Doorucuji Pohadkove lazne v Roznove p. Radhostem. Hany tu radi jak cerna ruka.

Ach boze, mam doma ohromneho gentelmana, poprosil me abych mu sla dolu pomoct s vinama, jak jsem sla po schodech tak se mi sklouzla noha a ja spadla na zadek a hnusne se bouchla do loktu nla on misto toho aby se me zeptal jestli sem ok tak se slozil do kolen a doslova rval smichy 😁 nekdy mi prijde ze spis chodim s nejlepsim kamosem(i kdyz moje reakce by byla na 100% stejna 😂 ) ale presne tohle na nem miluju 💑💗

9 den zpozdeni,testcstale nwgativni tak asi neukaze ani tentokrat 😀 vse me prijde kysele 😀 ale pry jen v me hlave 😀 vcera pry preslazeny zeli-ja rikam kysely 😀 dnea livance a tvarehem slasouckym pry 😀 -ja rvrdim ze je kyseli po citronu 😀 ted spagety bolonsky na kterych vsichni ujizdi a ja citim kyselost 😀

Alex a Leila navlékají gumičky. Najednou z vedlejšího pokoje slyším: "Trnky trnky trpké chudé, kdo vás v lese trhat bude... Trpaslíček ..." V ten moment si říkám, to je dobrý, navlečou gumičky, zopakují formou hry logopedii, Leila nacvičí "r". V tom následuje: "Trpaslíček prdí smrdí, zdraví si tím pěkně tvrdí." Alexova invence se opět projevila 😀

Já bych si tu její vůni nejraději uschovala někam do lahvičky a pak k ní chodila pořád vonět---to je prostě aáááááách....

Frajerka s beruškou 🙂

:*

Mojee ♡

Prosim tip na dobrého detskeho fyzioterapeuta v Praze (idealne okoli Prahy 10,4 apod),ktery se věnuje i tejpovani? Děkuji 🙂

Děkuji za srdíčko - ať se ti splní přání... Jedno mám, tak doufám, že mi splní... Moc za něj děkuji dobré dušičce.

Tak jsem si chtěla udělat radost a Wuch.cz už nikdy víc. Je krásná, ale když přišla strašně smrděla a po třech měsících už je popraskaná a ma vytrženou kapsu na mince.

Moje balkónová zahrádka.

Ci je toto zase za obdobi!? Vsechny cleny rodiny s koulema bych nejradsi vyslala na expedici na Mars.

Holky mate skusenost s vakcinou priorix tetra?

Ano, pochopily jste konečně mám funkční počítač, a tak vás dnes zahlcuji.🙂 Pokud mi to vydrží, tak se na vás těším opět zítra. Pokusím se vám dát nějaké informace o kulturním dění v Klatovech a na závěr se podíváme na slibované hrady a zámky v okolí. Dobrou noc!

