Už naše babičky říkaly, že jaro je zrádné. Venku konečně svítí sluníčko a my si tohle nejkrásnější roční období chceme i s našimi ratolestmi užít venkovními aktivitami. Ale jak říkaly už naše babičky, jaro je zrádné. Sluneční střídají přeháňky a teplota kolísá klidně od 5 do 25 stupňů. Co tedy dětem obléknout, aby se cítily pohodlně a navíc byly trendy?

Vrstvení je základ i v jarním období

Hlavně kvůli zmiňovaným prudkým změnám teplot je na jaře víc než kdy jindy potřeba vrstvit. Když tričko, mikina a bunda nestačí, poslouží ještě trička s dlouhými rukávy, vesty a svetříky. Do města stačí klasické bavlněné oblečení, ale na outdoorové a sportovní vyžití budou lepší ty funkční. Dnes je seženete v každém módním řetězci i ve sportovních obchodech.

Prodyšné a nepromokavé materiály

Po odložení nejteplejší zimní bundy přicházejí na řadu slabší prodyšnější varianty. I ty by ale měly být nepromokavé, opět neuděláme chybu s funkčními materiály, softshellem apod. Do města ji malým parádnicím ale určitě nenuťme, tam klidně můžou obléknout kabátek podobného střihu, jako má jejich maminka.

Praktické Čepice, čepičky i kapuce

Zřejmě už začátkem příštího roku budou mít novopečení tatínci možnost čerpat sedmidenní placenou otcovskou dovolenou. V novele o nemocenském pojištění to v dubnu schválil senát. V úterý 2. května 2017 ji podepsal prezident. Pojďme se trochu detailněji podívat, co nás vlastně čeká a jak to chodí ve světě.

Pravidla otcovské dovolené

Podle novely budou muži moci na týdenní volno nastoupit do šesti týdnů po narození potomka a to i tehdy, pokud bude žena s dítětem v nemocnici. Nárok na otcovskou budou mít muži, kteří jsou v rodném listě uvedeni jako otcové nebo které jako náhradní rodiče určil soud. V takovém případě by mohli tuto dovolenou čerpat až do sedmi let věku dítěte. 

Pokud tatínci odváděli nemocenské pojištění, budou z něj dostávat 70 % vyměřovacího základu svého příjmu (což je stejně jako dostávají ženy na mateřské). 

Od otcovské se očekává, že posílí vztah mezi rodiči a potomkem. Předpokladem je, že bude muže motivovat více se do péče o dítě zapojit.

Názor maminek ve fóru

Návrat po rodičovské dovolené může být pro mnoho maminek poněkud šokující, o to více, pokud se vrací po tzv. řetězené rodičovské dovolené, která trvala hodně let. Není se ale čeho bát, stačí na návrat do práce myslet poněkud dopředu a zvládnete ho levou zadní. Vždyť co je to návrat do práce proti zvládnutí dvou povykujících batolat!

"Dnes jsem byla na akci z práce, kde jsem před 3 lety pracovala. Osazenstvo je tam nové, sice milé, ale prostě ten pocit outsidera ve mně to vyvolalo. Je to malá firma, byly jsme tam 3 zaměstnanci, vše jsme tam dávali dohromady, aby fungovalo, vše jsme zpřehlednily v tom chaosu, který tam byl před námi a najednou tam jsou mladé holky, je jich tam více mnohem, bezdětné, akční. Kolegyně taky totiž šla na mateřskou po mně. Čekají mě ještě 2 roky doma, připadá mi, že budu naprosto mimo při návratu, nebo hledání prace nové," píše jedna z maminek v našem fóru, máte to také tak? 

Připravujte si terén dopředu

Pokud chcete, aby byl návrat do zaměstnání co nejpohodovější, snažte se s vaším bývalým pracovním kolektivem nikdy nepřerušit styky. Určitě není dobré odejít před porodem na mateřskou a ozvat se až po několika letech s tím, kdy nastupuji. Zajímejte se o své bývalé kolegy a o svou firmu. Pokud na to máte síly a povaha vaší práce to dovoluje, domluvte si, že budete něco pro svou firmu stále dělat, byť třeba jen maličkost, za drobné peníze a jen občas. Zajímejte se o život firmy, co je tam nového, koho nového přijali a co se děje s vaší pozicí.

Zkuste si domluvit kratší úvazek

Pracovat celý den, tedy osm a půl hodiny představuje značnou zátěž. Počítá se pochopitelně také s cestou do a z práce a tak se lehce stane, že je žena z domova kolem deseti hodin a to už je poměrně dost. Pokud to vaše práce dovoluje, zajímejte se o možnost zkráceného úvazku na čtyři nebo šest hodin denně, či pouze na několik dnů v týdnu. Ptejte se také na to, zda by vám zaměstnavatel neumožnil tzv. homeworking, tedy práci z domova, kdy vám odpadne dojíždění.

Na katastrálním území obce Řepiště leží vlaková stanice (ani já jsem to dlouho netušila), protože zastávka se jmenuje Paskov 🙂. Do Řepišť se odtamtud dostane pěšky když vyjdete pořádný kopec, dá se i autobusem, ale ten jezdí jen párkrát za den.

Trať vede z Ostrava-Hlavní nádraží až do Ostravice nebo do Frenštátu pod Radhoštěm, já se budu zabývat tratí vedoucí do Ostravice.

Vyjedeme z Hlavního nádraží a hned první zastávka je Ostrava-Stodolní myslím, že o té už asi každý slyšel tak vás nebudu nudit dalším povídáním, ale když půjdete ještě kousek dál dostanete se až do centra Ostravy.

Další zastávka je Ostrava-střed tady se dostanete do nejnovější ostravské nákupní zóny Nová Karolínu, ale kromě toho můžete na nádraží navštívit i železniční muzeum. Doporučuji jen navštívit v rámci ostravské muzejní noci, kdy jsou před nádražím ještě k vidění staré parní lokomotivy (letos to bude 10.06.2017)

Dále budeme pokračovat přes zastávky Ostrava-Kunčičky a Ostrava-Kunčice až do Vratimova.

Tady jsem už popisovala krásnou cyklostezku kolem Ostravice, v letních měsících se tady můžete i osvěžit na místním koupališti. Nebo si zajít do Army Landu (ale osobní zkušenost zatím nemám).

“ Filipe! Filipe! “

Vítr můj hlas odnesl někam daleko. Postavila jsem se dalšímu poryvu a zavřela oči. Bylo ještě teplo, ale ve vzduchu bylo cítit, že je léto u konce. Ne nadarmo se říká svatá Anna, chladno zrána. Měla jsem pocit únavy a zvláštního prázdna z toho pozdního letního slunce.

“ Filipe!”

Ještě před týdnem se nechtěl k poli ani přiblížit, utíkal i ze dvorku do bezpečí domu, když zaslechl zvuk kombajnu nebo traktoru. Teď běhal po čerstvém strništi, občas se sehnul a něco zastrčil do kapsy. Stála jsem tam a koukala jsem na obzor, kde se ve větru pravidelně otáčely vrtule větrníků, na polní cestu protínající strniště, na svého chlapečka, který poskakujíc mezi stvoly kukuřice vypadal tak normálně.

Náhle ticho proťal ostrý zvuk. Blížil se zpoza kopce. Dobře jsem věděla, co bude následovat. Filip všeho nechal, nejdřív se vyplašeně rozhlédl a pak se rozeběhl. Zvuk kvílivě sílil, a když Filip doběhl až ke mně zabořil mi hlavu do břicha, levou rukou se plácal přes ucho a začal pištět. Pravou rukou chňapal do prázdna a já z kapsy rychle vytáhla Chundeláčka. Popadl ho a zacpal si jím pravé ucho. Hladila jsem ho po jeho hnědých kudrnatých vlasech. Vlastně jsem si takové chvíle užívala, protože mu v ten moment nevadil fyzický kontakt, mé hlazení. V takových chvílích mi byl nejblíž. Zvuk vylétl zpoza kopce a proburácel kolem nás. Filipovo pištění dosáhlo maximální intenzity. Hladila jsem ho stále stejně. Nic jsem neříkala, stejně by to nemělo cenu. Moje ruka hladila jeho ještě dětskou hlavičku, vlásky měl zpocené. Až se ode mě odtrhne, budu mít poslintané tričko a on úplně zpocenou tvář. Zvuk se vzdaloval a úměrně s ním slábla i intenzita Filípkova pištění. Za chvíli se odtrhl  a zkontroloval okolí, aby se snad odněkud nevynořil jiný strašidelně nepříjemný zvuk. Jeho pištění ustalo. Jedno ucho zbarvené do ruda, u druhého stále přitisknutého Chundeláčka.

“ Už je to dobrý Filípku, už je motorka pryč.”

#test_k2r mě zastihl zcela nepřipravenou. Zpráva že jsem byla vybraná na testování došla zrovna ve chvíli, kdy jsem měla hotové velké prádlo před služební cestou a tak můj pokyn pro celou rodinu byl jasný - MUSÍTE HODNĚ ŠPINIT!! Rodina se tohoto úkolu ujala s nadšením a já mám díky tomu možnost napsat tuhle renci po kvalitním otestování a včas 🙂 

Testovat začal můj muž, já jsem v jeho započatém díle pokračovala hned po mém návratu domů. Jako první přišel na řadu Washing machine Cleaner 3in1 (čistič pračky).

Osobně jsem zvyklá jednou za čas dát do pračky (dle rady opraváře) na prací cyklus ocet a ten vždy odvede mnohem víc práce, než tento speciální čistič. Guma u bubnu zůstala špinavá, stejně jako sklo a že bych teda cítila z pračky svěží vůni, to se také říct nedá. Testování bohužel začalo zklamáním a v domě panovala velká obava z úspěchu dalšího výrobku. 

Protože se muž necítil na testování barevného prádla (má větší obavy z obarvení než já), další na řadu přišel Intensive White + Stain remover (intenzivní bílá s odstraňovačem skvrn).

Do pračky dal zašedlá trička, dětská špinavá trička co nosí do školky a prostěradla, která po mnoha a mnoha praních z dob kdy se děti učili přes noc bez plen dostali dost zabrat. Jako obrovský plus musím hodnotit to, že prádlo opravdu září, matná, zašedlá barva je pryč a prostěradla vypadají prostě skvěle. Skvrny na oblečení ale zůstali, možná trošku vybledli, ale stále tam jsou.

Tou dobou jsem se vrátila já s velkým kufrem špinavého prádla z anglie. Rozhodla jsem se udělat velký zátěžový test Colour Catcher (ubrousky proti zabarvení) a přes výrané a hlasité protesty manžela jsem prostě celý kufr vysypala do pračky, přidala pár kousků oblečení co jsem našla po bytě a pračku zapla. Výsledek byl ohromující - čisté prádlo bez jediné známky obarvení.