Učení s dětmi. Je to tak všude?
Dobry den, chtela bych se zeptat, jak casto se s detmi musite ucit?
Mam jedno dite v 5. tride a jedno ve 4. Chodi na normalni spadovou ZS, vysledky i povest skoly jsou dobre, deti nosi vicemene dobre znamky (1, 2), ale ja uz toho mam plny zuby.
Mam pocit, ze si s z vyuky neodnaseji skoro nic. Vsechno "dohanime" doma, ale neda se rict ani dohanime. Proste se to ucime. Nejak to zvladnem, ale uz jsem opravdu nastvana, ted jsem si dite musela nechat 2 dny doma, aby se naucilo latku, protoze po skole jsme to uz nejak nedokazali stihat a sance, ze se to treba nauci ve skole je 0. Mam pocit, ze jim to vubec nevysvetluji, neprocvicuji, nic. Mam pocit, ze jim reknou "existuje tohle", ale jestli se to deti nauci nebo ne je na rodicich. Je to tak vsude? Nebo mame smulu a mam hledat jinou skolu? Jak to ale poznat?
Nastestsi pracuji jen na polovicni uvazek, takze to nejak davame, ale nedokazu si predstavit jak to delaji ostatni rodice. Nebo nedej buh deti, jejichz rodice uz nejsou ochotni znova absovovat ZS nebo neumi anglicky - v te je toho vubec nejvic a kdybych ji sama neovladala, tak je dite asi na hracini propadnuti. Proste ze skoly neumi nic.
Takovy povzdech, ale zaroven by me zajimalo, ,jestli je to ted bezne. Ve skole delaji porad nejake projekty, exkurzi take dost, mraky hodin o nicem. Matematika Hejneho, ale deti proste ze skoly nic neumi. Uz trochu nemuzu
Stručné shrnutí
- Základní výuka často pouze představí látku a průběžné domácí opakování je běžně uváděné řešení k dosažení požadovaných dovedností na 2. stupni základní školy.
- Rodiče a pedagogové v diskusi zmiňovali konkrétní podpůrné prostředky: placené externí doučování, bezplatné doučování hrazené z grantu, metodiky pro rodiče, aplikaci Duolingo a techniky jako myšlenkové mapy.
- Výsledek učení se významně liší podle dítěte, kvality učitele a používané metodiky (zmíněna Hejný/Hejného metoda, projektové vyučování, ŠVP), a proto je doporučováno řešit konkrétní problém přímo s učitelem nebo zvážit změnu školy, pokud škola systematicky neprocvičuje základy.
Q: Jak často by se mělo procvičovat školní učivo doma?
A: Rodiče a učitelé v diskusi zmiňovali průběžné krátké procvičování 2–3× týdně po 15–20 minut; učitelé upozorňovali, že bez domácího opakování řada dětí látku do druhého dne zapomene.
Q: Co je Hejného metoda a jak ovlivňuje výuku matematiky?
A: Hejný/Hejného metoda byla v příspěvcích uvedena jako alternativní přístup k matematice; někteří rodiče ji hodnotí pozitivně, jiní preferují klasické systematické procvičování základu (násobilka, operace pod sebou).
Q: Kde a za jakých podmínek lze získat doučování?
A: V diskusi byly zmíněny tři možnosti: externí placené doučování, školní doučování zdarma hrazené z grantu a individuální placené lekce; konkrétní ceny placeného doučování v tématu neuvedli.
Q: Jak poznat, že škola neprocvičuje základní dovednosti dostatečně?
A: Varovné signály jsou, když přebírající učitel hlásí, že „děti nic neumějí“, pokud děti často opisují z tabule místo procvičování, nebo když rodiče pravidelně musí doma dohánět základní učivo (násobilka, vyjmenovaná slova).
Q: Jak se ve škole řeší příprava na přijímací zkoušky?
A: V příspěvcích rodiče uváděli cvičné testy od CERMAT a poznamenali, že některé školy nabízí přípravu na přijímačky zdarma (např. 1× týdně z češtiny a 1× z matematiky) v závislosti na grantech.
Q: Co dělat, když rodič neumí anglicky a dítě má školní angličtinu?
A: V diskusi rodiče uvedli, že platí angličtinu již od školky, používají aplikaci Duolingo a případně organizují doučování; jinou možností je konzultace s učitelem o konkrétních úkolech.
