Řecko - Kos - uprchlíci, jak to tam vypadá teď?
Ahoj všem,
ráda bych si zjistila AKTUÁLNÍ informace o situaci na řeckém ostrově Kos. Letíme 11.6. do oblasti Marmari a situace s uprchlíky mě vážně děsí! Tak pokud byste se odtamtud teď někdy vrátili, nebo pracovali v cestovce, prosím o info, jak to tam vypadá TEĎ?
Děkuji
Stručné shrnutí
- Na ostrově Kos připlouvají uprchlíci v řádu desítek osob denně (uváděny intervaly 30–150 osob), většina je pouze tranzitně a směřuje dál na pevninu do Athén a do západní Evropy.
- Uprchlíci se podle hlášení většiny návštěvníků a delegátů soustřeďují kolem policejní stanice a v několika interních ubytovnách či opuštěných hotelech; v typických turistických letoviscích (Lambi, Marmari, Tigaki, Psalidi, Kardamena, Kefalos) je podle cestovních kanceláří a vracejících se turistů klid.
- Cestovní kanceláře a delegáti doporučují sledovat aktuální situaci (webkamery, informace CK) a v případě výrazného zhoršení nabídnout přeložení destinace nebo zrušení zájezdu.
Nejčastější otázky
Q: Jaká je aktuální situace na ostrově Kos ohledně uprchlíků?
A: Uprchlíci připlouvají na Kos v desítkách osob denně (v diskusi zmíněno 30–150 osob/den) a většina z nich čeká u policejní stanice na vyřízení dokladů a transfer do Athén; turisté uvádějí, že v letoviscích panoval klid.
Q: Kde jsou uprchlíci na Kosu ubytovaní a jaká zařízení se používají?
A: Uprchlíci jsou umisťováni do internáčních zařízení, opuštěných hotelů, kasáren poblíž Palio Pyli a do hotelů poskytnutých místními autoritami nebo bankami; na některých místech jsou věci (matrace, deky) shodné, což odpovídá organizovanému ubytování.
Q: Jsou uprchlíci na Kosu bezpečnostním rizikem pro turisty?
A: Vracející se turisté a delegáti většinou hlásí žádné větší incidenty a popisují uprchlíky jako klidné a neobtěžující; v diskuzi se ale objevily i obavy o bezpečnost a riziko radikalizace, což je v rámci zdrojů sporné.
Q: Co mohu udělat před odletem, když mám obavy z uprchlíků na Kosu?
A: Doporučuje se kontaktovat svou cestovní kancelář (CK), sledovat vyjádření CK (v diskuzi zmíněn článek shrnující vyjádření Čedoku) a sledovat webkamery ostrova 24 hodin denně; CK by měla při zhoršení situace nabídnout přeložení zájezdu nebo zrušení.
Q: Jaké lokality na Kosu turisté doporučují navštívit i nyní?
A: Doporučované cíle jsou archeologické naleziště Asklepion, hlavní město Kos, písečné pláže v Tigaki a Marmari, horké prameny u Agios Fokas a jednodenní výlety do Bodrumu (lodí nebo autobusem).
Q: Kde najdu oficiální informace o právech uprchlíků a integračních programech v ČR?
A: Ministerstvo vnitra poskytuje informace pro azylanty a o integračních programech na svém portálu (mvcr.cz) a v diskuzi byl doporučen odkaz na stránku mvcr.cz/informace-pro-azylanty; integrační programy zahrnují dotace na nájemné až po dobu 8 let a nárok na sociální dávky při udělení azylu.
Závěry z diskuze
Shoda
- Uprchlíci na Kosu většinou slouží jako tranzitní skupina a často čekají na vyřízení dokladů u policejní stanice před transportem do Athén.
- Mnoho turistů a delegátů uvádí, že v letoviscích (Lambi, Marmari, Tigaki, Psalidi, Kardamena, Kefalos) panuje klid a běžný turistický provoz.
