• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jsem doma na vše sama, manžel nepomáhá, nehlídá

2. března 2016 
@plechajda jeeee to jsem ráda,že nejsem sama :wink: ....navíc ten můj je bez práce už rok....ale dělá to samé co ten tvůj...já jen bulím a bulím....a mám pak strach o mlíko...
12. črc 2012 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
no holky já po 2 dětech kdy jsme u prvního neustále bojovali aby se MM k malému měl a doteď si myslí jak ohromně pomáhá když je bez práce a dojde aspoň třeba jednou za měsíc (!) nakoupit (samo toho domů přinese max. tolik co já když jdu s oběma dětmi a kočárkem), tak já razím teorii, že ženská má mít jen tolik dětí, aby se o ně zvládla plně postarat sama .... protože s chlapem člověk nikdy neví jak to bude :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
já se teď chystám že po 5 letech doma makačky na pár dní uteču doslova někam.... protože jinak je muž doma bez práce asi 8 měsíců (tímto zdravím @evuna ), ale že bych to nějak moc poznala to ne, sem tam pohlídá, ale domácnost je na mě pořád z 95 procent a děti taky.... te'd začíná abych šla dělat, malé jsou 2 roky , uvažovala jsem o tom, abysme utáhli hypotéku, ale popravdě mám strach, že pak budu mít děti, domácnost a ještě plný úvazek a on bude sedět na balkoně na počítači a kouřit :angry:
pro hodně chlapů se narozením dětí opravdu až tak moc nezmění..... děti mají rádi, ale prakticky se o ně postarat, to je jiná story :confounded:
mě hlavně nejvíc namíchne že když jsem nemocná tak mám obě děti... když je nemocný muž, tak mám obě děti taky.... a to jsem měla únavový syndrom a chodím na kontroly na kardio... no dopuju se vitamíny a občas se seknu a stávkuju, když už je mi zle z únavy.... a ačkoli není příjem, tak jsem si dupla a malá jde na 3 dopoledne od září do předškolky, muž byl proti, ale prostě někdy mám strach, abych to zdravotně zvládala a aby se mi to nějak nevrátilo po tom všem.... s jeho prací jsem taky ve stresu, ale prostě už jsem si řekla, že já mám komplet děti a domácnost, takže o příjem se musí postarat on... pokud to chce jinak, tak se ale musí doma víc zapojit.... chobotnice na Duracel jak já říkám nejsem :grinning:
a ty děti taky vidí že jedu někdy z posledních sil a nejsem na ně laskavá, protože už prostě není síla vůbec :pensive:
13. črc 2012 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojte holky, nevíte někdo, jak to dopadlo se Seherezadou?
30. srp 2012 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, tak já jsem taky na vše sama manžel příjde a spí a o víkendu dělá taky prdlačku a nebo lítá s kamarádama takže to mám podobný asi jako vy naštěstí jsem si vydupala odstěhovat se z místa kde jsem byla úplně sama a nikoho jsem neznala (ted se to prodává) ale i tak jsem ráda jen za jedno o hlídání si taky nemůžu moc říct máma je furt v práci a tchýně jí budto přejí a nebo jí jen fotí... Jediný sčim mi opravdu pomůže je že nakoupí sice tak že druhej den musim znova:slight_smile: ale alespon to zvládne z malou ho to baví jen 5 min
14. lis 2013 v 19:11  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, snad sem muj příspěvek bude trochu patrit. To, ze mi prijde, ze jsem na všechno sama a manzel nepomaha když bych to brala ze jmena tématu.. bych ještě nejak skousavala. Vim, ze ma hodne práce, k tomu stále studuje. Muj problém je takovy, ze v nem necitim zadnou psychickou podporu. Mame Vojtiska necelých 2,5roku, je opozdeny, s hrubou motorikou se sice hodne zlepsil ale co se tyka, reci, samoobsluhy atd prijde mi opozdeny vyrazne. Proste to musíme hodne zkousavat a makat dal protože stejne jinou moznost nemame. Co me trapi je, ze toto prozivam se synem, staram se o domacnost a o to abych ja byla jakz takz v pohode ale uz nejsem schopna drzet nad vodou manžela. Myslim, ze spis on by mel byt oporou nam a ne mi pridelavat starosti s tim, ze mi říká jestli si myslim, ze nekdy chtěl mit takovehle dite /když mi něco takoveh rekne me okamzite ještě navic projede hlavou, ze je to všechno moje chyba, ze jsem porodila takove dite :frowning2: /, ze Vojtisek není normalni, ze nekam on manzel utece apod. A když mu rikam, ze bych spis potrebovala jeho oporu tak se dal diva nestastne.. Priznam se, ze třeba víkendy jsou pro me docela utrpeni, manzel je cely cas na pocitaci, Vojta tam chce byt taky ale protože tam byt nemůže je na to samozrejme ještě maly tak cely vikend prorve. Holky resila jste nekdy nektera něco takového? Budu rada za jakoukoliv reakci :slight_smile:
16. únor 2014 ve 13:20  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezapetrova manžela probrat..a nepořizovat si další dítě.
