Zítra je den matek.
Není to vždycky snadné být máma.
Každá z nás občas zapochybuje, jestli je dobrou mámou a jestli jsou naše děti šťastné a spokojené.
Na světě je ale spousta žen, které by matkami chtěly být.
Bez rozmyšlení by si to s námi vyměnily.
S nadšením by zahodily svůj svobodný, bezstarostný život za bezesné noci, záchvaty vzteku a propadání zoufalství.
Neváhaly by ani minutu.
Jsou to ženy, které se usilovně o dítě snaží. Každý měsíc pláčou zoufalstvím a vztekem nad negativním těhotenským testem. Nad dalším výrokem lékařů, že to opět nevyšlo.
Nad dalším měsícem, kdy jsou jejich modlitby a přání nevyslyšeny.
Jsou to ženy, které o dítě přišly.
Velmi záhy. Radost z vytoužených dvou čárek na těhotenském testu, vystřídala panika a bolest.
Ani tlukot srdce jejich nenarozeného dítěte jim náruč nezaplnil a ta zůstala prázdná.
Všechny tyto ženy nesnáší Den Matek. Uvnitř ho ze srdce nenávidí, protože ten den je jejich bolest nejsilnější.
My ji nikdy nedokážeme pochopit.
Pro nás je to den, jako každý jiný. Někdy ho ani nezaznamenáme, protože máme pocit, že není co oslavovat.
Budou děti lépe spát?
NE.
Budou hodnější?
NE.
Budeme mít na sebe více času.
TAKÉ NE.
Tak co bychom měly slavit, z čeho bychom měly mít radost?
Podívejte se kolem sebe a pokaždé, když sevřete své dítě v náručí, mějte z toho radost.
Dojemný, nejsilnější pocit štěstí, který může trvat sotva pár vteřin.
Ale je tady.
Nic to nepřekoná.
I když jsme unavené, naštvané. Objetí od našich dětí nás uklidní, přinese pocit spokojenosti.
A i když trvá pár vteřin, je to nejšťastnější chvíle pro nás mámy na světě.
S Láskou,
Monika❤
Prosim o radu vsechny, co maji zkusenost s kapickama. Dala jsem poprve vcera vecer a vubec nezabraly. Podruhe jsem dala rano a mala mi plakala i v kocarku, coz se bezne vubec nedeje a hlavne uz dopoledni boleni nemovala. A ma otazka. Prestat testovat, vykaslat se na to a nedavat, nebo vydrzet a pockat, ze treba jeste zaberou? Nechci ji trapit... diky!
Holciny, kdo mi to lajcky vysvetli... gastroezofagealni reflux s onemocnenim ezofagotidou, dekuji.
Maminky, nevíte o někom, kdo šije madla ke kočárkům a podložky? děkuji
Ted sem poslouchala angelsounds a vim uz na 100% ze sem nasla ❤️ bylo to mega chychly jako kdyz jede lokomotiva😅😄 konecne dva dny se s tim morduju 😅
Tak u nas asi bez uspechu. Rano dalsi davka kapicek a bolesti briska opet tady, dokonce kdyz normalne rano po espumisanu nebo babycalmu (stridame, ted nedavam) nejsou :(( nevim, zda vydrzet a zkouset dal, nebo to hned na zacatku vzdat.. pripadne muzu kombinovat s babycalmem, kterej nam v nejhorsim vzdy nakonec nejvic pomuze? Nerada bych do ni cpala vsechno. Davam dal jen biogaiu
Ahoj holky, tak dneska 13 dpo a na digitalu - zitra ma prijit ms. To uz asi nic co?
ODMĚNY A DÁRKY PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ DĚTI DO OČNÍ LÉČEBNY, KDE SI 3,5-12 LETÉ DĚTI LÉČÍ 7 TÝDNŮ TUPOZRAKOST A ŠILHÁNÍ
Ahoj holky, již 3 roky sháním dětem do léčebny různé dárky a odměny, momentálně sháním pro děti plyšáky z BILLA a knížky z PENNY, pokud byste měly navíc bodíky, které nevyužijete, můžete udělat dobrý skutek a věnovat léčebně! V případě zájmu o zaslání mi prosím písněte!
https://www.facebook.com/pg/Léčebna-zrakových-v...
Díky moc!
Prosím kolik je tu maminek, které měly miminka v KP poloze ještě před porodem a kolika z vás se mimi umoudrilo a otočilo se? Jsem v 38tt a malý stále KP mám hrůzu jak z císaře, tak z porodu KP.. Díky moc
Tak u nas prvni davka bez uspechu, placeme dal... tak uvidime, jak to bude pokracovat, je mi ji prdelky lito :(
#test_enticon Vypadá to, že nám kapičky opravdu zabrali, jen nám zůstalo ranní cca dvouhodinové tlačení. Přes den je to andílek 😉 tedy pokud se "špatně" nevzbudí..

Návod na super porod - Příprava na porod je mnohem důležitější než barva kočárku...
... a přesto se velká většina maminek věnuje raději nakupování výbavičky a porod vlastně vůbec neřeší. " Zvládly to tisíce žen přede mnou, takže na tom nemůže nic být, zvládnu to taky". Ano, zvládne to každá, ale jde o to JAK!
Některým ženám je naprosto jedno, jak porodí své dítě, chtějí to mít hlavně rychle za sebou (samozřejmě tento přístup nekritizuji, je to na každém). Já jsem ale jiná - už od prvního těhotenství jsem věděla, že chci, aby i porod byl zážitek, na který budu ráda vzpomínat, a ve svých představách jsem přesně věděla, jak by to mělo vypadat🙂 Nenechala jsem tedy nic náhodě a rozhodla jsem se na všechno poctivě připravit.
Oba porody jsem měla skvělé - a to i když byl první syn v "obávané" KP poloze - musím říct, že to připisuji především tomu, že jsem se cítila pořádně připravená, zhruba jsem tušila, do čeho jdu a co si od toho slibuji. Hodně z vás mi psalo o rady, proto jsem se rozhodla sepsat, jak vlastně moje "předporodní příprava" vypadala. Podotýkám, že mým cílem byl od samého začátku přirozený (nejen vaginální) porod.
1) Výběr porodnice
Možná, že se to někomu bude zdát úsměvné, ale řekla bych, že se jedná asi o ten nejdůležitější, klíčový bod. Ne všechny porodnice jsou stejné a ne všude můžete přirozený porod zažít. Chce to hodně zjišťovat, číst recenze maminek a nejen slepě věřit tomu, co si daná porodnice napíše na www stránky. Samozřejmě pak taky hraje obrovskou roli to, kdo bude zrovna u vašeho porodu, protože v každé porodnici se vždy najde někdo, kdo porod vnímá úplně jinak, popř. má zrovna den blbec - jen to už člověk bohužel nemá šanci ovlivnit:(
2) Porodní plán
#jsem_supermama ....no, super mama :D občas moooc uhoněná...ale vstavačka v 5.20, nachystat do práce, holčičky do školy a školky, odjezd do práce, vyzvednout menší ve školce, úkoly, každy den fitko, nebo běh...uspání holčiček, ritual před spaním, co kdo prožil ve škole, školce v práci 🙂 miluju svoje holčičky...
Psychická panicka porucha
Rozhodla jsem se napsat svuj příběh s panickou poruchou..abych trochu popsala proč a čím to bylo způsobeno..
