Jak tak polehávám a posedávám doma, vedu na Facebooku několik podnětných diskuzí. Nejvíce mě podnítila zpráva od kamaráda - poskytovatele úvěrů v jedné velmi, ale velmi prapodivné společnosti. Ale vzhledem k tomu, že je na Facebooku ve dne v noci (kdy poskytuje netuším), beru ho i přes pochybné podnikání na milost.

"Moje bejvalka je učitelka. Fakt snový povolání. Co si jen v červnu užila výletů a výstav zadarmo!"

"Tak jdi taky na pajdák a staň se učitelem. Budeš mít všechny benefity, kterých požívají pedagogové! Vím o čem mluvím, taky jsem byla pedagožkou🙂"

"LOL"

Tak nevím, co si o tom  mám myslet.

 Ano, nelze to popřít. Učitelé mají prázdniny. (To je také jeden z důvodů, proč jsem se po škole rozhodla jít trousit moudra) To je ohromný benefit. Také na konci roku si oblíbený pedagog k nějaké té dobrotě přijde, někdy i pugétem vyzdobí svůj skrovný byteček, ale tyto zásoby vydrží maximálně týden

"Paní Nováčková," lékař opět nasazuje soucitný výraz. "Podařilo se nám získat jen dvě vajíčka. Až za dva dny přijdete na kontrolu, mrkneme, jak nám roste sliznice a domluvíme se, co dál. Budeme bojovat..." Lékař mi pevně sevře pravici a na potvrzení svého bojového předsevzetí pokývne rázně hlavou, až mu poskočí brýle bartošky. Stejně se určitě loučil generál Moravec s českými parašutisty, než je poslal zastřelit Heydricha.

Za dva dny sedím v čekárně CARu. Naproti posedá mladý pár, odhaduji tak 26, 27 let. O kousek dál nervózně přešlapuje další mladík čekající na svých pět minut v té pro ženy tajemné komůrce...Nasazuji si sluneční brýle, aby mladí neviděli vrásky. Mohli by dojít k domněnce, že jsem nedočkavá babička a chci si tímto způsobem přijít k vytouženému vnoučátku...

Usadím se na lehátko. Mlaďoch na svém místě, tak to mě potěšilo🙂

"Paní Nováčková, vadilo by vám, kdyby tady pan kolega, který sbírá zkušenosti, provedl vyšetření?" Ale co by vadilo. Však jsem vystudovala pedagogickou fakultu a matně tuším, že jsem při promoci přísahala, že se budu aktivně podílet na vzdělávání národa. Objevím-li se ve kterémkoli lékařském zařízení a v okruhu 1km se nachází medik, ihned si přispěchá rozšířit obzory. Když jsem ležela na infekčním se žloutenkou, vypravovala lékařská fakulta zájezdy, protože "tak krásně zvětšená játra, kolegové a kolegyně, to se hned tak nevidí! No, nebojte se, jen si sáhněte."

Mladý začínající dentista mi přilepil na jazyk výplň, která měla samozřejmě být přilepena ke stoličce a následně mě téměř utopil proudem vody, kterou mi vstříkl přímo do krku (ale dnes je z něho výborný zubař - dobře si to natrénoval!) a to nemluvím o zástupech žákyněk lačných odebrat mi krev (a jako bonus vytvořit pár modřin, takže zdálky připomínám těžkou feťačku píchající si heroin).

"Tak, pan kolega udělá ultrazvuk  a když dovolíte, podívá se, jak se nám  roste sliznice." Své sliznici bezmezně důvěřuji, takže jistě potěší i oko nezkušeného lékaře. Jak roste sliznice pana docenta si netroufám odhadnout.