Kojení - bojovala jsem, ale vyčerpalo mě to, už nechci
Ahoj ženy, mám doma malou dva týdny a posledních pár dnů pro mě bylo fakt peklo.... jsem po sekci a mlíko se mi rozjíždí blbě, když malá ten první týden vytáhla 25, byl to zázrak. Mám celkem velká prsa a fakt mi nejde lehnout si s malou do postele a kojit ji vleže, zkoušela jsem to a mě bolí celé tělo a ona se jen rozčiluje. Také mám vpáčené bradavky a musím používat kloboučky, tudíž stejně musím vstát, klobouček umýt, nasadit si ho - ona ho navíc někdy sáním stáhne z bradavky pryč, musím kojení přerušit, nasadit znova, ona se vzteká atd. Můžu ji kojit jen vsedě na "fotbalistu", stejně mě z těch velkých koz bolí záda. V porodnici mi půjčili elektrickou odsávačku, takže s tím naopak mám 3x tolik sraní - nevidím na tom nic pohodlného ani příjemného pro mámu i dítě. My u toho trpíme obě. Aby vůbec něco vypila, musím jí dát pít tak 12 minut z jednoho prsa, 12 z druhého, dát tak 30-40 ml odstříkaného z lahve, aby neřvala hladem, potom odstříkat další várku, hodina a čtvrt pryč a kdy mám spát? Předevčírem jsem celý den probrečela a upřímně jsem si myslela, že se půjdu zabít a bude klid. Ten den se o malou musel starat muž, protože já ji ani nedovedla pochovat, abych se u toho nerozbrečela a máma si myslela, že mi zavolá nějakého psychiatra. Říkala jsem si, že tohle je nájezd na poporodní depresi jak blázen.
Pro kojení jsem zkusila udělat všechno - čaje, homeopatika, poslouchala jsem sestry v nemocnici a budila ji co 2,5 hodiny, nikdy si nevytáhne sama dost a pořád brečí. V porodnici mi nechtěli dát příkrm a nakonec chudák spadla z 3930 na 3560 a já ty lidi úplně nenáviděla, proč mi to UM nedali dřív. Měla jsem tu minulý týden laktační poradkyni a stejně mi nic kloudného neporadila, malá akorát začala řvát po kojení hlady ještě víc než předtím (rady typu "nechte ji sát půl hodiny z jednoho, ona si to vytáhne") - upřímně jsem ztratila trpělivost a na kojení kašlu. Zítra jdeme k pediatričce, už teď o víkendu jsem malou přikrmila UM, jinak byl furt řev, přece ji nenechám umřít hlady - doktorce řeknu, že jestli mě někdo bude dál nutit do kojení, tak si asi něco udělám. Už jsem z toho psychicky úplně na dně. Podle mě je snad zásadní, aby dítě i matka byly v pohodě a ne že budu za každou cenu "zkoušet vydržet". Byla bych dřív v Bohnicích.
Prosím nedávejte mi rady typu "musíš to zkoušet". Já zkusila dost. A cítím, že další zkoušení by mi jen vyvolalo odpor k mateřství. Už tak cítím, že tohle není ten směr, kterým se chci dát, nechci být doma coby pochodující mlíkárna a řešit akorát posraný plínky, měla jsem v plánu tak za měsíc pomalu zase pracovat (jsem OSVČ a s mužem se můžeme prostřídat, on péči o dítě miluje). Chci jen vědět, že v tom nejsem sama.
@tamarila ono je to hlavně o tom uvědomit si, že prostě je to jako ve všem s výchovou...
- udělám to co pokládám za maximum, kam až já osobně můžu (a každý máme maximum jiné a podmínky jiné) - tak aby se ze mě nezbláznilo okolí..
- hlavní co držím na zřeteli je mít svoje děti ráda....