Před čtyřmi lety se nám narodil chlapeček Eriček těhotenství probíhalo naprosto v pořádku genetika v pořádku ..po porodu nám zďelili že má rostep měkkého patra ti SME nějak překousli protože to nebylo nic hrozného v porodnici sem začala mít trochu problém stím že sem si říkala bože co jsem to porodila a tak dále.. nechápu do dnes jak ze mě něco takového mohlo vylézt byl tak nádherný a byl náš no a co že měl rostep vždyť to se zpravi operaci a bude fajn ..operace nas čekala v šesti mesicich dřív se to nedělá bylo těžké s jídlem ale jinak byl moc šikovný vše uměl k věku po operaci se začal vývoj opožďovat a to dost výrazně nikdo nevěděl proč hnali nás na Vojtovou metodu na neurologii a nikde nic mě už se to nezdálo ani trochu řekla jsem naší lékařce ať nás prostě pošle na genetiku že mě náš syn případne jako děti s Downovým syndromem doktorka mě ujistovala že to určitě ne ona stěma dětmi pracuje ví jak snimi je přesto jsem si to vydupala na genetice samozřejmě zjistili Downov syndrom translokacni forma podotýkám že až v patnácti měsících mu to zjistili ...no co život jde dal stejně ho milujeme a za nic na světě nevyměnili i když je to někdy těžké....vše se dá zvládnout do toho nám lékaři říkali pokud chceme další dítě tak co nejdříve tak SME si pořídili Teodorku aby to Eriček zvládl že nebude jen on....mezitím co jsem čekala Tejinku jsme stavěli dům spoustu starostí zařizování...ale ustála jsem to Tejinka se narodila a zrovna jsme se stěhovali Eriček ji přijal úplně suprově ale co vám budu povídat měla jsem doma vpodctate dvě miminka vše jsem pořád nějak zvládala ,ale už hůř pak mě bylo tak nějak dobře byli jsme venku na zahradě super den dětí se okoupali pojedli a šly spát já sem si udělala večeři a pořádně se nadlabla šla jsem spát v půl jedné jsem se vzbudila bolest břicha. Špatně na zvracení vylezla jsem s postele a už to zacalo šílená zimnice uvnitř těla jsem hořela voda,vzduch nic nepomáhalo bylo mě tak hrozně že sem myslela že skočím do zdi a bude po mě vzbudila sem manžela ať mě zavola sanitku nebo se fakt zabiju..... nikomu to nepřejí v nemocnici mě stanovili diagnozu akutní panička stresová porucha dali mě Neurol a za dva jsem šla dom myslela sem že už to nezaziju že už bude dobře pletla jsem se doma jsem byla jak mrtvola děti sem nemohla ani slyšet nechtěla jsem je chtěla jsem jen spát spát a spát trvalo to moc dlouho dostala jsem antidepresiva měla jsem asi 4 druhý než nějaké sedli takže půl roku jsem se jen trápila než zaceli zabírat ty pravé jim je do dnes bojím se vysadit nejsem na nich zavysla někdy si zapomenu vzít ale nechci už nikdy prožít to co bylo vše bylo způsobeno nahromaděnyn stresem a co jsem svoje problémy držela v sobě a nikomu nic neříkala proto píší tento článek pokud se cítíte že už to nezvládáte nebojte se někomu svěřit a dát to ze sebe ven ať nedopadnete jak já je mě mnohem lépe děti miluju na devse doufám že po přečtení článku mě nebude někdo odsuzovat že jsem na lécích
ahojte všichni děkují zapřijetí a přivádí mně sem má neteř pro kterou scháním kočárek neutrální barvu a né moc drahý.
#jsem_supermama protoze mám super syna! 😊 protože každý den si užíváme naplno a zadny den není stejný,..Protože všechno děláme spolu,..Protože když syn přijde, ze se umazal řeknu "to nevadí"..Protože si nikým nenechám do výchovy mluvit,..Protože můj syn umí pozdravit, poděkovat, poprosit a omluvit se..a ano, i já k sobě často pochybuji, ale je skvěle se takto zamyslet nad tím, co podle mě dělám správně 😊
Řekne mi prosím někdo, proč mi už x dní nefunguje upozornění..? Mám jích tam jak nás*áno a když na to kliknu, tak se mi objeví prázdná stránka..











