3leté děti se musí učit ve školce "samostatnosti"
Ahoj maminky,zarazila mě zpráva,kdy jsem se dozvěděla,že u nás ve školce už ty nejmenší prťata si musí pečivo o svačině mazat sami příborovým nožem.Že to nakázala paní ředitelka,která má státem dotovanou asistentku- svačinářku.Že to nutí děti samostatnosti.To tam ta dotyčná svačinářka nemusí vůbec být a paní ředitelka by si mohla dovolit navíc asistentku-pedagožku.
Náš syn nastoupí až příští rok,ale stejně mě tohle zarazilo a už teď přemýšlím,že ho radši budu dovážet do jiného města.
Pochopím to u 5-ti letých předškoláků,ale že do toho zařazují už i ta malá kuřátka.....
Jaké máte zkušenosti vy?Vždyť doteď stačilo,aby bylo dítko bez plínky a co budou muset zvládat děti do budoucna?Počítat do 10-ti?,znát abecedu?Je mi z toho zle 😖
Stručné shrnutí
- V některých mateřských školách se děti od 2–3 let za dozoru učitelek či asistentek zapojují do přípravy svačiny a používají příborový nebo plastový nůž (v diskuzi byla vyzdvižena varianta plastového nože z IKEA) s cílem nácviku jemné motoriky a samostatnosti.
- Montessori školky a smíšené třídy praktikují aktivní zapojení dětí do přípravy jídla (např. nalévání polévky, krájení měkkého ovoce), přičemž svačinářka či kuchyňská pracovnice obvykle připraví suroviny a zajišťuje úklid po dětech.
- Požadavek na pedagogické posílení (pedagogický asistent) a financování asistenta závisí na zřizovateli (obec), na kladném vyjádření krajského úřadu a školského poradenského zařízení; osobní asistent není automaticky financován zřizovatelem.
Q: Je bezpečné, aby tříleté děti používaly příborový nebo plastový nůž ve školce?
A: V diskuzi rodiče a učitelky popisují, že děti 2,5–3 roky mohou používat plastový nebo běžný příborový nůž pod dohledem; konkrétně byla zmíněna varianta plastového nože „z IKEA“ jako méně nebezpečná alternativa.
Q: Jaká je role svačinářky v praxi, když děti dělají svačinu samy?
A: Podle zkušeností v diskuzi svačinářka či kuchyňská pracovnice připravuje suroviny (nakrájí pečivo, ovoce, pomazánky), uklízí nádobí a v průběhu svačiny pomáhá dětem tam, kde samy nezvládnou, takže práce svačinářky často neklesá, ale mění se její charakter.
Q: Které typy školek nejčastěji podporují samostatnost dětí při přípravě jídla?
A: Montessori školky a smíšené třídy (děti různých věkových skupin) jsou v diskuzi uvedeny jako nejčastější místa, kde děti samostatně připravují jídlo; v příspěvcích byla také zmiňována praxe ve státních školkách ve Francii, kde děti 2,5–3,5 roku jedí a podílí se na přípravě samostatně.
Q: Jak se zajišťuje personální podpora pro děti, které to nezvládají?
A: V diskuzi bylo uvedeno, že pedagogický asistent může být financován, ale jeho zřízení posuzuje zřizovatel (obec) a krajský úřad spolu se školským poradenským zařízením; osobní asistent prý není automaticky financován zřizovatelem.
Q: Co dělat, pokud ve školce pozoruji zanedbávání (např. děti ponechané pomočené)?
A: Doporučený postup v diskuzi je nejprve řešit situaci s ředitelkou školky; pokud to nepomůže, obrátit se na zřizovatele (obec) nebo „jít výš“ podle místních kompetencí; v diskuzi byly také výtky vůči konkretním pedagogickým postupům, ale bez jednotného postupu.
Q: Přinese nácvik mazání pečiva a další sebeobsluha v předškolním věku dítěti dlouhodobý užitek?
A: Rodiče a učitelé v diskuzi uvádějí, že praktické nácviky zlepšují jemnou motoriku, koordinaci, chuť k jídlu a sebedůvěru dítěte; Montessori příklady v diskuzi zmiňují i činnosti od 18 měsíců (např. nalévání polévky).
