Stále myslím na svou první lásku

iveta1212
18. čer 2016

Ahoj, i když jsem na MK již zaregistrovaná, tak jsme si před pár týdny vytvořila novou přezdívku, jelikož jsem se dlouho odhodlávala svěřit se svým problémem a nedokázala jsem to na své stávající přezdívce, aby mě lidé nepoznávali. Začnu asi od začátku. Neměla jsem lehké dospívání, z toho nejhoršího mě dostala první láska. Opravdu jsem ho milovala, doteď ho beru jako svou životní lásku. Naše láska trvala dva roky, byl to první člověk, kterého jsem si opravdu v 19. letech zamilovala a i když náš vztah nebyl ideální, potkalo nás pár rozchodů, karambolů, hádek, nenávisti, i násilí, tak to byla opravdová láska, od které jsem se nedokázala odpoutat i tři roky po rozchodu jsme si dávali navzájem nové a nové šance, nedokázala jsem lásku k němu zahnat žádným vztahem a i když jsem si myslela, že jsem se do někoho zamilovala, tak jsem stejně vždy našla cestu zpět k němu. Dokázala jsem se od něj odpoutat až po pěti a půl letech, když jsem poznal svého nynějšího manžela. Můj manžel se stal mou osudovou láskou, po pár týdnech, co jsem ho poznala, jsem se do něj bláznivě zamilovala a konečně se odpoutala od své životní lásky. Problémem je, že poslední asi dva roky stále myslím na svou první lásku, i když opravdu miluji svého manžela, tak se v mé mysli nedokážu odpoutat od člověka, který se stal mou první láskou. Máte to některá také?

andelka
18. čer 2016

Přečti si to po sobě.
..hádek,nenavisti,nasili..
Tohle ti pripada jako pravá láska? Zkus psychologa,vypada to na hlubší problém,mozna z dětství,dospivani..nenech si tím ničit současnost a budoucnost a vztah s manželem.

urtica
18. čer 2016

@andelka Souhlasím. Snad bych jen dodala, že si myslím, že to, že se člověku občas vrací vzpomínky na bývalé vztahy ve kterých vládly silné emoce, je normální - mám to také tak.
Ale jak píšete - nemělo by to překročit určitou mez a ničit pocit z přítomnosti.

andelka
18. čer 2016

@urtica taky to tak mám. Co člověk prožije to v něm zůstane,ale když je to až takhle,neni to dobře.
Já jsem po 12 letech znovu se svou první láskou,ale dokud nezačal krachovat ten další vztah,tak mi v tom vzpomínky žádný zásadní binec nedělaly,b ylo to uzavřené a žila jsem tím aktuálním vztahem. A že to bylo taky silné. Ale bez nenávisti a násilí,jen jsme byli mladá telata. Proto spolu můžeme teď v pohodě být,nic zlého mezi nami nebylo.

marcicek84
18. čer 2016

@iveta1212 - no holka, při 2 dětech bys to v hlavě už měla mít srovanané, uvědom si, že myslíš na to dobré, to špatné mají lidé tendenci zapomínat, nevydrželo vám to, protože to ideální nebylo, možna zkus v paměti pohledat důvody rozchodu a také ty špatné chvíle...

kristyn.g
19. čer 2016

jak psali holky před, je v tom hlubší problém a možná ti chybí něco jiného než ten člověk, ale to drama okolo... znám ženskou která po deseti letech vzdychá po chlapovi který jí dokázal dát asi nejlépe přes držku ze všech "bezva" partnerů co měla a co má...

kuliseks
19. čer 2016

Taky si občas vzpomenu na kluka, kterého jsem milovala, když mi bylo 18. Byl pro mě skoro posedlostí a to si se mnou jen hrál, ani jsme spolu nechodili. Ale moc dobře vím, že to byl právě grázl a o to víc si uvědomím, co teď mám se svým manželem za krásný život a za nic na světě bych manžela nevyměnila. Moc se milujeme. Takže vzpomínání je ok, ale ze vzpomínek bychom se taky měli poučit...

iveta1212
autor
19. čer 2016

Holky, mate pravdu, mozna v tom bude neco vic. Manzela opravdu miluju, je to nejlepsi chlap, ktereho jsem kdy potkala, stara se o nas skvele. Na byvaleho jsem zacala myslet v dobe, kdy jsem cekalo s manzelem prvni dite, asi me dostaly ty emocionalni a hormonalni zmeny, chvili po porodu jsme pocali i druheho syna, takze ja jsem dva roky v podstate nadopovana kolisajicima hormonama. Neni to tim, ze bych k byvalemu chtela odejit, stretnout se s nim, schazet, videt ho...sama moc dobre vim, ze v mem zivote nema misto a i kdyz to ne vzdy bylo jen spatny, tak mi nic dobreho neprinesl. V mem srdci je jen muj manzel, ale v myslenkach se objevuje obcas on a kdyz se ho snazim vytlacit, tak se tam zjevuje jeste vic. Doufam v to, az se mi po sestinedeli srovnaji hormony, ze se to nejak srovna.

puresin
19. čer 2016

@iveta1212 Rozumim. 🙂 Taky obcas myslim na chlapa, se kterym jsem asi pred deseti lety zila. Byla to takova ta obrovska filmova laska, ale jak tehdy zpivali U2 "i can't live - with or without you". Neslo byt spolu, utrapil by me (a to nedelal nic strasneho, jen byl proste prilis sam sebou a tezko se mu prizpusobit). Mam pocit, ze prave to nenaplneni vztahu, to ze se clovek rozejde s nekym, koho ma porad rad, zapricini, ze v nas zustanou. Ale ruku na srdce - nemenila bych. Staci si opravdu poctive vybavit nektere trpke chvilky.. 🙂

shak29
7. bře 2022

Ex je ex. Znovu ohřátej chutná jen guláš. 😉

andelka
8. bře 2022

@shak29 tak někteří chlapi jsou jak ten guláš. Ale je jich málo no. Obecně platí spíš tvoje poučka. Na vyjímky nelze spoléhat. Ale ani je ignorovat.