Kojení - bojovala jsem, ale vyčerpalo mě to, už nechci
Ahoj ženy, mám doma malou dva týdny a posledních pár dnů pro mě bylo fakt peklo.... jsem po sekci a mlíko se mi rozjíždí blbě, když malá ten první týden vytáhla 25, byl to zázrak. Mám celkem velká prsa a fakt mi nejde lehnout si s malou do postele a kojit ji vleže, zkoušela jsem to a mě bolí celé tělo a ona se jen rozčiluje. Také mám vpáčené bradavky a musím používat kloboučky, tudíž stejně musím vstát, klobouček umýt, nasadit si ho - ona ho navíc někdy sáním stáhne z bradavky pryč, musím kojení přerušit, nasadit znova, ona se vzteká atd. Můžu ji kojit jen vsedě na "fotbalistu", stejně mě z těch velkých koz bolí záda. V porodnici mi půjčili elektrickou odsávačku, takže s tím naopak mám 3x tolik sraní - nevidím na tom nic pohodlného ani příjemného pro mámu i dítě. My u toho trpíme obě. Aby vůbec něco vypila, musím jí dát pít tak 12 minut z jednoho prsa, 12 z druhého, dát tak 30-40 ml odstříkaného z lahve, aby neřvala hladem, potom odstříkat další várku, hodina a čtvrt pryč a kdy mám spát? Předevčírem jsem celý den probrečela a upřímně jsem si myslela, že se půjdu zabít a bude klid. Ten den se o malou musel starat muž, protože já ji ani nedovedla pochovat, abych se u toho nerozbrečela a máma si myslela, že mi zavolá nějakého psychiatra. Říkala jsem si, že tohle je nájezd na poporodní depresi jak blázen.
Pro kojení jsem zkusila udělat všechno - čaje, homeopatika, poslouchala jsem sestry v nemocnici a budila ji co 2,5 hodiny, nikdy si nevytáhne sama dost a pořád brečí. V porodnici mi nechtěli dát příkrm a nakonec chudák spadla z 3930 na 3560 a já ty lidi úplně nenáviděla, proč mi to UM nedali dřív. Měla jsem tu minulý týden laktační poradkyni a stejně mi nic kloudného neporadila, malá akorát začala řvát po kojení hlady ještě víc než předtím (rady typu "nechte ji sát půl hodiny z jednoho, ona si to vytáhne") - upřímně jsem ztratila trpělivost a na kojení kašlu. Zítra jdeme k pediatričce, už teď o víkendu jsem malou přikrmila UM, jinak byl furt řev, přece ji nenechám umřít hlady - doktorce řeknu, že jestli mě někdo bude dál nutit do kojení, tak si asi něco udělám. Už jsem z toho psychicky úplně na dně. Podle mě je snad zásadní, aby dítě i matka byly v pohodě a ne že budu za každou cenu "zkoušet vydržet". Byla bych dřív v Bohnicích.
Prosím nedávejte mi rady typu "musíš to zkoušet". Já zkusila dost. A cítím, že další zkoušení by mi jen vyvolalo odpor k mateřství. Už tak cítím, že tohle není ten směr, kterým se chci dát, nechci být doma coby pochodující mlíkárna a řešit akorát posraný plínky, měla jsem v plánu tak za měsíc pomalu zase pracovat (jsem OSVČ a s mužem se můžeme prostřídat, on péči o dítě miluje). Chci jen vědět, že v tom nejsem sama.
UM je sice náhrada mateřského mléka, ale srovnatelná. Kdyby to byl takový jed, jak tu někdo tvrdil, tak se to na populaci projeví. A vzhledem k tomu, že um se používá desítky let a lidstvo to nijak nepoznamenalo, opravdu není nutné mít výčitky. Určitě je fajn kojit, pokud to lze, to je jasné. Ale hrát si na hrdinku několik měsíců?
