A jak jsem řekla začala jsem bojovat. Nakoupila jsem Homeopatika, pokaždé když se mala začala hýbat tak jsem ji pustila ukolébavku, aby byla co nejvic v klidu a já jen ležela, protože pokaždé když jsem se pohla šla ze mne krev. Další pátek jsem měla rizikovou poradnu u docenta Kacerovského, který na ultrazvuku zjistil že už není voda žádná, já jsem ale už měla podezření že mi ta voda uniká, jen test vyšel pokaždé negativní.Nic méně průtoky a velikost miminka byli v pořádku. 

Jednou v noci jsem šla na záchod a z ničeho nic ze mě vyteklo malé množství vody s krví, byla jsem přesvědčena že je to plodová voda, vzhledem k tomu že jsem měla doma děti a nebylo hlídání, šla jsem spát a rano jsem zavelela že jedeme do porodnice, tam udělali test jak z vložky tak z rukavice po vyšetření a opět test negativní, následujicí dny a noci byli dost podobný i když už alespoň krev netekla tak ta voda ano, ale to mi nikdo nevěřil, dokonce jsem se pokusila sehnat Temešvaryho roztok, ale marně :( Připadala jsem si na to sama, věděla jsem že mi hrozí infekce, každou poradnu jsem tvrdila že ta voda opravdu teče, ale oni si mysleli něco jiného, jejich podezření bylo že má genetickou vadu jater neslučitelnou se životem, dokonce jsem měla jít na magnetickou rezonanci. Týdny ale plynuli a břicho rostlo, když už jsem si myslela že bude klid, znovu jsem masivně začala krvácet, už jsem ale nevolala záchranku, ale nechala se odvést, v porodnici se mnou nemohli nic dělat , byla jsem 24tt a čípek dlouhý, malá se hýbala a průtoky byli v pořádku, jen se nevědělo kde se ta krev bere a já si konečně vydupala hospitalizaci s tím že dokud nezjistí, kde to teče tak domu nejdu. V noci se to uklidnilo a já čekala na ultrazvuk aby mi alespoň řekli, zda je placenta v pohodě, nakonec si mě vzal mladý lékař a začal další ošklivý zážitek, zkontroloval miminko zastavil se u srdce a začal měřit, asi 20min jen srdce, což jsem už nevydržela a začala se doptávat co se děje, on že se mu zdá velké a zavolal dalšího mladého lékaře, aby tam na mě dalších 20min koukali, ja už nervozní, že jsem chtěla odejít a neřešit už nic, naštěstí přišel Kacerovský přemeřil srdce , řekl že je v ještě v tabulce, ale od kud tekla krev jsem se stejně nedozvěděla. Nechala jsem se i ten den propustit, měla jsem toho dost, nervy pracovali a přicházet s krvácením a odcházet s obřím srdcem fakt nikdo nechce. Tam jsem se ještě doptavala na kortikoidy na uzrání plic , ale opět mi byli odmítnuty dát...Ale světe div se plodová voda sice tekla, malá se mi uvelebila šikmou polohou, ale dotahli jsme to až k 26tt, kdy mi na poradě konečně potvrdili únik plodové vody. Konečně jsem si oddychla že na to nejsem sama, čípek držel jak jehová víra, malá odhad 920g , crp negativní tudíž žádná infekce v těle a já přesvědčená o tom že to zvládneme alespoň do 30tt ... No myslet jsem si to mohla že jo...................

• Asi bych se měla nejdříve představit, jmenuji se Kateřina, je mi 29 let,  jsem maminka dvou holčiček narozených v termínu, nikdy jsem neměla žádné komplikace v těhotenství a porody jsem měla jak z učebnice porodnictví, dokonce měli moje miminka váhu 4100g a 3720g.

