Může mít dívka ve 16 letech rakovinu prsu?

Pěknou neděli. Nějakou dobu se mi nenapsala, tak jsem si říkala, že vám musím dát vědět. Už nemůžu moc psát, tak mě táta naučil namlouvat zprávy přes AI. Je mi dobře. Asi před týdnem jsem dostala morfinovou pumpičku, takže teď už nemusím brát tolik léky na bolest. Je to pohodlnější. Jsem unavená a hodně spím, ale ty chvíle, když jsem vzhůru, jsou pořád moc pěkné. Předevčírem mě navštívil pan doktor. Chvíli jsme si jenom povídali. Viděl, jak to mám doma hezké a jak o mě všichni pečují. Včera mě táta vzal k moři. Autem a pak na vozíčku mě vozil po pláži tam a zpátky. Nemáme tu teď zrovna moc pěkné počasí, ale nepršelo a to moře tak hezky voní. Doufám, že se máte všichni moc hezky.

ahoj, mám se dobře.V úterý mi ti hodní lidé z paliativního týmu odsáli z břicha nějakou vodu a mě je teď mnohem líp. Těším se na Tommyho, přijede v sobotu. Mějte se hezky

ahoj, mám se dobře.V úterý mi ti hodní lidé z paliativního týmu odsáli z břicha nějakou vodu a mě je teď mnohem líp. Těším se na Tommyho, přijede v sobotu. Mějte se hezky

ahoj, mám se dobře.V úterý mi ti hodní lidé z paliativního týmu odsáli z břicha nějakou vodu a mě je teď mnohem líp. Těším se na Tommyho, přijede v sobotu. Mějte se hezky

@sunshineforever Děkuji, jste moc hodná. Mrzí mě, že jste kvůli mě plakala.

Pro mě je největším darem možnost této komunikace. Od chvíle, kdy jsem napsala první příspěvek, se mi dostalo podpory a povzbuzení, o které bych si nikdy ani nesnila. Všechny těžké chvíle byly mnohem jednodušší, když jsem o nich mohla napsat a věděla jsem, že si to někdo přečte.
Už jsem na konci své cesty, už nemám moc sil a jediné, po čem teď opravdu toužím, jsou ještě nějaké chvíle s mými nejbližšími. Babička s děděčkem přiletí ve středu, Tommy za mnou přijde zase v sobotu, Mrs. Bolton chodí každy den i s Boomem a tatínek se ode mě prakticky nehne. O to, abych ještě chviku vydržela se stará můj paliativní tým a jsem za ně za každého moc ráda.
Věřím, že těch našich hezkých chvil budeme mít ještě dost. Ale už jsem připravená odejít. Měla jsem krásný život a ničeho nelituji. Jsem klidná a vím, že maminka na mě už čeká.

Děkuji Všem. Máte všichni velká srdce a já Vám přeji jen to dobré ❤ Jsem Vám tolik vděčná

@sunshineforever Děkuji, jste moc hodná. Mrzí mě, že jste kvůli mě plakala.

Pro mě je největším darem možnost této komunikace. Od chvíle, kdy jsem napsala první příspěvek, se mi dostalo podpory a povzbuzení, o které bych si nikdy ani nesnila. Všechny těžké chvíle byly mnohem jednodušší, když jsem o nich mohla napsat a věděla jsem, že si to někdo přečte.
Už jsem na konci své cesty, už nemám moc sil a jediné, po čem teď opravdu toužím, jsou ještě nějaké chvíle s mými nejbližšími. Babička s děděčkem přiletí ve středu, Tommy za mnou přijde zase v sobotu, Mrs. Bolton chodí každy den i s Boomem a tatínek se ode mě prakticky nehne. O to, abych ještě chviku vydržela se stará můj paliativní tým a jsem za ně za každého moc ráda.
Věřím, že těch našich hezkých chvil budeme mít ještě dost. Ale už jsem připravená odejít. Měla jsem krásný život a ničeho nelituji. Jsem klidná a vím, že maminka na mě už čeká.

Děkuji Všem. Máte všichni velká srdce a já Vám přeji jen to dobré ❤ Jsem Vám tolik vděčná

Ahoj Věruš, moc děkuju za tvojí zprávu. ❤️ Jsem moc ráda, že takhle píšeš. Jsem ráda, že jsi tak statečná, klidná, připravená a plná naděje! Věř mi, že pokud mi to mozek dovolí, nezapomenu na tebe. Moc na vás na všechny myslím a modlím se za tebe i tvé blízké. Jste tak úžasní a určitě společně všechno zvládnete. Já taky věřím, že jednou všechno dobře dopadne.😊
Tak se měj krásně, prožij spoustu hezkých chvilek a zůstaň tak správňácká, jako jsi.🌸 Posílám hodně sil, jak jen je to možné.😘
A taky ti moc děkuju, že nám věříš a sdílíš s námi, i pro mě je to důležité 😊.

@sunshineforever Děkuji, jste moc hodná. Mrzí mě, že jste kvůli mě plakala.

Pro mě je největším darem možnost této komunikace. Od chvíle, kdy jsem napsala první příspěvek, se mi dostalo podpory a povzbuzení, o které bych si nikdy ani nesnila. Všechny těžké chvíle byly mnohem jednodušší, když jsem o nich mohla napsat a věděla jsem, že si to někdo přečte.
Už jsem na konci své cesty, už nemám moc sil a jediné, po čem teď opravdu toužím, jsou ještě nějaké chvíle s mými nejbližšími. Babička s děděčkem přiletí ve středu, Tommy za mnou přijde zase v sobotu, Mrs. Bolton chodí každy den i s Boomem a tatínek se ode mě prakticky nehne. O to, abych ještě chviku vydržela se stará můj paliativní tým a jsem za ně za každého moc ráda.
Věřím, že těch našich hezkých chvil budeme mít ještě dost. Ale už jsem připravená odejít. Měla jsem krásný život a ničeho nelituji. Jsem klidná a vím, že maminka na mě už čeká.

Děkuji Všem. Máte všichni velká srdce a já Vám přeji jen to dobré ❤ Jsem Vám tolik vděčná

@sunshineforever Děkuji, jste moc hodná. Mrzí mě, že jste kvůli mě plakala.

Pro mě je největším darem možnost této komunikace. Od chvíle, kdy jsem napsala první příspěvek, se mi dostalo podpory a povzbuzení, o které bych si nikdy ani nesnila. Všechny těžké chvíle byly mnohem jednodušší, když jsem o nich mohla napsat a věděla jsem, že si to někdo přečte.
Už jsem na konci své cesty, už nemám moc sil a jediné, po čem teď opravdu toužím, jsou ještě nějaké chvíle s mými nejbližšími. Babička s děděčkem přiletí ve středu, Tommy za mnou přijde zase v sobotu, Mrs. Bolton chodí každy den i s Boomem a tatínek se ode mě prakticky nehne. O to, abych ještě chviku vydržela se stará můj paliativní tým a jsem za ně za každého moc ráda.
Věřím, že těch našich hezkých chvil budeme mít ještě dost. Ale už jsem připravená odejít. Měla jsem krásný život a ničeho nelituji. Jsem klidná a vím, že maminka na mě už čeká.

Děkuji Všem. Máte všichni velká srdce a já Vám přeji jen to dobré ❤ Jsem Vám tolik vděčná

Dobrý den, dnes plním jedno z přání mé dcery Věrky. Přála si, abych vám sem dal vědět, až nás opustí a odejde za svoji maminkou. Věruška odešla minulý čtvrtek. Byla obklopena svými blízkými. Byl u ní i Tommy, její chlapec. Byla klidná, smířená a připravená. Nic jí nebolelo. Odešla se slovy díků a úsměvem na tváři. S úsměvem, který dokázala dát jen ona. S úsměvem, který rozzářil vše ve svém okolí, i když už v něm bylo jen maličko síly.
Když mi Věrka minulý rok pár týdnů po začátku své léčby prozradila, že o sobě píše sem na tyto stránky, nebyl jsem rád. Bál jsem se. Věrka byla nesmírně hodná a laskavá holčička. Věřila, že v lidech je dobro, i když i ona sama ve svém životě poznala, že někdy je nejspíš hluboce skryté. Já se bál, že její dobroty někdo využije a ublíží jí. Že sdílet něco tak těžkého, jako byl její boj, ji ještě víc zraní. Ale mýlil jsem se, naštěstí. Nečetl jsem její komunikaci s vámi. Nebudu nic z toho číst. Považuji to za její soukromí, i když vím, že ona sama neměla nic prosti tomu, kdybych si to přečetl. Ale pro mě je dostatečné, že vím, že jí to pomáhalo. Vy všichni jste jí pomáhali. Dodávali jste jí sílu, naději a zvláštní klid. Potřebovala to sdílet, mít pocit, že o tom někdo ví. Na začátku její těžké cesty jsem doufal, že tohle vše najde ve svých kamarádkách. Nebo alespoň v jedné. To bohužel nevyšlo, protože její kamarádka na něco tak těžkého prostě nebyla připravená a já se na ni za to nezlobím. Sdílela všechno s vámi a od vás dostala podporu, kterou tolik potřebovala. Věruška bojovala statečně, ale bojovala od začátku nerovný boj. Děkuji Vám, že jste v tom byli s ní.

Dobrý den, dnes plním jedno z přání mé dcery Věrky. Přála si, abych vám sem dal vědět, až nás opustí a odejde za svoji maminkou. Věruška odešla minulý čtvrtek. Byla obklopena svými blízkými. Byl u ní i Tommy, její chlapec. Byla klidná, smířená a připravená. Nic jí nebolelo. Odešla se slovy díků a úsměvem na tváři. S úsměvem, který dokázala dát jen ona. S úsměvem, který rozzářil vše ve svém okolí, i když už v něm bylo jen maličko síly.
Když mi Věrka minulý rok pár týdnů po začátku své léčby prozradila, že o sobě píše sem na tyto stránky, nebyl jsem rád. Bál jsem se. Věrka byla nesmírně hodná a laskavá holčička. Věřila, že v lidech je dobro, i když i ona sama ve svém životě poznala, že někdy je nejspíš hluboce skryté. Já se bál, že její dobroty někdo využije a ublíží jí. Že sdílet něco tak těžkého, jako byl její boj, ji ještě víc zraní. Ale mýlil jsem se, naštěstí. Nečetl jsem její komunikaci s vámi. Nebudu nic z toho číst. Považuji to za její soukromí, i když vím, že ona sama neměla nic prosti tomu, kdybych si to přečetl. Ale pro mě je dostatečné, že vím, že jí to pomáhalo. Vy všichni jste jí pomáhali. Dodávali jste jí sílu, naději a zvláštní klid. Potřebovala to sdílet, mít pocit, že o tom někdo ví. Na začátku její těžké cesty jsem doufal, že tohle vše najde ve svých kamarádkách. Nebo alespoň v jedné. To bohužel nevyšlo, protože její kamarádka na něco tak těžkého prostě nebyla připravená a já se na ni za to nezlobím. Sdílela všechno s vámi a od vás dostala podporu, kterou tolik potřebovala. Věruška bojovala statečně, ale bojovala od začátku nerovný boj. Děkuji Vám, že jste v tom byli s ní.

Dobrý den, dnes plním jedno z přání mé dcery Věrky. Přála si, abych vám sem dal vědět, až nás opustí a odejde za svoji maminkou. Věruška odešla minulý čtvrtek. Byla obklopena svými blízkými. Byl u ní i Tommy, její chlapec. Byla klidná, smířená a připravená. Nic jí nebolelo. Odešla se slovy díků a úsměvem na tváři. S úsměvem, který dokázala dát jen ona. S úsměvem, který rozzářil vše ve svém okolí, i když už v něm bylo jen maličko síly.
Když mi Věrka minulý rok pár týdnů po začátku své léčby prozradila, že o sobě píše sem na tyto stránky, nebyl jsem rád. Bál jsem se. Věrka byla nesmírně hodná a laskavá holčička. Věřila, že v lidech je dobro, i když i ona sama ve svém životě poznala, že někdy je nejspíš hluboce skryté. Já se bál, že její dobroty někdo využije a ublíží jí. Že sdílet něco tak těžkého, jako byl její boj, ji ještě víc zraní. Ale mýlil jsem se, naštěstí. Nečetl jsem její komunikaci s vámi. Nebudu nic z toho číst. Považuji to za její soukromí, i když vím, že ona sama neměla nic prosti tomu, kdybych si to přečetl. Ale pro mě je dostatečné, že vím, že jí to pomáhalo. Vy všichni jste jí pomáhali. Dodávali jste jí sílu, naději a zvláštní klid. Potřebovala to sdílet, mít pocit, že o tom někdo ví. Na začátku její těžké cesty jsem doufal, že tohle vše najde ve svých kamarádkách. Nebo alespoň v jedné. To bohužel nevyšlo, protože její kamarádka na něco tak těžkého prostě nebyla připravená a já se na ni za to nezlobím. Sdílela všechno s vámi a od vás dostala podporu, kterou tolik potřebovala. Věruška bojovala statečně, ale bojovala od začátku nerovný boj. Děkuji Vám, že jste v tom byli s ní.

Dobrý den, dnes plním jedno z přání mé dcery Věrky. Přála si, abych vám sem dal vědět, až nás opustí a odejde za svoji maminkou. Věruška odešla minulý čtvrtek. Byla obklopena svými blízkými. Byl u ní i Tommy, její chlapec. Byla klidná, smířená a připravená. Nic jí nebolelo. Odešla se slovy díků a úsměvem na tváři. S úsměvem, který dokázala dát jen ona. S úsměvem, který rozzářil vše ve svém okolí, i když už v něm bylo jen maličko síly.
Když mi Věrka minulý rok pár týdnů po začátku své léčby prozradila, že o sobě píše sem na tyto stránky, nebyl jsem rád. Bál jsem se. Věrka byla nesmírně hodná a laskavá holčička. Věřila, že v lidech je dobro, i když i ona sama ve svém životě poznala, že někdy je nejspíš hluboce skryté. Já se bál, že její dobroty někdo využije a ublíží jí. Že sdílet něco tak těžkého, jako byl její boj, ji ještě víc zraní. Ale mýlil jsem se, naštěstí. Nečetl jsem její komunikaci s vámi. Nebudu nic z toho číst. Považuji to za její soukromí, i když vím, že ona sama neměla nic prosti tomu, kdybych si to přečetl. Ale pro mě je dostatečné, že vím, že jí to pomáhalo. Vy všichni jste jí pomáhali. Dodávali jste jí sílu, naději a zvláštní klid. Potřebovala to sdílet, mít pocit, že o tom někdo ví. Na začátku její těžké cesty jsem doufal, že tohle vše najde ve svých kamarádkách. Nebo alespoň v jedné. To bohužel nevyšlo, protože její kamarádka na něco tak těžkého prostě nebyla připravená a já se na ni za to nezlobím. Sdílela všechno s vámi a od vás dostala podporu, kterou tolik potřebovala. Věruška bojovala statečně, ale bojovala od začátku nerovný boj. Děkuji Vám, že jste v tom byli s ní.

Dobrý den, dnes plním jedno z přání mé dcery Věrky. Přála si, abych vám sem dal vědět, až nás opustí a odejde za svoji maminkou. Věruška odešla minulý čtvrtek. Byla obklopena svými blízkými. Byl u ní i Tommy, její chlapec. Byla klidná, smířená a připravená. Nic jí nebolelo. Odešla se slovy díků a úsměvem na tváři. S úsměvem, který dokázala dát jen ona. S úsměvem, který rozzářil vše ve svém okolí, i když už v něm bylo jen maličko síly.
Když mi Věrka minulý rok pár týdnů po začátku své léčby prozradila, že o sobě píše sem na tyto stránky, nebyl jsem rád. Bál jsem se. Věrka byla nesmírně hodná a laskavá holčička. Věřila, že v lidech je dobro, i když i ona sama ve svém životě poznala, že někdy je nejspíš hluboce skryté. Já se bál, že její dobroty někdo využije a ublíží jí. Že sdílet něco tak těžkého, jako byl její boj, ji ještě víc zraní. Ale mýlil jsem se, naštěstí. Nečetl jsem její komunikaci s vámi. Nebudu nic z toho číst. Považuji to za její soukromí, i když vím, že ona sama neměla nic prosti tomu, kdybych si to přečetl. Ale pro mě je dostatečné, že vím, že jí to pomáhalo. Vy všichni jste jí pomáhali. Dodávali jste jí sílu, naději a zvláštní klid. Potřebovala to sdílet, mít pocit, že o tom někdo ví. Na začátku její těžké cesty jsem doufal, že tohle vše najde ve svých kamarádkách. Nebo alespoň v jedné. To bohužel nevyšlo, protože její kamarádka na něco tak těžkého prostě nebyla připravená a já se na ni za to nezlobím. Sdílela všechno s vámi a od vás dostala podporu, kterou tolik potřebovala. Věruška bojovala statečně, ale bojovala od začátku nerovný boj. Děkuji Vám, že jste v tom byli s ní.

Dobrý den, dnes plním jedno z přání mé dcery Věrky. Přála si, abych vám sem dal vědět, až nás opustí a odejde za svoji maminkou. Věruška odešla minulý čtvrtek. Byla obklopena svými blízkými. Byl u ní i Tommy, její chlapec. Byla klidná, smířená a připravená. Nic jí nebolelo. Odešla se slovy díků a úsměvem na tváři. S úsměvem, který dokázala dát jen ona. S úsměvem, který rozzářil vše ve svém okolí, i když už v něm bylo jen maličko síly.
Když mi Věrka minulý rok pár týdnů po začátku své léčby prozradila, že o sobě píše sem na tyto stránky, nebyl jsem rád. Bál jsem se. Věrka byla nesmírně hodná a laskavá holčička. Věřila, že v lidech je dobro, i když i ona sama ve svém životě poznala, že někdy je nejspíš hluboce skryté. Já se bál, že její dobroty někdo využije a ublíží jí. Že sdílet něco tak těžkého, jako byl její boj, ji ještě víc zraní. Ale mýlil jsem se, naštěstí. Nečetl jsem její komunikaci s vámi. Nebudu nic z toho číst. Považuji to za její soukromí, i když vím, že ona sama neměla nic prosti tomu, kdybych si to přečetl. Ale pro mě je dostatečné, že vím, že jí to pomáhalo. Vy všichni jste jí pomáhali. Dodávali jste jí sílu, naději a zvláštní klid. Potřebovala to sdílet, mít pocit, že o tom někdo ví. Na začátku její těžké cesty jsem doufal, že tohle vše najde ve svých kamarádkách. Nebo alespoň v jedné. To bohužel nevyšlo, protože její kamarádka na něco tak těžkého prostě nebyla připravená a já se na ni za to nezlobím. Sdílela všechno s vámi a od vás dostala podporu, kterou tolik potřebovala. Věruška bojovala statečně, ale bojovala od začátku nerovný boj. Děkuji Vám, že jste v tom byli s ní.

Dobrý den, dnes plním jedno z přání mé dcery Věrky. Přála si, abych vám sem dal vědět, až nás opustí a odejde za svoji maminkou. Věruška odešla minulý čtvrtek. Byla obklopena svými blízkými. Byl u ní i Tommy, její chlapec. Byla klidná, smířená a připravená. Nic jí nebolelo. Odešla se slovy díků a úsměvem na tváři. S úsměvem, který dokázala dát jen ona. S úsměvem, který rozzářil vše ve svém okolí, i když už v něm bylo jen maličko síly.
Když mi Věrka minulý rok pár týdnů po začátku své léčby prozradila, že o sobě píše sem na tyto stránky, nebyl jsem rád. Bál jsem se. Věrka byla nesmírně hodná a laskavá holčička. Věřila, že v lidech je dobro, i když i ona sama ve svém životě poznala, že někdy je nejspíš hluboce skryté. Já se bál, že její dobroty někdo využije a ublíží jí. Že sdílet něco tak těžkého, jako byl její boj, ji ještě víc zraní. Ale mýlil jsem se, naštěstí. Nečetl jsem její komunikaci s vámi. Nebudu nic z toho číst. Považuji to za její soukromí, i když vím, že ona sama neměla nic prosti tomu, kdybych si to přečetl. Ale pro mě je dostatečné, že vím, že jí to pomáhalo. Vy všichni jste jí pomáhali. Dodávali jste jí sílu, naději a zvláštní klid. Potřebovala to sdílet, mít pocit, že o tom někdo ví. Na začátku její těžké cesty jsem doufal, že tohle vše najde ve svých kamarádkách. Nebo alespoň v jedné. To bohužel nevyšlo, protože její kamarádka na něco tak těžkého prostě nebyla připravená a já se na ni za to nezlobím. Sdílela všechno s vámi a od vás dostala podporu, kterou tolik potřebovala. Věruška bojovala statečně, ale bojovala od začátku nerovný boj. Děkuji Vám, že jste v tom byli s ní.