- a pak to pouštím z hlavy.... protože děti potřebují mámu co je v klidu a co je tu pro ně, tady a teď... ať už uvařila to nebo to, kojila nebo ne, je tlustá nebo hubená a má jedno dítě nebo čtyři...
teda není to pokaždé tak jednoduché... a člověk se k tomu propracovává věkem, ve 30 bych tohle nikdy nenapsala 😉
ale v podstatě je tohle cesta i v manželství jak se nezbláznit... už proto, že nikdo nejsme perfektní... a bazírováním na tom být perfektní jsme tak akorát úzkostní a dostáváme se do konfliktů...
já se v téhle diskusi spíš bavím, čím dál tím víc si uvědomuju, jak je ta MD mikrosvět sám pro sebe 😉
jakmile má člověk ty děti o něco starší a chodí do práce, tak vidí mnoho věcí jinak...
a mnohem víc rozumím mámám dětí co mají zase o kus starší děti než já....
řešíme tu v podstatě prkotiny děvčata 😉 máme se totiž velmi dobře 🙂
@marecekavendulka Proto to nikomu neradím, aby to tak dělal jako jé, bylo to peklíčko ale u mojí vlastní vůle, nevidím důvod proč bych do toho měla tlačit někoho dalšího. Moje rada je, určitě o kojení zabojovat, to že to nejde je normální, problémy k tomu patří, ale dřít to do extrému, taky není dobrý 😔 .
@hojda ale to já samozřejmě nevím, to záleží na té určité ženě, na jejím zázemí, na jejím okolí, na tom kolik je do toho ochotna dát, je třeba jí ale ty rady poskytnout a proč nevyzkoušet vše, proč to hned vzdávat, proč slepě věřit doktorům 😉 , a co je to "aby bylo kojení učiněno za dost" tenhle přístup 😖 většinu problému s kojením mají prvorodičky, a ty ten čas na to lehnout si s mimčem do postele mají, vícerodičky už ví do čeho jdou, tím netvrdím že se nemůže vyskytnout problém, ale ví o co jde a tak si můžou, pokud měli napoprvé problém, informace, laktační poradkyni zjistit, zařídit, informace jsou dostupné, pomoc taky(laktační poradkyně), a pokud je žena vnitřně přesvědčena že kojit chce, tak kojí 😉 , anebo si pak někde v diskuzi přečte, že ono se v dospělosti stejně nepozná jestli bylo dítě kojené a že to nemá hrotit 😔
@terezas4 Jééé, kdyby to bylo tak jednoduché, kdyby tak ke kojení stačilo to vnitřní přesvědčení, že chci...
@terezas4 Jinak ale souhlasím s tím, že ty informace jsou často podávány zkreslené... Přitom ideální by bylo, kdyby už v porodnicích byly dobré LP, které by nedávaly rady typu "kojte po 3 hodinách" apod., v těch porodnicích se kolikrát nadělá fakt víc škody než užitku.
@somalicats samo o sobě někdy nestačí, viz. první můj příspěvek, kdy popisuji "ne"kojení první dcery, ale chce to i tu podporu, jak jsem psala 😉
@somalicats přesně tak, chce to začít od porodnic
@terezas4 Přijde mi, že když sem napíše zoufalá maminka, kterou už s kojením vyzkoušela, kde co, tak to stejně nikdy není dost, aby se neozvalo tisíc hlasů, že dělala málo a má ještě máknout. Přijde mi, že takhle radí ženy, které buď s kojením neměly problém skoro žádné (nebo řešili jen nějaký problém, ale ne souhru několika problémů najednou ploché bradavky, bolavé bradavky, neprospívající dítě, nedostatek mléka, zánět, dítě bez zájmu o kojení a třeba ještě nějakou jinou zdravotní komplikaci k tomu) tak nějak to šlo samo a nechápou o čem je tu řeč a nebo ty, který se zatnuly a žily opravdu je tím kojením a dělaly vše horem dolem, aby to šlo několik měsíců a to samé teď chtějí, aby dělali ostatní maminky, jinak to pro ně není dostatečná snaha 😔 .
kojení po 3 hodinách, byla v dřívější době propaganda režimu, aby matky své děti odstavily co nejdřív, neztrácely čas takovými malichernostmi a mohly budovat zemi 😎
@terezas4 Jo, kdyby to bylo tak jednoduché. Vidíš, já alespoň nějakou podporu měla, sice ne celé šestinedělí teď podruhé (přece jen s druhým dítětem, kterému je už 10 let, je to o něčem jiném, než když má člověk doma batole), a stejně to bylo jak přes kopírák jako u té první. Jediná věc, kterou vím 100% je ta, že kdyby se náhodou zadařilo a měla bych třetí, tak se pokusím zas. I kdyby to mělo být zas na tu krátkou dobu, tak alespoň něco to malé ode mne dostane.
