Jak překonat trauma po úrazu dítěte? Diskuse a rady
Ahoj holky, předem moc děkuji kdo to docte až do konce..
Mám dcerku 2 roky, od začátku měla lehký problém se zoubkem jedničkou, rozdrolil se ji a nemá ho tam, paní doktorka říkala, že se to může prostě stát i přes to, že lpím na hygienu, nevadí.
Včera byl náš den osudným. 😔
Dcerka se koupala, přítel ji vzal, oblékl a že si půjdou vyčistit zuby, tak já vytírám a najednou obrovská rána, všude hromada krve a obrovský hysterický řev. Prý ji dal na koš od prádla a on se prolomil, tudíž spadla a dala si na kachličky pořádně do zubů.
Dvojka se zlomila (kořen jí zůstal) - trojka komplet vylomená a jednička na druhé straně lehce ulomená, má ji teď jak takový Špičák. Takže se jelo na pohotovost, paní doktorka i sestřička úžasný, dcerka to zvládla krásně, vyndala ji kořen a zbytek prý ať neřeším, že takových pádů ještě bude.
No to je sice fajn, ale já nechci aby tohle se někdy ještě stalo nebo ještě něco horšího. Takže dcerka nemá levá strana (1,2,3) a druhá strana nalomená jednička, já jsem z toho úplně hotová.
Byla jsem pak po nemocnici v pohodě, ale teď je jako kdyby se nic nestalo, že se prý moc omlouvá, že ví jak je to jeho chyba, ale že už s tím nic nezmůže, že dorostou a bude to dobrý.
NE NENÍ TO DOBRÝ! Kdyby kurva dával pozor, tak se tohle stát nemuselo, nechápu jak ji mohl dát na koš na prádlo, že tam prý chtěla, no já jsem úplně na prášky. Mám na něj uplnou averzi, je mi do breku z mojí holčičky, měla jsem všude její krev a prostě asi ještě mám z toho trauma. Ona je úžasná, chová se jako by se nic nestalo, stejně tak přítel, ale já nezapominam.
Pak ji dal nabíječku, že jestli mu jí zapojí, říkám jestli se nezblaznil, že ji to dá ránu a on “ona už to ale predtim zapojila” říkám kurva, tak dostane přes prsty a nesmí, kdyby vypila predtim samo, tak ji ho das znovu? A on ze ne, říkám tak tohle je stejný, nesmí sahat na elektřinu! Tak se omlouval, ještě se ho dotklo, že jsem ho opět seřvala a že prý na něj hazim hnusny obličeje atd atd. Já prostě nemůžu jít dál, jako by se nic nestalo.
Nemám k němu vůbec už důvěru, dcerka k němu jde a je spokojená, ale já nechci ani aby za ním šla.
Já nevím. Buď jsem opravdu tak strašně hysterická nebo je to normální a bude to lepší? Já do teď vidim tu krev a všechno okolo, hlavně ten pláč a jen bych brecela, nechci jist a je mi z toho tak hrozně😔 vždycky to byla moje dokonalá holcicka a furt je samozřejmě, ale nemá zoubky, co když bude špatně mluvit nebo se ji budou smát ve školce až tam půjde, je mi hrozně. 😔
Moc děkuji za celé přečtení a teď jen do mě!
Poradit co dělat, nedělat, cokoliv.
Moc moc děkuji!
Komentáře jsem nečetla. Ale ano, jsi přehnaně hysterická a takhle docílíš akorát toho, že tě chlap pošle do háje a odejde. Náš kluk celkem 3x zakopl o práh a hlavou se praštil přímo do čela. Vždy obrovské boule a já u toho nikdy nebyla. A že bych kvůli tomu hysterčila a řvala na chlapa nebo v jednom případě tchýni, to by mě ani ve snu nenapadlo. Kluk si i v mé nepřítomnosti rozsekl čelo nad obočím a krev mu řekla ještě dlouho, než jsme dojeli na pohotovost. A ne, nebyla jsem kvůli tomu na chlapa naštvaná a neječela jsem na něj. Jsi na holku až moc upjatá a měla bys to řešit. Máš přehnané reakce.
Úrazy u dětí jsou poměrně častá věc a dřív nebo později se to stane i v Tvé přítomnosti.Proste to tak je.Zbytečne z toho dělaš drama....
