Autismus u dětí. Také Vám nejdřív tvdily, že dítě je zdravé a nakonec je to autista?

@marlasnehovavlocka to neni pravda a je to nebezpecne tvrzeni

Prostě by pro mě bylo o dost lehčí přejít některý chování, kdybych věděla na čem jsme. Někdy je fakt na palici, že když sem s ním sama v domě a jdu na záchod (samozřejmě že mu vždycky nahlásím, že tam jdu) tak se vždycky do minuty jde podívat, že tam fakt sem - a pak nechá pootevřený dveře (to v lepším případě) a jde se zase koukat na telku a já sedím na záchodě 3 metry od otevřených dveří a modlím se aby třeba někdo nevešel do obýváku a první co uvídí je moje trůnění ve vedlejší místnosti... Takže jestli není a dělá to schválně tak se zlobit a příště se klidně zamknout - at se třeba zblázní, sem ve vedlejší místnosti a jemu je 9 tak to snad vydrží anebo si jen povzdychnout a brát to tak, že on to prostě jinak nedá a snad se to časem zlepší....

@kmarie81 Řekla bych ti "pošli ho na MatFyz a uvidíš, že je to úplně normální"...
Samozřejmě poněkud s nadsázkou. Ale zrovna ten aspergr bývá vysoce inteligentní (takže škola mu obvykle jde, učení ho baví, takžeto, že s ním babička tři hodiny sedí nad učením pro něj může být vlastně "konečně hra na úrovni, která mě baví"), ale mívá problém v rozpoznávání emocí a tudíž v komunikaci s lidmi. Mám z vejšky hned několik lidí kteří prostě na tom druhém nepoznají, že zachází už příliš daloko dřív, než ten druhej prostě vybuchne a seřve je. Někteří jsou i na učitelských pozicích a opravdu dobří vědci. Prostě dokud věci fungují "definice - z té plynou vlastnosti - a vše lze explicitně dokázat", jsou ve svém živlu, jsou dobří a šťastní. Ale jak zabrousíš na pocity a emoce nebo třeba umění, jsou ztracení. Spoustu z nich to o sobě ví a na tom poznávání emocí celkem makaj... s různými výsledky. Nikdo z nich žádnou oficiální diagnozu nemá, i když kdyby na vyšetření šli, určitě by se jim potvrdila.
Píšu to vzásadě proto, že pokud ty máš pocit, že by ti ta diagnoza pomohla (pochopit, uklidnit se a pomoct mu tam, kde je to pro něj důležitý), k psychologovi jděte. Oni vám něco najdou určitě. Ale pokud si tou potřebou nejsi jistá, kašli na to - dá se s tím žít.
(Ps: dveře na WC už nezavírám vůbec... ale tomu mímu zvědavci ještě nejsou čtyři roky.)

@cilkat no jasně, že má počítání rád, ale oni ho drilují úplně ve všem, hlavně teda ve psaní - pamatuju si, jak se i u nás, když jme chtěli, aby u nás mohl být o víkendu přes noc, musel učit - dostávali sme harmonogram - tři stránky z matiky, ofocený stránky z písanky, zatrhanou čítanku a prvouku, co si zopakovat a naučit. Když sme otevřeli matiku - tak sme zjistili, že příklady počítal už x - krát předtím a zná výsledky dopředu, články v čítance zná už taky naspamnět, tak sme vzali prvouku a začali psát na maminkou připravenej papír odpovědi k závěrečnýmu testu (měli ho psát asi za týden dva) - jenom ten test zabral hodinu a ten prvnáček popsal celý papír, tak sme si řekli, že už má splněnou i písanku. Maminka když se jí malej poté přiznal, že sme písanku nedělali brblala, ale manžel to tenkrát ustál. - To jenom k tomu, jak ho učení baví - kdyby mu ho nezprotivili, tak asi i jo - on je jak houba, co nasává vědomosti - miluje tv zoom a všechny dokumenty v něm - teda hlavně ty o vesmíru. A co se týče citů, tak když byl malej 5-6, tak jedna z prvních věcí, kterou nám říkal při každý návštěvě byla žebříček jeho oblíbenosti - "první mám rád mámu, pak babičku, pak dědu, pak tebe tati pak tetu (mě)" - a vždycky logicky zdůvodnil proč (žebříček se různě obměňoval). Teď nedávno začal říkat "Já tě mám tak rád, ale takhle mám rád každýho"
K psychologovi chodí, testy zkusíme...

