Argumenty lékaře, který je pro očkování - nepřesvědčil

Dnes soud rozhodl, že v demokratické svobodné společnosti není zásahem do svobody a práv rodičů, když je po nich vynucováno povinné očkování. Dokonce na jedniččce dnes o půl čtvrté proběhla debata, která mě teda zvedla ze židle. V podstatě bylo řečeno (i soudem), že v rámci ochrany veřejného zdraví většiny, je etické obětovat pár jedinců ,kteří to odnesou postižením, protože tuto možnost opravdu u některých "jedniců" připouštějí. Jsem teď vzteky mimo, takže nejsech schopná uvést jména diskutérů, ale pán obhajující očkování, místo argumentů chrlil vágní vatu, která opravdu neměla jedinou sémantickou jednotku, hodnou pozdějšího využití jako pádného argumentu.

Já nejsem ani zaástánce ani odpůrce očkování, ale snažím se už pár týdnů sehnat dostatek informací, abych se za pár týdnů, mohla zodpovědně rozhodnout, zda a čím očkovat své dítě.

Tuto diskuzi nezákládám proto, aby se znovu omílaly argumenty z podobných diksuzí. Zakládám ji proto, abyste se (prosím smysluplně, ne demagogicky či slaboduše) vyjádřili k následujícímu odkazu na rozhovor s lékařem, který měl vyvrátit argumenty odmítačů očkování a uklidnit rodiče, které například vylekaly názory dr. Elekové. Opravdu by vás tento rozhovor (diskuze) uklidnil??? Už jen kolik konkrétních případů (dotazů) mu poslali rodiče dětí, které evidentně zůstaly postižené (ale dle lékaře jen náhoda, že se to projevilo zrovna 3 dny po očkování..) V jednom případě dokonce sám už neví a přiznává, že zde už by o následek očkování jít mohlo a že by dál očkovat nedoporučoval. No mě tento rozhovor "fakt uklidnil" a hned "mám jasno". Taky to na vás působí tak objektivně profesionálně uklidňujícím dojmem pod návalem faktů?

Zakládám, otvírám diskuzi, ale musím se jít uklidnit, protože nutit někoho k něčemu s rizikem (prokázaným), že bude mít postižené dítě, je na mě moc.