Když jsem (plánovaně) otěhotněla po třetí, tak se předpokládalo že porodím miminko i s aktovkou do školy , jen že to se nedělo. V prosinci těsně po vánocích jsem zjistila že nás bude o jednoho více, v 8 tt jsem šla poprvé do poradny, vše bylo v pořadku a ja se mohla těšit z rostoucího bříška, čas plynul , těhotenské poradny nic divného neukázali, ve 13tt na screeningu mi vyšla hodnota na Downa, ale to se zas rychle vyloučilo, v 16tt byl krátký ultrazvuk, kde jen lékař podotknul, že má malá nožičku zamotanou v pupečníku, ale že si ji určitě zas vymotá. Na ultrazvuk ve 20týdnu jsem byla objednaná do Sanusu v HK na 5.5.2022. V úterý 3.5.2022 jsem po lehce náročnějším dnu zašpinila, to mě vyděsilo na nic jsem nečekala a jela na pohotovost do Jičína, tam mě lékař vyšetřil jak vnitřně tak ultrazvukem a neshledal nic divného, vysvětlil to možnou prasklou žilkou na čípku a ja mohla s dobrým pocitem domů.Ve středu 4.5.2022 jsem jela přepsat auto asi 60km ode mne, nic náročného , jen jsem seděla v autě, nic nenasvědčovalo že by se mohlo něco vážného dít a předci jen dělo :( Večer jsem šla normálně spát, nic mě nebolelo ani se nic nedělo , miminko bylo naprosto v pořádku, krásně jsem ji cítila. Byla noc a z ničeho nic jsem se probudila a cítila jsem že ze mě něco teče, posvítila jsem si telefonem a nevěřila vlastním očím, byla tam krev, spousta krve rozsvítila jsem lampičku , vzbudila přítele a řekla jsem že musíme do nemocnice, jak jsem vstala tak se toho začalo chrlit víc a víc, lehla jsem si na zem, přítel hned volal záchranku a já se jen klepala a brečela že o ní nechci přijít, byl to ten nehnusnější zážitek co jsem kdy měla. Sanita přijela asi za 10min, vzhledem k množství krve a malému týdnu (21tt) mě vezli místo do Jičína rovnou na Hradec Králové.Doma mě stihli dat ještě kanylu, mamka mi dala pantofle a jela jsem. (mamka bydli v patře našeho dvojdomku) V HK mě dali na vyšetřovnu, popřáli at mi to dopadne dobře a odešli, mezi tím přišla sestra vzala si papiry a ja tam v sedě čekala 20min na lékaře, když rozespalý a otlačený od polštáře přišel , sotva pozdravil sedl k počítači , 5 minut tam řešil papíry až po sléze se na mne podíval přes ULT, při vyšetření mlčel až jsem to nevydržela a tiše jsem se zeptala "ŽIJE?" on  stroze "JO" pak se zeptal jestli mě má kdo odvést domů a bylo hotovo. Ptala jsem se co to bylo a on že tam žádný hematom nevidí a že jestli se odlučuje placenta tak na to žádný zázračný prášky nejsou a prostě potratím = lékařská zprava zněla: V děloze malé množství tmavé krve, žádný hematom, v záhlaví počínající potrat! Sestřička mě posadila na zhasnutou chodbu poprosila, aby partner nezvonil, že tím vzbudí celou kliniku a já tam zůstala sama, ve 2 ráno v pánském triku a županu na kterém byla krev, ostatně krev byla na nohách i na chodidlech, abych byla alespon trochu pod dohledem měla jsem na telefonu mamku, ani jedna jsme nechápali že mě tam nenechali, chlap přijel do pul hodiny, ja si v autě vyndala kanylu a jeli jsme domů.Ráno jsem volala svému lékaři , ten vytočenej že si mě tam nenechali, vzhledem k tomu že jsem ten den byla objednaná do Sanusu na velký ultrazvuk,  raději mě nechtěl vidět (abych ležela) a dal mi instrukce na co se mají zaměřit. V Sanusu jsem měla štěstí na super lékařku, která malou prohlídla velmi důkladně a zjistila že mam u placenty prasklý hematom velikosti 4x3x2 cm , malá měla omotanou nožičku pupeční šňůrou, těsně v úponu placenty, vypadalo to že když si malá ještě jednou trhne nohou tak ji to zabije.. Druhý den, jsem díky lékařce ze Sanusu byla objednaná do FNHK ke skvělé lékařce Musilové Kacerovské,vyšetřila průtoky placentou, průtoky pupečníkem, udělala odběr plodové vody, aby vyloučila infekci, při odběru plodové vody se zjistilo že místo vody tam mám samou krev a je ji podstatně méně až skoro žádná, což byl pro mě další šok. 

Já ale v tu chvíli začala bojovat, když se malá hýbe a má v pořádku veškeré průtoky tak to předci musí zvládnout. Pokračovaní dále....