@meesha co?

@marlasnehovavlocka ze diagnoza je dulezita jen kvuli papiru.

@kmarie81 V té škole nejde o znalosti, ale především o sociálno - je třeba nějak vyčleněný? Řeší učitelka běžně nějaké neobvyklosti či nápadnosti v chování? Nebo jak snáší změny rozvrhu, učitelů, výlety? Znalosti nejsou vypovídající vůbec nijak (ani když jich má moc ani když jich má málo ani když je má odpovídající vrstevníkům... prostě fakt nijak). Jen to, že snáší tlak a ventiluje "jen" refluxem, na mě působí, že spíše autista není (somatizovalo by asi každé dítě, jen on asi víc, když je citlivý). Autisti, pokud mají nějakou potřebu a začne se na ně vyvíjet tlak proti této potřebě, tak se obvykle začnou sypat/hroutit/začnou vyšilovat/jdou do agrese (vůči druhým nebo i sobě), apod. Bývají obvykle VELMI nezralí např. emocionálně a sociálně... takže mívají neadekvátní reakce. Může být "jen" hypersenzitivní se silným logickým zaměřením (ale nemusí). To teda taky není žádná výhra (proto slovo "jen" v uvozovkách a i tohle vlastně vyžaduje, aby ho okolí vnímalo a jednalo s ním citlivě (stejně jako kdyby měl diagnózu). Podle mě prostě pokud rodina nechce, tak s tím nenaděláš nic ty ani diagnóza. Mohla bych popsat, jak se třeba chová můj syn, ale vzhledem k tomu, že je mezi jednotlivými autisty velký rozdíl a velká pestrost, tak by to nemělo žádný smysl (třeba bys z toho nabyla mylného dojmu, že ten syn autista není, protože se nechová takhle - a přitom by třeba byl...). Podívej se na autistickou triádu, jak se může různě projevovat každá z těch vlastností a dívej se, jak moc to splňuje. Pokud nabudeš dojmu, že fakt jo, že to tam je, tak pak profi diagnostika - což ti konec konců radí i jiní, jak vidím. Nic víc se vymyslet nedá, co autista, to unikát, to prostě jako diagnostické kritérium neobstojí.

@katka_ty ritualy jako zabalit do rucniku jinak rev, je v tomto veku uplne normalni, nas to dela i ve 4 letech, i kdyz uz se s nim da trochu domluvit

@meesha já nepsala že je důležitá jen kvůli papíru..ale u 2leteho dítěte navíc pokud vůbec tak velmi hraničního je prostě zbytečná a hlavně ji nikdo neudělá a neuzavře. To možná u jasného a těžkého a typického a litat po psychologii psychiatrii neurologii SPC atd je prostě docela zbytečné..a bavím se o mé zkušenosti už bych do toho nešla znova..a ano přesně jsem si říkala jak mi někdo pomůže poradí atd. Ale nakonec jsme zrušili i ranou péči protože prostě nejlíp své dítě znám já a vím jak s ním pracovat atd. A diagnózu nemáme stále uzavřenou a to má malej 4,5 a už jsme měli 3ruzne. To už mi přijde rozhodně lepší a důležitější napojit se opravdu na dítě a případně se ptát lidí co s tímto zkušenost mají kteří můžou navést na různé metody, třeba piktogramy atd..tomu dítěti je diagnóza fuk, v dospělosti pakliže si se sebou neví rady a nebylo diagnostikované mu to může pomoct pochopit co a jak a proč cítí třeba ale jinak ve dvou letech je to prostě k ničemu a hlavně tu diagnózu stejně nikdo nedá protože dítě je v tomto věku ve velkem vývoji a vše se může rychle měnit