@somalicats V tom případě bych odkojila paterčata 😀 , kdyby to bylo na vnitřním chtění kojit, já chtěla tak moc kojit, že to právě kvůli tomu asi nešlo.
@hojda Mám kámošku, která má chlapečka mladšího o asi 10 dnů od té mojí mladší. Ta by zvládla odkojit nejen toho svého, ale i tu moji, jen to máme k sobě dost z ruky. Klukovi bude za chvilku rok a říkala, když jsme se teď před Vánoci viděly, že je super, jak to pořád teče, takže mrňous je permanentně na mléčném baru 😀
@terezas4 A to je právě ono, každá napíše své zkušenosti a rady a máme tu 100 různých rad, jak na to a z toho jích bude minimálně 50% úplně mimózních.....a pro prvorodičku je fakt těžké poznat, co je dobré a co ne? Když máš první dítě a jsi bez zkušeností, tak snadno uvěříš radám sestřiček v porodnici, které to přece řeší každý den, tak musí vědět, jak na to? To samé lékař nebo laktační poradkyně? Tady se dočteš, že ti radí blbosti a máš dělat úplně něco jiného?
@somalicats Já mám kamarádku, která rodila den přede mnou a MM vylévala do záchodu.....já bojovala o každou kapku, bohužel byla ve Švédsku, tak to bylo z ruky ještě víc 😀 .
@marecekavendulka Kojení není o odpírání, ale je jen zanedbatelná část v péči o dítě. A než se několik měsíců trápit, pokud to nejde, jak by mělo, tak je dle mého názoru lepší dát um. Šest týdnů nevylézt z postele, to by mi hráblo i kdyby mléko teklo proudem🙂
@hojda Však ono by se to na zahradě taky nepotentočkovalo, kdybys tam nějakou dobu nehrábla. Ono to miminko totiž není bdělý 24h denně, že. Takže při jeho spánku se dá leccos udělat, uvařit, dojít se umýt, dá se dát do šátku a dojít s ním na nákup, atd. Opravdu téměř vždy platí - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody...
¨
@hojda píše tu někdo že má prvorodička zalézt do postele na 6 týdnů 😀 , druhou dceru jsem měla na prsu co 30min., okolo běhala 3-letáčka, a nakoupit + uvařit jsem zvládla, i když ne pravidelně a podlaha se neleskla, ale první týdny do pořádného rozjezdu kojení se zvládly, měla jsem i pomocníka, šátek 😉 , a já se pořád nedozvěděla co napsat když se tu zadá dotaz na kojení? pokud se vám všem tyto názory zdají fanatické, pak podobné dotazy postrádají smysl, ale já pořád věřím že kdo sem dotaz napíše s vážným úmyslem slyšet radu, něco si z ní vezme 😉
@hojda K těm radám - hlavně žádná z těch rad není univerzálně fungující u každé, protože kdyby byla, kojíme všechny. Jako je každá z nás individuální, tak u každé z nás bude fungovat něco jiného. Průšvih je v tom, že i každé dítě je jiné a co zabere na jedno, nemusí nutně zabrat na druhé. A jsme u jádra problému - maminka vyzkouší hromadu rad, které k ničemu nevedou, začne z toho být totálně zdeptaná a buď se trápí, zkouší to dál, nakonec to buď jakž takž dá, nebo to stejně nedá, a z prvního roku miminka si nepamatuje prakticky nic hezkého, a nebo se rozhodne, že se trápit přestane a zvolí tu "jednodušší" variantu (uvozovky jsou tu schválně, ono to s UM rozhodně není jednodušší než s kojením). Pokud to u druhého dítěte nevzdá hned, ale opět se snaží, tak se může stát, že se zadaří a jde to, a nebo je to opět bez úspěchu.
@kajalka No, na rovinu - když jsem se pokusila prokojit noci, tak jsem potom přes den zaléhala k dceři, když usnula, spala jsem taky. Nemít tu starší už velkou, takže nákup zvládla pořídit a jednoduché jídlo udělat, tak bych tohle nedala.