@lu777 určitě ano, pokud na tebe nejuká z TV ,časopisů pro maminky a letáčků u pediatra, tak v porodnici ti určitě poradí která je ta nej pro dítko, jak už jsem psala je to podle sponzorů, třeba pražská Motol má pol. oddělení šestinedělí sponzorováno Bebou a druhou pol. Nutrilonem 😝 . a pokud se u nějakého dítka vyvine alergie na kravské mléko, máme přece mléko pro případné alergiky, tahle propaganda je v pořádku a že se setkáváš s velkou propagandou kojení to je špatně? 😒
Docela by mě zajímalo, zda zdejší fanatické zastánkyně kojení za každou cenu jsou tak militantní i v ostatních oblastech péče o dítě? Zda jedí jenom bio potraviny z domácí produkce, zda dbají na to, aby bydleli ve zdravém prostředí, tj. zda bydliště vybírají dle mapy znečištění ovzduší, zda řeší nezávadnost nábytku, nátěrových hmot, atd. Zda jezdí nejbezpečnějším autem na trhu atd.?
@somalicats ale pořád je to tom, že buď chci kojit a udělám pro to maximum, nebo mi na tom tolik nezáleží a ...
Já u první dcery chtěla strašně moc kojit a i přes počáteční kojení s kloboučkama, bolesti při kojení v celých prsou (měla jsem tam kvasinku, bolest až do zad, diagnostikovala to až druhá laktační poradkyně), kojení co hodinu i dřív, zánětem v prsu apod. jsem to prostě zvládla. A jsem na to pyšná. S druhou a teď i třetí dcerou je to v pohodě, už vím na co dát pozor, o co jde. Kdybych nechtěla kojit, bylo by jednodušší dát UM, ale to jsem nechtěla a zabojovala...
Na člověku není v dospělosti (ani dřív) poznat, zda byl kojen nebo ne, tudíž je to srovnatelné..
Já jsem byla taky plná ideálů a snažila se, abych měla kojené dítě, protože jsem byla perfektně zmasírovaná...
Nakonec mateřské měl, ale z láhve...
Kamarádka mi udílela rady, jak kojit, kdy , proč a nač... u prvního jí to šlo jak po drátkách. U druhého čekala totéž, ale hrůza... nechtěl pít, pil málo, několikrát náběh na zánět, potom už se jí rozjel naplno, po antibiotikách už malý skoro nepil a jen co dostala menses, tak bylo po kojení úplně - a kde byly ty její rady... zpětně mi popisovala, že si fakt myslela, že si vymýšlím...
@japona Asi se budeš divit, ale já toto docela řeším. Snažím se pěstovat co jde, co nevypěstuju, sháním po malopěstitelích. Je mi přednější maso z kvalitního chovu , i když dražší, než z řetězců. Snažím se žít ekologicky a šetrně k prostředí. A ano, roky dopředu jsem počítala s tím, že budu mít jednou dítě, proto jsem svoje tělo nezanášela např. kouřením a chemií.
@lu777 souhlasím s vámi s názorem na zdraví a geny, ty mají velký vliv.
@lu777 hele mozna je militantni propaganda kojeni proto,ze propaganda UM neni potreba 😉
@kajalka I já mám ráda biopotraviny, ne že bychom jedli vše jen bio, ale ráda tuto kategorii do našeho jídelníčku zařazuju. Jenže i v těchto potravinách se mohou objevit škodlivé látky, takže nic jen super čisté a neškodné.
@kajalka Ok, to je skvělé, pokud vše řešíte takto komplexně. Já se dost setkávám s tím, že žena sice kojí (a nezapomene to zdůraznit🙂), ale před otěhotněním kouřila dvě krabky denně atd.. Nebo sice kojí, ale doma dělá takové dusno, že chudáci děti (i ten manžel). Nikdy jsem nečetla: přestěhovala jsem se tam a tam, postavila domek a koupila volvo, s manželem žijeme v harmonii, jo a taky kojím, protože se snažím dělat pro své dítě to nejlepší🙂. Vzdy jen: nemohla jsem kojit, ale nakonec jsem to dala, jakoby to bylo to nejdůležitější v péči o dítě a ne pouze zlomek (spíš zlomeček🙂)..
A obcas mi vadi ustepacne narazky maminek,ktere davaji um,na adresu tech militantnejsich kojicich. Vypada to,jakoby si tyto mamy mely potrebu svuj krok uhajit a pritom to vubec neni potreba. Chce to jen mit zdrave sebevedomi,pak neni nutne "vinit" kojici maminu,ze " se ji to mluvi" a "je nejaka chytra".
@japona což není tak úpně pravda, že to poznat nemusí být - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC281... (jeden z mnoha článků na toto téma)
@japona takze podle tebe je kojeni jen o odpirani? Ja sice 14 dni nic jineho neresila,ale nyni mohu rict,ze si neupiram nic,manzelstvi mam skvele a ziju v harmonii. Jen to volvo nemam,neni to pro me priorita.
@marecekavendulka přesně tak, proč propagátorky kojení musí být nutně fanatičky, proč to nebrat tak že chtějí pomoct, a jejich rady jsou samozřejmě jejich zkušenostmi, proč se hned s takovou lehkostí napíše "když to nejde tak to nejde, není třeba to hrotit" , tento názor je snad v pořádku? proč bych tady měla omlouvat svoje názory tím že používám přírodní kosmetiku, pěstujeme a kupujeme bio apod. ☹
@marecekavendulka Tak pokud by mé problém s kojením trvaly 14 dní tak si taky žiju asi v harmonii. ale ty 4 měsíce bez viditelného zlepšení bylo už trošku moc 😔 .
@terezas4 A kdy je to tedy dostatečné (kolik času tomu musí věnovat) pro to, aby mohla matka v klidu říct udělala jsem pro kojení vše, ale nejde to a co všechno musí pro to podniknout, aby mohla v klidu říct, že to fakt nejde: Těch rad na různé problém je tolik a navíc ne všechny jsou opravdu dobré, takže co všechno musí matka vyzkoušet, aby bylo kojení učiněno zadost?
@evulina77 Ano, chci kojit a udělám pro to maximum. To si asi řeknem všechny. Ale ruku na srdce - Tys to dala, protože 1. bylo to Tvé první dítě, tak sis mohla dovolit klidně celé šestinedělí řešit jen kojení, když by na to přišlo, 2. možná sis sáhla i psychicky na dno, ale nebylo to vyválení se v tom dně, protože pak je otázka, jak bys mluvila dnes.
Taky jsem pro to kojení udělala maximum. Maximum do té chvíle, kdy mi děti i přes hodinové kojení z obou prsou na střídačku brečely hlady, nepřibíraly, odsávačka vytáhla po 14 dnech s bídou 30 ml z obou prsou... U první chyby byly, to neříkám, tenkrát taky ale nebyly ty možnosti poradenství, co jsou dnes. U druhé jsem s tím už počítala, připravila jsem se dopředu na obě varianty - tedy na výraznější snahu o kojení, ale taky na přechod na UM, kdyby se nezadařilo. Troufám si říct, že jsem díky tomu byla rozhodně míň ve stresu, než s první dcerou. A i když ze začátku to vypadalo relativně slibně, tak se bohužel i přes všechny konzultace s LP, kontroly techniky kojení, pití všeho možného i nemožného na podporu laktace, dokrmy suplementorem holt nezadařilo. Je fakt, že u nás je to rodinná záležitost, já byla s bídou kojená týden, ségra už vůbec, neteř byla kojená 3 týdny a teď se ségra připravuje na druhý pokus - ovšem se čtyřleťačkou a mužem, který musí kmitat po zakázkách, aby rodinu uživil, se těžko na šestinedělí zahrabe s miminem do peřin. Ale říct, že když se člověk snaží, tak to jde vždycky - nemusí to tak nutně být.
