• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Cvičení Vojtovou metodou, vaše názory a zkušenosti

14. prosince 2016 
seymi, tie modriny aj mna zarazili zajtra ideme znovu a opytam sa sestry,ze ci je to normalne aby mal modriny, a ci by sa to nedalo aj jemnejsie.Neviem mne na prvy pohlad nepripadalo,ze by na neho moc tlacila ale asi ho pevnejsie chytili po pazuchami ked sa mu tam spravili.Ono su to ani neni klasicke modre modriny ale take malilinkate cervene bodky ako keby sa to prekrvilo ci co.

A inak som s nim vcera skusala ja cvicit,ale asi som to nezvladla ako by som mala,tie lahke cviky este ok,ale neviem ako mam to lezenie mne to nesilo, maly sa ani nepohol, a este taky dalsi drasticky cvik,tak pri nom som plakala spolu s malym a uz to vobec neislo.Musi mi to vysvetlit este raz a asi si to vyskusam priamo tam.
2. dub 2008 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Elinko, nech si ten cvik ukázat a pak ho několikrát ty sama pod dohledem zkus, aby si věděla, že to děláš správně. My to tak děláme do dnes, když dostaneme nový cvik. A i když jedeme jen na kontrolní cvičení, tak jednou cvičím cviky já, aby rehabilitační věděla, že to doma děláme dobře, a pak je cvičí sama, aby zjistila, jaké dělá Verunka pokroky. :wink:
2. dub 2008 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
marusch,ved to planujem urobit,musim si to tam skusit
2. dub 2008 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak ja jen souhlasim s Maru. Tak na rehab. cvicim jednou ja a jednou ona. Ale ted uz se Adi necha jen ode me a rehabilitacni ma co delat. Proste bojuje a je to tezke ji slozit do cviku. A taky ma nekdy takove cervene otlaky, ale to zmizi behem dne nebo drive. Jsou prave od toho stisku, kdyz se ditko vic brani. Neboj, to bude dobre. Taky jsem na zacatku hodne pri cviceni brecela s malou. Brecela jsem, ze nevim jak cvicit, ze mala breci, ze mi to nejde, ... Ale pak jsem zjistila, ze kdyz mrnka citi, ze si nejsem jista nebo ze se bojim, tak i ona to hur nese. Tak jsem k tomu pristoupila jako k dennimu ritualu.
Preju ti at se rychle zabehnes a muzes efektivne pomahat prckovi. A neboj se ptat, kdyz si nejsi jista. Ja jsem kolikrat i volala, ze nevim na kterou stranu hlavicku a po telefonu jsem se ujistila a bylo to.
Tak zase nepis, jak pokracujes. Nas za tyden ceka velka kontrola a nove cviky nebo novy system cviceni. Adelka se rozchodila, tak bude asi obmena a taky jsem zvedava co doktorka na neurologii.
Gerena- mala ma stejne porodni poraneni, jen asi v mensim rozsahu nez ty. A ty jeste ted cvicis neco? Nebo kdy jsi prestala? Nam radi cvicit stale az do ukonceni rustu, coz je kolem 20roku, to uz pak bude Adi sama, ale je to kvuli rustovym vadam, skolioza a pod.
2. dub 2008 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Seymi, to s tím, když chce rehabilitační cvičit s Verunkou znám, taky začne řvát jak tur, že nedávno se přiběhla podívat sestřička od primářky z neurologie, co to tam děláme :rolling_eyes: A ze začátku taky brečela, ale to proto, že Verunka brečela při cvičení starší dcerka na mě řvala ať jí to nedělám, to bylo něco. Ještě že pak už začala chodit ta starší do školky, že jsme si dvoje cvičení odcvičili bez její přítomnosti.
2. dub 2008 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
marusch.mat... ak sa mozem spytat, preco este stale cvicite? mala nechodi?
2. dub 2008 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
lululu malá už chodí někdy kolem 18 měsíce začala chodit, ale má centrální hypotonický syndrom (laicky je to snížené napětí ve svalech a díky tomu i ochablé svalstvo) do schodu vyjde stále jen z oporou a ze schodů ji musím ještě navíc i držet. K tomu má ještě ploché nožičky III stupně a v bočené kotníčky do 20 stuňů, tak vlastně cvičíme i proto, aby se stav nožek nehoršil, i když teď se nám začali vbočovat i kolínka :wink:
2. dub 2008 v 16:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte. seymi, ja uz teraz necvicim lebo som uz leniva a nechce sa mi....mam 29 takze zmena uz nebude....pravidelna som cvicila tak asi do 16rokov, ale pol zivota som stravila v kupeloch a s procedurami to bolo o hodne lepsie
a co mozem tiez odporucat, zhruba v 12-tich som mala taku experimentujucu cvicitelku, ktora zacala s jogou a to bolo tiez dobre.....mala som velmi zle drzanie tela
2. dub 2008 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak my po tyzdni poctiveho cvicenia 2x denne uz mame pokroky.Maly krasne dviha hlavicku z polohy na chrbatiku, a krasne pasieme konicky.Dokonca zacal uz stimulovat lezenie ked je na brusku.
Rehabilitacna ma pochvalila,ze je vidiet,ze sa malemu venujem a ze s nim cvicim a namiesto chodenia 2x do tyzdna mozeme chodit len 1x do tyzdna ze to uplne staci :slight_smile:
10. dub 2008 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Elinka27, tak vidíš to, to je moc dobře, že maličký dělá pokroky, teď jen vydržet v úsilí. Tak ať se daří i nadále. :wink:
10. dub 2008 v 18:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
marusch,veru zo zaciatku som bola skepticka,ale uz je to lepsie.A dokonca uz pri tom ani tolko neplace
10. dub 2008 v 18:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Oni si ty menší miminka na to zvykají líp. Já to měla horší, já začínala cvičit až když byl malé rok. A uvidíš, bude to čím dál lepší. :wink:
10. dub 2008 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
teraz sme mali pauzu,lebo maleho ockovali,ale dnes sme zacali znovu a veru zlenivel,ale ja ho rozhybem raz dva.
Je to lepsie, aj preto,ze moj postoj k tomu sa zmenil,uz to neberiem ako tragediu ze musime cvicit.
15. dub 2008 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Elinka, jj jakmile člověk vidí pokroky a uvědomí si, že je to pro dobro dítěte, bere to rázem vše jinak. Já se díky cvičení stala tak trochu otrlou, že už mě málo kdy pláč rozhodí ( ale pak si připadám jak macecha). A je fakt, že je hodně poznat, jestli se cvičí a nebo se necvičí, taky když třeba byla Verunka nemocná a nemohlo se cvičit, to pak bylo poznat. :slight_smile:
16. dub 2008 v 07:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
no veru,my sme zacali po tyzdni opat cvicit, a maly je lenivy, zajtra ideme po pauze prvy krat na rehabku,tak som zvedava co sestra povie, naposledy nas vychvalila :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
16. dub 2008 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jak to jde, holky? My jedeme zítra po dvou měsících za "tetou" Jájou (za ty roky je paní fyzioterapeutka prostě teta, skoro člen rodiny). Teta měla zlomenou ruku, tak jsme museli čekat až se uzdraví.
18. kvě 2008 v 09:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, můžu k vám na radu? cvičíme asi 3 týdny, rehabka nám řekla, že stačí, když vidíme náznak reakce... ale já mám pocit, že ten náš prcek na to někdy prostě nereaguje :unamused: je to normální?
18. kvě 2008 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
panterka, ve vašem věku mi také bylo řečeno, že stačí vidět náznak reakce. Co cvičíte za cvik? Každopádně se na to ještě zeptej na rehabce, aby jste cvičili správně. Mě kolikrát přišlo, že taky nic nevidím - žádnou reakci, přitom rehabka mi pak řekla, jak krásně reaguje, když s ním cvičila ona a taky reakce skoro žádná - tak nevím...

