• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak jste zvládaly nebo zvládáte dvojčátka?

6. ledna 2016 
Maminky,čekám dvouvaječná dvojčátka.Termín mám v lednu.Když mi to lékařka oznámila,byla jsem v hodně velkém šoku,zatmělo se mi před očima,vyhrkly mi slzy,ani nevim z jakého důvodu.Byla to asi směsice všeho.Moje první reakce:Dejte mi,prosím,týden na rozmyšlenou.A to vše z toho důvodu,že doma už mám dvě holčičky(5 a 3) a ta mladší to je ještě velký ďáblík..Kolikrát v noci ani kvůli ní nespím.Když se manžel vrátil z práce,nejdřív jsem ho poprosila ať se posadí a oznámila jsem mu tuto velkou novinku.K mému překvapení se zvedl,obejmul mě a byl moc šťastný..úplně opačná reakce než jsem se domnívala.On ty dvojčátka chce a já se tím pádem pokouším s tou nečekanou informací smířit a lékařce jsem řekla,že si je nechám.Teď jsem už ve fázi kdy se těším aloe pořád mě pronásledují různé myšlenky.Chtěla bych znát vaše zkušenosti,těch maminek,kterým se již dvojčátka narodila ale klidně i těch,které jsou v očekávání...
Jak jste to zvládaly či jak to zvládáte,zda se vůbec v noci vyspíte a jak jste na tom psychicky??
Děkuji všem za případné odpovědi :slight_smile:
22. čer 2012 v 16:32  •  čeká miminko, termín má v lednu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám už téměř dvouletá dvojčata a k nim tříletou holčičku. Moje zkušenost je následující. Zvládnout dvojčata není nic složitého. obtížnější je právě zkloubit to se starším dítětem. Mezi dcerou a dvojčatama je jen 17 měsíců, takže to bylo pro mě nejnáročnější. Ale určitě to není nic hrozného a jsem ráda, že je mám.
11. črc 2012 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Ahoj, já mám sice jenom dvojčata, ale neměnila bych! Dvojčata jsou pohoda - stejný režim, stejné jídlo, všechno stejné, jenom všechno trvá jednou tak dlouho :slight_smile: Pro mě nejhorší období byly první tři měsíce, kdy jsem je musela dokrmovat stříkačkama, takže to obnášelo odstříkávání, kojení, ohřívání mléka a cpaní injekčníma stříkačkama do pusinek. Tahle zábava mi trvala 2 hodiny a mezitím jsem měla hodinu "čas" a zase dokola. Ale jakmile začali sami pít z prsu, už je to jenom skvělý!
Teď jsou jim 3 roky, vyhrají si sami, vystačí si a já mám určitě víc času než když je dítě jedináček a maminka ho má pořád za zadkem.
Ale jsem v jiné situaci tím, že žádné jiné děti nemám.
24. črc 2012 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@edicen @carodejnice @janakar ahojte dievcata, stale sa spamatavam/e zo soku :sweat_smile:
Dr. v pondelok nasla bijuce srdiecko...a....este jeden gestacny vacok :slight_smile: na toto som absolutne nebola pripravena, aj ked sa o mimi V CARe snazime uz nejaky ten piatok :slight_smile: v pondelok sa uvidi, co sa deje v druhom vacku
holky, ze to zvladate!?!?!! :wink:
25. črc 2012 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janulka1980 gratuluji a viz nahoře odkazy u @berenika39 :wink:
musíme, víš :grinning: :sunglasses:
25. črc 2012 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@jarkalada diky za povzbudenie :wink:
uz som linky pozerala..a este stale predychavam, doslova :sweat_smile:
25. črc 2012 v 15:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janulka1980 neboj se, těš se. A hlavně nedej na rady od jednomaminek, který budou vzdychat, že to teda neví, jak zvládneš s dvěma, že to ony by nedaly, že to bude hrozný.. Je to krásný, sice dvojnásobná starost, ale taky radost :slight_smile: První měsíce budou samozřejmě náročný, ale pak to bude lepší a lepší a opravdu to stojí za to :wink: :slight_smile:
25. črc 2012 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jarkalada dakujem, si zlata
ja len ze tu nemam rodinu kto by mi pomahal :unamused:
snad to nejak zvladnem, teda, budem musiet :wink:
25. črc 2012 v 15:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janulka1980 naši sice jezdívali tak jednou týdně, ale na pár hodin na kafčo a zas museli domů do práce.