18. únor 2014 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@terezapetrova Co zkusit zajít se poradit do manželské poradny? Můžeš tam jít sama a určitě ti poradí. Manžel je podle všeho pěkný srab :/ Potřebuje profackovat, ale to se těžko vymýšlí jak.
18. únor 2014 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezapetrova Musím souhlasit s @andelka
Já dokážu pochopit, že ženská skousne ve vztahu leccos pokud je chlap dobrý táta, ale opravdu nepochopím, jak můžeš dopustit, aby se o vašem společném synovi takto vyjadřoval.Tohle by o mém dítěti chlap řekl pouze jednou.A rozhodně bych s člověkem, který mluví o vlastním dítěti jako o nenormálním, neplánovala druhé dítě.Chlap, který se lituje a vyhrožuje, že uteče, s ničím ti nepomůže a doma funguje jen u PC, ten ti stěží bude oporou a dětem prima tátou a vzorem.
Jediné, co se dá poradit, je poradna, ale manžel musí začít chtít a především aktivně spolupracovat.Ty sama to do pořádku nedáš, byť bys chtěla sebevíc.
18. únor 2014 v 17:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@terezapetrova večer napíšu, byla jsem v podobné situace-syn je opožděný a manžel reagoval stejně
18. únor 2014 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezapetrova
@laurital rozhodně dobrá poradna je super věc a může hodně hodně pomoct, pokud oba chtějí. U nás na to došlo pozdě, já už jsem neměla zájem to lepit..a sice něco teda pochopil a snaží se, ale je x věcí na které ani poradna nepomůže. A vím co to je věřit a dávat šanci a mít druhé dítě..a pak sletět ještě hlouběji. Pokud řešit, tak dokud není další dítě.
18. únor 2014 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka Ja vim, na jednu stranu mas pravdu..
18. únor 2014 ve 20:39  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prapodivna Ja vim meli by jsme moc mluvit s manzou spolu
18. únor 2014 ve 20:41  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital Dekuji za radu, verim, ze většina prispevku tady mi pomuze..
18. únor 2014 ve 20:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezapetrova no to mám..vím moc dobře co podobný přístup dělá se vztahem..co udělá neřešení zavčasu a když se do toho přihodí další dítě..řešit dokud je čas..potom už to jde jen hůř. Snažte se oba, komunikujte, zajímejte se o sebe, pomáhejte si, podporujte se..a až to bude zase klapat a budete mít zdravý vztah, pak se snažte o druhé dítě.
18. únor 2014 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@smardik Budu moc rada když pisnes, dekuji předem :slight_smile:
18. únor 2014 ve 20:45  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka hm, ja vim, ja jsem takova ze vždy chci pro okoli to nej a na sebe uplne nemyslim, takze napr chci aby Vojta mel sourozence i hlavne kvůli nemu a taky kvůli nemu a pripadnemu dalsimu chci aby měli spolecneho tatu, taky naší se rozvedli a tak vim co to je a ze pro sve deti bych to nechtela /ja sama jsem se s rozvodem nasich srovnávala 9 let od 14 do 23let/.. no mozna ne vždy je vse mozne...
18. únor 2014 ve 20:49  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezapetrova já jsem taky taková..ale tohle mě naučilo. A taky jsem z rozvedené rodiny, ale já jsem ráda, nebylo o co stát. Ono hodně záleží na okolnostech, na další péči, na vztahu mezi rodiči, jak spolu vycházejí apod. Taky 14 je solidní puberta..ti moji jsou malí a nikdy nezažili že bysme měli pěkný vztah, takový jaký by měl být..a nechci jim předat že tohleto stačí a je to normální.
18. únor 2014 ve 20:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
18. únor 2014 ve 21:08  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka vidíš to, a zase spousta lidí říká, že na manželské problémy je nejlepší mít další dítě, že je zahojí. Upřímně, nikdy jsem to pořádně nepochopila :sweat_smile:
My jsme taky měli po prvním děcku krizi a Mikyho jsme si "pořídili" až po té, co jsme ji překonali, i když některé věci přetrvávají doposud.
@terezapetrova Tvůj muž má opravdu prapodivný vztah k malému, podle toho, co tu popisuješ. Já bych do druhého asi v tvém případě zatím nešla.
Představ si, že druhátko bude také náročné a jak potom zvládneš bez jeho podpory a pomoci péči o dvě děti?
Můj muž je také celý den v práci a o vík. unaven takže nepomůže, ale ta psychická podpora je nade vše, to, že mě vyslechne, poradí, pochopí, atd... Držím palec!
