Nevhodné chování učitelky ve školce: Jak jednat s dítětem?
Měla jsem že zvolené státní školky docela dobrý pocit. Adaptace teda byla a je divoká, děti tam hodně brečí. Venku jsem slyšela dětský brek a sprchu. Dnes jsem šla vyzvednout syna po o, vždycky dojídá poslední, čekala jsem v šatně a slyšela jsem - opravdu to nejde nazvat jinak - řev učitelky, cituji:"To snad nemyslíš vážně, já Ti snad dám na zadek." Dítě, co šlo spát se asi počůralo/pozvracelo - jedna z učitelek odnášela peřinku.. Je to pro ty učitelky fakt náročné, beru to, ale tohle už mi přišlo trochu moc. Co teď? O moje dítě nešlo, historii nevím. Snad jen co nejvíc otevřené mluvit se synem, aby mi o takových situacích případně řekl..
Stručné shrnutí
- Vyhrožování fyzickým trestem a hlasité křičení učitelky během adaptace dětí ve školce je v diskuzi označováno za nepřijatelné a rodiče mají právo žádat vysvětlení u ředitelky nebo hlavní vychovatelky.
- Doporučené kroky při podezření na nevhodné zacházení zahrnují pravidelnou komunikaci s dítětem o průběhu dne, konzultaci s ostatními rodiči, nahrání opakovaného incidentu na mobil a případné podání stížnosti nebo změnu školky.
- Jako preventivní opatření a zlepšení atmosféry ve třídě se v diskuzi zmiňovaly věkově namíchané třídy a pravidelné psychotesty či větší pozornost k profesionálnímu chování personálu.
Q: Jak mám postupovat, když slyším učitelku křičet na dítě nebo mu vyhrožovat fyzickým trestem ve školce?
A: Poznamenejte si čas a okolnosti, promluvte s dítětem o tom, co se stalo, a pokud se situace opakuje, zvažte nahrání na mobil a požadavek o vysvětlení u ředitelky nebo hlavní vychovatelky.
Q: Kam podat stížnost na chování učitelky ve školce?
A: V diskuzi se doporučovalo nejprve požádat o vysvětlení u učitelky a poté podat formální stížnost u ředitelky školky nebo u hlavní vychovatelky.
Q: Jak učit dítě, aby hlásilo nevhodné zacházení ve školce?
A: Rodiče v diskuzi doporučovali denně se dítěte vyptávat, říkat mu jasně „kdyby cokoliv, má mi to říct“ a sledovat změny chování jako signál problémů.
Q: Mám učitelku konfrontovat přímo, nebo zvolit mírnější přístup?
A: V diskuzi byly oba přístupy: někteří rodiče doporučovali přímou konfrontaci a otázku typu „Dneska to bylo náročné?“, jiní doporučovali opatrnější, neodsuzující formulaci kvůli obavě z možné pomsty vůči dítěti.
Q: Co by měla školka udělat, když se dítě počůrá nebo pozvrací ve školce?
A: Diskutující uvedli, že školka by měla okamžitě informovat rodiče, převléct dítě a vyřešit peřinku (např. odnést k praní), a rozhodně nevyhrožovat nebo křičet na dítě.
Q: Pomůže přestup dítěte do jiné školky, pokud tam učitelka jedná nevhodně?
A: Několik rodičů v diskuzi popisovalo, že po přestupu do jiné školky se dítě zklidnilo a začalo se do školky znovu těšit, takže změna školky byla účinným řešením.
Závěry z diskuze
Shoda
- Vyhrožování fyzickým trestem a křik na dítě jsou nepřijatelné a považují se za „přes čáru“.
- Rodiče by měli mluvit s dítětem o tom, co se ve školce děje, a sledovat změny chování jako indikátor problémů.
- Pokud se nevhodné chování učitelky opakuje, doporučuje se řešit to u ředitelky, hlavní vychovatelky nebo zvážit změnu školky.
Sporné názory
- Někteří rodiče doporučují okamžitou přímou konfrontaci učitelky, zatímco jiní doporučují opatrnější, neodsuzující dotaz („Dneska to bylo náročné?“), kvůli obavě z reakce učitelky na dítě.
- Část diskutujících argumentuje, že kontext (např. dítě se počůralo nebo pozvracelo) může částečně vysvětlit zvýšený hlas učitelky, jiní říkají, že to nic neospravedlňuje.
Otevřené otázky
- Jak často se podobné incidenty opakují v konkrétních školkách a jaké má školka interní mechanismy pro jejich řešení?
- Jaké konkrétní kroky podniknout, pokud ředitelka nebo hlavní vychovatelka na stížnost nereaguje uspokojivě?
- Jak standardizovaně uplatňovat psychotesty nebo jiné kontroly vhodnosti personálu v mateřských školách?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
nahrát na mobil, konfrontace učitelky frází "Dneska to bylo náročné?", požádat o vysvětlení u ředitelky, požádat hlavní vychovatelku, podat stížnost, změna školky, věkově namíchané třídy, psychotesty pro personál, vyptávání dítěte na den ve školce, zákaz fyzických trestů
Místa a osoby
žádné
Tak to je pres caru.. jeste takhle na zacatku roku. Pro deti je nastup do skolky velka zmena, potrebuji trpelivost, cas, a laskavy pristup, aby se tam mohly citit bezpecne...
