...20...Začínám se bát

dnes čeká Nelču první očkování...

Dneska termín :o) ale zatím to nevypadá :o(

včera už se Laurinka postavila s držením o sedačku 🙂

10 měsíců už máme ten největší poklad u sebe

máme 10týdnů--))))

Máme skoro po čtvrtém snaženíčku,tak uvidíme jak to dopadne..... kdyžtak huráááá do pátého 🙂))

Už to bude 5měsíců.. už 5 měsíců jsem šťastná maminka, už 5 měsíců je můj život naplněn, už 5 měsíců jsme spolu...

hmm,tak u nas na pohotovosti je velmi prijemna setra.. asi jsem ji rusila,kdyz se me neustale ptala,proc jsem vlastne prijela..asi si myslela,ze jen tak z nudy nebo co.. hlavne ze je to vsechno v poradku prozatim..ale radsi 2x zbytecne nez 1x pozde..

V 18-ti týdench máme rovných 7 kilo a dlouhých 67 cm 🙂

Petruška umí sama stát bez opory :DDD Dnes to poprvé ukázala 🙂

Anezka - 10mesicu 9,3 kg a radsi ani nevim kolik cm ;)

tak jsme dneska po druhe dali antibiotika.zacinmae po nich hezky odkaslavat.tak snad nam pomohou

s radostí oznamujeme,že čekáme krásné zdravé miminko,mělo spokojeně napapané bříško,krásnou hlavičku a krásně bilo srdíčko.Lukášek mu mával🙂nebýt jizvy na břiše,kvůli které to bylo špatně vidět víme pohlaví,zatím jen tušíme🙂riziko T21 1:20 250

Mám dva dny po pátém IUI.

Stala jsem se mámou

Vždycky jsem chtěla být mámou. Odjakživa jsem se rozplývala nad kočárky s miminky, nad miniaturními oblečky v obchodech nebo nad batolícími se špunty na pískovišti. Zkrátka jsem věděla, že jednou budu chtít být mámou a mít právě takového rozkošného drobečka.

Když jsme se s Mírou vzali, doposud tikající biologické hodiny začaly bít. Měla jsem vedle sebe chlapa svého života a byla přesvědčená, že nikdo jiný nebude lepší táta než on. Miminko jsme si přáli oba, tak jsme na něm začali pracovat.

Počít, donosit a porodit zdravé dítě je dnes obrovské štěstí, proto jsem byla neskutečně šťastná, když jsem jednoho listopadového rána (mimochodem, byl to pátek třináctého) držela v třesoucích se rukou pozitivní těhotenský test. Euforii co chvíli střídaly obavy a strach, aby všechno probíhalo bez problémů, aby naše miminko bylo zdravé, rostlo tak, jak má, zkrátka aby se z obyčejných dvou čárek na testu stal za devět měsíců neobyčejný a vytoužený človíček.

Těhotenství jsem si nesmírně užila. Žádné problémy, žádné nevolnosti, ze svého života jsem eliminovala stres a napětí. Vše jsem podřizovala potřebám svého těla, protože jsem od začátku ctila teorii „potřeby mého těla = potřeby mého dítěte“. Možná i proto vše probíhalo hladce, devět měsíců uteklo jako voda, přišel den D a já se stala mámou.

Nikdy nezapomenu na to, když jsme se s naším maličkým poprvé uviděli. Ležel vedle mě v prosklené vyhřívané skříňce zabalený do neforemné zavinovačky, na hlavě měl učesaného kohouta a s obrovskou vervou si cumlal svou malou rozmáčenou pěstičku. Koukali jsme na sebe a já se do něho zamilovala. Věděla jsem, že za tenhle pohled bych dala všechno na světě, že za to stála všechna bolest a vyčerpání, které jsem cítila. Uvědomila jsem si, že tenhle malý tvoreček je můj syn, kterému jsem dala život, a tomuhle pocitu se nevyrovná nic na světě.

Stala jsem se MÁMOU. Jak krásně to zní! Ocitla jsem se v roli, která je pro každou ženu tou nepřirozenější a přesto stále častěji tolik nedosažitelnou. Proto si vážím toho štěstí, že mohu vychovávat vlastní zdravé dítě.

Strana