ahoj marusch, u nás to je hrůza-s Davídkem se mi vůbec nedaří cvičit-už je prostě rezignovala a snažím se s ním dělat cokoliv jiného, kde by taky posiloval. Už jsem zkoušeli kde co, různé úpravy reflex. plazení a prostě to nejde. Otáčení už necvičíme, jelikož na to už nereaguje a ani to prý nepotřebuje. Teď potřebuje hlavně posílit dolní zádové svaly, ale jak, když ho neudržím v poloze, neustále mi z toho jde rovnou do plazení nebo na kolínka a nejhorší je, když napne nohy a nedá se s tím nic udělat, ohnout mu je prostě nejde, jakou má sílu. Ach jo. Jinak krásně sedí a stojí, ale nedostane se do těchto poloh sám, takže ho tak nedávám. Pak se tak poloplazí, pololeze a to je tak vše. Snaží se sám posadit, ale zatím se kácí. Dostane se sám na kolínka a houpá se na nich, ale že by to přeháněl, to se říct nedá. Je to prostě lenoch línej. Neustále ho musím nějak motivovat, aby se plazil a něco alespoň dělal. Dneska z toho mám zase depinu, že už dlouho nenastal nějaký pokrok a ten kluk neleze a neleze. Neznáš ještě nějaké tipy, co s ní dělat? Chodíme plavat, ale poslední dobou se mu tam moc nelíbí. Prý ho mám dávat co nejvíc na kolínka a nutit ho plazit a až se mu to správně spojí v mozečku, že má lézt a bude na to připraven, tak se rozleze...
A jak je to u vás? Já vůbec nechápu, jak pořád můžeš cvičit vojtovku, já toho našeho kluka neudržím teď, natož kdybych s ním měla cvičit ještě v pozdějším věku. Fakt tě obdivuji, jak to všechno zvládáš.
18. kvě 2008 ve 13:01  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
panterka my sme cvicievali s malym od 2-6 mesiacov vojtovku a niekedy ani on nereafoval povedala nam na rehabilitacii ze mame chvilku pockat a zasa skusit niekedy tak plakal uz len ked som ho vyzliekala lebo sa bal asi ze zas ideme na cvicenie :frowning2: nastastie sa doktorom zdalo ze uz je vsetko tak ako ma byt nakoniec mozno ani nebol oslabeny len lenivy lebo niekedy cvicil ukazkovo svaly na chrbatiku sa mu priam sponovali a niekedy si lezal a kukal alebo reval a nic ani sa nepohol :sweat_smile:
18. kvě 2008 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lendy, hlavu vzhůru, bude zase líp. Vždyť jsi to většinou ty, kdo tu dodává psychickou podporu cvičícím maminkám, mně třeba tvoje příspěvky moc pomohly, když jsem se v tom plácala...
18. kvě 2008 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Panterko, ony rehabilitační mají už takovej cit, že poznají sebemenší naznak napnutí ve svalech, které je požadované. Já už se to za ty roky taky naučila odpozorovat, jak zabírá bříško, pánevní svalstvo a podobně. :wink:


Lendy do sedu ho nedávej, prvně musí začít lézt a zpevnit tak zádové svalstvo, pak to sezení půjde snáz. Zkoušela si ten trik s tím overballem? Na nás spolehlivě zabral. Jinak ono ve spoustě poloh se mi ji taky nedaří udržet, ale naštěstí "teta" mě pomáhá polohu upravovat taky, abych Verunku zvládla udržet , ale taky to občas není sranda. :wink:
18. kvě 2008 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
minea díky za podporu, jsi hodná :dizzy_face:

marusch.mat, on právě David overball nesnáší-ani velký ani ten malý, válec na lezení už vůbec ne. Stačí aby to viděl a řve. Má s tím spojenou nějakou nehezkou vzpomínku a prostě to nesnáší. Sedat ho nenechávám, ale musím se vždy obrnit, abych ustála ty řeči ostatních, proč toho chudáka "trápím" pořád aby jen ležel a včera už mi cpali na návštěvě chodítko :angry: - hrůza!!! do toho bych v životě dítě nedala a ještě když nemá zpevněné svaly.
Ono je zajímavé, že mi extra jedeme do Prahy, aby nám tam pomohli, tam se to krásně naučím, různé varianty cviku, několikrát si to vyzkouším, David tam ukázkově cvičí a reaguje a doma pak konec a nic s ním nesvedu. Ach jo, a já si myslela, že tak do 11.m začne lézt, no snad to zládne do svých narozenin :sweat_smile:
18. kvě 2008 v 16:49  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lendy to moc dobře znám, dcerka ještě po roce jezdila v leže v kočárku a taky jsem pořád poslouchala , proč ji nedám sedět, aby se jí záda zpěvnila. To určitě, jen bych jí odrovnala páteř. A chodítko? To bylo první, od čeho mě primářka z neurologie odrazovala (ale já ho v plánu neměla, nepoužívala jsem ho ani pro starší dcerku), dítě tam nechodí , ale odráží se a fixuje si tak vadný pohybový vzorec.
Tak to zkus hrou, polož si ho vedle sebe na zem a jestli máš velký overball tak se přes něj houpej ty a pak řekni a teď to zkusí Davídek a dej ho na ten malej, tak aby měl zádíčka v rovině, a houpej ho, jen mírně, dopředu a dozadu a do stran, ale opravdu jen mírně, klidně mu dej před ten balon na zem nějakou novou knížku , nebo hračku aby se na ni díval a vydržel chvilku spolupracovat. :wink:
18. kvě 2008 v 16:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
já to s ním budu muset ještě asi zkusit. Párkrát jsem mu ten malý balón zakryla plínkou, aby ho nepoznal :grinning: , ale neskočil mi na to :confounded: Dávám ho teď co nejvíc na kolínka nebo si ho dám přes nohu a houpu s ním. Až budeme příští týden konečně doma, tak vytáhnu tu mičudu a ještě to vyzkouším. Moc díky marusch :wink:
18. kvě 2008 v 17:11  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nemáš vůbec zač. Hlavně aby to zabralo. :wink:
18. kvě 2008 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte. chcela by som sa pripojit so svojou skusenostou. moja starsie dcera mala problemy s bedrovymi klbami, bola balena vankusom do 7 mesiacov. V stvrtom mesiaci sme zacali cvicit vojtovku, lebo mala ochabnute svalstvo. Najprv som velmi plakala, lebo som nevedela o co ide. mali sme stastie na rehab.sestru. bola velmi mila, vsetko mi vysvetlila a tak sme zacali. danielka pri tom velmi plakala a ja s nou. ale videla som pokroky uz po dvoch tyzdnoch a tak ma to posmelilo. Danielka sa nepretacala, len lezala. Ked sme jej uz vankus nemuseli davat, za dva tyzdne sa zacala prevalovat, o dalsie dva zacala lozit. chodit zacala v 13 mesiacoch. myslim, ze tie cvicenia jej velmi pomohli, chodi pekne rovno, chrbatik ma stale vystrety, vzpriameny. bolo to velmi tazke obdobie (cvicili sme do raoka a pol), ale oplatilo sa. a uznal mi to aj manzel, ktory bol velmi proti, ked pocul malu plakat.
Tym by som chcela podporit tie, ktore cvicia, je to tazke, ale oplati sa. len treba vydrzat.
18. kvě 2008 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, díky moc za rady :wink: my cvičíme takovej ten cvik, jak se tlačí ten bod pod bradavkou :sweat_smile: je fakt, že někdy ty náznaky vidím krásně a někdy prostě nic, kouká na mě a nic, ani neřve, tak mi to přijde divný :unamused: no, uvidíme, co nám řekne rehabka příště :confused:
18. kvě 2008 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
panterka, ja som najprv tiez cvicila cviky, kde som tlacila na body, az mala mala modrinky. potom nam rehab.sestra ukazala nove, nemusela som nic tlacit, len som ju polohovala a to sa mi zdalo lepsie. mala sice plakala aj pri tom, ale ziadne modrinky neboli a zdali sa mi tie cviky prirodzenejsie.
18. kvě 2008 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dalejo, můj manžel z baráku utíkal, když jsem šla cvičit a on byl zrovna doma. Já jsem také ze začátku brečela, shodila jsem 9 kg, protože starší dcerka na mě křičela ať to Verunce nedělám. Ale časem jsme si zvykli všichni. Já jsem za vojtovku také nesmírně vděčná. V září už to budou tři roky co cvičíme ( malé budou v srpnu 4 roky).

