Hejného matematika. Jaké jsou zkušenosti s přechodem na gymnázium?
Ahoj, zvažujeme změnu školy, na té, kam by byl možný přestup, a která se nám jinak líbí, se učí matika Hejného metodou. Kdo máte zkušenosti, jaká jsou pro a proti? Jak např. zvládaly vyše děti s touto výukou přechod na gympl? Atd. atd. Díky?
Stručné shrnutí
- Hejného metoda rozvíjí logické myšlení, týmovou diskusi a zájem o matematiku, ale diskutuje se, že v raných ročnících méně zdůrazňuje memorování základních vzorců a násobilky.
- Úspěch přechodu na gymnázium závisí podle diskutujících hlavně na kvalitě učitele a na doplňkové cílené přípravě na přijímací zkoušky, nikoli pouze na tom, zda se učila Hejného metoda.
- Jako praktická řešení se v diskuzi objevily doplňkové kroužky Hejného, domácí nácvik (dril) slabých míst a využití statistických studií a srovnávacích testů pro rozhodnutí o změně školy.
Nejčastější otázky
Q: Zvyšuje Hejného metoda šanci dítěte na přijetí na gymnázium?
A: V diskuzi byly protichůdné zkušenosti: jeden příspěvek uvádí, že „víc než čtvrtina třídy“ se dostává na gympl, jiný uvádí konkrétně „sedm dětí na osmiletý gympl a všechny se bez problémů dostaly“, zatímco jiný názor tvrdí, že šance jsou „nulové“; zároveň byly sdíleny dvě diplomové/studijní práce jako statistické zdroje: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.... a https://is.muni.cz/th/mrgyh/Kuncarova_DP_FINAL.pdf.
Q: Pro které věkové skupiny je Hejného metoda podle diskuse nejvhodnější?
A: Mnozí diskutující považují Hejného za vhodný zejména na prvním stupni ZŠ (1.–5. třída) a doporučují ji jako kroužek nebo doplněk pro starší žáky; několik příspěvků uvádí, že druhý stupeň může být náročnější a vyžaduje více „drilu“.
Q: Co dělat, když dítě z Hejného neumí násobilku nazpaměť?
A: V diskuzi se uvádělo, že někteří učitelé zařazují dril násobilky až poté, co děti pochopí principy podle Hejného, a doporučovalo se domácí doplnění drilem nebo využití výukových aplikací jako „Matemága“ pro nácvik násobilky.
Q: Jak velký vliv má kvalita učitele na fungování Hejného metody?
A: Diskuze opakovaně konstatuje, že metoda funguje, pokud učitel Hejného rozumí a je kvalifikovaný; naopak zmiňovali případy, kdy učitelka nesouznící s metodou způsobila problémy, i tvrzení, že Hejného „nejlépe učí mladí učitelé, kteří do toho šli dobrovolně“.
Q: Kde najdu statistiky nebo odborné práce o Hejného metodě?
A: V diskuzi byly sdíleny dvě odborné práce: diplomová práce na dspace.cuni.cz (Univerzita Karlova) — https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.... a práce na is.muni.cz (Masarykova univerzita) — https://is.muni.cz/th/mrgyh/Kuncarova_DP_FINAL.pdf.
Q: Jak připravit dítě z Hejného na přijímací zkoušky na gymnázium?
A: Diskutující doporučují cílenou přípravu na přijímačky bez ohledu na výukový styl, sledování srovnávacích testů v páté třídě a doplnění klasických dovedností (násobilka, algoritmy) formou kroužků nebo domácího drilu.
Závěry z diskuze
Shoda
- Hejného metoda zvyšuje zájem dětí o matematiku a rozvíjí logické uvažování a týmovou práci.
- Úspěch metody výrazně závisí na kvalitě a motivaci učitele.
- Přijímací zkoušky na gymnázium vyžadují cílenou přípravu bez ohledu na použitou školní metodu matematiky.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že Hejného snižuje šance na přijetí na osmileté nebo čtyřleté gymnázium, zatímco jiní uvádějí konkrétní případy vysoké úspěšnosti (např. „sedm dětí na osmiletý gympl a všechny se bez problémů dostaly“) a statistiky naznačující srovnatelný nebo lepší výsledek.
- Někteří považují Hejného za nedostatečný v tréninku základních automatizmů (např. násobilky), jiní tvrdí, že dril se zařadí až po pochopení a výsledkem je lepší učení.
Otevřené otázky
- Je Hejného metoda jako hlavní forma vyučování vhodná pro druhý stupeň ZŠ a pro přípravu na čtyřleté gymnázium?
- Jaké dlouhodobé a reprezentativní statistiky přesně ukazují rozdíly mezi Hejného a klasickým vyučováním při přijetí na gymnázia?
- Jaké konkrétní doplňkové postupy (učebnice, kroužky, aplikace) jsou optimální pro doplnění Hejného tak, aby dítě zvládlo přijímačky?
Zmíněné značky a firmy
PPP, Matemága, pedagogická fakulta, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, rozhlas
Zmíněné produkty a metody
Hejného metoda, Hmat, klasická matematika, IVP, Matemága, přijímací zkoušky na gymnázium, srovnávací testy, dril
Místa a osoby
Praha, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita
Je to třeba fajn max do prvního stupně, ale pak se musíte prostě učit "drilovat" vzorečky atd ...bez nich to nedáte a Hejný to má postavený jinak. Ne ve všem stačí logika. Hejný je výborný na logiku, je to jako spíše matematika hrou, ale ten dril tam chybí. Beru to pro takové ne moc studijní typy. Pokud bych uvažovala o gymplu atd....děti bych tam já osobně nedala. Něco prostě logicky pochopit nejde a musíte znát správné vzorce. Mám dcerku teď v prvaku na gymplu, tak vidím ten rozdíl u syna kamarádky. Kamarádka mi taky říkala, že syn není studijní typ a spokojí se dá se říct s jakoukoliv školou.
První stupeň klidně zkuste, uvidíte a hlavně si srovnejte výsledky s nějakou kvalitní základní školou.
Syn je totiž dle PPP minořádně nadaný žák, baví ho hlavně matika. Je teď ve 2. třídě, a násobí, dělí, počítá zlomky, ... Ale současná škola nemá moc ochotu k nějakému IVP, atd. takže hledáme alternativu, a našli jsme tuto školu, kde je ale Hejný...
Je taky rozdíl 8 letý gymp a klasika,z toho prvního stupně se tam vždy lépe dostanete, za tím většinou stojí práce rodičů a jejich píle.Čtyřlete gymnázium je již problém,to už dítě "bojuje" samo za sebe. Kamarádka učí na 8 letem gymplu. Info od ní. Hodně jsme to teď řešili kvůli dcerce.
Potřeboval by asi na osmiletý gympl, jsem měla na mysli.
@monika3456 naprosto nesouhlasím. Dcera chodila do třídy kde se učila Hmat a na gympl byla přijata většina děti. A co se tyče přechodu na gympl tak mají stejne nebo lepší známky než jejich spolužáci z jiné ZŠ.
Ale souhlasím s tím, ze Hmat není pro každého. Stejne tak jako klasika nevyhovuje každému 😂
Já bych asi vybrala klasickou kvalitní základku a nějaký matematický kroužek ala Hejný. Ono, matika ve druhé třídě a např. 7, 8. třída na zakladce je úplně něco jiného a nedá se to v tomto věku srovnávat a nějak až tak rozdělovat. Je i rozdíl mezi školama na vesnici a ve městech.
@monika3456 No, my jsme v Praze, v nasi mestske casti ve skolach, ktere by byly lepsi, nez ta soucasna, neberou. Jine mestske casti neberou kvuli spadovosti, takze z toho vysla tato…🤷🏻♀️
V pate tride se delaji srovnavaci testy, tak si zkuste zjistit, jestli je ve skole delaji a jak dopadly.
Osobní zkušenost nemám, ale měli jsme ji ve škole jako kroužek, od kolegyně tam chodily děti a říkala, že pak bývá problém na vyšším stupni s pochopením matiky a vzorců a tak.
Syn je ve 2he třídě a jede Hejneho. Tento prístup má určite niečo do sebe. Jelikož jedou hodne veci najednou na konci první tridy už umel deliť, násobit, zlomky, usecky. Ted delaji rovnice o 2 neznámych. Ale bacha tím jak jedou všechno, a celkové v te učebnici chybu ,,opakovaní,, taky zaspomína. Takže SE vracíme k pudorysum, a k absolútnim základum treba sčítaní / odcitani do 100. Osobně si myslím, že tento prístup obecné deti vic baví, ale taky mi neco rika, že na 8 letej gympl to chci viac, než chápať logiku. Je potreba mít taky ,,napočítano,,. Takže Spiš bychom to videla na práci rodice.
@hojda ano, v páté třídě, první stupeň, to je taková matika o ničem ,druhý už je pro děti z hej.mat hoooodně náročný. Za mě, pokud máte ambice u dítěte tak neee.
@monika3456 u nas na druhem stupni hejny uz neni a kdo chce na gympl chodi tam z pate, nebo sedme.
@monika3456 udivuje mě, jak dokonale znate autorkine deti. Myslím, že pokud rodič chce jiz ve druhé třídě,aby dite šlo na gympl, tak SE mu adekvátne tomu venuje. A na margo toho je úplne jedno jakou formou pojedou ve škole.
Nemá absolutně šanci dostat se pak na gymp, bude ráda za učňák. Kamarádka měla děti v nějaké lesní škole, kde se tenhle styl učil. Je mu 15 let a místo na přijímačky půjde zpět na normální základku a taky vůbec neví, jak to tam zvládne, ještě nikdy neslyšel ani školní zvonek a není zvyklý na výuku a učit se normálně. Pro mne jsou tyhle styly učení úplně skvělé pro hodně slabé žáky, kteří by jinak museli na zvláštní školu.
