Ve středu 7 dubna, jsem byla u doktora na kontrole. Nález byl furt stejný už asi 3 týdny, otevřená na prst, na monitoru rovná čára. Nevím jestli mě při vyšetření doktor víc prohrábl, nic mě nebolelo. Odpoledne jsem si nakoupila, dojela domů a doma mi začala odcházet zátka. Ale to jsem si říkala, že je fajn, ale že můžu rodit taky třeba až za týden. Do toho začaly slabší MS bolesti, ale tak nepravidelně, třeba co půl hodiny, pak co čtvrt, pak hodina nic...Manžel chtěl jít na kolo, tak jsem ho dokonce i pustila. Přijel v osm. No a to já už řešila jestli se něco děje nebo to jsou jen poslové. Takže jsem začala stopovat a kontra přicházely asi po 6 minutách. Ale takové že se daly v poho vydýchat. Udělala jsem si a snědla asi o půl deváté ještě párky, ať mám sílu, kdyby to byl fakt porod . Ale už jsem pomalu manželovi říkala, ať se chystá, že pro jistotu pojedeme. Chtěl ještě dokoukat hokej a myslel si že plaším Pak jsem šla na záchod na velkou a tam mi asi ve 20:45 praskla voda. Bylo to takové silné bouchnutí v břichu a okamžitě se mi udělalo hrozně zle. Přišla kontra silná jak blázen, já nevěděla jeslti budu zvracet, srát nebo omdlím...manžel hned přiběhl, ale chudák nevěděl jak mi pomoct. Já jen věděla, že musím urychleně ze záchodu pryč a musíme jet. Jenže jsem se potřebovala utřít, furt se mi chtělo...do toho ty kontra...no ale asi okolo deváté jsem se zvedla a oblíkla. Ve čtrvt na deset jsme sedli do auta a jeli 20 km do porodnice. A autě teda mazec. kontra ani né co 2 minuty, já prodýchávala,ale u toho jen říkala, že umřu, že to nemůžu dát....a že jestli nebudu otevřená, tak chci epidurál!
V nemocnici jsem měla problém už dojít do porodnice, naštestí manžela napadlo vzít vozík a rychle mě tam odvést (nebýt vozíku rodím asi na chodbě)...Příjem v porodnici 21:46.V porodnici jsem šla okamžitě na vyšetřovnu, otevřená na 8 a rychle na sál. Tam za mnou po chvilce přišel manžel. Žádné papírování, nic takového se nekonalo, asistentky rychle scháněly doktora. Prodýchala jsem si tam asi 2 kontrakce, pak už se mi chtělo tlačit! mezitím to tam rychle přichystali. A porodní asistentka tam nechala zvoneček, že jde ještě pryč, když tak ˇať zvoním. Sotva odešla, kontra jak blázen, já cítila že musím tlačit...tak jsem dýchala jak o život a řvala na manžela ať okamžitě zvoní. naštestí přiběhla rychle, a už jsem si mohla přitlačit. při další jsem už měla nohy nahoře a mohla tlačit. To se malá asi dostala k hrázi. Pak mi doktor řekl, že když pořádně zatlačím, bude na 1 kontra venku! Takže na dva nádechy, v jedné kontrakci se v 21:54 narodila Barunka. 2900 g a 48 cm.
Jo a ještě teda než jsem začala tlačit, jsem doktorovi řekla, že jsem používala takový balónek a že nechci nástřih, pokud nebude fakt nutný, že věřím, že to zvládnu. Tvářil se lehce skepticky, ale prý OK.
No a teda nástřih nebyl, ani žádné porodní poranění. Takže absolutně bez šití, vevnitř i venku a porod trval asi 2 hodiny! Dětská doktorka ani nestihla k porodu přijít. Manžel pak teda říkal, že mu přišlo šílené, jak mi ty dvě asistenky tlačily na břicho, že prý stály naproti sobě, nějak se vzepřely vzájemně rukama a že to byla síla...a sranda je, že já to vůbec nevím Já se soustředila na svůj výkon a nehleděla co dělají ostatní
No a teda ten balónek byl samo EPI-NO, jen oni to neznají...
Pak teda ještě když jsem jí vytlačila (u toho jak lezla ven jsem si teda zařvala, jsem měla pocit, že mě to roztrhne), tak se mě ptali jeslti jí chci na břicho, no a já nechtěla. Teď si to trochu vyčítám, ale já v té chvíli se hrozně bála, že jí neudržím, byla jsem nějak mimo...no ale tak mezitím jsem porodila placentu, zkontrolovali mě a pak už byl u mě manžel s malou a ty dvě hodiny na sále potom, jsme si všichni tři krásně užili
Všem bych přála tak rychlý a krásný porod! Bolelo to moc, ale ty největší bolesti jsem měla jen hodinu, takže líp mto už snad ani nemůže jít

Den před Silvestrem jsme s velkou radostí zjistili, že bude mít Adélka brášku nebo sestřičku .. Maminka viděla stín na těhu testu, tatínek neviděl nic ... 1.1. už i tatínek viděl, že to není jenom duch, ale že nás pravděpodobně bude víc ...

20.1. (6+6)těhotenství potvrzeno - mimi má 8 mm ...

4.2. (8+2)další UTZ a poté následovaly čtyři UTZ pokaždé po týdnu, protože jsem měla hematom...  Naštěstí se sám vstřebal s pomocí pilulek ... Mudr strašil i nemocnicí, ale raději jsem se poctivě šetřila ...

19.3. (14+4)UTZ + NT screening - bohužel vyšel hraniční, takže jsem šupajdila hned do genetické poradny .. Tam si vzali také trošku krve, která nebyla taky úplně O.K.. Čekali jsme na odběry v 16. týdnu a ty se pak kompletně porovnávaly - konečný verdikt - vhodný odběr plodové vody !!!

29.3. (17+0) AMNIOCENTÉZA - odběr nic moc ... Všichni říkali, že by to přirovnali k odběru krve .. To já teda ne !!! Na krev bych chodila denně, na AMC ne ..

16.4. ((19+4)Výsledky AMC.. Právě jsem se chystala do gentické poradny a v tom paní doktorka volala ... Sdělila mi výsledky a já zbytek telefonu probrečela .. Výsledky jsou v pořádku !!!!!! Čekáme ZDRAVÉHO CHLAPEČKA !!!!!!