Panterko, to je u všech stejné. Prostě někdy se jim nechce. Mě když někomu říkám, že něco nejde, protože cvičíme, tak mi řeknou, no tak si to odcvičíš dřív. A já jím jen horko těžko vysvětluji, že při dvičení Vojtovkou nesmí být dítě ospalé, hladové, zrovna najezené a hlavně musí mít náladu, a že tím musím cvičit, když uvidím, že je vhodná doba, odchytím a cvičí se. A co se brečení týče, oni si časem na danou polohu zvyknou, nebo aspoň u Verunky to tak je, ale běda, jak se jde na novou polohu - cvik, to je řevu jak u rasa. Ale já si říkám, že když to pomáhá, ať si u toho třeba řve, že to dělám pro její dobro a že mi za to jednou poděkuje. :wink:
18. kvě 2008 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte,
ja sa musim priznat, ze som trosku zmenila svoj nazor na vojtovku. Stalo sa tak po mojom pobyte v D. Luznej pred 2 tyzdnami. pridali nam tam cviky, maly pri tom reval ako sialeny, ci s nim cvicila rehabilitacna alebo ja. Ale reagoval pekne, hned makal a robil to co mal.
Ako sme prisli domov, tak postupne place niekedy menej, niekedy viac, a niekedy aj vobec. A reakcie niekedy ma aj pri neplaci, aj pri placi a niekedy aj place a vobec nereaguje tak ako ma. Tak neviem, ci to cvicim zle, alebo cim to je.

Najviac ma stve ten cvik na boku na otacanie, lebo maly sa neotaca. Pri tomto cviku mi rehabilitacna povedala, ze ma zatlacit laktik do podlozky, ze vtedy zaberie. Ale on to takmer nikdy nerobi. Vacsinou si tu rucku strci do pusy a nevytiahne cely cas. A ked mu ju chcem ja nejako zachytit, tak mu daco drzim slabsie a ujde mi z tej polohy. No uz neviem, ako to cvicit, lebo baby tu vacsinou pisu, ze po tomto cviku sa dieta do 1-2 tyzdnov otaca, my to cvicime uz 4 tyzdne a stale nic. :frowning2:
18. kvě 2008 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek