Nechci kojit - výčitky

@luciiinka87 dobry den 🙂 zastavam nazor, KAZDA MATKA DELA PRO SVOJE DITE TO NEJLEPSI, a rikam to I kamaradkam co si vycitaji ze nekoji 🙂 je lepsi mit maminku klidnou po.psychicke strance, po porodu ma zenska delat dost sama se sebou, aby se dala do kupy a pokud to necitite, tak se tim nezatezujte. Ja kojila rada, me to naplnovali, libil se mi pohled dcery kdyz se mi odtrhla od prsa a koukala tim uzasnym pohledem JO TY JSI TA NEJLEPSI. ale to jsem ja, kazda matka je original 🙂 takze se tim zbytecne nestresujte a podle me je dobre rict sestram v porodnici jeste pred porodem, ze si neprejete kojit. Nikomu nic nemusite vysvetlovat 🙂 hlavne si za tim stujte a nenechte se stresovat.

@ladyhacek no u nás to pomohlo...já pila sem tam čaj pro kojící, jinak čaje moc nepiju, když už, tak černý s citronem. Ale od narození druhé dcery při vaření hodně kmínuju.
Jestli za tou druhou větou neměl být otazník, ale píšeš, že tvůj syn občas trpí ještě v 16m, tak nevím...občas trpíme každý, jestli je to častěji, poradit se s doktorkou, zkusit vysledovat po čem...já třeba zjistila, že malý má břichabol po kapkách Sinupret (na rýmu) a dcery je snáší v pohodě

@ladyhacek tím, že hodně kmínuju, nemyslím velké množství, ale do každého jídla trochu mletého dám

Aby bylo dite spokojene musi mit spokojenou matku.... Kdyz kojit nebudes svet se nezbori🙂 netrap se tim... Kdyz to nepujde tak to nepujde.... To ze zena nekoji to z ni horsi matku opravdu nedela....od toho jsou bohuzel jine veci... Ja sice kojim ale ze bych z toho mela nejak uzasne pocity jako nektere tady to opravdu ne... Jen je mi to v noci pohodlnejsi🙂
Zvlastni je jak se tady kojeni resi a jaky problem se z nekojeni dela😱 Ale treba to jak nektere matky na deti rvou a vyhrozuji apod (staci navsteva zoo) 😡 to je uplne ok?

@plachetnicka je to dle potravy > květák cibule > cokoli co nadýmá, ale chce jíst co my a my mrkvičku s bramborem jíst pořád nechceme 🙂 > pohybu má dost - dádávm mu čaj a když náhoud to bříško ho chytne dám kapičky . každý večer s ním por jistotu cvičím - udělali jsme si rituál a směje se tomu 🙂 > ale odvádíme od téma tu že? děkuji

Ahoj, nečetla jsem celou diskuzi. Jak jsi psala své zážitky v úvodu, jako bys popisovala i mé. Já měla plánovaný císař dvojčat, protože měli kluci jednu placentu. Byla jsem v celkové narkóze, jednoho chlapečka jsem viděla až 14 h po zákroku, kdy se snažil přisát. Druhého jsem ale viděla více než po 24 h a ani se nemohl přisát. Do porodnice jsem jela s tím, že kojit budu a těším se na to. Můj stav po císaři byl dost těžký, nemohla jsem děti navštěvovat, jen s doprovodem, který jsem ale neměla. Snažila jsem se, ale byl to jeden velký stres. Sestry reagovaly všelijak, jak to často bývá. Zkoušela jsem vše - kloboučky, odsávačku, homeopatika...vybojovala jsem asi 4 měsíce částečného kojení (jen na přilepšenou), ale pak jsem to vzdala. Rozhodla jsem se být raději spokojená a šťastná maminka než chodící uzlíček neštěstí s rozkousanými krvavými bradavkami a hladovými dětmi. Víš jak se nám všem doma ulevilo? Nesmírně. Sice ještě bylo těžké najít správné UM, ale KONEČNĚ jsme normálně žili. Nějaké vyvařování lahviček (u dvojčat jich je plná kuchyň 🙂 ), noční vstávání, finance na UM...to je nic oproti stresu, co jsme zažili. Dnes jsou klukům 2 roky, vůbec nebývají nemocní, jsou spokojení, veselí a máme z nich velkou radost. Co se týče UM - byla jsem spokojená. Nedokážu posoudit, o co kluci přišli nebo nepřišli. Já sama jsem se musela vyrovnat s mám zklamáním, že nekojím. Dnes si říkám, že jsou mnohem důležitější věci než kojení.
Asi bych Ti radila nejdůležitější: klid a klid a klid. Když Ti kojení půjde, bude to bezvadné. Ale když by to mělo být bolestivé, psychicky náročné...nezatěžuj se tím. Ten vztah mezi Tebou a miminkem udělej co nejkrásnější už hned od začátku, ať již to bude s kojením nebo bez něj. Držím palce.

@luciiinka87 Poměr kojenych a nekojenych deti je pry cca 1:1, ale kojící propaganda jede na plne obrátky az mate dojem, že podáním um dítě div nezavrazdite🙂 Všimnete si kolik je um vyrovnáno regálech obchodu či lékáren? Proc to tam asi mají? Nejspíš proto, že to matky kupují a dávají svým dětem. Takže žádný stres, pokud uznáte za vhodné koupit pixlu um, tak ji kupte a diteti dejte. Mléko z prsa (misto z lahvičky) z vás lepší matku neudělá!

Já vidím vinu v porodnici a ne v tobě. Lze tomu všemu předejít. Najdi si laktační poradkyni nebo dulu, prober to s nema. Odblokuj strach a obavy. Jistě ti poradí jak na to.

luci, naprosto tě chápu, čím jsi si prošla. já zažila něco dost podobného a to jsem císařem ani nerodila. no jako by jsi mi psala z duše. u prvního dítěte jsem se marně snažila bojovat měsíc, pak jsem to vzdala a syn byl už jen plně na um. je z něj krásný zdravý a šikovný kluk. kdo ví co by bylo, kdybych kojila, ale mnoho kojených dětí v okolí jsou nemocnější než on. vztah jsme si nakonec vybudovali. jen ty začátky byly těžké. když jsem otěhotněla podruhé, tak jsem měla už mnohem více načteno, napovídáno a byla jsem rozhodnutá, že tentokrát kojit chci. ne za každou cenu, ale chci. hodně věcí tehdy bylo špatně, ale šlo to ovlivnit. jen já jako prvorodička, které nikdo nepomohl (neporadil, MK jsem tehdy neznala, naše pediatra stála za prd, moje máma nekojila, tchýni jsem taky tehdy neznala a mozek mi nefungoval natolik, abych si sama našla informace nebo laktační poradkyni na netu) jsem prostě nevěděla co a jak, propadla depresy, beznaději...dcera byla naštěstí přísavka a ani mi nedovolila to vzdát a prostě jsem kojit MUSELA 😀 tentokrát to šlo, ne že by nebyly nějaké menší problémy, ale šlo to téměř samo, co přišlo už jsem řešit dokázala a kojila jsem téměř do dvou let. chci tě podpořit. rozhodně se neciť špatně, že to dopadlo jak dopadlo a že máš strach, co bude na druhý pokus. um tu je pro děti, které to potřebují a ty důvody mohou být různé. důležitá je spokojenost maminky i miminka. jen hned nemusí sednout první typ um. některé děti jsou citlivější a musí se hledat to správné, což u mm se řešit nemusí 😅 jen jestli mohu vyjádřit svůj názor...možná právě díky mé zkušenosti...nezavírej si rovnou cestu ke kojení tím, že se budeš snažit vše vidět jen negativně, že si necháš hned zastavit laktaci...třeba i u tebe může vše tentokrát dopadnout jinak, lépe 😉 opravdu nejde o to, aby jsi se nechala někým týrat a šikanovat do úmoru. jde jen o to, nechat si tu možnost otevřenou. když to půjde, tak paráda a jednou se těmto myšlenkám zasměješ a když ne...no tak ne. no tak koupíš um, ať si celý svět trhne. už je to druhé dítě, jsi zkušenější, otrkanější, nenechat se druhými manipulovat, buď asertivní a klidně projev vlastní názor či nevoli, je to tvé dítě a ty o vás dvou rozhoduješ! (nechci znevažovat roli otců, ale v tomto tématu přeci jen... 😅😉)

celou diskusi teda přelouskanou nemám, tak třeba se dočtu dodatečně kdo ví k čemu 🙂

Ahoj,

za tohle by tě nikdo odsoudit neměl. Ale lidi jsou různí!
Já sama miminko nemám, ačkoliv bych moc chtěla, asi jako všechny holky, který rady jsou 🙂 a rády tady se podporují na vzájem. Já všem moc mimochodem děkuju, za příbehy, příspěvky, ale o to tu nejde..
Myslím si, že jakýkoliv rozhodnutí uděláš je správné. Je možné, že teď se necítíš, víš čím jsi si prošla. Ale až se malý narodí (počítam, že zase CŘ) tak třeba to nebude už stejný průběh, jako u prvního miminka.
Být tebou bych se rozhodla až tehdy. Nyní se hlavně tím nestresuj a nemysli na to. Máš přece jen ještě nějaký čas 🙂
Moc držím palce, aby to dopadlo tak, jak má.
A podle mě je mraky lidí v našich letech na sunaru, a jak nám je dobře.
takže teď to UM je určitě taky super.
neboj se ničeho!
Měj se, Lucka

Ano je to super byznys, víte kolik peněz se v tom točí? Proto do vás cpou dokrm už v porodnici místo toho aby se empaticky věnovali kojení, nebo požádali o pomoc laktačních poradkyn, stačila by jedna na oddělení co by se věnovala jen podpoře kojení, ale to je potíž když oddělení šestinedělí je sponzorováno výrobci, (třeba jedna nejmenovaná kde polovina oddělení cpe Bebu a druhá Nutrilon), přitom by stačilo říct vemte si miminko k sobě a kojte dle potřeby, klidně co 30 min. ,a pak místo aby se našla další podpora v ostatních maminkách, většina jich napíše at raději dá UM že svět se nezboří. Ve větších městech je spousta podpůrných skupin v kojení, spousta žen dochází ve svém volném čase i bez honoráře k maminkách s problémy s kojením....neměli by se spíš než UM podporovat tyto iniciativy?
Tímto vám to nevnucuju, jen se nad tím zamýšlím. Jak je možné že polovina žen není schopna kojit. A není to vina jich, je to vina systému. A my mu tímhle celkem pomáháme.

Ahoj s kojením prvního dítěte jsem zažila peklo a to jsem měla "přirozený porod" prostě velmi těžký porod velkého dítěte, kdy jsem ve tři ráno přišla roztrhaná na pokoj a v 8 ráno už mi přivezli mého syna na starání, protože porodnice byla narvaná k prasknutí a sestřičky ani nechtěli děti hlídat, aby se matky z porodu trochu vyspali,dítě bečelo neustálé bezúspěšné přikládání k prsu mě vysílilo, byla jsem tak vyčerpaná, že za 4 dny v porodnici jsem naspala 4 hodiny a to si nepřisoluju, pořád jsem měla v mysli ten špatný zážitek na porod, kdy jsem ani nevěděla, jestli můj syn bude v pořádku, doma mi trvalo, než jsem usla, ale pak se laktace trochu rozjela, to už byl malý na příkrmech a celé 4 měsíce jsem se trápila tím, že plně nekojím, ve dne v noci jsem "honila" prsa odsávačkou a pak jsem se ráno vzbudila a řekla dost a sáhla plně po UM, až pak se mi ulevil, nyní jsem znovu těhotná jednak mám hrůzu z porodu a kojení už taky řešit nebudu, když to půjde budu ráda, když ne, svět se nezhroutí, jsem poučená a určitě už to budu řešit jinak, závěrem jak tu psali ostatní hlavně buď ty v pohodě, aby ses v pohodě mohla starat o své miminko 🙂

Ahoj, já kojím, ale šlo mi to bez problémů. Pravda, kamarádky, které měly málo mléka, nakojily, zvážily, dokrmily a furt dokola jsem obdivovala, stejně kojily max šestinedělí. Je spousta žen, co nekojí ze spousty důvodů, myslím, že pokud vy budete spokojená a dítě bude na UM šťastnější, než kdybyste byla vypsychlá kojící matka. Máte ale ještě čas, třeba se vám tentokrát prsa nalejou a půjde to samo. Rozhodněte se jen vy sama, nikomu se neospravedlňujte. Mějte se krásně 🙂

Upřímně ja jsem si s kojením užila svoje peklo a nakonec jsem po 4 týdnech přestala úplně proste doslo. Pokud budeme mít někdy druhe nebudu kojit vubec. Nechci riskovat to samé co jsem zažila ted.

@terezas4 souhlas, mě tam deptala jedná stará sestřička, že musím přikládat přesně po 3 hodinách, když jsem dala malé dřív tak hubovala ☹ když jsem se pak po 2 dnech trochu z porodu oklepala, tak už jsem si malou přikládala často, protože stejně plakala zatím hlady, tak aby se u prsu apon uklidnila a na ten jejich papír si to cucala z prstu. Už ted se těším na druhé miminko, jak si pojedu podle sebe, budu ho mít na prsu třeba pořád, hlavně aby bylo spokojené, naštěstí se tedy laktace rozjela parádně a dcerka je doteď šílenej savec, takže to bylo jednoduché. Ale ty tlaky v porodnicích jsou šílené, místo aby chodily empaticky pomáhat, tak akorát deptaj. 😔

Teda kdyz tak ctu ty zazitky z porodnic... Nic jsem nikam nepsala, nevazila, kojila dle potreby, sestry v pohode...

Ahoj, podělím se o svou zkušenost. Když jsem měla první dcerku měla jsem problémy s kojením. Měla jsem všechny pomůcky, kojení mě hrozně bolelo, i když jsem přikládala správně. Ale když se blížilo kojení, děsila mě ta představa kojení. Začala jsem dokrmovat a nakonec byla malá na UM a mně se ulevilo. Kojila jsem s příkrmama asi 5 měsíců.

Teď mám druhou holčičku. Kojení jsem se bála, ale všechno jsem si před porodem nastudovala. Řekla jsem si, buď to půjde nebo ne. A světe div se, v porodnici jsem se rozkojila přes všechny problémy a kojím pořád.

Takže se rozhodni sama, jestli to chceš zkusit. Musím říct, že u druhého porodu, to bylo lepší. Ale rozhodnutí je na Tobě. Láska k dítěti není o kojení, ale o přístupu. Určitě nebudeš horší matka, když se rozhodneš pro UM 😉

Je vas tady hodne,kterym to proste neslo...ani me ne a nemam na kojeni pekne vzpominky.Dcera,narozena cisarem,nizkou poro.vahu,prvni kojeni cca za 5hod.Laktace "najela"rychle,ale vydrzela jsem kojit 3tydny.Nepribirala,brecela hlady, spatne se prisavala,ja brecela zoufalstvim,prsa me bolela a psychika nic moc.S jeji vahou jsem moc experimentovat nemohla,proto UM a vsechno bylo ok.Ted cekame druhy,chci kojit.Pokud by to neslo,hroutit se nebudu a bude na UM.Kdyz jsem tento svuj nazor napsala na jinem blogu,tak dorazil komentar tipu: vsechny kojit muzou a ostatni jsou vymluvy..Nenecham se uz deptat,chci byt v klidu ja a tim padem bude i ten maly klidny😘

@luciiinka87 ja si rikala ze pokud kojit nebudu tak se nezhroutim a prislo mi vidic u svagrove ze nekojeni je "vyhodnejsi".no a mozna ten blok nebo takoveto nastaveni zpusobilo ze jsem s dcerou bojovala co se tyce kojeni.ja s ni vylozene.tolikrat sem brecela ze prestanu ze to nedavam.nicilo me to ale chtela jsem vydrzet co nejdyl ale pak sem pochopila ze pokud ja sem nesopokojena a ve stresu tak i ona.mozna proto furt rvala atd...taky me to nicilo i fyzicky tak sem po4m prestala.vse ma sve pro a proti.takze u me se nekonalo takoveto spojeni diky kojeni a nemuzu rict ze bych si to kojeni uzivala...podruhe budu snad chytrejsi o polohach pri kojeni a spravnem prisati tak uvidim...ale pokud to zas nevyjde flasky budu mit po prvni dceri..

@luciiinka87 absolutně nemáš proč mít výčitky. Samozřejmě, že je MM pro dítě nejlepší, ale jen za předpokladu, že matka nedělá nic proti své vůli, že jí to není nepříjemné, nepřemáhá se. Prckovi daleko líp poslouží UM a spokojená máma než MM, ale máma, která kojí s odporem nebo z povinnosti a nemůže se dočkat chvíle, kdy kojit přestane a není psychicky v pohodě. Navíc, co si budeme vyprávět, UM má spoustu jiných výhod, třeba tu, že nemusíš být non-stop přítomná 😉

Z lidí si nic nedělej, respektive chápej, že je jim v téhle době přirozené rychle odsuzovat a být netolerantní, prostě to tak je, ale lidi sami mají dost svých starostí než že bys je nějak extra zajímala - a pokud by to nebylo kojení, pomluví tě za něco jinýho. Třeba za to, že kojíš na veřejnosti, kojíš dlouho, máš velký nebo malý prsa, zadek apod. Důvod si vždycky najdou.

@luciiinka87 Luci, vůbec jsem nepročítala příspěvky, jen odpovídám na Tvůj úvodní dotaz. To, co popisuješ po prvním porodu, je jak přes kopírák můj příběh. Zažila jsem to také (snad jen s tím rozdílem, že malého mi přiložili dříve než Tobě), ale také boje, pocit neschopnosti, doma jsem pak brečela, malý samozřejmě taky, nemohl být v pohodě. Naprosto chápu Tvůj postoj ke kojení a k tomu, že druhé miminko prostě kojit nechceš. Víš, co bych asi na Tvém místě udělala já? O zastavení laktace bych nežádala, pokud se Ti i napoprvé mléko skoro netvořilo, třebas nebude zase. Pokud na Tebe sestry budou hnusné, budeš už na to připravená. Rovnou jim řekneš, že kojit prostě nechceš, že pro to máš své velmi vážné důvody a požádej rovnou o příkrm. Když zdůrazníš, že stejně doma dáš hned mléko z lahve, mohlo by to zabrat. Budeš už dopředu připravená na jejich reakce, nedej se zviklat, stůj si sama za svým. Ono druhé šestinedělí je už oproti prvnímu procházkou růžovým sadem, už to není ta hormonální bouře, jako u prvního dítěte. Budeš na všechno lépe připravená, takže i ten teror od sester (který se dá čekat, občas mi přišlo, že jsou kojením úplně pomatené, ale místo pomoci a podpory člověka jen shazovaly a dělaly dusno) tě tolik nerozhodí. Případně hodně pomůže, pokud by jim to vysvětlil i partner, protože by věděly, že za Tebou stojí. Kéž by se Ti druhý porod podařil přirozeně, abys tam byla co nejkratší dobu a mohla si to zařídit podle svého... Já jsem pobyt v porodnici u prvního probrečela, u druhého a třetího (také byli císařem) už jsem si stála za svým a hned si řekla o UM. Já jsem tedy nakonec kojila, jen jsem věděla, že než se mi udělá dostatek mléka, bude to trvat pěkných pár dní, tak jsem se nenechala odbýt a oni když viděli, že jsem prostě pevně rozhodnutá a že vím, co chci, tak jsem uspěla a nikdo si kupodivu ani nic moc netroufl komentovat. Moc Ti držím palce, ať jsi připravená ustát pobyt v porodnici a doma už to pak bude pohodička - kojení je právo, ne povinnost!

Musim vam vsem podekovat, bohuzel to nejde jmenovite, je vas tolik a tolik jste mi pomohly a pomahate, dekuju. Necekala jsem, ze mi vetsina porozumi, o to vic si kazde reakce vazim. Sama nedokazu rict, jestli se do porodu ve mne neco nezlomi a nezabojuju. Preci jen cas jeste na to je. Kdyz totiz ctu, co vsechno miminko uz umi a bude umet, jak cvici saci reflex, aby se mohlo hned po porodu prisat, popadne me brek, protoze chci vedome brat neco, co je tomu malemu prirozene. S malou to bylo lehci, mleko se neudelalo, resp.jsem mela tak 10 z jednoho a nula nula prd z druheho a to jenom diky odsavacce, mala nevytahla pres kloboucky nic a bez nich se pro zmenu neprisala. UM bylo jedine mozne reseni. A je pravda, ze byla spokojena a ja taky. Mozna i proto vic inklinuju zase k flasce. Kdybych mela s malou problemy, tak se kousnu a reknu si, ze proste kojit budu a hotovo, ze ten odpor v sobe zlomit musim. Ale takhle vim, ze jsem mela a mam ditko spokojene, vesele a naprosto zdrave.

@luciiinka87 netrap se tim,uvidis,jak to bude po porodu, muzes se ted na vse pripravit,ale treba te prekvapi,ze to pujde.Mas proste ten blok z prvniho kojeni..Taky jsem popravde pripravena na flasku jsem na to uz i vybavena.A nenecham se v porodnici deptat na to chci byt taky pripravena.Tak at je male v poradku,zdrave a vse ok🍀

Vykaslete se na to. Když půjde půjde. Když ne tak ne. Hlavně abyste byla v pohodě Vy. Děti prezijou i na sunaru a šťastná matka šťastné dítě 🙂

@luciiinka87 Ahoj, moc doporučuju přečíst tento článek.
http://terezakramerova.cz/at-kojite-ci-nekojite...
Možná to na někoho bude moc abstraktní ...
Jen závěr z článku:
Vzkaz pro všechny láskyplné maminky
Cítila jsem, jak tato prožitá informace přinesla velkou úlevu. Obrovskou. Zpráva tedy zněla: je jedno, jak svoje miminko nakrmíš. Když mu dáš při krmení svoji pozornost a budeš ho držet v náručí, tak ono se bude cítit milované, ať už bude sát z prsa, nebo z lahvičky.
A toto by měly ženy, kterým se nepodařilo kojit, vědět. Jste stejně dobré mámy, jako ty, které kojí. Vaše miminko je stejně milované a cítí to.

@olicka1 Blázen je především ten, kdo si myslí, že matka musí kojit za každou cenu, ten by měl opravdu psychiatra navštívit

Ja chtela kojit a neslo to,kazdy mi rikal vydrz,to pujde,tadle a tamta se rozkojila,je to to nejlepsi,co muzes diteti dat,maly rval hlady,ja na pokraji zhrouceni a tak jsem se na to proste vyprdla.Prcek zije,ja taky a je nam fajn.A pokud nekdo kojit nechce,tak co,je to jeho vec a nikdo by se mu do toho nemel srat.A kdyz uz se me furt nekdo ptal.. a kojis?neee?no to je hruza! tak jsem se zacala ptat na to,jestli oni soulozi a jestli se u toho i udelaji,jelikoz je to asi stejne intimni vec a byl klid 😀

@luciiinka87 jednoduše řečeno klid maminky a miminka je nejdůležitější. Kojení je až na druhém místě. Prvního jsem kojila měsíc a pak to vzdala z podobných důvodu a laktační psychoze a dnes je to zdravy 10 letý kluk a vztah máme krásný. Druhy syn nebyl kojen vubec a je to to samé. Spokojené miminko. Vztah neutváří kojení. Takze hlavne bud v klidu a klidne mu je um a budete spokojení oba 😉 🙂