- Média a některé zahraniční servery jsou v diskuzi kritizovány za zveličování situace na Kosu.
Sporné názory
- Někteří účastníci tvrdí, že Kos je bezpečný a uprchlíci nejsou viditelně přítomni mimo oblast policejní stanice, zatímco jiní cituji zpravodajství o uprchlících na plážích, kolem hotelů a o znečištěných plážích.
- Někteří diskutující prosazují humanitární přístup a pomoc uprchlíkům, zatímco jiní zastávají restriktivní přístup (omezení přistěhovalectví, kontrola porodnosti, přísné integrační podmínky).
Otevřené otázky
- Přesný počet uprchlíků na Kosu zůstává nevyjasněný (v diskuzi se uvádějí intervaly 30–150/den, jeden uživatel spekuloval o 3000 bez ověření).
- Dlouhodobý dopad přítomnosti uprchlíků na turistický ruch a místní ekonomiku ostrova nebyl v diskuzi jednoznačně vyřešen.
- Otázka efektivity přerozdělovacích kvót EU a konkrétní integrační politiky pro uprchlíky zůstává otevřená.
Zmíněné značky a firmy
Čedok, dovln.cz, Facebook (Marmari Beach Kos), Facebook (Kos-Town-Greece), Tyden.cz, ParlamentniListy.cz, iDNES.cz (blog Houska), Česká televize, Modrý koník, Ministerstvo vnitra (mvcr.cz)
Zmíněné produkty a metody
webkamery, azyl, azylové řízení, integrační program, sociální dávky, internáční zařízení, transfer do Athén, storno zájezdu / přeložení destinace, kvóty (přerozdělování uprchlíků), jednodenní výlet do Bodrumu (lodí)
Místa a osoby
Kos, Marmari, Lambi, Tigaki, Psalidi, Mastichari, Kardamena, Kefalos, Palio Pyli, Agios Fokas, Asklepion, Bodrum, Athény, Lesbos, Rhodos, Korfu, prof. Kropáček
@verjanja - jaká xenofobie, ono se stačí podívat za hranice, jak to tak po příchodu inkriminovaných skupin vypadá...
holky, ty z vás, co už na Kosu byly, byla jste některá na výletě v Bodrumu? stojí to zato? chystáme se tam jenom na týden, z toho chceme určitě projet jeden den ostrov autem, tak nevím, jestli jet i na tento výlet
@marcicek84 Na ten příspěvek nemělo smysl reagovat. Byl mimo mísu a ten člověk nejspíš provokuje....
@marcicek84 Přesně. To je pravda, ne xenofobie. Statistiky hovoří jasně. Pseudohumanisti, obv. navíc s absencí vlastních zkušeností jako @verjanja jsou nebezpeční oikofobici.
@lennus víš co, nech si ty provokace od cesty, diskuze na tohle se přesula jide, takže bych to tu už nespamovala...
Na Kosu jsem byla a jeli jsme i do Bodrumu, jeli no spíše pluly lodí. Bylo tam krásně, oproti Kosu vedro jako blázen ale dalo se to vydržet, moc pěkná vyhlídka na město od větrných mlýnů, krásné antické divadlo, také sme byly na jednom ze sedmi divů světa, také moc pěkné zlato a šperky- smlouvat a smlouvat.. Ale v jedné uličce sme našli i luxusní turecký kebab 🙂 Takže určitě jeďte.. ;)
Nedá mi to a musela jsem se zaregistrovat. Opravdu mě vytáčí ty řeči o tom, jak bychom uprchlíkům měli pomáhat, protože jsou to milý a vzdělaní lidé s těžkým osudem apod.
- Za prvé, o těch lidech absolutně nic nevíme, nemáme si kde prověřit jejich doklady ani lékařské karty.