Q: Jak velký vliv má individuální přístup ve třídě na zapamatování látky?
A: Učitelé i rodiče poukazovali, že individuální práce v malém rozsahu (u tabule, kontrola postupu) výrazně zvyšuje zapamatování, ale v třídě 22–25 dětí nebo 30 žáků je kapacita učitele pro individuální práci omezená.
Závěry z diskuze
Shoda
- Domácí příprava a průběžné opakování jsou pro většinu dětí zásadní.
- Výsledky učení se liší podle dítěte, učitele a použité metodiky.
- Ve škole často nezbývá čas na dostatečné procvičení všech žáků.
Sporné názory
- Někteří rodiče uvádějí, že děti nosí učivo ze školy bez potřeby rozsáhlé domácí přípravy, zatímco jiní tvrdí, že bez domácího opakování se látka neudrží.
Otevřené otázky
- Jak realisticky zajistit individualizaci výuky v běžné třídě o 22–30 žácích?
- Do jaké míry by měly školy převzít odpovědnost za to, aby vše zvládly bez doplňkové domácí přípravy?
Zmíněné značky a firmy
CERMAT, Duolingo, ŠVP
Zmíněné produkty a metody
Hejný / Hejného metoda, projektové vyučování, frontální výuka, skupinová práce, myšlenkové mapy, metodika pro rodiče, doučování (placené i bezplatné hrazené z grantu), cvičné testy CERMAT, písemky, násobilka
Místa a osoby
žádné
@betelgeuzz Jo, zoufalí. Nezvládá se učivo, které má být a ano, snižuje se to, protože děti nemají ty základy. Jo, půl roku násobilka, protože ač se s ní začíná ve 2. třídě nebo kdy, tak v půlce 4. to část dětí stále neumí. Děti, které počítají rychle a správně necháváme, třeba je oslovíme ať kontrolují potom, ale mezitím mohou dělat něco jiného. S dítětem u tabule spočítat příklad trvá několik minut, někdy i dost dlouhých. Co se vypočítá za hodinu, doma s dítětem rodič má za mnohem kratší čas, nezdržuje se tolik. Ta individuální práce je úplně jiná než v 25 dětech.
@andelka je jasný, že individuální práce je lepší, ale já jsem silný ročník, nás bylo ve třídě 30. Žádný individuální přístup se neřešil. Tak proč dnešní děti mají problém naučit se násobilku a přitom si rodiče stěžují, že jsou děti přetížené a za nás to nebylo?
@andelka je jasný, že individuální práce je lepší, ale já jsem silný ročník, nás bylo ve třídě 30. Žádný individuální přístup se neřešil. Tak proč dnešní děti mají problém naučit se násobilku a přitom si rodiče stěžují, že jsou děti přetížené a za nás to nebylo?
@betelgeuzz Popravdě, nemám tušení. Za nás se taky učilo jinak, měli to tak všichni a nikdo si nestěžoval. Pak se řeklo, ze je to nevhodný přežitek a dělá se to jinak. Obecně mi přijde, ze lidstvo je proste čím dál víc líné a jde cestou nejnižšího odporu. Učení zpaměti je špatně, úkoly jsou špatně, písemky jsou špatně, jakýkoli požadavek ze školy je špatně. Chcete v geometrii rýsovat a čtvrtina třídy němá pomůcky, opakovaně. Já nevím proč.. Nějaký boj rodina X škola? Nezájem o vzdělávání? Škola jako zlo? Nevím.
@betelgeuzz Popravdě, nemám tušení. Za nás se taky učilo jinak, měli to tak všichni a nikdo si nestěžoval. Pak se řeklo, ze je to nevhodný přežitek a dělá se to jinak. Obecně mi přijde, ze lidstvo je proste čím dál víc líné a jde cestou nejnižšího odporu. Učení zpaměti je špatně, úkoly jsou špatně, písemky jsou špatně, jakýkoli požadavek ze školy je špatně. Chcete v geometrii rýsovat a čtvrtina třídy němá pomůcky, opakovaně. Já nevím proč.. Nějaký boj rodina X škola? Nezájem o vzdělávání? Škola jako zlo? Nevím.