Nečetla jsem všechny komentáře, ale vem si to obráceně. Kdyby si ji někde neuhlídala, ona spadla na chodníku a ty zobky si vyrazila a manžel by měl stejný přístup jako máš teď ty. Nevěřil by ti, nechtěl s tebou nechávat,... Nehody se stávají, mohla pod ní prasknout židlička, ujet jí stolička k umyvadlo. Je mi líto co stálo, ale nemůžeš zachránit všechny situace.
O těch zásuvkách bych si s ním promluvila, ale nedávej mu sežrat ty zoubky. On je z toho určitě taky v háji, jen to nedává najevo.
Na jednu stranu reakci chapu, na druhou a z toho co pises dal - mas trochu problem a mela bys ho zacit resit. Je v poradku dite chranit, bat se o nej a delat vse aby se predeslo urazum. Neni v poradku se na dite maximalne upnout a v pripade pochybeni okoli ho okamzite odstrkovat a dite izolovat. Ve 2 letech je samozrejme malinka, ale nejaky rozum uz ma, dite se potrebuje trosicku osamostatnovat, byt bez maminky na chvilku (ne samo samozrejme, ale s tatinkem, s babickou, samo trochu objevovat svet). Nezodpovednost muze ublizit, ale prilisna opatrnost skodi uplne stejne
Co se tyce veci vyse, pritele to urcite take mrzi. Ale aby ses nevidila, kdyz ti pak uz s ditetem nikdy nepomuze. Spis nez vysvetleni, ze ho ted nemuzes videt by byla teda na miste omluva od teba, ze jsi se opravdu vydesila, ale vis, ze to neudelal schvalne...
A to,ze tobe se to nikdy nestalo vubec nic neznamena. Starsi dcera mi nikdy nespadla (nechapala jsem pady ze stolu, gauce, apod. - jak to ti rodice muzou dopustit?), mladsi mi spadla jednou ve 2,5 letech a chybel kousek, aby to bylo fatalni. Co to vypovida? Vubec nic. Staci vterina. 5,5 jsem to taky zvladla, ale neznamena to, ze jsem tak skvela - spis jsem jen mela stesti.
Chapu, ze to muselo byt silene a jsi totalne rozhozena, ale pritel to neudal schvalne. Jen chtel dcerce doprat co ji zrovna prislo za jako zabava a nedomyslel mozna rizika. Stane se to!
@tereza0111 Holky všem děkuji za odpověď, vše jsem pročetla, jen není v mých silách všem odepsat.
Jste hodné a děkuji za vaše názory.
Jen jsem chtěla dodat, že jedinému komu verim je můj děda😀 tak dcerku někdy dám, byla tam i na noc, když něco potřebuji dám mu ji, jedinému jemu verim.
Ale není to zase tak růžový, bydlí vedle ve vchodu u nás😂🤦🏽♀️
Ja te chapu, taky by mi to bylo moc lito. Mam to podobne jako ty, tchan je sice fakt strasne hodny, ale hrozne nezodpovedny, takze jsem mu dite sverila jednou na cca 10 minut a byla to chyba, kterou uz bych nikdy nezopakovala - zakecal se se sousedem a maly mezitim brazdil parkoviste na odrazedle, jedno auto ho malem srazilo, dalsi na nej troubilo. Do tehle sceny jsem se vratila ja, tchan naprosto v pohode, ze se jen na chvilku otocil. Ptala jsem se, proc s nim nesel na hriste a on nevidel zadny rozdil mezi hristem a parkovistem. To je pak tezky a vis, ze cloveku s takovym pristupem uz dite znovu nesveris. Jeho historky z hlidani deti svagrove jsou taky dost legendarni a popravde nechapu, ze je s nim jeste pousti ven. Tchan je zlatej clovek, ale …Muj manzel nepadl daleko od stromu, takze jsem se taky bala , ho s detmi nechavat samotneho. Az po tom, co dcerka malem vypadla z okna ve ctvrtem patre, kde jsem ztropila takovou scenu, ze to fakt bylo na rozvod, vzal aspon nejaka pravidla bezpecnosti za sva. Ale… i kdyz ruznych nehod uz bylo vic, tak treba zrovna na zuby spadl syn, kdyz sel do schodu pod MYM dohledem, byl to mzik a nemohla jsem s tim delat vubec nic. Jindy zase z gauce skocil hlavou primo na hranu stolu (taky jsem u toho byla ja). U dcerky me ale vsechny tyhle veci trapi mnohem vic, protoze si jako mamy proste prejeme mit ty krasny holcicky s dokonalyma tvarickama. Moje dcerka si pred pul rokem sedrela (pod manzelovym dohledem) pul obliceje a bohuzel ji zustala na tvari jizva. Mrzi me to hodne, ale manzelovi to nevycitam, protoze vim, ze zrovna tohle se mohlo stat i mne.