18. únor 2014 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
18. únor 2014 ve 21:54  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kocicinka to je blbost jak mraky..další dítě (stres, omezení..co si budeme povídat) krizi jen prohloubí, kde je něco blbě, tam to další dítě nespraví, spíše naopak. stejně jako "ve vztahu nám to moc neklape, něco nám chybí.pořídíme si dítě, to nás sblíží a všechno se zlepší..obvykle je to jen sen a ne realita". Rodičovství je neskutečně náročné a je potřeba mít opravdu pevný láskyplný rovnoprávný vztah, aby tu zátěž vydržel.
Čest vyjímkám.
19. únor 2014 v 08:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@terezapetrova Chlapečka je mi nesmírně líto. Ač je opožděný motoricky, moc dobře vnímá, jaké mínění kdo o něm má, děti jsou na tohle obzvlášť citlivé. S chlapem bych v tomhle případě zatočila. Pokud nepůjde do poradny, tak nazdar, dítě by mělo mít absolutní přednost, ne, že si trauma z toho, že ho vlastní otec nemiloval jaké je, ponese celý život..
19. únor 2014 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@kajalka Vojtiska ti bejt lito nemusi, to ja hlidam, mam vystudovanou kynezologii a moc dobře vim o cem to je, ma povaha to je zas něco jineho
19. únor 2014 ve 13:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezapetrova no nevím, jak chceš uhlídat, aby dítěti nedošlo, že jeho tatínek s ním má problém?
19. únor 2014 v 16:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@terezapetrova Terko, myslím, že kajalka se ti jen pokoušela naznačit, že děti jsou daleko vnímavější, než si my dospělí myslíme a vycítí jak nepohodu mezi rodiči, tak i chladný vztah otce ke své osobě.
19. únor 2014 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@laurital Ja tohle vim, a manzel rozhodne nemá chladny vztah k Vojtovi, to tady bylo spatne pochopeno
19. únor 2014 ve 20:56  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prapodivna Fajn, podobne věci by jsi mi mohla psat do nekonecna a ja uz nemam silu na to odpovídat, zvlast když se mi ani v nejmensim neulevilo, ja tady hledala pomoc a jsem blba když jsem si dopředu nedala dohromady jak dopadnu, tak diky a ahoj
19. únor 2014 ve 21:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezapetrova Nic ve zlém, ale přijde mi, že si tu ty reakce nějak moc bereš, co ti kdo napsal tak hrozného? Ty jsi nějakým způsobem popsala svou situaci a každá tu na ni zareagovala svým způsobem, jak to na ni působí, že se tě dotýká, že je někomu líto tebe, nebo tvého syna přece není chyba ostatních uživatelek. Navíc to alespoň podle mě, ani v nejmenším nebylo myšleno ve zlém.

V takovýchto sitaucích se stejně nedá nijak radit, co budeš dělat se svým životem si musíš řídit sama, tady ti každý tak akorát může napsat, co by dělal on.

jak jsem ti psala už na začátku- já být tebou, zašla bych do poradny, tam by ti měli být schopni dát na to co nejméně stranný názor, protože my to tady všechny bereme jen z pohledu ženyy/matky, zatímco tam by měli mít pochopení pro obě strany a věřím, že díky tomu si dovedeš sama líp ujasnit co a jak dělat, měli by ti nabídnout nějaké řešení.
20. únor 2014 v 09:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@terezapetrova A taky si přečti poslední větu svého vlastního příspěvku, s kterým jsi sem přišla o radu.
20. únor 2014 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj tak to ja mam taky problemi doma.Je mi 32let jsem vdana a z manzelem se zname uz od 14let.Mame dve deti 12let a 3roky,a jsem nane porad sama,chodime do stejne prace takze vime oba dva co delame,jenze ja prijdu z prace a musim uklidit uvarit a postarat se o deti i celou domacnost.Muj muz je bud unaveny nebo si jde zpravovat auto celi den nebo i radeji najde jinou praci jen aby nemusel byt snami doma.Kdyz mu to nahodou vyctu ohradi se tim ze si porad stezuju a ze nic nedelam atd:jezdi knam znami z prace takze obcas vypomuze stim ze si hraje z detmi a ja muzu aspon poradne v klidu uklidit,ale kdyz to reknu svimu muzi ze by mohl taky pomoci rekne mi ze mam kamarada tak at mi pomaha.Pritom jsem cele dny doma z detmi ,nikam nechodim,nemam cas se ani pobavit ani jit na prochazku a uz vubec ne jit si nekam na kavu,to on si zae jede kam chce a kdy chce a vklidu si tu kavu da.Ja uz se ani sama nevykoupu protoze mala mi do koupelny leze a jeho to nezajima.Kdyz zacnu nadavat vzdy mi neco vycte nebo je jeste protivny ze porad nanem vydim jen to patne.Nevim uz jak dal,jestli je chyba ve me nebo v nem.nazim se mu ve vsem vyhovet staram se onej,fakt nevim jestli je to stejne vsude nebo to mame jen mi doma.Diky za nazory mej te se pekne,
31. kvě 2014 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek