Dnes se s vámi vydám po naučné stezce Břeclav – Pohansko – Lány

Sedm kilometrů dlouhá naučná stezka představuje prostřednictvím patnácti informačních panelů zajímavosti o rostlinách a živočiších obývajících okolní lužní lesy, o archeologické lokalitě Slovanské hradisko a o zámečcích Pohansko a Lány.

Pohansko u Břeclavi je rozsáhlé velkomoravské hradiště (celková rozloha až 55 ha) z 9. století vybudované na výspě mezi rameny řeky Dyje (v té době protékala východněji než je dnešní řečiště).Název rozsáhlého nížinného hradiska Pohansko pochází pravděpodobně až z novověku. Plocha hradiska s velmožským dvorcem, vlastnickým kostelem, pohřebištěm, rotundou, domy na kamenných a maltových podezdívkách, velkými nadzemními budovami s kamennými krby a hospodářskými staveními, zahloubenými zemnicemi je obehnána dodnes patrným mohutným valem. Hradisko bylo opevněné skořepinovou hradbou s čelní kamennou plentou a soustavou ramen řeky Dyje. Do velkomoravského období se řadí i intenzívně osídlené předhradí s obydlími, dílnami a pohřebištěm za jihozápadním valem vlastního hradiska. Byly nalezeny typické velkomoravské šperky (gombíky, prsten, náušnice, emailem zdobený opasek). K dalším zajímavým nálezům patří skleněné hladítko, plechové kotle, urna z žárového pohřebiště z 8. stol., pohanský kultovní objekt z 10. stol. Našly se též doklady o celé řadě řemeslných odvětví - hrnčířství, železářství a kovářství, řemenářství

Archeologové objevili v roce 2008 na hradišti Pohansko u Břeclavi pozůstatky dalšího kostela a pohřebiště z dob Velké Moravy. Jde o druhý kostel v této oblasti o celkové rozloze 65 hektarů, neboť až dosud se předpokládalo, že měla kostel pouze jeden.

 V lokalitě Pohansko se nachází také stejnojmenný empírový zámeček, který zde nechali postavit Lichtenštejnové podle návrhu J. L. Hardmutha v letech 1810 – 1812 k loveckým účelům v místech, kde o mnoho staletí dříve stával obranný val slovanského hradiště. Jedná se o symetrickou plochostropou stavbu s přízemními otevřenými arkádovými křídly, která má ve střední části jednopatrovou nástavbu. Pod římsou přízemního patra a v čele nástavby jsou kruhové reliéfní medailony a obdélníkové reliéfy se štukovými výjevy inspirovanými antickými příběhy. V kruhových medailonech se odvíjí příběhy, vztahující se převážně k bohyni lovu Dianě. V rámci Lednicko-valtického areálu je výzdoba zámečku Pohansko unikátní tím, že pouze tady můžete v reliéfech kromě mnoha jiných antických hrdinů spatřit také samotného Dia. Uvnitř zámečku byla instalována expozice dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska, která byla v roce 2010 inovována. V létě roku 2011 dostal nový kabát i exteriér zámečku. V červnu roku 2010 byla před zámečkem slavnostně odhalena socha moravského knížete Rostislava, která měří čtyři metry.

 V blízkosti zámečku byla v roce 2003 pod vedením PhDr. Petra Dvořáka rekonstruována velkomoravská polozemnice, kultovní objekt a studna.

Dnes bych vám ráda představila Břeclav jako významný dopravní uzel. Hustota automobilové dopravy je u nás taková, že i pražská Jižní spojka by nám mohla leckdy závidět. A našinec již víc jak deset let marně volá po obchvatu.

Ale podívejme se raději na klidnější a romantičtější způsoby dopravy. Břeclav je prvním městem v České republice, kde byla zprovozněna železnice (kromě koněspřežné železnice z Budějic do Lince)

První parní lokomotiva k nám dojela z Vídně 6. června 1839 a do Brna od nás odjela o měsíc později 7.července 1839. Železniční uzel byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice).

Každoročně od dubna je možné se každou poslední sobotu v měsíci tímto historickým vláčkem nechat odvézt z Břeclavi do Lednice a zpět (pouze v dubnu takzvaný Pálavský okruh – Brno – Hrušovany- Lednice - Mikulov - Břeclav - Brno) A nebo o víkendech a ve státní svátky vyrazit do Lednice historickým motoráčkem.

Informace na http://www.cd.cz/zazitky

Lednice – perla jižní Moravy