@terezas4 ".. pokud je žena vnitřně přesvědčena že kojit chce, tak kojí.."
jako sorry, ale tohle je p*covina na n-tou🙂 S přesvědčením to fakt nemá co dělat. Někdo k tomu dispozice má, někdo ne. Stejně jako má někdo talent na sport, na hudbu, na jazyky atd.,tak někdo prostě kojí a jinému to dělá problém.
A je to tu zase, ty mluvíš o bezproblémovém kojení, kdy dáš dítě spát a máš nějaký čas něco dělat, AAleale to ti proces kojení, odsávání, odsávání, vyvařování
@kajalka A je to tu zase, ty mluvíš o tom jak to vypadá, když kojíš bez problémy, ano tam máš pak čas něco udělat, pokud kojení se vším všudy trvá třeba 2 hodiny z toho 60 minut je jen čisté kojení a dokrmování, pak už můžeš dítě dát spát, ale pak ještě musíš odstát, vyvařit, dát si třeba obklad na prsa, větráš bradavky atd. Takže dítě sice spí, ale ty stále makáš na rozjetí kojení. Bez 7 kojení denně tj. 14 hodin. Minimálně hodinu jdeš s dítětem ven takže ti ze den zbyde 9 hodiny. Kolik hodin věnuje spánku, kterého je opravdu hodně poskrovnu, protože odsáváš i v noci. Ty tu mluvíš o bezproblémovém kojení a ne o problematickém. A tvoje rada zůstat v posteli se najednou mění v tom, že máš přece čas, když dítě spí něco udělat.......
@terezas4 Ano dítě dám do šátku a můžu něco dělat. ne nemůžu, protože na prsu mám odsávačku, tak nemůžu mít dítě v šátku, protože si jdu dělat obklad na prsa. Holky vy fakt nevíte, jak to vypadá, když to kojení opravdu nejde. Vy pořád jedete v režimu, že ten problém je jen to vlastní kojení, ale ono se to nabaluje. Jak mám obskakovat druhé dítě, když odsávám mlíko? Vydrží 3-leté dítě 2 hodiny v kuse bez mojí pozornosti? Tolik času zabralo jedno kojení se vším všudy.
Ja jsem s kojenim bojovala 3 tydny, dcera v noci nesla ani zaboha probudit (spi dodnes 11 hodin v kuse bez probuzeni), takze jsem v noci odsavala kazde dve hodiny, za pul hodiny jsem z jednoho prsu odsala 10ml, pozvala jsem si i laktacni poradkyni, ani ona nepomohla, bradavky jsem mela dobre, mala se prisala ukazkove, ale po minute nebylo co pit, takze neskutecny rev. Nezabraly caje, homeopatika, babske rady.. Tipy, jak ji v noci u kojeni budit, aby neusinala byly na dve veci. Po trech tydnech jsem boj s tezkym srdcem ukoncila a nyni po roce muzu rict, ze uz nemam zadne vycitky, dcera prospiva ukazkove, zatim nemarodila (tuky tuk), venuji se ji vetsinu dne, uklizim po nocich, ale vzhledem k tomu, ze spi tak krasne, mam jeste spoustu casu na to, abych se krasne vyspala i ja. Takze dle me je kojeni nadherna vec, ale pokud se nedari, tak se, holky, kvuli tomu neveste. Jsou i dalsi dulezitejsi veci, ktere svemu miminku muzete dat!
P. S. Prosim, nepiste mi sem rady, co jsem jeste mohla ci nemela delat pro udrzeni laktace, uz jsem jich tu dostala dost a na dohadovani nemam naladu. 🙂. Jen jsem se chtela podelit o svoji zkusenost.
@hojda ale každá má jiný problém, ty si potřebovala odsávačku, já ne, ale dítě jsem měla na prsu furt, přes den spala vyloženě jen v šátku, a vím co to je přikládat, odsávat, masírovat, nahřívat, přesně to jsem měla s první dcerou, a protože vím co bylo v našem případě za problém a prošla jsem si oběma zkušenostmi, dávám ty zkušenosti dál, proč to je fanatické?
@hojda to by mi jeblo😀