@andelka jojo, to souhlasím. A vidím to i v praxi. Setkávám se s lidmi na různých administrativních pozicích ve firmách a za posledních 10 let je vidět, jak jsou ti lidi hloupější a neschopnější. Jak se řeší, které pozice nahradí AI, že lidi mají strach, tak my v práci si říkáme: Už aby to bylo. Protože nechápeme, že tak neschopní lidi můžou někde pracovat.
@anonym_autor asi záleží na dítěti ... naše děti chodí do stejné ZŠ ... dcera je v 9.třídě a ani nevím, že do školy chodí. Vždy má vyznamenání a opravdu mám pocit, že jí ani doma nevidím učit. Evidentně jí stačí to co "nasaje" ve škole. Teď se učí na přijímačky, to je fakt jediné co jí vidím učit, no, spíš procvičovat.
Syn je v 7. třídě, teď v pololetí měl šest trojek, a hlavně z matiky jí měl vydřenou a to ještě učitelka musela zavřít obě oči. Se synem se učíme denně, alespoň pár minut. V lednu byl týden v nemocnici, pak ještě týden doma a mám pocit, že s některými věcmi začínáme zase od začátku. Je pravda, že syn má ADHD a poruchu pozornosti, ale celý první stupeň měl také vyznamenání a přechodem na druhý stupeň velký skok.
Syn - 5.třída - učíme se s ním jen na velké testy - čtvrtletní, pololetní práce. Případně když přijde sám, že chce něco zopakovat.
Zklamz tě. Mám druhačku a čtvrťáka, vše umí ze školy. Doma se škole věnujeme zatím minimálně.
Syn 4.třída nosí 1 občas 2, děla úkoly asi 2x do týdne? Cca. A učitelka vždy dá vědět když píšou většinu napíše v pátek a písemka je ut/st tak se na to podíváme. Stylem pročti si to vyzkouším ho z 5-6 otázek a neřeším.
Psali diktát, učitelka i napsala z čeho bude čerpat. Cvičili jsme náhodně pár vybraných spojeni. Dostal 2, říkám jak to?? A on: no bylo tam i co jsme necvičili 😂😂
AJ neovládám, snažíme se alespoň slovíčka a jinak chodí na doučování kdyby mu bylo neco nejasné.
Ale teď se meli děti doučit (náš věděl) látku ze 3 třídy a snad měsíce v roce? Vícero děti nevedelo
Holky jsme během 1. - 2. třídy naučila, jak se připravit na další den, zopakovat si, co probíraly. Pak už jsem se s nima neučila, vyjímečně přišly, že chtějí něco vysvětlit, nebo vyzkoušet. Ale učily se, třeba slovíčka si asi zapamatuje z hodiny málokdo. A já se jako dítě taky učila, nepříjde mi na tom nic divného. Ve škole se věci vysvětlí, ale procvičit se musí i doma. Ale nechávat dítě doma kvůli dohánění učiva mi příjde jako cesta do pekel, akorát se nabalí učivo, který zameškal.
Zkusila bych se zeptat učitele, jak se dítě v hodinách projevuje, případně rodičů, jak to chodí u nich. Může to být chyba učitele, že nevysvětluje, může to být i chyba dítěte, že nedává pozor, neprocvičuje apod.
@andelka jet půl roku násobilku? no nevím, zrovna nedávno jsme si povídali s holkama a vzpomínaly, jak se na ZŠ strašně nudily. že se pořád jela násobilka, dělení dvojciferným číslem a v ČJ shoda podmětu s přísudkem. Pak hleděly z okna a když se učitelka zeptala, tak nevěděly, kde jsou 😀
A zoufalí učitelé? Ti, s kterýma jsem se bavila, jsou akorát zoufalí z toho, jak strašně musí snižovat laťku oproti tomu, co jsme se učili v dětství my.
@betelgeuzz Jo, zoufalí. Nezvládá se učivo, které má být a ano, snižuje se to, protože děti nemají ty základy. Jo, půl roku násobilka, protože ač se s ní začíná ve 2. třídě nebo kdy, tak v půlce 4. to část dětí stále neumí. Děti, které počítají rychle a správně necháváme, třeba je oslovíme ať kontrolují potom, ale mezitím mohou dělat něco jiného. S dítětem u tabule spočítat příklad trvá několik minut, někdy i dost dlouhých. Co se vypočítá za hodinu, doma s dítětem rodič má za mnohem kratší čas, nezdržuje se tolik. Ta individuální práce je úplně jiná než v 25 dětech.