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících souhlasí, že vedení dětí k přiměřené samostatnosti má pozitivní vliv na jemnou motoriku, koordinaci a sebedůvěru dítěte.
- Většina diskutujících konstatuje, že učitelky nebo asistentky by měly pomoci dětem, které činnost nezvládnou, a že nikdo by je neměl nechávat „o hladu“.
Sporné názory
- Někteří rodiče a učitelé považují zapojení dětí do přípravy svačiny ve 2–3 letech za přínosné a přirozené (Montessori, smíšené třídy); jiní považují povinné každodenní mazání svačin ve třech letech za zbytečné a preferují trénink oblečení a hygieny.
- Někteří rodiče věří, že svačinářka díky zapojení dětí nezahálí (práce se spíše změní); jiní se obávají, že personální uspořádání (svačinářka namísto asistenta pedagoga) může u méně šikovných dětí vést k nedostatečné podpoře.
Otevřené otázky
- Jak přesně jsou v praxi nastaveny místní postupy a pravidla (např. kdo nese odpovědnost za pomoc dítěti s hygienou) v konkrétní MŠ.
- Do jaké míry jsou děti s nediagnostikovanými vývojovými obtížemi včas rozpoznány a dostanou individuální podporu.
Zmíněné značky a firmy
IKEA, Montessori školka, obec, městské zastupitelstvo, krajský úřad, školské poradenské zařízení, Francúzsko, Praha
Zmíněné produkty a metody
příborový nůž, plastový nůž (varianta z IKEA), Montessori metoda, smíšené třídy, svačinářka, pedagogický asistent, asistent pedagoga, osobní asistent, psychologický trénink, specifické poruchy učení, pervazivní vývojová porucha
Místa a osoby
Francúzsko, Praha
@dokument nemám žádný problém a nikoho v šatně neočumuju, ale když se na lavičku v šatně rozloží maminka předškoláka, své dítě si vezme na klín, aby ho oblékla, vedle sebe na lavičku si položí tašku a sundaný kabát a moje dcera se nemá kam posadit, aby si obula boty, tak si toho nemůžu nevšimnout.
Mimochodem moje kamarádky učitelky na prvním stupni ZŠ se nedávno shodly na tom, že v posledních letech se každý rok v září dožaduje vstupu do šaten prvňáčků čím dál víc rodičů s tím, že přece svým dětem musejí pomoci s oblíkáním 😲
Já se tedy přiznám, že v zimě se svlíkáním a oblíkáním ve školce dceři poháhám. Ona to umí sama (naučila se to hodně brzo, ve školce jí chválili, že se jako jen málokterý tříleťák sama umí oblékat). Jenže je to hrozná drbna, takže se u toho hrozně vykecává a když přijdu v zimě do kvalitně vytopené školky, tak tam po chvilce ze mě leje, takže mám na výběr, buď pomůžu dceři, nebo se musím vysvléknout já, abych tam vydržela, než se mladá laskavě vypovídá🙂. Když chodil do školky syn, tak jsem zase měla s sebou v kočárku navlečenou dceru, tak jsem měla strach, abych se mi tam nezpotila a pak šla ven do zimy☹. Takže pomoci s oblékáním byla v tu chvíli lepší varianta, než svlíkat sebe a mimino a hned zase oblíkat sebe a mimino.
@hojda souhlas. Moje děti se uměly oblékat samy a poměrně brzo. Jen těch keců a zájmů kolem, občas 😀 Hlavně ráno ve školce, když jsem nejvíc pospíchala. Též nevidím problém, když jim sem tam člověk občas s něčím pomůže. Rozhodně to nemá vliv na jejich samostatnost...
Zase na druhé straně ale i souhlasím s tím, že být moc servisní rodič není dobře. A to co občas člověk vidí kolem sebe, je šílenost....
@merunkova Ježiš, jak já jako dítě nesnášela, když se mě někdo pokoušel obléknout. Ty scény vždycky. Jsem byla pokaždé půl dne ukřivděná a ubulená. Brala jsem to jako hroznou ostudu a prohru, že mě někdo obléká. Jednou jsme byli se školkou v divadle a s oblékáním mi šly pomoci nějaké dvě starší děti a já z toho divadla vůbec nic neměla, protože jsem celou dobou myslela jen na to příkoří. Fuj, úplně se mi ta vzpomínka vybavila.
Co se úzkostných rodičů týče, tak to znám z domova. Oba rodiče jsou úzkostní. A já byla úzkostné dítě. Ale vždycky to bylo tak, že mi toho brouka do hlavy nasadili rodiče tím, že se mnou sdíleli jejich úzkost. A pak se divili, že se něčeho bojím. Nebo že když u něčeho nejsou, tak to najednou jde, i když to s nimi nešlo.
@kvakuska ale zabývás se tím v myšlenkách ty, tj. Problematizujes to, hodnotís to negativně, vsimnes si, oni jsou v pohodě. Kluk to umí, čili on problém nemá a matka to dělá dobrovolně. určité ho dobře zná a ví co zvládne a co ne. Když není místo u nás, tak si náš sedne o kus dal na jinou a naopak když zaclanime my, tak jdou ostatní vedle. Když ráno specham tak ho klidně prevliknu komplet sama a ano, napřed me deptalo vědomí, ze ostatní rodiče to budou hodnotit a pak jsem si řekla, ze mi můžou vlezt na zada. At se starají o sebe. Učitelka syna schválila, ze je šikovný a vše dělá sam, ma 3 roky a chodí tam 2 měsíce. A samozřejmě když nastoupil, bylo to jiné. Jednak byl mladší, den ode dne je celkové vyspělejší at chci nebo ne, příroda. Nebo se jim tam denně pocuraval, přitom byl už rok bez plen. A ještě chodí do třídy předskokani, tam se uvolnilo místo. A nikdo s tím neměl problém. Je to součást prace paní učitelek. Jsou zkušené za ty roky, já jsem spokojena.
Hlavně ale oblékne se a nají a dojde si na WC fakt každý v dospělosti. Kromě nějakých závažných zdravotních problémů, i mentálně postižení to zvládnou. Tak nechapu tu olympiádu ktere dítě zvládá a které ne. Každému jde něco jiného a třeba se ve 3 letech komplet oblekne, ale zase třeba může sislat nebo cokoliv. A to mu může zůstat i do dospělosti. Ale obliknout se fakt dokáže nakonec každý. Takže bych dávala důraz na jiné věci.
@dokument neřeš laskavě čím se já zabývám ve svých myšlenkách, rozhodně to nejsou rozmazlující rodiče a jejich děti ... ale nechodím po světě se zavřenýma očima, ano, všimnu si, něco vidím, nějak si to vyhodnotím, a pokud je na to téma diskuze jako třeba tady, tak konstatuji co běžně vídám ... toť vše ... a kdyby ten chlapec neměl skříňku vedle dcery a maminka nám věčně svým pohodlným posezem neblokovala přístup do skříňky a k botám, tak by mi byla úplně ukradená jak ona tak její syn. Howg.
Co je na tom divného? Ze zkušenosti z naší školky.. kdy jsme na tenzo způsob taky přešli, se děti pomazánky konečně naučily jíst.. namazat si pečivo je bavilo a měli chuť to i sníst.. Pokud to někdo potřeboval dopomoct, nebyl problém, hlady ho určitě nenechají.
Jen pro zajímavost, na co jsem narazila.
https://www.youtube.com/watch?v=jv4oNvxCY5kČetla jsem jen pár prvních komentářů, takže tuším, že se budu opakovat. Ale taky syna učíme, aby si mazal pečivo sám. Tři mu budou za měsíc a děláme to tak už několik měsíců. Samozřejmě je to vždycky s dopomocí, ale v tuhle chvíli, kdyby nebyla, tak už se stane jen to, že pečivo nebude namazané rovnoměrně a úhledně. Najedl by se toho ale úplně v pohodě. Vidličkou jí, ještě mu nebyly dva. Nevidím v tom nic špatného ani pozoruhodného, naopak to hrozně vítám. Navíc se o to sám hlásí, že chce dělat věci sám. Učí se tím sám obsloužit, cvičí motoriku, nevidím jediné negativum.
Před 100 lety 3leté děti pracovaly na poli a staraly se o domácí zvěř. Tak kde je ten pokrok...

Moje dítě se doma nechá skoro výhradně krmit a ve školce funguje s jídlem naprosto samostatně.