eros.."

    (xoriska)

    Domácí karaoke

    #materskademence ? Ta se pozná podle toho, že vám dítě už půl hodinky spí a vy si s tatínkem stále broukáte dětské písničky a soutěžíte, kdo to zazpívá líp.....on vyhrává

    (summer18)

    A pak, že jen matky zblbnou...

    Jedu takhle po ránu se starším synem na kontrolu na oční, mladšího hlídá tatínek, starší trošku něco brblá, ale moc neprotestuje. Dojedeme na místo, je to přes celé město, otočím se na dítě a v tu chvíli mi to dojde. Spletla jsem si děti a kontrolu měl mít mladší... starší má oči v pořádku... #materskademence a vlastně i otcovská, protože mu to vůbec nebylo divný.

    (alidavol)

    Ráda bych také přidala nejen jednu historku o otcovské demenci svého muže, ale jak už jsem psala výše, jsem poznamenaná zapomínáním. Takže jsem všechny zapomněla.

    Máte také nějakou vtipnou příhodu s vaším mužem? Tak sem s ní. Ať máme víc důkazů, že v tom opravdu nejsme samy. Označte je, prosím, hastagem #navrh. Toto označení použijte, když i vy najdete nějaký vtipný příspěvek.