No, opravdu nevíš, co se tam stalo. Nám takhle třeba ve školce čůral chlapeček na děti - na záchodě, ve třídě. A když takhle už fakt nevíš, co máš dělat, věřím, že nervy ujedou. Než začneš učitelku soudit, zjisti si podrobnosti.
Je to přes čáru, tohle by si dovolit neměla. Nicméně jsem sama učitelka a vím, že někdy ty nervy prostě rupnou. Já bych se ozvala a nechala si to vysvětlit.
Loni se mi stala taková příhoda. Dcerka měla adaptaci ve školce, byla čerstvé 3leta. Potřebovala jsem s mladším nakoupit, tak jsem se její tride schválně vyhybala- věděla jsem, že by chtěla jít pak už se mnou.
Nicméně jsem potkala jinou třídu. Chlapeček, podle mě také 3lety, plakal. Učitelka zastavila celou třídu a povida - ,,Tak já nevím, Kubo, co s tebou. Tebe maminka do školky nepripravila. Ty tady nemáš co dělat. Příště tě zavřeme do skříně a vezmeme na procházku někoho jiného. Někoho, kdo se nechová jako mimino. " Normálně se do metod ,,kolegyn" nemontuju, ale otočila jsem kocar a vrátila jsem se k učitelce. To, co jsem ji sdělila, si bude ještě dlouho pamatovat. Nezmohla se ani na odpověď. Úplně totálně mě tím vytocila. Pak jsem ještě třídu sledovala, kam směřuje, rozhodnuta, že kdyby byla z dcerky školky, tak píšu stížnost ředitelce. Trida odbocila jinam (na sídlišti byly ještě další 4 skolky) a já je neměla čas sledovat. Musela jsem odnést nákup a jít pro dcerku. Ale toho chlapečka mi bylo strašně líto.
Jako učitelka v MŠ píši, že tohle je absolutně přes čáru.. a ještě kvůli tomu, že se někdo pomočí nebo dokonce pozvrací - to asi nesedl oběd a hned bych jinak řešila. Určitě ne křikem a navíc vyhrožováním.. v takové školce bych své dítě nenechala rozhodně a učitelku bych konfrontovala. Pokud tohle řekne při mokré peřince, co asi dělá pokud jí děťátko neposlechne, jak si ona představuje nebo hodně pláče 🤷😔to je mnohem náročnější situace než ta peřinka a v té se tedy chová jak🙄 nechápu maminky, že by to některé nechaly být, že je učitelka také jen člověk.. ano je, může mít špatný den, cokoli, ale za mokrou peřinku vyhrožovat fyzickým trestem, to si asi hodně spletla povolání 😒
@mollyweasley Souvislosti jsou nekdy dulezite, to ano… ale tady… Je uplne jedno, co se delo. Nic by nemelo byt duvodem pro to, aby ucitelka rekla diteti, ze mu da na zadek.
Osobně bych dítě do takové školky nedala. Dcerka chodila do jedné, chování učitelky se mi nelíbilo,dcerka spokojená tahy nebyla,tak jsem jí dala do druhé a jsem moc ráda,že jsem to udelala, dcerka spokojená,já si s učitelkama sedla,když dcerka odcházela do školy (byla ve třídě skoro 4 roky),tak jsme to obrečely obě dvě.sedla mi nejenom jako učitelka,ale i lidsky, byť nemusela tak vyprávěla co dělá syn za práci,snacha,kde byli s vnoučaty na výletě,dávali jsme si nápady ohledně výletů,atd.
@mollyweasley souvislosti jsou důležité,ale to co řekla učitelka je přes čáru,v 1.rade jste meli volat rodičům a sdělit hned co se děje ať si pro syna přijdou hned,že toto ne.a za 2.pokud by se tato situace stala u mého syna a řekl by mi to tak v tom případě bych už byla s učitelkou u ředitele a řešilo by se to. Nervy může učitelka mít,ale ne hned takto na začátku roku, je teprve 14 dní otevřeno,hlavně chlapeček se mohl počůrat nebo pozvracet třeba z nervů, počůrat se může i třeba z prochlazení.u našeho syna by to mohlo být třeba z důvodu absence jedné ledviny. A kvůli tomu by dostal takhle vynadano?to vám řeknu,že bych viděla rudě
Ano, je to přes čáru. Já říkám pořád, že ten, kdo pracuje s lidmi (děti, senioři, takže třeba soc.pracovnice, pečovatelky, zdrav.sestry, lékaři, i ty učitelky atd) by měl povinně podstupovat psychotesty v pravidelných intervalech... Mě je toho děťátka tak líto, jen to čtu 😥
Já bych se na to zeptala učitelky. Na rovinu,slušně, že jsi toho byla svědkem a potřebuješ vysvětlení, protože to bylo znepokojující.
Třeba to pak pochopíš, nebo se zařídíš jinak.