Jsem moc šťastná, že jsem dala na svojí intuici a neposlouchala rady týkající se spaní v postýlce čerstvě narozené dcerky. Rady typu: ,,Nechte jí vybrečet, však ona si zvykne, to nevadí, že tam ječí jako blázen, až je celá fialová, to bude v pohodě...pak už jí to nenaučíte a bude spát s váma pořád... a musíte to dělat tak a tak protože tak a tak je to správě... " Až teď jsem se dopátrala toho, proč, i když byla malá v plném spánku, úplně ,,vytuhlá", po položení, přenesení, do postýlky začala buď okamžitě, nebo po chvíli strašně plakat...A proč se jí tak krásně spalo se mnou...Samozřejmě si odpustím poznámky, že u maminky je to nejpřirozenější a je to prostě nejlepšejší....ale díky rehabilitační sestře, která vede baby masáže, kam nově chodíme, jsem zjistila, že malé patrně vadila nová, tedy tvrdá matrace a to proto, že od narození měla zvýšené svalové napětí (prohýbání se, napínání nožiček jak pravítek, prohýbání se do luku...na to vše jsme cvičili Vojtovku)..Matrace berušku tlačila, špatně se jí tam leželo..a proto u maminky na měkkém se jí líbilo...Bylo jí to pohodlné...ťeď je svalové napětí pryč a už 2 měsíce krásně spinká ve své postýlce, bez slziček a celou noc 🙂 Holky, dávejte na svoje intuice a mateřské pudy 🙂