Těšíte se na příchod potomka a přemýšlíte, co všechno bude třeba před jeho příchodem připravit? Připravili jsme seznam věcí, které by měly být před příchodem nového člena rodiny připraveny. Co vám ještě chybí?

Méně je někdy více Nastávající maminky a jejich rodiny často během těhotenství nastřádají neuvěřitelné zásoby dětského oblečení a potřeb pro miminka. Nezapomínejte ale, že miminka rostou jako z vody a většinu nastřádaných kojeneckých kousků miminko určitě nestihne unosit. Přemýšlejte prakticky a s počtem jednotlivých kousků to nepřehánějte.

Oblečení pro miminka: Kolik jakých kousků pořídit?

• Kojeneckých body budete potřebovat maximálně deset. Hodit se budou s krátkým i dlouhým rukávem.
• Dupačky pořiďte patery. Dbejte především na příjemný materiál.
• Overaly miminku postačí čtyři.
• Podle ročního období pořiďte kabátky, mikiny nebo svetříky – vystačíte si se třemi kousky.
• Dvě čepičky.
• Dvoje až čtyři ponožky nebo capáčky.
• Miminka narozená v zimě budou navíc potřebovat zimní kombinézu, teplejší mikiny, kabátky a teplou zimní čepici a rukavice.

Oblečení pro novorozence pořizujte ve velikosti 56 (jen pár kousků) a ve velikosti 62.

Na spaní Na každé miminko by doma měla čekat kvalitní dětská postýlka, dudlík, matrace, přikrývka, alespoň dvoje povlečení, zavinovačka, také případně dětský spací pytel.

Poslední dobou se snažím synátora někam upíchnout, když si potřebuju nakoupit - přece jen období vzdoru u mého dvouleťáka právě propuklo... No dnes to byl ale takový spontánní nápad - zajdeme si na zmrzlinu a nakoupit pár drobností (dobře, taky jsem musela koupit květináč, který mi místo odpoledního spánku rozbil). Popadla jsem kabelku, do ní peněženku a látkovou tašku, junior nasedl na motorku (rozuměj odrážedlo, řidičák holt ještě nemá...) a vyrazili jsme. Se stoupající teplotou jsem si vduchu nadávala, co to zas byl za nápad, nicméně prcek se nezastavoval u každého kamínku jako obvykle a nabral rychlost směr Tesco.

Nevím, jestli jsou tescové vozíky všude stejné, u nás nemají prostor na odložení dole, takže motorku jsem musela dát do zadní části, která je oddělená, v přední části se usídlil mlaďoch. Jo, k motorce jsem mu ještě přihodila jeho klobouček (když mu zůstával na hlavě, už 2x probíhalo složité vyšetřování, kam ho hodil...). Nákup proběhl nezvykle v klidu, do ruky dostal půlku kaiserky (v sáčku zůstala 1,5 kaiserky) a šli jsme k pokladně. Asi všechny máte promyšlený svůj styl, ať tam proboha člověk neztrácí víc času než je nutné, hlavně když dítě všem okolo dává hlasitě najevo, co si o tom pitomém nakupování myslí... Takže - obejdu vozík, vyložím věci na pás, stoupnu si zpátky za vozík, nachystám si Tesco kartičku a roztahuju tašku. V tu chvíli mě paní prodavačka začíná rentgenovat pohledem, pak sjede vozík, aby všude dohlídla, musí si stoupnout.... "ten klobouk!" Co? Nechápu. "no zvednout, aspoň" Při natahování se přes vozík dolů vzadu fakt nedosáhnu, takže musím projet dopředu, oběhnout vozík a zvedám klobouček, přemýšlím, jestli na babu vyskočí králík? No, nevyskočil, tak se vracím pokorně zpět, načež si všimne mé tašky a chce očividně nakouknout, no udrží se, a zaměří se na syna "má rohlík?" Ne, pivo asi... půlku kaiserky, v sáčku je zbytek a druhá celá... Kdyby mohla vraždit pohledem, tak jsme oba pod drnem... Samozřejmě otevře krabičku od zubní pasty (vždycky přemýšlím, co se tam asi tak dá schovat?) a celá otrávená, že jsem nic neukradla, vyjede lístek, aniž mi řekne cenu, kolik mám zaplatit...

Chápu, že mají své předpisy, ale nemůže mluvit slušně, nebo aspoň normálně, a s úsměvem? Příště se jí tam asi preventivně svlíknu, co kdybych v podpaží pašovala pračku, že? 😀