Ty mas ten stres jeste v sobe porad moc zivy, ja jsem byla podobne vyschizovana, kdyz byl po urazu kdysi muj manzel, pak kdyz sel syn na akutni operaci - i kdyz to nebyla nici vina, stejne to porad cloveku jede v hlave, v noci nespis….Melo by to ale brzo prejit, pokud ne, zkus vyhledat pomoc nejakeho odbornika, at ti pomuze se s tema emocema vyrovnat, nez te sezerou zevnitr a znici ti pekny vztah s manzelem, ktery dcerku evidentne miluje a ona jeho, jen proste udelal jednu velkou chybu. A kdybys to ted chtela hnat do extremu a premyslet treba nad tim, jestli mu vubec odpustis a ze by vam s dcekou treba bylo lip bez nej, tak myslim, ze nebylo. Protoze porad je to jeji tata, ktery s ni ma takovy pouto, jaky uz pravdepodobne nikdy zadny jiny tvuj partner s dcerou mit nebude, pro ty ostatni by proste byla ta nevlastni, pro tohohle je to jeho princezna. I bez zoubku.
jsem si to po sobe precetla a pisu zbytecne prikre, nemyslela jsem to tak! Mam plne pochopeni. Jen jsem chtela rict, ze tu ochranou potrebu je treba - i v zajmu ditete - potlacovat 🙂
@evik19 To muselo být dost kruté, to bych já nezvládla 🤦🏽♀️
Jen jsem chtěla rict, dcerka není jeho.. Jsme spolu půl roku, vlastní otec se na ni vykašlal, mám jeho a snaží se být jako její otec..
Moje dcera měla taky úraz, když jí bylo 1.5 roku. Zakopla o nohu moji mamky a urazila si kus levý jedničky. Bylo to navíc v obchodním centru, strašný řev, všude hromada krve. Já jsem se hned rozklepala. Taky jsme byli na pohotovosti, ale řekli to stejné - co už, jednou vypadne a naroste novej. Ale dodnes tu krev vidím. To bylo strašný, já myslela, že si snad překousla jazyk, kolik tam bylo krve, hned ji tam vše nateklo, vůbec jsem se přes krev a otok nemohla v té puse zorientovat. Prostě horor. Ale nikdy mě nenapadlo, že bych říkala mamce, proč se tak courala s tou nohou a že kdyby šla rychlejc, nemuselo se to stát apod. Nehody se prostě stávají, no. 🤷🏻♀️ Se mnou si zase spálila ruku o hrnec a má tam taky jizvu na trvalo. A partner mě naštěstí podpořil … kdyby mě ještě vyřval “kurva, kurva …”, to bych se úplně sesypala.
Mne moja dcera dva krat padla tak, ze sme museli letet na pohotovost. Jeden krat ked mala narodeniny som jej dovolila ist na ihrisko kde normalne nedovolujem, lebo mi pride pre starsie deti. Samozrejme spadla a rozrazila si hlavu vedla obocia. Druhy krat zase spadla na kolobezke a odbila si z predneho zubu. Ale co chcem povedat, obidva razy som tam bola ja, bolo mi to strasne luto, vycitala som si to a oplakala som to. Moj manzel mi na to povedal, ze to sa detom stava a proste ideme dalej. Neviem si predstavit, ze by sa k tomu vsetkemu na mna hneval aj on.
Tvojmu priatelovi je to urcite luto, nespravil to naschval a uz sa to neda vratit spat. Zubky malej dorastu. Mohli sa stat aj ovela vaznejsie veci.
@teate Vim jak to samozřejmě myslíte holky
@lauriak a děkuji moc za názory
Jenom zrovna u vás to bylo opravdu nečekané a byla to blbá náhoda.. jenomže on tomuhle zrovna pomohl, mohlo ho napadnout, ze nemá přeci dítě dávat na kos plastový ještě k tomu od prádla, ze je logické ze by spadla, prý ji pridrzoval jednou nohou, i tak se stalo tohle, takže proste ja nevím. Teď mi vadí od nej všechno, jen ho vidim a nemůžu se s nim ani bavit.
Dnes prijdu a všude po kuchyni bordel, ani si po sobě neuklidi což umí, proste mě teď vytaci i to ze dýchá, ja nevím jestli tohle zvládnu
Ještě chci dodat, ze před 14 dny zapomněl dovrit vchodové dveře, naštěstí jsem malou měla u sebe, takže neodesla, přišel dokonce soused mi to rict. Dnes se vzbudim a opět otevřeno, ze se omlouvá ze zaspal, jak mu mám proste věřit?
Je to den po zubech, včera ta elektřina a dnes dveře, já proste tohle nedávám
Čím víc tvých příspěvků čtu, tím víc jsem přesvědčená o tom, že bys měla vyhledat psych.pomoc. Nejen kvůli partnerovi...takhle se opravdu žít nedá. Spíš bych se bála, že všechen ten stres a neustále obavy přenesu i na dítě a budu mít doma ustrašeny uzlík nervů, který se bude bát skočit z postele, aby si nezlomil nohu. Točíš se pořád dokola v kruhu a chce to změnu. Co budeš dělat, až ti dceru někdo ve školce odněkud shodí? U nás se tohle řeší dnes a denně, tolik rozbitých hlav a všeho...s takovou se zblázníš. Už sis s přítelem vážněji promluvila, aby byl opatrný? Bez hysterie? Rozumím tomu, že je nepozorný, i když zrovna tu koupelnu tím nemyslím, to bych mu fakt nevyčítala..ale je potřeba si to vyrikat.
@laxesis
Ja se obavam,ze to za chvili nebude mit s kym resit protoze ten chlap vezme kramle.
Uz tu vse bylo asi receno. Podle me mas nejvetsi problem sama se sebou. Uzkosti. Prehnany strach o malou. Ja uz bych ti poradila resit to s odbornikem. Kdo jsi bez viny,hod kamenem. Tvemu priteli musi byt hrozne. Neudelal to schvalne. Ja jsem dcerce vykloubila loket,kdyz ji byl 1,5 let. Sly jsme po schodech,dcerka zakopla a ja ji za tu rucku zatahla smerem nahoru v dobre vire,aby nespadla. Nasledoval rev,strasne bolestivy,nehybala rukou. U lekare ji to museli nahodit zpet. A muj muz rozhodne na me nebyl nastvany. Byl mi oporou,protoze me z toho taky nebylo nejlip. Nezakazal mi se o ni starat,nebylo mu ze me zle. Objimal me. A jednou se muze stat nehoda,u ktere budes zase ty. Staci odrazedlo,kolo,prolejzky a hned muze byt uraz na svete. Bylo by ti prijemne,aby se k tobe partner choval tak,jako ty ted k nemu? Nebo kdybyste meli jeste jedno dite. A predstav si,ze urazy jsou i mezi sourozenci. Syn s dcerou blbli a jak skakali,tak syn skocil holce na nohu a ta ji mela zlomenou. Sakra,ale jedeme dal a rozhodne jsem syna nevydedila. A s tou mamkou,ze nechala kocarek pred kramem. I to bys mela odpustit a dat mamce dalsi sanci. Jen si promluvte,jakou mate predstavu o bezpeci. Takhle se brzy zblaznis a predstav si,jak to budes delat za rok,az pujdes do prace. Dcerku budes muset sverit do skolky? To psychicky das? Zacni s tim neco delat nez takove uzkostne chovani prevezme tvoje dcerka.
@kristyn86
kdyz jsem chodila do skolky ja tak tam jeden chlapecek mel strasne rad jednu pani ucitelku.jednou ji videl prichazet a bezel ji naproti ke dverim.ona ho ale nevidela a jak otevrela dvere tak mu rozbila hlavu.nikdo z toho aferu nedelal,byla to nehoda.
byt to dcera autorky tak ma skolka na sobe zalobu.
