Ahoj, taky určitě bojujete se striemi 🙂 Ráda bych se s Vámi podělila o své zkušenosti...třeba to někomu pomůže.
Adam <3
Maminky,nebyla jste dnes některá s rodinou na tvaruzkovem festivalu v Olomouci? Jako docela to nevychytali....😠
Ikdyž hodně cvičím tak běh nebyl nikdy má silná stránka. Občas jsem si šla zaběhat ale mé maximum bylo 6 kilometrů a funěla jsem u toho jak lokomotiva. Dneska chlap řekl "Jdeme běhat", chtěl vyzkoušet své nové běžecké boty. Já zavezla Maxima k mamce a cestou domů jsem si říkala do čeho jsem se to nechala uvrtat, úplně jsem se viděla jak doběhnu na přehradu (2 km od baráku) a budu nadávat a k tomu budu protivná. Trochu jsem si přála aby začalo pršet, ale zároveň jsem se těšila že strávíme zase nějaký čas jen my dva spolu.
Vydali jsme se na cestu.. Já jsem se rozeběhla, měla jsem za sebou 500 metrů, kilometr, kilometr a půl, už jsem se blížila k přehradě když jsem si říkala že dneska to jde nějak samo. Cítila jsem se perfektně, vůbec jsem nefuněla a vydržela jsem si s Petrem i povídat. Pravidelně jsem oddychovala a když jsem přibíhala na přehradu tak jsem byla přesvědčena, že dneska to určitě půjde. A ono to opravdu šlo. Dohromady jsme zaběhli 9 km, a skoro jako nic, klidně bych běžela dál.
Cítila jsem celou dobu mezi námi takové spojení, věděla jsem že tam je se mnou a že to všechno bude v pořádku. Byl to pro mě dokonalý okamžik za hodně dlouhou dobu. Měla jsem ze sebe takovou radost a nakonci byla tak zaplavena endorfiny až to skoro bylo neskutečné. Nikdy bych neřekla že já, naprostý běžecký antitalent, je něčeho takového schopen. Jsem ráda že mi osud přivedl do cesty člověka který mě, někdy i beze slov, motivuje být lepší a lepší. Neuvíznout v průměru a překonávat své možnosti.
Bludný holanďan http://blog-teli.blogspot.cz/2016/04/bludny-hol...
Ano, soutěžní otázka se týkala nočních autobusů. Je to, myslím, brněnský fenomén. Každou hodinu, o víkendu i půlhodinu, se na brněnském hlavním nádraží sjedou noční linky autobusů, které se poté rozjedou do všech koutů Brna. Tou dobou je to nádraží jako v mraveništi, všude pobíhají lidi, autobusy poslušně čekají, až si je příslušní cestující najdou. Přesně v celou všechny vyrazí a ruch rázem uniká 🙂 I samotná jízda rozjezdem je dost zážitek. Řidiči se s tím moc nemazlí, jedou jako o život a na zastávkách se příliš nezdržují. Do toho 2/3 autobusu jsou notně veselí a posilnění cestující..nutno zažít 🙂
Shoj holky prosim potrebuji poradit kdo mate Dorjan dany sport 3. zahadnym zpusobem jsme nekde ztratili cele zelezo (adapter) na autosedacku do kocaru a hledam nove. Nasla jsme nové ale vypada to jen na ty dva male kousky, nevite jestli je to ted takhle dobre nebo je to spatne? http://www.slune-cz.cz/dorjan-adapter-pro-autos.... dekuji
Dobrý večer, dnes nás čeká předposlední soutěžní otázka o tři modrá srdíčka 🙂 Co jsou to takzvané rozjezdy?
prosím - sháním nějaký lehký receptík na sušenky pro děti a děkujiii 🙂
Dnes je to rok co nas Dominicek opustil :( porad v srdicku! Moc dekuju za tvou sestricku a ze jsi nas hlidal a hlidas ♡
Prosím poradíte mi nějakou ohřívačku na mléko na 12V? Potřebuji vymyslet, jak budu ohřívat mléko v karavanu. Nějaké rady prosím? Doma mám konvici, kde si nastavím stupně 🙂 Děkuji
Za mě nejkrásnější výhled na Brno je z Bílé hory!
Bílá hora je kopec (300 m n. m.) v Šlapanické pahorkatině nacházející se nad Juliánovem, částí Židenic, pokrytý vegetací lesoparkového typu. Na vrcholu se také v devatenáctém století konaly dělnické demonstrace. Připomíná je památník. Je ale zdevastovaný a posprejovaný. Moje děti mu říkají "kráva".
Podloží kopce tvoří vápenec. V minulosti se v okolí Bílé hory rozvinul vápenický a cementářský průmysl. „Kvůli vápenci byl proto kopec zřejmě pojmenovaný jako Bílá hora. Existuje ještě jedna varianta, že vrch dostal jméno podle zjara kvetoucích stromů," říká brněnská historička Milena Flodrová. Dříve se jmenoval Hybešova hora podle iniciátora již zmíněných dělnických demonstrací.
Z vrcholu je dobrý rozhled na Brno, což během druhé světové války využila německá armáda k vybudování několika pozorovatelen, sloužících k monitorování spojeneckých náletů na průmyslové oblasti východního Brna. Menší jižní část kopce má status přírodní památky. Předmětem ochrany přírodní památky o rozloze 1,65 ha[1] je teplomilné společenstvo s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Vyskytuje se zde např. vzácná růže malokvětá či hlaváček šedavý, z živočichů třeba měkkýš žitovka obilná či pták lejsek šedý.
V letech 2014 a 2015 prošel lesopark rozsáhlou revitalizací, spočívající zejména v odstranění náletových dřevin, výsadbě nových stromů a keřů a založení trávníků. Postupně je obnovována i původní funkce ovocného sadu, především výsadbou třešní. Teď v dubnu krásně kvetou 🙂
Další zajímavé místo, které stojí za návštěvu je bezpochyby Židovský hřbitov.
Židovský hřbitov se nachází v Nezamyslově ulici č. 27. Byl založen roku 1852, několikrát rozšiřován, dnes se člení na 40 sekcí. Na ploše tří hektarů stojí téměř 9000 novodobých náhrobků v pestré škále typů od prostých stél po honosné rodinné hrobky. Pochována je zde řada významných osobností z oblasti politiky, kultury, vědy a hospodářství, např. rabíni Baruch Placzek a Richard Feder, novinář Hieronymus Lorm, mecenáš Heinrich Gomperz , herec Hugo Haas a nalezneme zde také hroby významných brněnských architektů Otty Eislera a Ernsta Wiesnera. Druhý jmenovaný se mimo jiné zasloužil o stavbu vily Stiassni pro známého textilního továrníka.
Při vstupu na hřbitov stojí novorománská obřadní síň zroku 1900 od stavitele Josefa Nebehostenyho, v její předsíni jsou zazděny zlomky nalezených středověkých židovských náhrobků. Za ní se nachází památník obětí holocaustu, odhalený v roce 1950. Hřbitov je přístupný: v letním období (duben až říjen) neděle–čtvrtek: 9.00–17.00, pátek: 9.00–16.00. V zimním období (listopad až březen) se hřbitov uzavírá vždy o hodinu dříve. O sobotách a židovských svátcích není vstup na hřbitov povolen.

























































