Výsledky vyhledávání pro slovo “#video”
Znáte původ toho, co nosíte na sobě?
Globální módní průmysl patří v současné době k nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím. Díky tomu si můžeme ve známých textilních řetězcích koupit několikrát ročně zboží z „nové kolekce“, o jehož kvalitě a původu lze polemizovat. Zákazník si žádá nové módní výstřelky za přijatelnou cenu a výrobci mu rádi přichází vstříc. Ruku na srdce, kolikrát si každá z nás koupila „ něco nového na sebe“ jen proto, že jsme byly nalákány super výprodejovou cenou a takové triko nebo blůzka nám potom bez užitku ležela na dně skříně. Rády se líbíme, máme rády hezké věci pro sebe a pro své děti, nízké ceny jsou příjemné a této naší „slabosti“ výrobci oděvů velmi rádi využívají.
Nad důsledky, které enormní rozvoj textilního průmysl přináší pro společnost se zamýšlí mimo jiné autoři známého dokumentu „The True Cost“ . Upoutávka pro zájemce zde:
Mapují fenomén tzv. rychlé módy, všímají se pracovních podmínek zaměstnanců textilních fabrik v Bangladéši, jejich zdravotních problémů, obrovského znečištění přírody, které s sebou výroba textilu nese. Dávají věci do souvislostí. Ve zkratce jen pár zajímavých údajů:
- Vedle ropného patří textilní průmysl mezi největší znečišťovatele životního prostředí na světě. Pěstování, ale i zpracování bavlny je extrémně náročné na spotřebu vody, je třeba velké množství pesticidů a nezanedbatelné jsou také např. emise, které unikají do ovzduší.
- Obchodní řetězce nechávají své zboží šít na zakázku ve stovkách, většinou asijských továren. Přitom často sami nejsou jejich vlastníky a proto také teoreticky nejsou zodpovědní za zaměstnance a jejich pracovní podmínky. To znamená, že také nenesou následky.
- Aktuálně kupujeme o zhruba o 400% více oblečení než jsme nakupovali před pouhými dvěma desítky let.
- V textilní výrobě pracuje přibližně 40 milionů švadlen a krejčích, přičemž 80% z nich tvoří ženy. Jejich pracovní podmínky jsou často neúnosné a zdravotní následky doživotní.
Alternativou pro ekologicky uvažující zákazníky se může stát textil, u něhož výrobce jasně deklaruje původ a dává tak spotřebiteli najevo, že pracovní a sociální podmínky, stejně jako přístup k ekologii mu není cizí. Cena? Obvykle podstatně vyšší něž u oděvů vyrobených konvenční cestou.
Dobrým znamením bezesporu je, že stále větší množství obchodníků se o původ výrobků, které zákazníkům nabízí zajímají. Upřednostňují místní firmy a zboží vyrobené v Evropě. Zajímají se o podmínky, za jakých je pracována bavlna, která je k výrobě použita. Také český zákazník se stává stále více uvědomělým a zejména pro mladé a rodiče malých dětí je „historie“ trička, které mají na sobě důležitý.
Ľubošova kuchyňa #5: Varíme pomaly (video, 5 min.)
Ahojte. Niektorí začínajúci kuchári majú zbytočný rešpekt pred pomalým pečením celého kusu mäsa. Ide však o jednoduchú techniku, ktorú keď zvládneme, budeme opakovane a radi používať v nasledujúcich rokoch, ba i desaťročiach.
Prečo piecť celé kusy mäsa?
- Bude nám chutiť viac ako to nakrájané, ktoré doma bežne varíme.
- Nechce sa nám krájať. Mäso očistíme, marinujeme, možno špikujeme a varíme.
- Šetríme svoj aktívny čas.
- Upečené a na tanieri priťahuje pohľady hostí a závisť iných gazdiniek.
- Mäso, ktoré na varenie použijeme, je lacnejšie a výživnejšie ako to minútkové.
- Použijeme jeden hrniec (áno, jeden).
Čo treba ešte vedieť?
- Varenie je najmä funkcia času, teploty a tlaku (napr. pri tlakovom hrnci). Čím nižšia teplota, tým viac času (zhruba) - niekedy dusíme prikryté v rúre pri teplote 120°C,
- na dlhé varenie použijeme tvrdú koreňovú zeleninu,
- marináda prejde do vrchných vrstiev mäsa a vynikajúco ochutí aj výpek,
- táto technika vyžaduje tuhšie druhy mäsa s vyšším obsahom kolagénu, ako napr. stehno, lýtko, koleno, chvost, krk, plece,
- výsledok je chuťovo atraktívny takmer pre všetky typy manželov, priateľov, partnerov.
Čo robíme PRED varením?
Ľubošova kuchyňa #4: Pestrofarebné polievky (video, 5 min.)
Ahojte. Ľubošova kuchyňa vám dnes prináša krátky návod na jednoduché zeleninové polievky. Uvaríme ich tak, aby "spievali" zdravými farbami a chuťami. Poďme na to!
Video nájdete na konci článku.
Prečo vôbec variť polievky?
- Zahrejú nás, nasýtia, napoja a chutia.
- Veľmi jednoduchá príprava.
- Uvoľníme miesto v priečinku na zeleninu v našej chladničke.
- Ľahko z nich spravíme hlavné jedlo. Hurá!
- Mnohé deti tolerujú zeleninu v polievke (fúj, petržlen).
- Skoro všetko dobro zo zeleniny a vývaru v polievkach zostáva (chuť, minerály a nejaké tie vitamíny).
- Kto nemá rád polievky? Teda, jedného poznám.
Ako zahustiť polievky (a spraviť z nich hlavné jedlo)?
- Odvážni môžu na konci pridať klasickú smotanu, crème fraîche, kokosové mlieko alebo inú bezlaktózovú alternatívu,
- pridať do varenia červenú šošovicu,
- nastrúhať zemiak na pár minút pred koncom varenia,
- obľúbenou múkou alebo krupicou,
- povariť v polievke v studenej vode rozmiešaný škrob (kukuričný, zemiakový, ...),
- časť uvarenej zeleniny z polievky pomixovať a vrátiť späť do polievky,
- na záver povariť v polievke cestoviny.
Od rozštěpu ke šťastnému úsměvu
Děkuji týmu Modrého koníka za možnost vkládat videa a hned toho využiji 🙂

Ľubošova kuchyňa #3: Vývary (video, 4 min.)
V ďalšom diely seriálu Ľubošova kuchyňa sa bližšie pozrieme na snáď základné gastronomické dielo: vývar. Matky ho milujú pre jeho jednoduchosť, deti pre chuť. Video nájdete na konci článku.
Tu je mojich 7 dôvodov, prečo variť vývary:
1. Zdravotné účinky vývarov zo zdravých zvierat (ideálne z voľného výbehu).
2. Možnosť využiť tie časti zvierat, ktoré by ináč mohli skončiť v odpade. Preukazujeme tým úctu k ich životu a prírode.
3. Áno, varenie vývaru môže trvať dlho, 99% času však nevyžaduje vašu aktivitu.
4. Zameňte vodu za vývar a vaše polievky a omáčky budú chutiť lepšie, ako tie z reštaurácie.
Ľubošova kuchyňa #2: Efektivita (video)
Ahojte! Máme tu druhý diel seriálu Ľubošova kuchyňa, tentoraz na tému produktivity v kuchyni.
Verím, že samotné varenie môže byť vcelku pasívny proces a najviac aktívneho času pri varení strávime väčšinou prípravou surovín (nepočítam nákupy a umývanie riadov). Nasledujúce video vám v skratke prináša moje skúsenosti z prípravy jedál získané počas rokov strávených v kuchyni. Budem rád, ak vás niečo zaujme...
Ak máte otázky na kuchynské náradie alebo spôsob spracovania akejkoľvek suroviny, pokojne ich napíšte dolu do komentárov, rád odpoviem (textom alebo videom).
Ďakujem veľmi pekne za pozornosť. S pozdravom,
Ľuboš.
Ako na to #2: Obľúbený víkendový obed: kura, časť 2. (Video)
Ahojte. V minulej časti sme hovorili o "klasickom" pečení kurčaťa vcelku - tentokrát si ukážeme, ako môžeme skrátiť dobu pečenia takmer o polovicu a kuriatko zostane fantasticky šťavnaté.
Jednoduchú techniku určite zvládnete aj vy doma - a navyše funguje aj na grile.
Dobrú chuť a príjemné experimentovanie! S pozdravom,
Ľuboš.
Výsledok zasýti aj štyroch mlsných (nie hladných...) chlapov:
Ako na to #2: Obľúbený víkendový obed: kura, časť 1. (Video)
Ahojte. Pečené víkendové kuriatko určite patrí k stáliciam česko-slovenskej gastronómie. Obzvlášť v rodinách s malými deťmi. Ak je tomu tak aj u vás, pozrite si toto 7-minútové video - možno vám poskytne inšpiráciu na nasledujúci víkend.
Dobrú chuť! S pozdravom,
Ľuboš.
Aké octy používať v kuchyni (video)
Ahojte! Dnešné video venujem octom (nie otcom😉, ktoré používame v kuchyni. Je nesmierne dôležité, aby sme si zvykli na skutočný produkt a často ho používali a ten neskutočný uprednostnili pri výbere čistiacich produktov.
Vo videu spomenuté octy možno snáď doplniť o citrusové šťavy, balzamikový a ryžový ocot, iné ovocné octy, prípadne umeocot.
Prajem ešte príjemný zvyšok toho, čo práve popri čítaní robíte! Veľa zdaru pri experimentovaní!
S pozdravom, Ľuboš.
Ľubošova kuchyňa #1: Aké tuky patria do kuchyne (video)
Prvá časť mojej Ľubošovej kuchyne je o snáď najdôležitejšej súčasti našich jedál.
Povieme si niečo o tukoch, ktoré by vám doma nemali chýbať. Zakončíme to jednoduchým postupom na prípravu večere z jednej panvice.
Tu je sľúbené video 🙂
Ako sa vám video páči? Chceli by ste sa niečo spýtať?
Teším sa na vás v komentároch 🙂

VIDEO: Spokojená jsi dokonalá.
Názory na dokonalost žen se mezi ženami a muži diametrálně odlišují. Odborníci se shodují - ženy si situaci podvědomě komplikují samy. Proč? Většina z nich si myslí, že aby byly dokonalými ženami, partnerkami a matkami, musí být dokonalé podle stereotypů, kterým v důsledku doby mylně uvěřily. Podle tohoto „diktátu“ se musí absolutně obětovat, mít skvěle navařeno, uklizeno a střídat nespočet životních rolí. Muži to vnímají jinak! A právě rozpor ve vnímání dokonalé ženy u obou pohlaví dal za vznik videoprojektu “Spokojená jsi dokonalá”, se kterým přišla společnost Figaro. Ten má ženám ukázat, že dokonalé ženy, partnerky a mámy jsou v očích mužů tehdy, pokud jsou spokojené a vnitřně vyrovnané.
Nemusíte se měnit od základu, život se skládá z drobných radostí
Žena není robot, a proto po ní nemůže partner ani rodina chtít, aby zvládala všechny povinnosti bez chybičky. Podle psycholožky Elišky Kodyšové je důležité, aby si tuto skutečnost dokázala sama uvědomit a pravidelně si dopřávala něco, čím se za svou práci odmění. Drobné radosti jsou jako koření, které ji může pomoci zvládnout každodenní nápor práce a péči o domácnost. „Pokud si je dokážeme dobře namíchat, můžeme být opravdu šťastné,“ říká psycholožka. Dopřát si pravidelnou odměnu považuje psycholožka za opravdu důležité a zároveň i velmi jednoduché. „Malá radost nás nemusí stát moc peněz ani času. Může fungovat jako odměna za něco, co se nám podaří. Příležitostí k oslavě, a k tomu se pochválit, jistě najdeme několik téměř každý den a odvíjí se od individuálních potřeb každé z nás,“ informuje psycholožka.
Schopnost radovat se z drobností nám umožňuje vnímat každý den jako svátek. Proč si v klidu nevychutnat třeba kousek dobré čokolády? „Čokoláda to sama o sobě sice nevyřeší, ale může se stát symbolem pro odpočinek, a umožní nám se na chvíli zamyslet nad tím, co je pro nás opravdu důležité,“ myslí si osobní koučka Petra Jarošová, která se věnuje profesionálnímu koučinku přes deset let a dodává: „Přála bych všem ženám, aby si našly čas nejen na odpočinek, ale hlavně se dokázaly podívat do svého srdce a zjistily tak, po čem opravdu touží a podle toho začaly žít.“
V čem by chtěly ženy vynikat?
Protože se značka Figaro zajímá o spokojenost žen, zrealizovala na začátku roku 2015 společně s agenturou NMS Market Research velký česko-slovenský průzkum, z něhož vyplývá, že ženám velmi záleží na tom, aby zvládaly více činností najednou. Podle něj si to myslí 62% žen a 48% mužů. „Ženám naprosto rozumím a sama vím, že vzepřít se této tendenci, vyžaduje opravdu hodně vnitřní síly,“ povzbuzuje osobní koučka Petra Jarošová.
Vlaštovky naděje pro Denise a Davida
Dostal som avízo od jednej z vás o akcii Vlaštovky naděje pro Denise a Davida (facebook fan page) a rád by som sa tomu chvíľu venoval. Podobný príbeh ako v prípade Denise a Davida Michalákových sa odohral aj na Slovensku. Ivana Boorová sa snažila o vrátenie svojich deti, ktoré jej odobrali úrady v UK. Skončilo to pre ňu šťastne a deti jej boli vrátene.
Nie som kompetentný, aby som hodnotil tento konkrétny prípad, alebo zákulisnú politiku nórskych, alebo britských úradov, chcem hovoriť o spolupatričnosti a o tom, kedy sa aktívne za niečo usilovať.
Som presvedčený, že šťastný koniec v prípade Ivany Boorovej bol výsledkom aj veľkej aktivizácie ľudí, ktorí nahlas vyjadrili svoje znepokojenie a tlačili na štátne orgány, aby v tejto veci konali.
Často vidíme, že náš hlas v dave zanikne, ...je to tak. Je to však preto, lebo každý kričí niečo iné a je z toho iba hluk. Ak však všetci voláme po tom istom, hlas dostáva silu a dokáže meniť aj veci, ktoré sa zdajú nezmeniteľné. To zjednotenie nazývam spolupatričnosťou, napriek našej rôznosti v niečom patríme k sebe, sme matky, otcovia, sme ľudia. A to sa v nás ozýva ako pocit súcitu, rozhorčenia až zlosti. Silu týchto emócií je dobre smerovať konštruktívne, aby plynula k riešeniu, nie k deštrukcii, nadávkam a beznádeji. Na to je najlepšie myslenie, overiť si fakty, diskutovať s cieľom nájsť riešenie a potom konať.
A kedy konať? Tu na koníku práve koluje dobré video, ktoré to všetko spája v jedno 🙂
Ktokoľvek z nás môže byť tým hlasom, ktorý volá o pomoc a len my rozhodneme, či sa k nemu pridáme a pomôžeme. Myslím, že tu na Modrom koníku spolupatričnosť už veľmi cítiť.
Martin






































































































































































































































































































































































































































































