@kmarie81 Po pravdě, to, co popisuješ se školou je značně přehnané (počítat znovu příklady, které zná, je úplně na nic...), nicméně se obávám, že tam nepomůže žádná diagnoza dítěte, ale jedině "převýchova" rodičů... to by ale tomhle případě asi muselo vyjít od učitelek ze školy... (Sama jsem dislektik. Když jsem se chtěla dostat na (humanitní, osmiletý) gympl, taky jsme se učili minimálně hodinu denně, spíš dýl, ale minimálně to nebylo furt to samé... i když diktáty jsou hodně furt stejné.)

@marlasnehovavlocka nesmysl. Cekanim se jen ztraci nejdrahocennejsi cas, s vekem se upevnuji nervove spoje a udpesnost klesa. Nejvyssi dopad intervence je u deti, ktere zacinaji klidne kolem 1,5-2 let. Diagnostiku je treba naopak tlacit do co nejutlejsiho veku. Aktualne jsou prvni screeningy kolem 18m a je to dobre. A ze je to diteti fuk? No neni. Ma stejnou potrebu komunikace i v tomto veku. Neni duvod cekat s cimkoliv dele. (Btw syn dal prvni PECS uz v 18m a zjevne mu to delalo radost).

@meesha no tak pokud máš doktora kterej dá hraničnímu dítěti třeba jako v příspěvku diagnózu v1,5nebo 2 letech tak gratuluju..já bych v takovém neměla důvěru. A screening v 18m je pouze záchytnej, s diagnózou jako takovou to nemá mnoho společného.Ano mému synovi je fuk zda má diagnózu nebo ne, je pro něj důležité mé přijetí a to že jsme si k sobě našli cestu že se umíme dorozumět a že mu dávám prostor a hledám jak a co je pro něj nejlepší..a ano vím to lépe i než ranná péče. Po jejíž návštěvě jsme měli regres protože ho chtěli naučit jíst určitým systémem po kterém se bloknul a nechtěl jíst ani ty dva druhy jídla co jedl předtím. Takže ano ponechám tj tvůj názor můj názor a zkušenost je jiná. S dítětem se dá pracovat s každým a je fuk zda má nebi nemá diagnózu chce to jen otevřené rodiče případně konzultaci s odborníkem co poradí jaké vyzkoušet postupy a pak už je. S citem a láskou to dítě vést a zkoušet. Ale jasné máš jiný názor ok. Asi nemá cenu to řešit protože se neschodneme když máme každá jiné osobní zkušenosti. A jinak mě to řeklo několika psychologů jedná psychiatrička a několik speciálních pedagogů že diagnostika před 4-5rokem je prostě nepřesný odhad, protože dítě prostě prochází velkým vývojem. A pro upřesnění stále se bavím o hraničních dětech ne o jasných případech kde to pozná i trochu zasvěcený laik.

@meesha vpodstate nechápu asi stejně co řešíš prostě nato najít způsob komunikace s dítětem atd. Nepotřebuji diagnózu stačí mi většinou otevřenost a naciteni případně případně tipy co si mohu vyhledat a zkoušet. Diagnóza na tom nic nezmění protože každé dítě je jiné a zabírá na něj něco jiného. Tak asi dík za diskuzi a vnesení zase jiného pohledu aspoň lidé co si to přečtou uvidí že vše není černobílé

@marlasnehovavlocka no to neni nejaky muj nazor, to je vedecky podlozeny fakt. Vis co, mne jde o to , aby si tady rodice neprecetli, ze je to fuk a budou cekat. To je pak fakt strasna skoda. U kohokoliv s jakymkoliv “vybocenim” - PAS, Adhd, dysfazky....

Rana pece je problematicka sama o sobe, malo lidi, zastarale postupy. Nemohou kvalitni terapii nabizet - neni k mani. Takze se fakt musi clovek zacit vzdelavat a makat sam.

A ver mi, ze otevrenost, napojeni etc. je super o tom zadna. Ale pokud chces diteti opravdu maximalne pomoci, tak se to “bez prace” neobejde.

@meesha ale my si vůbec neodporujem pokud jsem pochopila tvůj komentář.. protože pro mě je diagnóza a práce s dítětem prostě dvě odlišné věci..pracovat a hledat si různé skupiny a postupy a terapie atd. Mohu i bez diagnózy právě a já tvrdím že důležitější je tato práce a ne diagnóza.. protože diagnóza nezaručuje že s dítětem někdo bude pracovat nebo že mu někdo terapii nabídne je to prostě o lidech a o rodičích.. Naopak znám pár co jim diagnózu dali a bylo to pro rodiče právě info o tom no tak on jen prostě takovej my zato nemuzem a na dítě se vykašlali s tím že je prostě nemocné no případně mu pak psali prášky atd. A naopak rodiče co diagnózu neměli ale viděli že jejich dítě má třeba problém s komunikací atd. A hledali zjišťovali a pracovali s dítětem bez ohledu nato že by diagnózu měli.. takže ano já souhlasím že práce s dítětem je potřeba a čím dříve tím lépe ale má zkušenost je taková že náš systém ani diagnóza mi tuto práci neusnadnili a vpodstate mě ani nenasmerovali..daleko více mi právě pomohli zkušenosti ostatních.. jak píšeš člověk se musí vzdělávat a makat sám.

@marlasnehovavlocka mne to taky tak prijde :D ze si neodporujeme :D jen mi ta prvotni formulace prisla zavadejici a svym zpusobem nebezpecna pro lidi, co o tom nic nevedi ;)

Pro me byla ta diagnoza dulezita, abych vedela kam cilit a na co se zamerit (pro me do te doby autismus abstraktni pojem).
Nas system je zatim na urovni praveku, bohuzel, co si neudelas, to nemas 😀 naprosty souhlas. Ja vzdycky cekala na “az”...az co rekne psycholog, az po diagnostice, az po neuro...ztrata casu 🤷🏾‍♂️

Tak hodne stesti 😉

@meesha jj proto jsem psala že je fajn že tu lidi mají víc pohledů 🙂 no já mám někdy složitější ( nelogické) 😂formulace.Shr pravda že já otom povědomí přeci jen trochu měla. Taky držím palce, před námi teď bude škola a to bude velká výzva kde bude chodit zda vůbec a kam zda státní soukromá ale v běžné ZŠ si ho moc představit neumím.
Hodně štěstí posunu a radosti 😉

@marlasnehovavlocka 👍🙂

@verdos Pro pochopení ostatních by mohla pomoci dětská knížka, která je o prožívání autistů https://www.sendire.cz/petra-starkova-uzitecne-...

Dobrý den maminky někdo prosím zkušenosti zdali se miminko narodilo zdravé a pak se něco projevilo? Dam sem i diagnózu a nazev chromozomu který způsobuje autistické spektrum. Děkuji

@petulviki myslím, že se ptáš, jestli tahle změna v genomu znamená, že syn bude autista... Řekla bych to jednoduše: ty jí máš taky - jsi autista? (Z dotazu předpokládám zápornou odpověď).
Jinak autismus se opravdu projevuje v chování... Dřív jak kolem roku a půl se diagnostikovat nedá (a často spíš o dost později). Takže autistické dítě se při narození jeví zdravé.
(Nevím, co bylo důvodem genetického vyšetření dítěte, ale počítám, že tenhle nález vyskočil spíš jako překvapení, než odpověď na původní problém.)

@cilkat děkuji moc za odpověď. Zaplatila jsem si prenescan na ty nejhorší vady. A vyšlo mi tam podezreni na tenhle chromozom, který způsobuje tyhle vady s z plodove vody mi potvrdili ten chromozom

@petulviki takže tam opravdu nebyl klinický problém a dítě je teprve na cestě, že? Fakt je dost velká šance, že bude úplně v pohodě, autizmus není záležitostí jednoho genu. Je fajn nepodcenit vyšetření, pokud bys měla pocit, že se chová zvláštně, ale opravdu bych si do roku a půl nedělala starosti. Ostatně jak píšu: ty tenhle gen máš taky a jsi v pohodě, že.

@cilkat mám ten gen a jsem v pořádku. Jsem ale pouze prenasec. Ani nevím po kom jsem to zdědila. Je pravda že mám strach. Mám doma ještě 2 letou holčičku a tak si říkám zda to risknout. Říkali i že ti kluci jsou vice chytlavý než holčičky. A tím ze je to chlapeček a je to z matky na syna je tam to 50 na 50.kdyby to byla holka měla by být taky prenasec

@petulviki je to komplikovany, urcite nemuzes vychazet z toho, ze ty ho mas taky a nic ti neni 🙈
Chtelo by to pohledat info k tomuto genu, ale pokud jde o konkretni geny vazane k autismu, tak mam za to, ze zatim jsou vicemene “podezrele”, ale nikdo nedokaze rict, ze je pas vazany na konkretni gen. (I kdyz vyzkum prinasi nove poznatky kazdych par mesicu). Ja bych do toho nevrtala, brala to spis jako dispozici. Jina vec je, pokud by se to vazalo k jine nemoci, jejiz projevem je mimojine autismus 🤷🏾‍♂️ Je to na pytel informace, nejednoznacna dispozice, nekdy lepsi nevedet - za me by to nebylo na potrat, ale jak se znam trochu nervy bych mela. Ale co s tim, ze, nikdo nevi, jake jeho dite bude a jsou horsi veci. (Jsem prenasecka, jiny gen, prvni pas, ostatni ok, jsem rada, ze jsem tu gen vazbu nevedela, kdyz jsem cekala ty dalsi, vysledky testu byly az po jejich narozeni)

P. s. A je dulezite vzit v potaz, ze pas opravdu neni vec jednoho genu, urcite je to multi, jak psano v prispevku vyse 🙂 naprosta pravda

@katka_nedo dobrý den, já vím..vaše diskuze je už pár let pryč...jen řeším teď to samé. Můžete mi prosím napsat jak se vás chlapeček dále vyvíjí a co třeba udělat pro lepší pokroky? Máte nakonec diagnostikovanou nějakou poruchu, nebo se opravdu posunul a je úplně normální jen třeba Svůj? Děkuji mnohokrát...

@dancaherman Ahoj. Nevím, jak chlapeček autorky diskuze. Nicméně ten můj má mezi tím autismus potvrzený. Je po odkladu v první třídě běžné ZŠ (půjde do druhé), má přidělenou asistentku ... A všichni ho chválí, jak je hrozně šikovný. Uznávám, že nemít napsanou diagnozu, tak by tam asi byly stížnosti typu "on mi v tý lavici spí, udělejte s tím něco" a "Zamakejte na logopedii, furt píše "lyba" místo "ryba"" ... ale vzásadě jsou to problémy, které má půlka dětí ve třídě. Takže docela slušně "zapadá".

@cilkat moc děkuji a mohla bych mít ještě pár dotazů, co se týče vůbec autismu a hlavně případného vyšetření a diagnostiky? Jsme na tom teď tak, že si myslíme trochu něco...syn v podstatě nebyl na žádném vyšetření...a logopedka nás diagnostikovala jako opožděný psychomotor vývoj s poruchou řeči...a ano...sedí to, ALE...já vidím, že tam prvky autismu jsou...a tak se zajímám, zda němám řešit ještě něco navíc než je řeč. Moc děkuji...klidně můžete do e-mailu..jestli teda moc neotravuj.. děkuji

@dancaherman Můžete se na vyšetření objednat k dětské klinické psycholožce... A pokud ve vašem kraji působí raná péče, tak kontaktovat i je...