Přeji Vám krásné čtvrteční ráno,
tomu říkám návrat na blogovací scénu 😃 Přemýšlím, kolik Vás tady ještě z původních sledujících zůstalo a kdo je nový. Ale snad se Vám tu bude líbit, i když tentokrát bude psaní trochu jiné.
No, ale jenom trošičku 😉
Balím na dovolenou, pokud se tomu dá říkat dovolená. Kromě klasického jako léky na teplotu, černé uhlí(nikdy nevíte 😃), se zarazím.
Dojde mi, že si musím zabalit hlavně svoje léky. Už nikdy bez nich nikam nesmím. Nevím, jak by tělo reagovat pár dnů bez nich a kolik trhlin by napáchaly.
Pár dnů, snad pár zážitků. Z původního velkolepého plánu u moře, následované pár dny v Londýně jako každý rok, nezbylo nic.
Musela jsem to přijmout. Jsem teprve na začátku léčby, za rok mi bude lépe, už se bude dát plánovat trochu líp.
Letos z nás budou ti největší fanoušci last minute, jaké byste pohledali.
I tak se těším, aspoň na těch pár dní.
Ještě před měsícem nebylo jisté nic. Nevěděla jsem diagnózu a snažila se bojovat každý dnem s nadějí, že druhý den to bude lepší.
Nebylo. Ale teď už bude, věřím tomu stejně jako paní docentka z IKEMu, která mi včera volala, že mě u sebe rádi uvítají. Její hlas a pozitivní energie(za kterou jí tímto děkuji, pokud to někdy bude číst) i fakt, že mě poprvé někdo vyslechl a nepřipadala jsem si hloupě, mi dodal naději. Po dlouhé době. Děkuji za to 😉
Takže pokud i Vy se letos ještě někam chystáte nebo zrovna dovolenkujete, i když to třeba není to, co jste si přesně vysnili, posílám Vám pozdravy a hlavně povzbuzení.
Bude líp.
Nakonec nezáleží, kde jsme, ale s kým. A na lidi kolem sebe, začínám mít poslední dobou štěstí.
S láskou,
Monika❤️
#maminka #dovolená #leto #rodina #ikem