Čekárny lékařů se plní, tržby farmaceutických firem rostou, čerstvé chutné zeleniny na pultech ubývá... A my stále hledáme něco, co nám pomůže zlepšit imunitu a přežít nejen chřipkovou sezónu ve zdraví.

Už jste slyšely o pickles? Možná ne, ale určitě znáte kysané zelí nebo okurky 😉 Pickles, neboli kvašená zelenina je v podstatě zelenina, která prošla procesem mléčného kvašení. Při kvašení (jinak také fermentaci) dochází k přeměně cukrů obsažených v zelenině na kyselinu mléčnou za pomoci mléčných bakterií. Zní to složitě, ale ve skutečnosti se jedná velmi o jednoduchý způsob zpracování a uchování zeleniny, který využívali už naši předci.  Kvasit můžete ledacos, vedle zelí a okurek také kedlubny, ředkvičky, ředkev, brokolici, květák, červenou řepu, cibuli, křen, česnek nebo kapustu.

Takto zpracovaná zelenina je lépe stravitelná než čerstvá, uchovává si vitamíny a minerály a navíc obsahuje i zdraví prospěšná probiotika a prebiotika.

Ale v čem spočívají pozitivní účinky, o kterých píši? Podívejme se na zoubek například zelí, které se kvasí nejčastěji. Obsahuje významné množství vitamínů C, K, skupiny B, dále pak draslík, hořčík, fluor nebo selen. Při pravidelné konzumaci tak přispívá ke správné funkci mj. imunitního systému a obranyschopnosti těla. Vláknina pomáhá formovat stolici, vylučovat odpadní látky z těla a působí jako prevence a léčba zácpy a některých onemocnění střev. Probiotické bakterie udržují příznivou střevní mikroflóru a působí tak na správný metabolismus živin, vitamínů a minerálů.  Kvašené zelí  působí příznivě i na krvetvorbu, ateriosklerózu a regeneruje stěny arterií. Zelné fytochemikálie mají zase detoxikační a protirakovinné účinky. Díky obsahu vápníku je vhodné zelí konzumovat při osteoporóze a odvápnění organismu.

Už jste dostali chuť tento zázrak přírody vyzkoušet? Dobře, jdeme na to 🙂 Jen vás musím ještě upozornit, že velké množství celulózové vlákniny v zelí může některým způsobit nadýmání, takže ho nedoporučuji jíst, když se chystáte na rande 😉

Zelí se nejlépe připravuje ve velké kameninové nádobě vyrobené pro tento účel - kvašák nebo zelňák . Pokud ale začínáte, zvládnete to určitě i bez kvašáku. Využít můžete jakoukoliv větší nádobu - skleněnou, porcelánovou, kameninovou. Malé množství se dá připravit i v klasické zavařovačce od okurek, kterou má většina lidí doma. Vedle ní si připravte ještě malou sklenici, misku, nůž, prkénko, sůl, kmín, zelí a případně další zeleninu.

Kdy je nejvhodnější začít s nočníkem?

Velmi častý dotaz snad každé maminky. Každá maminka by měla chápat, že každé dítě má svůj čas a začít jen protože okolí nebo dokonce rodina vyčítá, že dříve byly děti už v jednom roce 100% odplenkovaní není dostatečný důvod děti nutit na nočník. Dříve byla jiná doba a starší generace byla na nočník posazována někdy od 8. měsíce, jestli ne i dřív. Dnes je ale jiná doba a podle řady psychologů a pediatrů proto není vhodné děti na nočník nutit. Nejvhodnější je začít až po 18.měsíci nebo mnoho lidí radí začít s nočníkem co dítě umí zcela samo chodit, ale asi nejlepší je dítě nechat dokud není samo připraveno.

Kdy je dítě připraveno?

Každé dítě je v jiném věku dost připravené vzdát se plínky. Na dítě není dobré spěchat. Spěcháním docílíte spíš jen toho, že se nočník pro dítě stane nepřítelem. Můžete ale pozorovat signály, díky kterým poznáte, že je vhodné pomalu začít s nočníkem.

Nejčastější signály jsou:

• Dítěti se nelíbí být v mokré pleně (brečí, je velmi nespokojené)
• Vydrží už alespoň 3 hodiny suché díky zvýšené kapacitě močového měchýře. Svěrače začínají plnit svou funkci, udrží moč i stolici.
• Chce sedět na nočníku nebo toaletě.
• Potřebu může ukazovat (svléká se táhá si za plenu)
• Dítě může během potřeby ztichnout, přerušit hru, nebo odejít stranou a vykoná svou potřebu.