Syn je už v sedmé třídě - od první mají hejného - na osmiletý gympl šlo sedm dětí a všechny se bez problémů dostaly. I z devítky z naší školy chodí děti na střední školy, a 95% se dostane - a zbytek ne, nepohoří jen na matice...mám s hejného matikou jen ty nejlepší zkušenosti - především - děti to baví a je to výzva - strašně moc ho to naučilo - třeba hledat více řešení jednoho problému. Před svátky jsme byli v bance - nastavovali mu aplikaci moje banka - a nešlo to - syn se s bankéřem bavil, jakoby nic a navrhoval mu, co všechno by se dalo udělat - aby to šlo. A v tom mi právě došlo, kam se tou diskutovanou matiku vlastně dostal, samostatné logické uvažování, možnost diskuze - hledání řešení v týmu, spolu práce - a to si myslím, že se hodí v dnešním světě. Nadrilované vzorečky a postupy jsou fajn, jen je potom umět využít - a to Hmat právě učí.
A není to jen a jen hmat - učí se i běžné věci, které jsou potřeba pro další studium, není to zanebané.
I když samozřejmě chápu, že ne na každé škole se to učí stejně, u nás jsou kvalifikovaní matikáři, kteří hmat mají vystudovanou - ano, na ped fakultě se už učí a to už dlouho.
@monika3456 velká škoda, že děláš závěry jen z jedné zkušenosti a tvoje informace jsou lehce zavádějící, hmat je pro každého - nadaní mohou napredovat a ti méně zdatní si v tom najdou to, co je baví. A právě pro děti s ambicemi je to ideální - jsou někde jinde...dál. A před přijímačkami na gympl - at už víceletý nebo 4letý je vždy důležitá příprava - cílená, bez ohledu na způsob výuky matiky.
@berenika39 ono je těžké definovat druháčka i podle poradny. Navíc, ona každá poradna = jiný názor. Neříkám, že je to špatné, ale nezdá se mi h.metoda vhodná jako hlavní předmět v matice. Něco jiného je kroužek ala Hejný, to může úplně skvěle doplnit, rozvinout, ale jako samotná výuka za mne nee.
Syn měl Hejneho matiku a za sebe můžu říct,že děs! Já jako rodič jsem mu nedokázala poradit..přišlo mi to komplikované a nejhorší bylo,že malá nasobilka se neučí tak jako za mě. Prostě nazpaměť. Tam dostali tabulku a konec. Teď je v 8.tř a už má klasickou matiku a má problém spočítat 4x7 a ostatní malou nasobilku..za mě teda určitě ne!
@lenkalubina to je ale chyba jinde, než v hmat. Tam se jasně říká, že rodiče (protože jsou právě nastavení na klasické metody, biflování, vzorečky, drilování násobilky) by neměli do výuky ideálně vůbec zasahovat - zbytečně ovlivňují výuku. A nemají na to - se vší úctou, i já jsem to musela pochopit🙂)). děti si vystačí s vyučujícím, pokud je správně vede - pokud neumí práci na doma, nevadí, donese to do školy a tam to v rámci skupiny, třídy, společně dořeší. Poradí se - poradí si navzájem. A naučí se víc, než když rodič hustí svoje naučené vzorce a dítě nechápe, protože hejný.
Dalo nám to s manželem práci - pochopit - někdy jsme si říkali, to není možný, on neví....(to a to). Ale po sedmi letech je to pohoda, jen naslouchat a věřit.
Rodič u této metody stojí stranou - a to je fakt obrovská výhoda🙂. Nemusí být stále všechno jako za našich mladých let, ne?
@lenkalubina u nas zrivna v pripade nasobiljy chteji, aby ji deti i umely z pameti, ale az po te, co ji projdou dke hejnehi, uci se jim pak lepe. Zkuseny ucitel tohle umi vychytat.
A tedy - nikomu to necpu, jen sdílím svoje zkušenosti, a mrzí mě, že negace hmat pramení z nepochopení a z nedostatku zkušeností.
Kdybych se měla znovu rozhodnout, dám (vnoučata🙂)))) ) zase na hmat🙂.
@monika3456 Jinak lesní škola je zase úplně něco jiného než ZŠ, k nám taky na druhém stupni přicházejí děti z podobného typu soukromé školy a tam je to opravdu hodně slabé, oni toho po nich moc nechtějí, ale zase to nejde paušalizovat, záleží na té konkrétní škole.

Hackuju Se, řešíme stejnou věc. Dcera je ve druhé třídě , kde je normální matika, a bude nejspíš přestupovat ( pokud jí veznou, stehujeme se totiž) do třetí tridy do školy, kde je právě Hejného matika. Neco jsem si o tom uz hledala a pry jsou učebnice nastaveny tak, ze jakoby od 1., 3. A 6. Třídy jsou tam nějaké návody a eventuálně opakování, aby to zvladli i " noví" žáci. Ale jinak nas brzy čeká setkání s vedením nové skoly a přímo se zeptám, jak s novymi detmi pracují a jestli by tato změna vůbec šla ...