To je tak blbej že za sebou nezavře ani dveře?🤔
@zelenaesmolda Jj,tomuto se clovek neubrani...Je to soucast zivota. Me tata taky jako diteti rozbil hlavu. Bylo mi asi 5 let a usnula jsem na gauci. Tata me chtel prenest do postele a nejak zakopl a ja se bouchla o hranu stolu. A ze by se kvuli tomu nasi rozvadeli...Jsou spolu skoro 40 let. A i v pozdejsim veku jsme s tatou delali blbiny a obcas se proste neco stalo.
Myslím ze už je chudák dost vystrestanej a budou mu to připomínat ty zuby když se usmeje, takže bych mu nepridavala… píšeš ze není jeho a jste spolu půl roku… malou koupe, chystá na spani… to je zas hezky .. a ostatní věci .. je to pro nej nový, vystupuje jako tata půl roku, tak proste některý věci říct zopakovat.. jinak nehody se stávají, za jednu bouli mužů já, vzal jsem ji dverma od auta, rozběhla se když jsem je otvirala…další nehody.. cucim na ni, něco se vymele a je to tak rychlý ze nestihnu ani reagovat .. jen vidím co se stalo a to ji hlidam a hledím na ni..případně se otočis na chvíli a chytrý napad a jeho následky jsou během par vteřin
@janule0123 Dekuju všem moc 🙂
Nehody je mi líto a chápu, že jsi naštvaná, taky bych byla. Zrovna u zubů mě překvapilo, kolik lidí kolem mě podobné nehody, že jim dítě spadlo a zuby pryč. Ona je na jednu stranu přehnaná úzkostlivost a na druhé předcházení nehodám. Manžel je v něčem taky laxní a děti by se mu přizabily. Ve vaně by je nehlídal, aby neuklouzly, hrnky s vařícím nechává na okraji, z prudké skluzavky je nechyta, nebezpečné věci často neuklízí, prostě mu to nepřijde nebezpečné, prý si nic neudělají. Já prostě z praxe rovnou vidím, co je kde jak nebezpečné, a za chodu to automaticky řeším (dám mu hrnek daleko). My ženy to máme většinou víc v sobě, jak se o děti více staráme, máme to víc v oku. Taky se snažím dost předcházet nehodám, u něčeho už vím, že stačí hlídat málo, u něčeho více.
@klokanka31 Nemělo by se to stávat, ale člověk není stroj. Chyby dělá každý. Já se přiznám, že nám se stala chyba po které jsem se psychicky zhroutila a chlap nevěděl co se mnou.
Byli jsme v nákupním centru, vajíčko na podvozku kočáru přikryté dekou. Dceři bylo 10 měsíců. Manžel ji rozepnul pásy, prý aby se tam mohla trochu hýbat a zase jí přikryl. Já to neviděla, protože jinak bych mu řekla že neexistuje. Měla jsem zásadu, že pokud je v něm VŽDYCKY bude připoutaná. Do auta jsem jí dávala já a nezkontrolovala jsem pásy. Vždyť byla poutaná mnou před půl hodinou, tak to bude v pohodě.
Doma na mě manžel volá at se jdu podívat. Byl dost naštvaný, odkryl deku a když jsem to viděla, nenáviděla jsem jeho, že ji rozepl a sebe, že to nebylo zkontrolované. Totální psychický kolaps. Máma jí má chránit nejvíc na světě a já selhala. V hlavě mi běhalo co všechno se mohlo stát.
Od té doby autosedačku kontrolujeme oba a vždycky. Měla bych se bát nechat s ním dcerku? Nebo on se mnou? Nikomu jsme to nikdy neřekli, protože máchat si v tom vzájemně nos by ničemu nepomohlo. Oba nás to dost zasáhlo.
Nemůžeme jí stoprocentně ochránit před vším, ale co ovlivnit můžeme, tak se snažíme na maximum. A stejně už jsme dvakrát byli na pohotovosti kvůli pádu na hlavu. V obou případech byla cca 3 metry odemně, ale bez šance tomu zabránit.
@michaela666 Me se stalo taky,ze jsem dceru vezla ve vajicku nepripasanou. Byla zima, byli jsme u doktora i se starsim synem (2,5 roku,dceri asi 3 mesice). Oblekla jsem sebe,dcerku,syna. A tim,ze jsem pres ni dala tu deku,tak jsem v tom spechu ji nezapla a nebylo to videt. Ale ja jsem se z toho tedy nehroutila,ja jsem jina povaha. Dekovala jsem bohu,ze se nic nestalo. Bylo to v Praze,cca 10 minut cesty. A dokonce jsem to rekla i manzelovi. Ja jsem uz trenovana od starsiho. Tam jsem tedy mela nejhorsi zazitek,ze jsem spala doma s novorozenou a moje mamka byla venku se starsim. On ji utekl,on byl fakt hrozny utikac. A nedohonila ho. Volali jsme PCR. Mezitim ho nasla nejaka pani. Takze ok. Ale tohle bylo mych nejhorsich 10-15 minut v zivote.
Jo a pro autorku. Duveru v moji mamku to nezmenilo. My mame uzasne vztah a vim,ze ona to neudelala ani schvalne ani nepozornosti. Jen on byl rychlejsi. Mamka sla za nim a volala na neho. Pak se mi taky stavalo,ze prarodice nedali helmu na odrazedlo atd...Ale vzdy to stacilo jen rict a jede se dal. Ted uz si spoustu veci osefuji sami (4 a 6 let). Je to i o komunikaci. Ale vycitky nicemu nepomuzou. To akorat znici vztah.
Ja si neumim predstavit,ze by mi manzel prestal davat malou do auta nebo tak neco. Samo,ze clovek se treba nejdriv naprdne...Ale tve chovani uz je za hranici normy.
@kristyn86 U nás první dítě, já tenkrát přehnaně úzkostlivá a jeli jsme 30 km v bouřce. Teď už bych se na to asi dívala taky jinak.
@michaela666 Ja to chapu,u tech prvnich deti to je jinak. A je rozdil jet takovou dalku a 2 km v Praze 😀
@michaela666 A vidíš, tohle fakt může napadnout jen chlapa, odepnout dítěti pásy 🤦♀️ Můj chlap taky udělal kdysi průser. Malé bylo 6 týdnů, a chtěl po mě ať mu skočím do jednoho obchodu, že malou v autě pohlídá. Tak jsem kývla s tím že ať ale nejdřív zaparkuje. A on že ne, že mě vyloží před obchodem a s malou na parkoviště dojede. Nelíbilo se mi to, ale udělal to tak. Kladla jsem mu na srdce ať jede opatrně a malou zkontroluje. Naštěstí jsem byla hned zas u nich. On si seděl za volantem, vůbec ji nezkontroloval, a nevšimnul si teda že malé se zabořila hlavička do deky. Prý že si myslel že spí 🤦♀️ Naštěstí se nic nestalo,ale dostal takovou čočku, že na to dlouho nezapomněl. A od té doby ho s malou nenechám jet samotnýho ani kousek. A když už musel malou hlídat v autě, tak si k ní musel sednout dozadu. Ještě dneska bych ho za to nejradši přizabila 😡
@klokanka31 Tak jsem několikrát vezla některé z dětí s nezapnutými pásy a byla jsem to já, kdo je rozepl 😉. Většinou navíc jezdím s dětmi sama, takže fakt nesedím vzadu a nekoukám na mimino v sedačce jak na svatej obrázek - jestli dítěti spadla hlavička do deky, tak jsi dala malou do vajíčka špatně, za to dost dobře nemohl chlap 😉

Hele já to chápu, byla bych z toho taky rozhozená. Na druhou stranu přítel je z toho určitě dost špatný, vyčítá si to a z tebe ten odpor cítí. Navíc se to nestalo z nějaké jeho neopatrnosti, ale šlo prostě o nehodu. Před pár týdny na tříletého syna spadl botník a zlomil mu bérec; byla to moje chyba (botník jsme měli doma od předchozího dne a protože jsem spěchala, nenechala jsem ho truhláře přidělat ke zdi s tím, že to udělá při příští návštěvě) a věř, že si to vyčítám pořád. Manžel mi nic neřekl, ale i na něm bylo vidět, že mi to klade za vinu a řeknu ti, že to bylo dost na houby období :(.
Syn běžně zapojuje pod dozorem do zásuvek spotřebiče. Právě z toho důvodu, aby byla tahle jeho potřeba
saturována a neměl potřebu tam strkat nic jiného bez dozoru 🙂.