- Za druhé - Evropa není tiskárna na peníze. Důvod, proč je Evropa relativně bohatá, je ten, že pracujeme. Těch 16 hodin denně, co nespíme, chodíme do práce, vzděláváme se, pečujeme o své domovy. Copak dělá takový černoušek z Afriky? Souloží a hulí trávu v bordelu před svou chatrčí. Kolik dětí mají Evropanky a kolik Arabky / Afričanky? Základním řešením chudoby v Africe je kastrovat tyto lidi okamžitě poté, co počnou / odrodí své druhé dítě. Ano, zní to nechutně a nehumánně, ale ti lidé se prostě množí geometrickou řadou, aniž by udělali cokoliv pro zlepšení své životní situace.
- Za třetí - většina z nich jsou ekonomičtí uprchlíci. 25tiletí kluci s dotykovými telefony. Všichni míří do Německa nebo do Anglie, protože jim pravděpodobně někdo nakukal, že tam lítají pečení holubi do huby. V Rakousku v uprchlickém táboře se uprchlíci minulí týden bouřili, že k večeři nechtějí bagety, ale 2. teplé jídlo (já 2 teplá jídla denně taky nemám a myslíte si někdo snad, že kdybych se rozhodla odjet do Sýrie či Afghánistánu, že by mi tam ta 2 teplá jídla denně někdo podával???)!!! No a když už někde náhodou zaberou rodinu včetně žen a dětí, první, co do televize řeknou, je něco ve smyslu: "Nikdo se tu o nás nestará, nic nemáme." A co jste jako čekali? Že celá Evropa tu stojíme v pozoru nachystaní se o vás starat?
- Za čtvrté - všichni, kteří tak bráníte práva uprchlíků, děláte něco i vy sami? Kupte si letenku či jízdenku a jeďte o ně do těch uprchlických táborů pečovat. Vyberte rodinné úspory a nastěhujte si je domů. Kdákat o humánnosti financované z cizích peněz, to by uměl každý. Ale kdo ze sluníčkářů ponese následky, až se opravdu něco stane? Zrovna tento týden jsem na FB četla příspěvek holky, co do takového tábora pomáhat jela a byla znechucená z toho, že humanitární pracovníci okolo nich kmitali jak kobylky, zatímco uprchlíci seděli či leželi a ani je nenapadlo, že by přiložili ruku k dílu, o bordelu a stavu wc prý nemluvě... To vám teda řeknu, že si připadám fakt rasově diskriminovaná, když já si za takový servis musím na dovolené platit tisíce a oni jej mají zadarmo.
Jinak já sama se na Kos chystám, takže děkuji všem, kteří sem dávají info o tamní situaci. Vyjádřením z cestovek a osob tam žijících nevěřím - když je turistický ruch živí, těžko řeknou - nejezděte, je tu bordel.
Jedu na Kos brigádně na cca 4 měsíce. Taky jsem se bála a chtěla jsem to odříct, ale víceméně, co jsem prošla internet, tak všechny české (povětšinou bulvární) deníky psaly o převzaté zprávě z Daily Mail. Takže se na všech stránkách objevovaly stejné informace, stejná čísla psaná, stejné údaje akorát jinými slovy. Ale každopádně děkuju ___diniki___. Odjíždím zítra večer a jsem daleko klidnější. 🙂 🙂 🙂
Zdravim vsechny, na Kosu bylo nadherne, vsem doporucuju! A uprchlici? Co to je? 😉
práve sme sa vrátili z Korfu a žiadneho utečenca sme nevideli v letovisku ani na pláži ani v tom mestečku malom. Neboli sme na žiadnom výlete, okolo letiska neboli žiadny tiež ani z autobusu sme nikoho nevideli. Hotel mal strážnu službu.
Teraz som čitala že sú rady na bankomatoch, no na 5 čo tam boli nebol ani raz rad.
Inak nelutujeme bolo užasne.
Tak Korfu leží trošku mimo tyto "problémy" a nevím, kde by se tam vzali? 🙂 Ani Zakynthosu a ostrovů okolo se to netýká.
@marketuska Zdravím z Kosu - přímo z hlavního města. Vše je OK. Uprchlíci ve městě jsou (samí mladí muži, žena žádná, tak ať mi nikdo netvrdí, že utíkají před válkou), jde je potkat tak, že např. tři jdou po ulici nebo sedí na lavičce. Rozhodně nežebrají ani nikoho neobtěžují (v centru města žebrá pouze pár místních cikánů). Upřímně, pojedete-li do Paříže, Londýda či Vídně, potkáte tam na 10 m2 jinobarevných víc než tady na celém ostrově...
Ani probíhající finanční krize život na ostrově nijak nezasáhla, rozhodně jsme měli co jíst, v obchodech je zboží, pouze jsem při nákupu v butiku byla upozorněna, že terminál nemusí fungovat, takže jsem platila hotově.
@zax My byli na Kosu před měsícem a žen, dětí a starších lidí jsme potkali hodně, to zrovna začali přijíždět. Myslím, že ženy jsou s dětma někde v hotelech a jinde a muži čekají na doklady.
Je ale pravda, že většina uprchlíků utíká před válkou ze Sýrie, což je pochopitelné. Ale obecně, i z jiných zemích, se jedná o 2/3 ekonomické uprchlíky.
@zax No, ty skupinky mladých kluků mě děsí popravdě víc než "žebrající rodinky" ☹ Jak je to s jídlem/pitím na hotelu? Manžel někde četl, že to hotely strašně omezily, protože nemají peníze na zaplacení dodavatelů :-/ Nevím co na tom je/není pravdy. To, že nám tam kartu nevezmou už víme, s tím počítáme. Nějaké tipy na výlety? Já nevím jestli se těšit nebo bát toho co ještě přijde ☹
@zax my byli taky před měsícem na Kosu,když to začínalo přesně s uprchlíkama a to samé,takových 95%byli jen chlapi...pak nám poslední den i místní číšník v hotelu,kde jsme byli říkal,že brácha dělá na tom cizineckém přímo a většina,co žádá o papíry jsou jen oni,bez žen,bez dětí..rodin s dětma minimum...ženy,děti,všichni by museli na prohlídky k těm papírům,nikde nikdo nebyl,nečekal,jen ti chlapi....ne druhou stranu jsme pár rodin s dětma tam potkali,ale opravdové minimum...takže si též myslím své...jinak přesně,neobtěžovali nikoho,když už někdo obtěžoval,žebraltak místní "tmavé"babky,jedna holčička přišla v kavárně k nám s kelímkem na peníze natahovala ruku,ale místní,co tam seděli,ji rychle vyprovodili...mimochodem,nádherné dítě to bylo,jak z fotky z katalogu...
Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů. Je to forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.) Tento strach může přejít až v nenávist.[1][2]
Slovo xenofobie pochází z řečtiny (ξενοφοβία) a skládá se ze dvou částí: xénos (ξένος) znamená cizí, příchozí, cizinec, ale také najatý, námezdný a fobos (φοβία) znamená strach, bázeň, úzkost. V překladu tedy xenofobie značí strach z cizinců spojený s pocitem ohrožení a nedůvěry. Xenofobní chování je založeno na rasových, etnických, kulturních a náboženských předsudcích. Do jisté míry může být xenofobie přirozeným projevem. Obavu z cizích můžeme u člověka pozorovat již na kojencích ve věku do tří měsíců.[3]
Jde o společenskovědní termín na pomezí oblasti psychologie (neboť jde o individuální psychický stav) a sociologie (neboť má vážně společenské důsledky). Xenofobie je často spojována s různými formami rasismu jako jejich původce. Z psychologického hlediska je jejím opakem xenofilie, neboli přehnaná, často neurotická záliba ve všem, co je cizí.