Já je mám prostě ráda a k našemu městu neodmyslitelně patří.....
Ne, nejsou to katakomby (mimochodem, já po jejich návštěvě jako malá dlouho nespala, takže s dětmi jejich prohlídku vážně nedoporučuji)!
Jsou to přece KLATOVSKÉ KARAFIÁTY!!!!
Klatovy, město karafiátů - Klatovy jsou od 19. století spojeny s tradicí pěstování karafiátů. Karafiáty přinesly městu a jejich pěstitelům celoevropskou známost.
Zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát. Pozorovatele samozřejmě zaujme i jemná hřebíčková vůně.
Základní informace a kontakt:
Pokračovatelé tradic pěstování klatovských karafiátů se sdružují ve Specializované základní organizaci Českého zahrádkářského svazu Klatovský karafiát.
Každoročně je v 1. polovině července (během klatovské pouti) pořádána výstava klatovských karafiátů v Hostašově ul. (proti muzeu) v Klatovech. Výstavní zahrada je otevřena denně od 9 do 17 hod. Vstupné je dobrovolné.
Historie a současnost:
S pěstováním karafiátů v Klatovech začal Josef Volšanský, který v r. 1813 dovezl údajně z Francie černá semínka drobnokvětého karafiátu. Hned první kvetoucí rostlinky svou barevností brzy přilákaly pozornost jeho známých. Byli to zejména měšťané Jan Pirner, Josef Formánek a Matěj Stránský. Díky houževnatosti a trpělivosti při umělém sprašování a přísnému výběru rostlin se jim podařilo karafiáty zdokonalit. A tak se pomalu rodil plnokvětý klatovský karafiát. Nemalou zásluhu na tom, že koncem 19. stol. už se o Klatovech mluvilo jako o městě karafiátů, měl klatovský hostinský a pomolog Michael Bullmann. Měl obchodního ducha a své výpěstky záhy začal prodávat bohatým důstojníkům, kteří ve městě sloužili u husarského pluku a v jeho hostinci se scházeli. Od r. 1828 už karafiátové sazenice posílal po celé Evropě. Protože jeho výpěstky nestačily, nakupoval je i od dalších pěstitelů např. od Pirnera a Vejvody.
Od pěstitelů zahrádkářů se karafiáty brzy dostaly do péče městských zahradníků. Ti mezi sebou soutěžili o největší a nejkrásnější květ. Jejich velkou touhou bylo vypěstovat karafiát modré barvy. Traduje se historka, že jeden pěstitel druhému obarvil bílý květ šmolkou. Dotyčný se svým "modrákem" hned pochlubil. Stačilo však trochu dešťě (šmolka zmizí po pár kapkách) a bylo po radosti. Po modrém karafiátu bažíme ještě dnes.
Klatovští zahradníci Celerin, Spora, Bříško, Boublík, Svoboda, Walter a Zýka koncem 19. st. dál šířili slávu klatovských karafiátů ve světě. Svými vzorně vypěstovanými karafiáty v květináčích sklidili velký úspěch na výstavě v Praze v r. 1891. Rok na to získali 1. cenu ve Vídni. Následovaly další výstavy mimo Klatovy. R. 1892 v Brně, 1893 v Bruselu, 1894 v Antverpách a Lyonu, 1895 v Amsterodamu a Linci, 1897 v Hamburku a Frankfurtu n/M., 1898 ve Vídni.
Výstava v Klatovech v r. 1901 už byla podstatně slabší. Karafiáty v té době byly napadeny chorobami nejen v Klatovech, ale i v Německu a Francii. Také obě světové války se na pěstování karafiátů zle podepsaly. Poptávka po nich nebyla a zahradníci se spíše zaměřili na pěstování rostlin k obživě. Karafiátový sortiment se značně ztenčil.
K oživení došlo kolem r. 1930. Karafiáty ozdravěly, narodily se nové odrůdy. V r. 1931 se již v Klatovech u Masarykovy školy konala velká výstava. Zde mohli návštěvníci obdivovat 5000 klatovských karafiátů v květináčích.
Proto v r. 1954 byl v Klatovech ustaven kroužek zájemců o tuto rostlinu. Sešli se v něm zahradníci i zahrádkáři amatéři. PhDr. František Švec, který byl v Klatovech v letech 1945-1948 ředitelem vyšší rolnické školy vyzval přítomné k oživení tradice a rozšiřování sortimentu. Sám klatovské karafiáty miloval a se svými spolupracovníky na pozemku u školy pěstoval a šlechtil. Dokonce napsal knížku Klatovské karafiáty, jejich dějiny a pěstování. Členové kroužku se s nadšením pustili do práce. Své výpěstky každoročně vystavovali v Klatovech i mimo ně. V r. 1957 a 1958 v Karlových Varech u příležitosti FF, v r. 1961 na květinové výstavě v Erfurtu, odkud přivezli 2 stříbrné medaile.
Současná SZO ČZS Klatovský karafiát má nyní 14 členů, z toho 8 se věnuje výstavní činnosti. Hlavním cílem je udržet tradici pěstování karafiátů v Klatovech, soustavně usilovat o rozšíření sortimentu o nové odrůdy a každoročně pořádat výstavy.
Od svého vzniku v r. 1990 představila naše SZO své výpěstky i na různých výstavách mimo Klatovy.

A teď něco pro sportovce (což já nejsem, takže alespoň to, co znám):
V Klatovech se nachází krytý bazén, který je po rekonstrukci. Jsou zde tobogány a jiné veselosti pro děti.
Dále zde máme letní koupaliště, i to je v horkých dnech příjemné navštívit. Najdete zde velký, střední bazén a dětské brouzdaliště. A také občerstvení.
A je tu i autocamp, není bohužel moc využívaný, ikdyž je pěkný, tak honem sem.....
No a v zimní sezóně je tu ještě zimní stadion, který skýtá možnost bruslení (překvapení, co?) a konají se zde hokejové zápasy (jaké, to já vážně nevím....😀). A k němu venkovní atletický stadion a fotbalové hřiště (a těch vám blíže mohu prozradit jen to, že zde trénují hezcí chlapci...tedy před 20 lety 🙂)

Co se týká dětských hřišť , je to v Klatovech bohužel trochu horší. Např. Rákosníčkovo hřiště, od kterého jsem si slibovala mnoho, pro me bylo velkým zklamáním.
Doporučit mohu ale sice menší, ale moc pěkné hřiště v sídlišti Na Vodojemu a potom dvě menší hřiště v sídlišti Pod Nemocnicí.

HŮRKA
Jedná se o zalesněný kopec, vedou zde turistické stezky.
Podle klatovského kronikáře Jana Floriána Hammerschmidta vznikl na vrcholu Hůrky už v první polovině 14. století gotický kostelík zasvěcený Proměnění Krista Pána, který měl posléze zaniknout v průběhu 15. století. Toto tvrzení se však zatím nepodařilo spolehlivě potvrdit, avšak pro svědčí zbytky opěrných pilířů presbytáře, které jsou typické pro gotické kostely. Jisté však je, že zde Klatovští počátkem 18. století postavili (snad s využitím zbytků původního sedmistěnného gotického presbytáře) barokní kostel s prostornou lodí, ke kterému pak na sv. Annu chodila procesí věřících.
Bohužel jeho existence netrvala dlouho, neboť byl už ve druhé polovině osmdesátých let 18. století
zrušen jako filiální reformami císaře Josefa II. Postupně se pak proměnil ve zříceninu, která se ve druhé polovině 19. století stala cílem vycházek. V osmdesátých letech 19. století byl presbytář nově zaklenutý kopulovitou cihlovou klenbou, nad kterou byla vytvořena vyhlídková plošina s cihlovým zábradlím. Schodiště, které na ní vedlo, bylo zakončeno dřevěnou věžičkou s příkrou jehlanovitou
střechou. Ta však musela být v roce 1929 pro špatný stav snesena. Tehdy zastupitelé města uvažovali o vybudování moderní výletní restaurace s novou rozhlednou. Kvůli nedostatku finančních prostředků
však zůstalo jen u plánů. Po druhé světové válce byla rozhledna přeci jen obnovena a presbytář byl
upraven pro divadelní scénu. Ve druhé polovině 20. století došlo k dalším úpravám na výletní restauraci. Donedávna se na fasádě uchoval znak města s letopočtem 1969.
Od roku 2006 má zříceninu kostela v nájmu od města Klatovy občanské sdružení Klub přátel Klatovska. Jeho členové objekt udržují a pořádají zde různé akce pro veřejnost, hudební a divadelní představení.

V západní části kopce se pak nachází kostel sv. Martina na Hůrce.
Postaven na počátku 13. století na západním svahu kopce Hůrka jako farní kostel obce Beňovy. Obec Beňovy je jednou z nejstarších obcí na Klatovsku a byla založena dříve než Klatovy. Tehdy byl gotický a hrazený (zbytky hrazení a příkopu jsou na západní a severní straně). V letech 1735 - 1748 byl přestavěn v jednoduchém barokním slohu.
Za kostelem je plošinka s krásným výhledem na Šumavu a pěkným posezením.

Mercandiniho sady v Klatovech
Historie sadů
Podnět k založení těchto sadů dal krajský klatovský hejtman František hrabě Mercandin, jehož přičiněním bylo sebráno od roku 1841 –1845 z výtěžku plesů, divadelních představení, akademií a darů celkem 4312 zl. 47 kr.
Sady zřizovalo sadové družstvo ve vlastní režii . Stromy darovaly okolní velkostatky a také barokní sochy čtyř ročních období dostalo družstvo zdarma ze zámecké zahrady v Hrádku u Sušice.
V blízkosti kolonády byla postavena pískovcová socha Aurory,která stávala v zahradě „V ráji“ v Klatovech č. 181. Je to dobrá baroková práce z polovice XVIII. Stol., která má na podstavci latinský nápis tohoto znění: „Vznešená jitřenko, zvěstujž růžovými svými ústy vděčnou paměť obce klatovské zakladateli tohoto sadu velezasloužilému předsedovi klatovského kraje Františku hraběti Mercandinovi“.

Park byl založen na bývalých obecních drahách (pastinách), zvaných „V ráji“, a „na velké louce“ v rozloze 10,5 ha po obou březích Drnového potoka v úhlu mezi silnicemi Klatovy - Horažďovice a Klatovy -Železná Ruda.
Projektantem byl lukavický schőnbornský zahradník Josef Pfister, jemuž pomáhali zahradníci Mísek z Obytců a Blumenštengl z Chudenic.
Sady byly založeny ve slohu anglickém, jen okolí kolonády s pažity a koberci ve slohu francouzském. Ze vzácnějších stromů nutno uvésti 4 magnolie, liliovník, jinan (Ginkgo), gymnocladus, kaštanolisté duby, douglasky, limby, vejmutovky, tisy, zeravy, škumpy, pajasany, platan, jedli kanadskou, ojíněnou aj.....

Hlavní stavbou v centru parku je Kolonáda. Jedná se o kulturní památku, je ve vlastnictví města, ve správě má SNK. V letech 2009 – 2010 byla provedena rekonstrukce objektu . V letním období je zde možnost občerstvení.
V areálu parku se nachází kašna, která tvoří středobod prostranství před budovou kolonády. Tento prostor je vymezen v rozích čtyřmi sochami alegorií ročních období, v ose naproti od budovy kolonády je socha Jitřenka.
Kašna je bohužel v současnosti nefunkční.
Sochy v parku:
Jaro, Léto, Podzim a Zima, Jitřenka - vytvořeny v období 1731-1740 neznámým autorem.
Do městského parku byly umístěny v roce 1867, restaurování soch bylo provedeno akademickým
malířem J. Šindelářem v letech 2008 – 2009 .

Další sochou je Dívka s růží. Socha je umístěna na ostrůvku v parku, autorem je Vilém Glos (1923 – 1924), opravena kameníkem Václavem Králem (v roce 2005).

V létě je možné se zdarma projet na lodičce po hl. rybníce v parku a podívat se tak na sochu blíže.

Krmení kachen pro děti je jasnou samozřejmostí, takže rohlíky s sebou.

Celý park čeká na rozsáhlou rekonstrukci, z dětského hřiště zbylo jen pískoviště, ale i tak je zde pěkně na procházku, i s kočárkem.

Holky nemate nektera dnesni blesk...na ty cisla zapomeli jsme koupit