@bielamacka to co popisuješ, jsem měla u prvního syna....Proces: nakojit prd, zkusit odstrikat druhy prd ( ale chtěla jsem udělat vše protO, aby se laktace rozběhla), dokrmit UM a když jsem skončila, mohla jsem začít znovu od začátku- Bradavky mě při kojení bolely, jako by mi po nich někdo jezdil žiletkama a první půl minutu jsem měla slzy v očích....Já teda nějak kojit plus dokrmit vydržela až do 8.měs.....Te%d u druhého syna plně kojím a je to úplná pohoda...Kdyby se mělo opakovat co u prvního syna, tak se na celé slavné kojení s prominutím vyseru a najedu na UM rovnou...
Zdá se mi, že to trošku brzo vzdáváš, nicméně spokojená matka se rovná spokojené dítě...a pokud kojení nezvládáš a máš to v hlavě nastavené, že tě to vyčerpává, tak se na to vyprdni....Možná bych zkusila vždy odsát co půjde, dát to malé a zbytek dormit UM, hlavně, at jsi klidná ty a malá bude spokojená....Nic si neyčítej, někdy to prostě nejde...
@lu777 Ty mi píšeš z duše, opravdu je jako pohlazení vidět věcné, ke všem otevřené, logicky argumentující píspěvky. Akorát mě frustruje že nemají vůbec žádný smysl... Určitá skupina co si myslí že podporuje kojení se nad tím ani nazamyslí. Stále budou hájit ubohá miminka neochotných sobeckých matek, a ještě to dělají s hrdostí. Mě to ani tak neštve, jako to ve mě vyvolává smutek. Tolik milujících maminek, a stejně jsou neustále podrobovány lustraci, zda udělaly pro kojení dost, zda to nevzdaly brzo, zda měly silné důvody ukončit, zda neukončily předčasně... Proč tak nesmírnou energii neobrátíte proti matkám co OPRAVDU trápí své děti? V ČR ročně zemře přes sto dětí v důsledku týrání. Toto nedá spát mě, a ne že se někdo rozhodl nekojit z jakéhokoliv důvodu. Jediné, co totiž dítě od matky skutečně potřebuje je láska.
Uf, jsem se nechala unést... Opravdu se nechci hádat, z podobných diskusí mám spíše deprese. Opravdu nevidíte (to se netýká samo všech), že pod vlajkou "podpory maminek" jste někdy útočné, odsuzující a zlé?
@alisek dřív než nebylo UM, tak si ženská zaplatila kojnou 😉
a pokud na kojnou nebylo, tak vařila ten rýžový odvar 😉
stačí se na to zeptat někoho komu je aspoň 80 let, tzn. někoho kdo UM nezažil 😉
kojná byla naprosto běžná...
teď přemýšlím zda by se to dalo dneska praktikovat 😕 protože mám i kamarádky, které měly mléka až moc, až jim to teklo všude a byly z toho nešťastné (ono opravdu nemá každý stejné dispozice ke kojení ač se propaguje, že má... nemá, je to stejné jako třeba s porody, některá ženská má vždy lehký porod, jiná je silná jako řípa, ale má potíže i s otěhotněním i s porodem, nejsme všechny stejné... díky bohu 🙂 ).
nakonec to ti naši předkové měli opět lépe vymyšlené 🙂 🙂 😉

@bielamacka jako bys mi mluvila z duše a odvykládala mé začátky s malou😉 Já jela měsíc v režimu nakojit, dokrmit mým mlékem (a toho bylo málo), dokrmit umělým, odstříkat, vyvařit odsávačku. Dvě hodiny v dupě a mohla jsem začít nanovo🙂 Po měsíci jsem to vzdala a jsme na nutrilonu a obě spokojené😉 Nejsi první ani poslední co nekojí. Sama jsem spíše zastáncem kojení, pro dítě je to určitě lepší. Když to nejde tak to hold nejde.