Hurra, dnes Amalce upadl pupecnik, ci jak se tomu cesky rika 😀
Roste nam 6ty zoubek.. mame 5 dni do svatby tak doufam ze to broucka nebude moc zlobit..
Tak výsledek dnešní noci je takový, že jak Šimonek v 19.15 usnul, ve 22.30 byl už vzhrůru a od té doby jsem do 5-ti rána vstávala 7x. 🙂 Snad tohle období je obdobím spurtíku a brzy už přejde.
Vysvobození - Můj život
Začalo to tak....Bylo mi čtrnáct a našla jsem si svého přítele (Tatínek Naomi), ale bohužel (pro všechny kolem mě i mou rodinu) byl rom, tak to vše začalo... Prvních pár měsíců mi nic nepřišlo, chodila jsem sním veřejně, to vše trvalo rok... Jeden dne se to dozvěděla má mamka...ZAČALO 2 ROČNÍ PEKLO... Byla jsem hlídáná na každém kroku, poté i zavíraná doma... Jednou jsem chodila akorát do školy a po škole mě čekal taťka před šklou a šla jsem domů to trvalo asi 2 měsíce... Problečela jsem celé dny i noci... Byla jsem úplně vysílená...Nebavil mě život...Celá rodina proti mě...Každý mě nenáviděl, ale mě to bylo jedno milovala jsem ho tak silně, že vše co se dělo kolem mě mi bylo jedno...(Dokážete si představit, že někoho milujete, tak silně a nemůžete ho políbit, nebo být jen vedle něho??...)Byla jsem zavřená doma celé prázdniny (2 měsíce)... Jeden den už jsem to nemohla vydržet, napsala jsem doma dopis a utekla poprvé... Pak jsem přišla domů bylo kolem 8 večera, ale doma nic nebylo vše běželo jak má... Řekla jsem si dobrý, asi to tak bude pořád... Potom jsem utíkala na noc, celé dny...Bylo po mě i vyhlášeno celostátní pátrání...Mě bylo vše jedno, byla jsem zamilovaná, jako nikdy v životě... Pokaždé co jsem se pak vracela domů, sedla jsem si do kuchyně a dostávala jsem pásek...Já jen seděla a viděla se vedle svého miláčka...Neřešila jsem nic...Jednou mě napadla věc, která by mě vysvobodila ... MIMINKO... Přítel s tím nesouhlasil, že nemáme zázemí a nic, ale já trvala na svém...Nešlo to...Jednoho dne mamka potkala sousedku a tá jí řekla, už přestaňte vy tu holku zničíte (měla jsem 42kg)... Mamka jsi to vzala do hlavy a pozvala ho k nám zabarák...Jednou, dvakrát, třikrát...Pak ho pozvala domů, aniž by o tom taťka veděl...Poté přisel taťka a uviděl ho sedět v kuchyni...Horor...Za nějakou dobu to ustálo, uvědomyli si, že dnešní doba je vážně hrozná...Každé třetí ditě bere drogy fláká se po diskotékách atd... Ale já ne... Snažili jse ho poznat...Došlo to k tomu, že ho přijal otec a mamka ostatní stále ne...Po ročním snažení o miminko jsem v 17 otěhotněla, byla jsem miminkem posedlá... Den kdy jsem si udělala test, jsem myslela, že se štěstím rozpustím...Další horor začal oznámit to rodičům... Trvali na potratu, ale mě to bylo někde :o) měla jsem to, co jsem chtěla...uplynul měsíc dva a rodiče se s tím začali smiřovat...Rostlo my bříško a já byla štěstím bez sebe i přítel... Nastal ten den D 31.12.2010...Ráno 2:30 hod... A začalo to... V 5:00 jsem jela do porodnice... 7:28 VYSNĚNÁ DCERA NAOMI BYLA NA SVĚTĚ... Tatínek Naomi brečel štěstím...14:00 Stojím u okna v porodnici a brečím u ona a čekám, až za mnou přijedou... Otevřely se dveře a já uviděla Mamku Taťka Babičku jednu i druhou Přítele... Rozbrečela jsem se jak malé dítě... Všichni mě objali a těšili se na maličkou...Maličkou dovezli a každý se rozplíval... A já citěla, jak vše je v pořádku, že mám klid a vysněné miminko... Moje maličká krásná dcera mi změnila život od základu a pomohla mi ulehčit život... Byla jsem posedlá mít miminko a neměla jsem ani dodělanou školu... Vše jsem zvládla malá má 6 měsíců a školu má dodělanou.. Moji princezně nic nechybí...A ani tatínkovy.... Mám vlastně dvě miminka :o) a ráda se o ně starám, jsem šťastná, když jsou šťastní oni...Dělám si dálkově maturitu a mála mi roste před očima... Jsem šťastná mám tu nejmilovanější a nejkrásnější dcerku na světě... Ten maličký nevinný človíček mi dodal do života sílu...Jsem ráda, že jsem to vše špatné přežila...Mám krásnou rodinu...Je jedno jestli je člověk černý nebo bílí nebo zelený :o)...Každý člověk se má posuzovat individuálně...Lidé jsou zlí bez rozdílů barvy...
Dneska se mi podařilo dát Šimonkovi pár lžiček Beby 1. Měla jsem připraveno 90 ml, ale i s tím, co vyplivl ven, ubylo sotva 30 ml. Byl tak nadšený, že dostal prso, že 3x potáhl a usnul. Tak jsem ho musela budit, aby se pořádně najedl. 🙂 Brouček ...
Dcera (3 roky): "Mami, musím tě učesat... vypadáš jako vejr."
Tak dneska mám první termín porodu 😀 a Matyáškovi je dneska měsíc 🙂 To to ale letííííííí !!!
Jaký máte názor na chodítka?
Tak jsem dnes zkusila dát na večeři Šimonkovi Bebu 1 a doufala jsem, že po ní bude krásně spinkat. Ale nechtěl ani se lžičky, ani z lahvičky. Moc, moc plakal .... ☹ Tak nevím, jestli mu nechutnala a jestli nevyzkoušet něco jiného?! Nakonec jsem
vyzkoušely jsme BKM a povedlo se nám první čůrání :o))
Zlaticko moje sladke, kojime po 3-4 hodinach, v noci jednou a pak rano. No co vic si muzem prat? 😀
Dnes jsem se chystala dělat snídani, rozkrájela jsem rohlíky, z lednice vyndala lučinu, šunku atd. A šla jsem pověsit prádlo na balkón. A když jsem se vrátila, 3letá Vikinka měla rohlíky namazané, obložené šunkou a krmila sebe i ročního bráchu....
Blíží se rozloučení se školkou...
dnes nám je přesně 14dní :o)
23.6. první poradna - přibraly jsme 240g a vyrostly jsme o 2cm ..další poradna 15.7.
Jak se narodila Amálka
Dokud to mám ještě v paměti, chtěla bych popsat užasný porod s Amálkou. Při minulém porodu jsem tvrdila: nikdy více!, i když jsem také tvrdila, že porod syna byl jiný, víc jsem ho prožívala. Amálka potřebovala díky své velikosti mnohem méně času k příchodu na svět, byla to rychlovka a já Jí tímto děkuji 😀.
Termín porodu jsme měli 21.6. 2011. Doktorka si však dělala již od 30.tt starosti s jejím váhovým odhadem, rozměry a nakonec mne týden před porodem poslala do nemocnice na vyšetření. Doktoři neviděli důvod, proč by měly malou nutit dříve vykouknout na svět, ale pro jistotu mne poslali na zátěžový oxytocinový test, aby zjistili, jestli by malá normální porod zvládla...
Test byl v pátek dopoledne a dopadl dobře. Nicméně se mohlo stát,že by mohl začít porodt, ale mé tělo na to připravené nebylo a kromě nepříjemných nepravidelných kontrakcí se celý den nic dál nedělo... Čekali ještě do půlnoci a pak mi píchli něco na spaní a proti bolestem a já se vyspala krásně dorůžova 😀. Druhý den jsem se nechala pustit domů s tím, že se semnou loučili způsobem: však se zase brzy uvidíme!
Ja tomu docela věřila, byla jsem jak na jehlách, ale poslíčky po pár dnech ustaly. Znovu se ozvaly přesně za týden. To k nám dorazila návštěva, doma bylo opravdu živo: tříletá dvojčata, osmiletá holčina, naše čtyřletá a 20ti měsční Filípek, který nějak neunesl, že maminka lítá kolem návštěvy, vaří, uklízí...Bylo to hodně náročné. Ale kamarádi se právě vrátili po roce z Gruzie a tak jsme je chtěli vidět... Byla sobota, odpoledne a taťkove si sli na fotbal a my s pěti dětmi sami...Když jsme konečně večer nasytily tu dravou zvěř a podařilo se uložit ke spaní alespoň našeho Filípka, sedla jsem si k PC, že ukáži známé pár fotek, když najednou pode mnou loužička... Jejich děti se právě cachtaly ve vaně, tak jsem v zmatku utíkala do ložnice, abych zjistila, co to je. Pak následoval doslova vodopad 😀. Tak mi došlo, že to jsem se asi nepočurala, že mi asi praskla plodovka. Bylo asi 20: 30. Oznámila jsem to všem, že teda musím jet, v rozrušení zbalila pár věcí, co jsem neměla v tašce, zavolali jsme sanitku a do pár minut jsem už jela. Neměla jsem zatím žádné kontrakce, jen možná slaboučké...
Po příjezdu do nemocnice (ve 22 hod) mi natočili monitor a vyšetřili mne. Byla jsem stále otevřená jen na jeden prst a čípek měl 1cm, tak jsem zaúpěla, že to zase bude dlouhý porod a zklamaně jsem jen čekala, co bude dál. Do půlnoci se nic moc nedělo, kontrakce sice trochu zesílily, ale s čípkem to nic nedělalo, tak mi v půl jedné dali zase tu uspávací injekci, abych nabrala sil na zítřejší porod...Spala jsem jak dudek, na porodním sále, prý se v noci narodily ještě tři děti, ale já o ničem nevěděla 😀.
Ráno byl budíček po šesté, hned mě dali zase na monitor a já kontrakce max 80... Jenže byly časté a i trochu nepravidelné. Poslali mne proto chodit do schodů, ale ani to nepomohlo... Čípek ne a ne zmizet. Bylo mi děsně, porodní asistentky pořád za mnou chodily a ptaly se, jak mi je, nebo jen koukat na monitor, jak se to vyvijí...Udělali mi také akupunkturu, ale nic moc to nepomohlo. No a v deset hodin se rozhodly, že mi dají oxytocín, aby se to hnulo, že je tu jinak nebezpečí infekce...
Nase vecerni ukladani: Filipek spi od 20:30, Sofinka od 21:00 a Amalka usnula ve 21:30. 😀
Filipek spi se sestrickou v detskem pokojicku! tatinek udelal z jednopatrove postele dvoupatrovou! Jupi!!!!


































































































































































































