Mm si první týdny nemohl vzít volno a chodil domů po půl osmé večer. Jeho rodiče jsou 400 km od nás.
Na to ale teď nemysli a těš se na první utz. Však se přidej do nějaké diskuze o dvojčatech, tam se navzájem povzbuzujem, smějem nebo nadáváme :grinning:
25. črc 2012 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@jarkalada priatelov otec zomrel v novembri (mimochodom, TP mam teraz presne na jeho narodeniny, neskutocne), mamka este pracuje a zije na SK a moji rodicia ziju velmi daleko v zahranici.
no pracovala som jak au pair a taktiez v materskej skolke, som povodne pedagog, tak to sakra musim dat :sweat_smile:
este raz vdaka za povzbudive slova, do diskuze sa potom pridam, som zvedava na utz v pondelok :wink:
25. črc 2012 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janulka1980 - moc gratuluju! Dvojčata jsou opravdu fajn! To poznáš! Já jsem taky nikoho na pomoc neměla - rodiče i tchánovci daleko, manžel věčně v práci. Bylo vše na mě a zvládla jsem to. V nejhorším období po porodu se mnou naštěstí ještě cloumaly hormony, takže mi ani nepřišel ten zápřach. Uvidíš, bude to pohoda!
26. črc 2012 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@carodejnice dakujem!!!!!!!!!! :dizzy_face:
26. črc 2012 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, já bych dvojčátka brala hnedka! Moc si je přeju, třeba se nám povedou :slight_smile:
31. črc 2012 v 15:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@edicen mám 18 ti měsíční dvojčata a 5tiletou dceru.... Zvládly jsme to dobře, holky se narodily 34+4, do inkubátoru vůbec nešly, po 14ti dnech nás pustili dom, bylo to super, pak bylo období 4 týdnů, kdy manžel byl s nimi do 1 hod. a já pak od jedné v noci, měly sprut a prdíky a pak najednou klid... spaly mi celou noc, týden se budily v 5 na mlíko a pak už vynechaly a chrupkaly. Já měla spáče všechny, Jen to malé období bylo náročnější ale zvládlo se to a pak už prostě dobrý. Máš děti, víš co to obnáší, u dvojčat je to stejné, jen když se někam jede, jde..člověk musí počítat s časovou rezervou :wink: Nevyměnila bych ty moje zlatíčka ani za nic :wink: Taky zazlobí, jsou to mršky, ale žádné dítě není furt hodné :wink:
1. srp 2012 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj všichni,
já sice nemohu zatím říct jaké to je zvládat dvojčata, ale očekávám je za pár týdnů. termín mám 2.11., ale jak víme, bude to asi dříve. K tomu mám doma dvouletou holčičku, teď čekám dvojvaječná a také holky :slight_smile:. Bude to samozřejmě náročné, ale to by bylo i s jedním dalším dítkem. Já osobně se snažím brát vše jen z té lepší stránky, těším se, malá taky a ti lidé okolo, kteří dvojčata nemají a mají pouze blbé řeči, že to nemůžu zvládnout, tak ty beru jako výzvu. To je jasné, že přijdou chvilky, kdy si asi zalezu do koutku a pobrečím si, že to nezvládám, ale nakonec se to zvládnout bude muset. :slight_smile:. Všem držím palce, sobě samozřejmě taky, hlavně ať jsou všechny dětičky zdravé a v pořádku... Eva
1. srp 2012 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@ekapi ahojky,přeji ti krásné těhulkování a radost ze všech dětiček.Je to jak píšeš.Někdy jsou chvíle kdy se to zvládnout musí.Majka píše,že měla náročnější malé období.Mě to přijde někdy o nervy teď.Mají období,kdy se snaží prosadit a mít maminku pro sebe.Občas je to roztomilé,občas chci utéct :slight_smile: .Teď když na ně koukám jak spinkají,tak jsou k sežrání.
2. srp 2012 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, všem dvojtěhulkám přeji krásné těhulkování :slight_smile: Mám doma čerstvě dvouleté holčičky a ač to byl šok, když jsem se dozvěděla, že jsou tam dvě srdíčka, tak stejně bych je za nic na světě pryč nedala. Jako miminka byly prostě skvělé, prdíky se nám docela vyhnuly, o růstu zoubků jsem vůbec nevěděla, krásně pily mlíčko, hodně spinkaly, od dvou měsíců celou noc. No prostě jsem si nemohla na nic stěžovat. Myslím, že leckterá maminka s jedním ďáblíkem by mi mohla závidět. Nyní už je to samozřejmě trošku horší, jsou to dvě malé ďáblice. Ty rošťárny, které spolu vymýšlí, jsou až neskutečné :grinning: A máme parádní období vzdoru, takže cokoliv po nich chci, tak se ozve pouze "neee" nebo nereagují vůbec a mámo, ty se klidně stav třeba na hlavu :grinning: A jak píše marton, když spinkají, tak jsou k sežrání :dizzy_face: Jsou to moje milované holčičky a já je miluji celým svým srdcem :slight_smile:
2. srp 2012 ve 23:06  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@edicen předně gratuluju :slight_smile:

Mít "jen" dvojčata tak je to pohoda.

Zkloubit další dítě - ve tvém případě děti - už bude trochu složitější.

Mám syna 4r a 7m a 20m dvojčata. Když se narodili synovi byli 3 roky a prostě pozornost potřeboval.

Začátky jsou složité, ale jistě to za to stojí. Držím palce.

Ps: Klidně napište do IP.
18. srp 2012 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Zdravím vás teď už se svýma dvojčátkáma na světě :slight_smile: porod císařským řezem byl ja jedničku,vše probíhalo jak mělo,narodili se kluci jako buci 2550 a 2860g.Pojmenovali jsme je Patrik a Teodor.Přišli na svět plánovaně a to 28.12.Krásné je,že už dcerku mám narozenou přesně v tento den :slight_smile: takže tři děti v jeden den to jsme se opravdu smáli :grinning:
11. bře 2013 v 18:52  •  čeká miminko, termín má v lednu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (10)
Edicen - moc gratuluji a přeji ať krásně rostou a mají radost ze života a Tobě hodně sil a pevné nervy :slight_smile:
S tím datumem je to krásné!!! Trojnásobná oslava, to bude vždycky velký :grinning:
12. bře 2013 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dámy, tak mé zkušenosti - zhuštěně

http://novomama.webnode.cz/blog/
28. kvě 2013 ve 21:35  •  čeká miminko, termín má v listopadu 2012  • Odpověz  •  To se mi líbí
AHoj já máme doma 1,5 dvouvaječná dvojčata kluci první děti.Chcu se zeptat jestli máte to samé doma co u nás.Že jeden do druhého šťouchájí, aby řvali oba dva a né jenom jeden a taky se mi bijou hlavičkami o zem ze vzteku:je to u vás doma taky?Nevím jak jim to vysvětlit že se to nedělá,neporadíte mi někdo?Díky papa Nikol
9. říj 2013 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Zdravím všechny maminky s dvojčátky. Máme doma 9.měsíční kluky, narodily se nám 2.1.2013, první Mireček měl 2860g a druhý Matěj měl 3440g. Moc malí nebyly, to je pravda:slight_smile:)). Už od první chvíle to pro mě byl strašný "hukot". Nevěděla jsem co a jak, jsou to moje první děti, nyní doufám, že i poslední. První půl rok pro mě byl hrozný, dlouho jsem se s tím srovnávala. Nejsem zrovna stoprocentní maminka, který by za každou cenu chtěla být doma a jen se starat o prcky:slight_smile:)), i když bych ty naše nikdy za nic na světě nevyměnila:slight_smile:)). Teď už to docela zvládáme. Jsou hodní, hlavně se musí dobře vyspat a pak to jde. Jinak přes noc v kuse prostě nespí, Od narození s tím strašně bojujeme a teď už jsem byla tak unavená, že jsem přešla na homeopatika, i když klukům ještě není rok:slight_smile:. Ale v rámci toho, abych si zachovala svůj duševní klid, tk jsem do toho šla:slight_smile:. Moc ráda bych si s Váma povídala, jestli budete mít zájem:slight_smile:)). Bydlím na vesnici a moc příležitostí k pokecu nemám:slight_smile:))). Alena
11. říj 2013 ve 13:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@alenataborikova
dobry vecer, alebo ahoj, pripajam sa k debatke o dvojcatkach. Nasi chalani sa narodili10.2.2013 v 31 tyzdni, mali necele 2 kg, takze sme si uzili aj inkubator a celkovo boli v porodnici 2 mesice. Jeden dostal virus, od nejakeho chlapceka co tam lezal, mal nieco ako zapaĺ pluc, niekolko dni zaintubovany na JIP, ale nastastie bez ziadnych nasledkov. Musim povedat ze ako som fungovala tie dva mesiace si cie tazko niekto predstavit. Kazde 3 hodiny som odsavala pre nich mlieko a chodila denne na 6 hodin do porodnice. S manzelom sme denne klokankovali. Vozila som tam pre nich ci cetstve, alebo mrazene mlieko. Boli malicky, takze nevladali moc tahat mliecko, takze ked som bola tam, tak sme napriklad nakojili iba 20 ml a ostatne sa im davalo bud sondou, alebo flaskou... no uprimne povedane ked so to teraz vybavim nechapem ako som to vsetko dala. Posledny tyzden som mala jedneho uz doma a druheho stale na JIP, takze som lietala medzi nimi dvoma. Po prichode domov sme boli este dva krat v nemocnici, senzory nam doma hukali celkom casto :(( Teraz maju chalani 8 mesiacov, ale kedze sme sa narodili o 2 mesiace skor, tak vyvojovo sme na pol roka. Stale kojime a som za to moc rada...Chalani su super, urcite by som ich nemenila, ale musim povedat, ze je to fakt narocna sichta, ze mam obcas pocit ze sa z toho zblaznim.... urcite si rada pokecam, lenkA
11. říj 2013 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@alenataborikova
este som chcela dodat, ze byvame s manzelom kusok za prahou. rodicia 400 a 600 km od nas, manzel chodi domov o 18 z prace :( fakt obcas na gulku ;)
11. říj 2013 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
No panejo, tak to musím teda sklonit hlavu a smekám před Tebou. Kluci se narodily normálně. Takže jsem si je vezla již pátý den domů z porodnice, ale s šíleným strachem, co bude. Takže myslím ten šílený půlrok, co je za náma jsem si asi udělala sama. Měla jsem hrozný strach, že to nezvládnu a tak. Taky bydlíme kousek od Prahy, je to cca 70km(Louny). Ale musím říct, že bez pomoci babiček bych skončila v Bohnicích. Ještě teď jsem trochu na prášky. Manžel chodí z práce také takhle pozdě, no a někdy se stane, že ještě později. A také, zaplaťpánbůh jen občas, týden na služební cestě na Moravě. Ale s klukama už to docela jde. Jen mám už za těch 9měsíců trochu pocuchané nervy, takže občas nějaké situace nezvládám. Nejhorší je u nás uspávání. I kdyby by byly sebe unavenější, tak polezou a budou řvát. To je náš kámen úrazu. A také noční spaní, Matěj se už budí teda jen dvakrát, ale musí oba spát s námi v posteli. Ale Mireček se budí třeba i 10krát za noc. To je hrozný. Nejhorší je ten stres, který ve mě je a občas i když nechci jsem nepříjemná i na manžela. Jenže toho mám tak plný zuby, že se neuhlídám. No ale jen abych nepsala samá negativa:slight_smile:)). Kluci jsou prostě úžasný, když jsou napapaný a vyspinkaný. Matěj se už staví na nožky a chce chodit. Mireček je pozadu, ten se teprve snaží na kolínka a lézt, jde mu to jen dozadu, takže se trošku rozčiluje.
12. říj 2013 ve 14:09  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alenataborikova
jeje moc dakujem za reakci :slight_smile: my byvame v Nupakach, je to o nieco blizsie k Prahe. O svojich pocuchanych nervoch by som mohla tiez hovorit, musim povedat, ze som niekedy neprijemna aj sama sebe :( je to presne ako pises stres, unava, je toho proste niekedy az az. Teraz maju chalani 6. detsku nemoc, trosku teplotu a hlavne pekne umrncani, uplakani... a miesto toho aby mi manzel pomohol je tiez chory :( ako na potvoru takze k nim moc nechodi aby sme sa este nenakazili vsetci. To som fakt na prasky. S tymi reakciami na manzela je to u nas uplne rovnake, niekedy sa teda neovladnem, pritom si myslim ze celkom pomaha ako sa da. Jednoducho a priznavam ze mi z toho hrabe.. Stale doma stale dokola, ist s nimi sama niekam je hooodne narocna akce, pritom by som tam rada... U nas Max spava celkom dobre, tiez sa budi tak 3-4 krat kedy ako, ale Alan ma aj noci kde je hore kazdu hodinu. Trapi ho od narodenia zazivanie, prdiky, proste dokola, stale nieco. Ja mam teda chlapcov v posteli len ked je uz fakt najhorsie a su kazdu chvilu hore. Uspavanie to je teda des. aj ked nam dlho trvalo, ze sme bojovali aby zaspali slusne v postielkach. Vecer vacsinou Alan zaspava na rukach a Max kedy ako, vacsinou na prsu. Nechat ich vyplakat atd u nas rozhodne nefungovalo, boli sme totalne vsetci na prasky a uz sme nevladali... Cez den mi spia v kociary vonku, uz tiez nebojujem aby spali v postielkach... A teraz to prijemne, ako pises, su uplne NAJ a nedala by som ich za nic na svete. U nas sa Maxik zacal pred 3 tyzdnami otacat na brusko sam, je to taky pozorovatel. Alanko je malinko pomalsi a spokojnejsi na chrbate, sam sa este uplne cely neotoci. Ale on neni tak zvedavy ako Maxik, ten je ako stara baba zvedavy :slight_smile: Su to fakt zlaticka, len je fakt najhorsie ked sa clovek nevyspi, to je vsetko na pytel :( Babicky u nas pekelne daleko takze je to o to horsie. Potrebujem vybavit veci na urade a uz teraz sa toho desim ako sa tam budem s nimi vlacit... ale to je iba jedna vec kedy babky chybaju, napadlo by ma daleko viac. Takze toto celkom zavidim, musi ti byt velka pomoc. My tu nemame ani nejak extra znamich a ked ano kazdy ma svojich starosti az az....
12. říj 2013 ve 22:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak koukám, že si tu asi budeme povídat samotné:slight_smile:)). No to máš paseku, když jsou kluci nemocní a manžel také. My měli šestou nemoc taky, bylo jim asi 5,5 měsíců. No a dost jsme si to užili. Mates dost vyváděl, měl horečky 38, ale za tři dny to bylo dobré. Ale Mireček ten to chudák protrpěj, měl fakt vysoké horečky přes 39, no a poslední den, když už jsem si myslela, že je to dobré i ráno pil mlíko, který dost odmítal, tak nám vyšvihnul febrilní křeče. To jsem teda z toho byla paf, ale hned jsem zareagovala a dobře to dopadlo. Ale potom jsme lítali po doktorech, jestli to nebyla epilepsie, ale všechno je v pohodě. Někdy to děti mají. Ale to jsem teda měla o něj hrozný strach. Ať Vám se nic takového nestane a brzy jste jako rybičky. Jinak s tím uspáváním jsem z toho fakt nešťastná. Na rukách kluky uspávat nemůžeme, Mates už má 11kg a Mireček není o moc pozadu, to bych měla asi ruce až na zem a o záda bych asi úplně přišla. Stačí, že s ho musím občas přes den poponést:slight_smile:). Myslela jsem, že jim budu večer číst pohádku a oni usnou, jenže na to je ještě moc brzy, myslím, že by jim to bylo úplně jedno. Mates se už v postýlce staví na nožky a musí u něj někdo pořád být, pustí se a je mu jedno, že spadne, ale řev by byl pěknej:slight_smile:)). Pořád doufám, že se to musí někdy zlomit a bude to lepší. Snad už brzy:slight_smile:)). Kluci už dost brebentí, ale ještě jsem od nich neslyšela "máma". Jinak pořád opakují táta, bába...atd. No a najednou dneska Mates i Mireček oba začaly "mamama". Ani Ti nemusím psát, jak hezké to je. Sice asi ještě pořádně nevědí, co říkají, ale je to milé:slight_smile:)). Tak zatím ahoj a držím Ti palce, ať se celá rodina uzdraví a hlavně Ty si trošku odpočineš!!!!!
13. říj 2013 ve 20:17  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alenataborikova
no veru nikto sa k nam nechce pridat :o
Uf febrilni krece, no to je tiez nieco, este ze to dobre dopadlo. Dokazem si ten strach predstavit, ja som skoro umrela ked nam zacal prvy krat hukat dychaci senzor u Alana. Nastastie som zareagovala a nabehol, ale musim povedat ze to bol mazec. uz zacal trosku modrat :( no uzili sme si tiez dost a dufam ze uz na vzdy take soky stacili!
No mamama je nadhera uz sa neviem dockat :slight_smile: Je to fakt krasne ich pozorovat, hlavne Maxik je viac pohodak, Alanko je ako hovori manzel taky "ceckos" ujacany vecne :slight_smile: ale zas ked sa zacne smiat, je to vsetko odpustene.
My mame teraz cca asi 7 - 8 kg ale jak budeme uspavat dalej to fakt neviem :( teraz ma uz boli chrbat :(
by som sa rada opytala kedy ste zacali sediet ?
13. říj 2013 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, promiń, že píšu tak pozdě. Nějak na to nebyl čas. No kluci jsou taky takový. Jeden je hodně šikovnej a druhej je zase hrozně línej. Mireček je línej, ale hrozně:slight_smile:)). Ten teprve teď se sám pokouší si sednout, ale sedí už, tedy když ho posadíme, pěkně rovně asi dva měsíce určitě. Přesně si to moc nepamatuju. Matěj se sám posadil asi v 7.měsíci. Já už jsem je od 6.měsíce dávala opatrně do káry, protože jsou oba strašně zvědavý a nechtěly mi ležet v kočáru. A potom když měly zkontrolované kyčle, tak jsem to už neřešila a posazovala je jak do káry, tak i na krmení. Taky máte pěkný "macky". Metěj nám teď dělá hrozný pokroky v chození, myslím že do Vánoc nejpozději bude sám chodit. Už si začíná chodit kolem sedačky a v postýlce. A Mireček bude lenoch líná do Vánoc lézt a snad se i stavět na nožky. No asi hodně předbíhám, uvidíme. Ani nevíš jak se těším na Vánoce, bude jim skoro rok, sice z toho ještě nic moc mít nebudou, ale my s manželem si to dost užijeme:slight_smile:)). Mějte se moc hezky......a uzdravujte se rychle
16. říj 2013 ve 13:54  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek