Závislost na rukách. Co s tím a jak odnaučit?
Dobrý den, v říjnu se nám v 7. měsíci těhotenství narodila dvojčátka holčička a kluk. Holčička navíc s gastroschízou ale vše naštěstí dopadlo dobře a 3 dny před Vánoci byly všichni doma. Trochu jsme ze začátku s holčičkou bojovali..naučili nám ji v porodnici na ruce a prý denně ráda pila na sesterně se sestrami kávu. Teď k začátku 6. měsíce se zdá že se k tomu hodně vrátila a je to ještě horší. Nevydrží na jednom místě chvíli ležet a třeba si hrát. Pořád jako kdyby nadává a stěžuje si. V momentě jak ji někdo veme na ruce tak než si ji stačí dát pořádně na ruce tak už je v pohodě a stěžovaní úplně přestane. Přijde mi to spíš jako už vyčůranost a že si na to nošení hodně zvykla. Potřeboval bych poradit co s tím a jak ji to odnaučit. Dekuji
@olafk Jak se píše výše, miminka nejsou vyčůrané, je malinká, stojí o kontakt, nedonošené děti ho potřebují o to víc, znám to, syn se narodil 33+1 a byl hodně kontaktní. Bohužel jsem neměla šátek, takže jsme ho nosili na rukou kdykoliv potřeboval, u dcery jsem už šátek měla, byla první tři měsíce hodně plačtivá a hrozně to pomohlo. Čím víc kontaktu mají, tím lépe se osamostatní!
Takto malé se ještě nevydrží dlouho zabavit, máma je pro ně vše. Dcera je velmi samostatná, krásně se od mala zabaví a to nošení se mi opravdu vrátilo a postupně jsem ji nosila méně a méně. Doporučuju kontaktní výchovu, něco si o ní přečíst a dát hlavně na instinkt 😉
Souhlasim s @puhelin
A na ulevu doporucuji satek ci nositko. Mala bude mit kontakt a ty bude mit volne ruce.
Já myslím, že ji v porodnici nikdo příliš nenosil... syn se narodil v 33tt a s problemy, takže jsme taky pobyli v nemocnici déle a když jsem to viděla, tak nemyslím, že by se jí tam nekdo věnoval víc než ty doma. Není to malý dospělý, má jiné potřeby než my, potřebuje kontakt, my tomu nemusíme rozumět. Verim, ze s dvojcaty je to zahul, ale ono to prejde. Preju hodne sil.
@olafk tohle není závislost, jen přirozená potřeba dítěte❤️.. k tomu pomalu ale jistě může přijít separační úzkosti, takže může být ještě hůř, tím te nechci strašit, jen ti říct, že je to normální a někdy dost má palici🤦. U nás pomáhalo polohovací lehátko, třeba na půl hodiny, když jsem vařila, tak jsem si ji dala na stůl, aby na mě viděla a zpívala jsem a povídala atd. A pak ten šátek nebo nosítko, dcera byla hodně nosící, na zemi si nevydržela hrát sama ani chvíli. Od osmého měsíce jsem nosila na zadech a to už bylo fajn, že jsem opravdu měla volné ruce a malá hezky viděla. Takže já doporucuju nějaké nosítko a moře trpělivosti, pokud možno se snažit vyhovět jejím potřebám, ono se ti to jednou vrátit ❤️! S dvojcatama to samozřejmě je složitější, protože se musíš rozpůlit. Co synek, ten to má stejně? Mimochodem mé dcery jsou důkazem toho, že každé dítě je jine, můj přístup byl k oboum stejný, přesto jedna byla těžce nosící a dlouho neodložitelná, druhá si od miminka vydržela hrát pod hrazdičkou a byla spokojená, Nosit se moc nechtěla, až mě to mrzelo. Člověk musí slevit ze svých představ a přizpůsobit se tomu, co chce mimimko. Často má člověk nějakou představu (spaní v posteli nebo naopak jen v postýlce a ono to nefunguje, dudlík, který dítě nechce nebo ho naopak vyžaduje, rodič chce nosit a dítěti se to nelíbí nebo naopak bojkotuje kočárek) a je potřeba vnímat potřebu toho dítěte a prostě ji následovat, i když to člověka někdy velmi vyčerpává a je to náročný, a v tvém případě s dvojcatama hned dvojnásob. Tak se drž!
Mam doma holcicku (ted 7 mesicu) se stejnou potrebou - mela to od narozeni, je hodne kontaktni, ale chce mit prehled. Nositko ji moc nevyhovuje, ale zkousime ho prubezne - vzdycky na chvilku, nez se ji to prestane libit. A zatim to vypada, ze se doba v nositku prodluzuje. A takhle male miminko jen dava najevo, co potrebuje, neumi byt vycurane.
@olafk Je to urcite o povaze kazdeho miminka. Ale jestli braska nmel po narozeni takove problemy, muze byt i ted klidnejsi, vyrovnanejsi. Holcicka si asi prinesla do zivota stres a (po tech zdravotnich problemech na zacatku) a nechce to sdilet sama.
Moje deti to take trochu odrazeji. Dcera je akutne vyvolana o tyden driv, urcite by si v brisku rada jeste pockala a jei ve 3 letech velmi kontaktni. Syna jsem po hrozicim predcasnem porodu (26tt se mi zacal rozevirat cipek) dokonce prenasela a je na nem znat vetsi klid a nezavislost. Nebo je to mozna tim, ze na dcerku jsem mela vic casu a mohla si dovolit ji mit stale u sebe, kdezto syn se tak nejak musel smirit s tim, ze kvuli narocnejsi segre musi chvili pockat? I to by ale mohlo odrazet situaci u tvych miminek.
Dcera byla donosena a na rukou jsem ji měla snad do jejich 18 měsíců....nechtěla ani šátek ani nosítko...jenom tulit,tulit,tulit....v domácnosti jsem dělala jenom to nejnutnější a když jsem potřebovala něco udělat ze synem, tak chvíli brecela...Držím palce ❤
@andreadobro Ta diskuse je dva roky stara, tak uz se to asi s vekem vyresilo ;)
Takhle male deti rozhodne nejsou vycurane. Pouze ciste duse.
Potrebuje tvoji pritomnost. Muze si nest trauma z doby tesne po narozeni a ted se ji to vraci. Do toho ji jeste urcite boli zuby. Kazde dite je povahou jine. Nekdo tuleni nepotrebuje, nekdo extremne.
Jakou mas predstavu o tom, ze by si mela sama hrat? Na jednom miste? Proc? Vzdyt ma objevovat svet, posilovat zada, ruce. Pohybem, ne staticky na jednom miste.