Postupy při oprávněných požadavcích vůči druhým lidem

– dětem i dospělým

1.       Popsat situaci nebo problém – bez hodnocení a interpretací!
Nemluvíme o člověku ale o problému. Podmětem ve větě není osoba, ale ta věc, ten problém. Toto je pro zahájení komunikace, pak následují další kroky. Používáme citově neutrální slova.
Popis toho, co vidíme nebo slyšíme (Tvoje kolo zůstalo před domem a začíná pršet. Slyším tady křik.)
Popis problému (Jendo, za poslední týden jsi dvakrát nedonesl domácí úkol)

2.       Přizvat druhou stranu ke spoluúčasti na řešení situace
Otázky týkající se úkolu: Co stím uděláš (uděláme)? Co navrhuješ? Co si o tom myslíš?
Je důležité nechat druhé osobě dostatek času na promyšlení odpovědi.
Otázky týkající se komunikace (Jak bych ti to měl říct, aby ti to bylo příjemné a ta věc byla v pořádku?)

3.       Poskutnout informace
Dáváme vhled do situace, snažíme se je dávat na obecné úrovni nebo o mě, v 1. nebo 3. osobě mn. čísla. Někdy je těžké plnit požadovanou věc, když nad dítětem stojíme. Proto může být lepší dát informaci a odejít.
O tom, co je právě potřeba (Hledám nůžky. Budeme potřebovat učebnici na straně 38)
O zvyklostech a pravidlech (Ve třídě se přezouváme. Řekli jsme si, že budeme mluvit slušně)
O důsledcích (O tašky v uličce se snadno zakopne. Tento lék pomáhá snižovat teplotu)
O postupu (Štětec musíme po skončení práce vymýt v ředidle)

4.       Umožnit výběr
Pokud nereeaguje na bod č. 2. Když si dítě něco vybere a pak to změní, umožníme mu to (teprve se učí a může svůj názor změnit)
Co (Můžete si vybrat cvičení A, B nebo C. Vezmeš si svetr nebo mikinu?)
Jak (Chceš vyzkoušet ústně nebo písemně?)
Kdy (Vyneseš ten koš hned, nebo až dočteš kapitolu?)
S kým ( Doučíš se to sám, nebo potřebuješ, aby ti někdo pomohl?)

5.       Připomenout požadavek jedním či dvěma slovy (s oslovením)
Jirko, ruce. Honzo, tvoje bunda.

6.       Vyjádřit přání, očekávání – v 1. osobě jedn. čísla
Fakt bych chtěla, abys zavolal, když se zpozdíš. Pomohlo by mi, kdybychom mluvili klidnějším tónem

7.       Vyjádřit emoce pomocí „Já – výroku“
Mluvíme o svých pocitech, potřebách. Nemělo by se však používat často – „vadí mi“
Zlobí mě opakovat něco dvakrát. Mám vztek, když zakopnu o ty boty v předsíni. Chci, abyste je dali do botníku.

8.       Zaměřit se na pozitivní souvislosti
Připomenout, jak dítě zvládlo situaci v minulosti (Minulý týden jsi do školy odcházel včas. Čím to bylo?)
Ptát se, co by pomohlo do budoucna (Co by ti pomohlo, abys dokázal paní učitelce říct, jak to bylo doopravdy?)

Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání

Materiály a zápisky z kurzu Respektovat a být respektován

U pokladny v supermarketu si starší dáma bere igelitovou tašku na uložení nákupu.

Pokladní jí vyčítá, že si nekoupila "ekologickou" nákupní tašku:

"Vaše generace nezná ekologické hnutí. My, mladí lidé, budeme muset platit za vaši generaci, která plýtvá prostředky!"

Dáma se omluví:

"Je mi líto, za našich mladých let jsme ochranu životního prostředí neměli."

Pokladní se tím víc rozhořčí:

"Lidé jako vy zničili všechny přírodní zdroje. Na náš účet půjdou náklady na jejich obnovu. 
Vaše generace neudělala vůbec nic na ochranu životního prostředí!"

To ovšem přehnala a dáma se dožrala:

- "Děvenko, za mých časů jsme vraceli láhve od mléka do obchodu, obchod je poslal zpátky do továrny, tam je sterilizovali a znovu naplnili
-jedna láhev se tak použila mnohokrát a opakovaně. V té době se láhve opravdu recyklovaly, ale neznali jsme ekologické hnutí."

- "Za mých časů jsme chodili do schodů pěšky. Nebyly žádnépohyblivé schody ve všech obchodech, kancelářích a supermarketech. Chodili jsme pěšky do obchodu za rohem a nejezdili jsme autem o dvě ulice dál. Ale jepravda, že jsme neznali ekologické hnutí."

- "Jednorázové papírové plínky jsme neznali, každá matka prala a vyvářela látkové. Prádlo jsme sušili na šňůře za domem a nepoužívali
jsme elektrickou sušičku, která spotřebuje 3000 wattů za hodinu.
Systematicky jsme recyklovali - oblečení z bratra nebo sestry dalšímu mladšímu sourozenci, dokud drželo pohromadě. Máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí."

- "Měli jsme doma jednu televizi a jedno rádio, ne jako teď,kdy je televizor a rádio v každé místnosti. A televize měla obrazovku
velikosti krabice na pizzu. V kuchyni každý připravoval potraviny ručně - neměli jsme všechny možné speciální elektrické přístroje 
na přípravu bez námahy, kteréspotřebují hafo elektřiny."

- "Když bylo potřeba zabalit křehké předměty a poslat jepoštou, použili jsme jako výplň staré noviny nebo vatu a balili jsme je
do krabic, které už dříve sloužily - nepoužívali jsme žádné bubliny z polystyrénu nebo plastu. Trávník jsme kosili ručně - neměli jsme žádné
elektrické nebo benzínové sekačky. Pracovali jsme fyzicky a nebylo proto potřeba běhat v posilovně na pásech, které běží na elektřinu. 
Ale máš pravdu, my jsme tenkrát nevěděli nic o ekologickém hnutí."

- "Když jsme měli žízeň, napili jsme se z kohoutku - nepoužívalij sme plastové kelímky ani láhve, které se zahazují po jednom použití. 
Měli jsme plnicí pera a plnili jsme je z kalamáře místo nákupu - vždy nového pera. Při holení jsme vždy měnili jen žiletky namísto vyhazování jednorázového holítka po každém holení. Ale máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí."

- "V té době jezdili lidé autobusem a vlakem a děti do školy na kole, každá rodina neměla auto a matka neměla službu jako taxi 24 hodin. 
V té době děti měly stejné aktovky na několik let, pastelky, gumy, ořezávátka a další příslušenství se používalo tak dlouho, jak to bylo
možné, ne nové tužky a gumy s novým sloganem každý rok. Ale máš pravdu, neznali jsme ekologickéhnutí."

- "Měli jsme doma jednu elektrickou zásuvku na místnost - ne vícepásmovou, která je nutná pro široký sortiment elektrického
příslušenství, bez kterého vy dnes nedokážete žít."

TAK UŽ MNĚ PŘESTAŇ SRÁT S TÍM TVÝM EKOLOGICKÝM HNUTÍM !!!