Psychický blok ke kojení
Holky zajímá mě váš názor. Jsem mámou teprve pár dní, takže mám zkušenosti nulové. Malá se narodila s váhou 2700 kg, drobounká o 2 týdny dříve. Moje bradavky jsou velké a ploché. Řešila jsem již s LP v porodnici, po pár dnech, kdy nám to přisátí prostě nešlo, jsme vyzkoušeli 3 kloboučky a od té doby bez kloboučku MAM nenakojím. Jako každou mě ty začátky neskutečně bolí. Vlastně veřejně přiznávám, že bych radši volila porod ještě jednou, než opakované kojení. Odjakživa nemám ráda cokoliv s prsy, nemám ráda, když se mi jich někdo dotýká, mám bolestivé citlivé bradavky, opak erotogenní zóny. Já sama mám problém se této části svého těla dotýkat. Je mi to velmi nepříjemné.
Dnes jsem kojila malou z jednoho prsu, kde už byl stroupek a již po několikáté jsem po skončení kojení zůstala s odchlípnutou malou částí - dnes největší. Po těch 20ti úmorných minutách malá vypila jen 5ml a musela jsem jí dát na dalších 20 to druhé. Mám z lékárny objednaný Purelan, beru homeopatika na tvorbu mléka, ale děsím se, že jsem si akorat vytvořila blok vůči kojení.
Vím, že mám kojit, že je to zdravé, že je to levné, nejlepší pro mě i pro dítě, ale podvědomě si říkám, zda mi to vše za to stojí, já samá kojená nebyla a žiju, že pro dítě bude nejlepší, abych byla v pohodě... již dneska jsem se u kojení rozbrečela a malá pak nemohla usnout a brečela taky - a to mám hodné téměř nebrečící dítě
A proto se ptám vás.. zda jste na tom některá také podobně, po jak dlouhé době vás přestala bolet prsa, pomohlo vám třeba odstříkávat a krmit malé alternativně?
4 dny jsem jen odsavala a pak když se to zhojilo - taky jsem mela bradavky do krve a strupy, jsem pokracovala a bylo to v pohode. Pomohla mi fotbalova poloha. Misto purelanu si kup bezvody lanolin, mnohem levnejsi a je to totez
@panickatlamicka ono taky alternativní nevyhovuje všem dětem.. Já jsem pokoušela ☹ syna dokrmovat sondickou, lžičkou i stříkačkou a on chudák vůbec nevěděl, která páčka... nechápal to...Pak jsem dala flašku a byl klid..😀
Cítím to podobně. První kojení mi v porodnici tak zkazili a me tak vynervovali,ze mi mliko odešlo za pár dní. U druhého mi řekli,ze už to znám a nechali me v tom vykoupat i přes to,ze jsem za nima chodila a ptala se. Taky sem mela po mléku. Teď se narodí třetí a sem pevné rozhodnutá (pokud malá bude ok)rodit ambulantně a být doma a nenechat si kojeni vzít.
@bustedka za sebe-pokud můžeš a chceš, koj. Měla jsem stejný problém a vzdaka to. Začala jsem pouze odsávat a krmit z lahve. Malý papal, měla jsem přehledl kolik vypil, ale. 10xdenně stimuluješ a odsáváš prso à 10min., krmíš podobně, sterilizuješ lahve, odsávačku, a prsa to rychtuje stejně. Nebýt bepanthenu, mán je permanentně sedřené z odsávačky, a to jsem měla medelu. Navíc odsávačka nestimuluje tvorbu tak, jako miminko. U dalšího hodlám bojovat. Po 4měs.odsávání a spánku po 1hod, kdy ani neusneš a vstávás k mimču/odsávačce. Ne, to znovu ne.
Tak tady co ctu, tak jste vsechny zabojovali a nevzdali to...👍A to si predstavte ,ze se mnou na pokoji lezela mamina,doma mela uz jednu holcicku..velky prsa a hoodne mlika..Ja tam brecela ,ze mi druhy den po porodu nic pomalu netece a ona si odsala dost mlika pomalu pro dve mimca..Ale proc to pisu,jeji malej se proste neumel prisat a taky jim neslo kojeni..U nas se dost stridali detsky sestry,nektery trpelivy stale dokola ulazovali jak prikladat ,a u ni dokonce stala jedna ta sestra celou dobu kojeni a hlidala jestli to dela spravne..Pak ji jeste prevazila mimco ,ktery se krasne napilo..Byl to trosku boj, ale tahle pani mi pak rekla ,ze se na nějaký kojeni muze vykaslat a hned jak prijde domu ,koupí um.výživu ,jelikoz nema cas travit u kazdyho kojeni takovou dobu a ze pracuje z domova ...Ja jsem to teda nechapala..Co bych za to tenkrat ja dala ,mit tolik mlika co ona..Pak ji to tam rozmlouvali i sestry,ze je to skoda a ze je to ta nejlevnejsi varianta..Takze chapu ,kdyz to nikomu proste nejde ,boli to a je to stres ,ze přejde na um.vyzivu..Ale myslím ,ze je skoda ,kojeni ukoncit proste jen tak...ze nemam cas...
Ahoj, narodila se nám dvojčátka, v porodnici mi pokazili kojení. Jeli jsme domů s tím, že jsem kojila jen částečně a to v bolestech. Také mám citlivé a ploché bradavky, hned mi je děti rozkousaly. Zkoušeli jsme kloboučky, odsávačky...Byl to jeden velký stres. Každý radil něco jiného. Všichni mě odrazovali, že toho mám nechat. Jenže já tak moc chtěla, že jsem vynaložila všechnu energii, aby to alespoň trošku šlo. A výsledek? Kojila jsem částečně 3 měsíce, pak jsem jim jen odstříkávala ručně do lahvičky. Na odsávačku jsem se nemohla ani podívat. Potom jsem si uvědomila, že nejdůležitější je, abych byla v pohodě a netrápila se. Toto rozhodnutí mi pomohlo. Přestala jsem kojit, byla jsem klidná, více se s dětmi mazlila. Když to vidítm zpětně, tak mateřství není jen o tom kojení, ikdyž to musí být nádherné, bez komplikací kojit. A vyvařování lahví? To je maličkost, za ten klid to stojí.
Našla jsem vhodné umělé mléko, po kterém byly děti spokojené. Dnes jsou jim 2 roky, jsou zdraví, vůbec nebývají nemocní. Proto tohoto rozhodnutí nelituji. Držím palce, ať si najdeš to nejlepší řešení pro sebe a děťátko.
S kojenim jsem si taky uzila. Ac jsem se v porodnici dozadovala pomoci, nedostalo se mi ji. Doma mi bradavky praskly, do toho kvasinky. Kazde prilozeni mi kroutilo prsty, tri tydny jsem proplakala. Mala navic malo otvirala pusu. Pomohla mi az treti LP, co jsem si pozvala. U nas zafungovala asymetricka poloha. Soustredila jsem se na kazde prisati, aby bylo spravne. Prsa se zacaly hojit, a dnes po dvou mesicich kojim bez problemu. Z toho,ze mi dite zuzla prsa nadsena nejsem, ale neumim si predstavit, ze bych nekojila. Jsou to chvilky jen pro me a moji male.
@bustedka pokud je to tak jak píšeš, že kojit chceš, tak to zkus na střídačku, aby se i přisávala k prsu, jinak si může odvyknout, a nebude už chtít a to by byla škoda. Jinak taky se mi první týdny kroutily palce u nohou, byla to hrozná bolest, ale bradavky si opravdu zvyknou, jen se musí kojit. Ale nemám a neměla jsem problém s tím dotýkáním na prsou, jen v těhotenství a před MS, jinak v pohodě, takže to si neumím představit. JInak z finanční hlediska je to k nezaplacení, takže za zkoušku to stojí a když budeš odsávat aspon chvilku a pak dáš UM, tak se taky svět nezboří, malá vyroste tak jako tak, hlavně klídek a užívej si to miminko, straaašně to letí.
Pěkný den holky po prvním porodu jsem měla mléko jen 14 dnu asi tomu pomohl stres v porodnici jelikož ty sestry se mi zdali drasticky pak další stres byl doma tchyně mi furt stala za zadkem což mi dost vadilo a ja se neporadila uvolnit. Kdyby pomáhala nebo nějak poradila tak by to bylo možná lepší ale ona seděla a jen se ptala jestli potřebuju něco no nevím ale připadalo mi to že tam jen sedí aby se ujistila ze kojim jelikož v porodnici jsem prohlasila ze s kojenin končím protože mala se nedokázala prisat sestry v porodnici řekly že mam na to špatné prsa. Teď čekám druhé mimi a doufám že to kojení bude lepší hlavně musím zjistit jak kojit ať nedělám stejné chyby tak už teď sbírám informace
Dvě děti a s oběma ty začátky kojení byly náročné. Prvorozený syn se narodil předčasně, takže nejprve jsem jen odsávala (ty hodiny prosezené po 3 hodinových intervalech, den i noc, s minimem spánku, neustálé mytí a sterilizování nádobek odsávačky ... ) i po propuštění syna po měsíci z porodnice jsem ještě dlouho bez odsávačky neobešla. Jak syn sílil a měl větší tach, začali bolesti bradavek a jelikož se narodil do zimy, trpěla jsem neskutečně na tzv. Syndrom bělavých bradavek. To se vám úplně odkrví bradavka, zbělá, ztvrdne a kojení neskutečně bolí. Až máte slzy na krajíčku a jediné na co myslite je, až těch xy minut kojení skončí... I přesto odsávání, nošení mléka do mléčné banky pro syna, noční ponocování, kdy vám to odsávání zkracuje už tak mizerně krátký spánek, jsem nakonec kojit vydržela celých 10 měsíců než se syn sám že dne na den odstavil.
U dcery jsem kojit začala hned chvíli po narození. Úplný opak toho, co jsem zažívala u syna. Ale měla a ještě má neskutečně silný stisk a už v porodnici navzdory správné technice, střídání poloh, používání kloboučků, masírování a nahřívání prsou, mazání bepanthenem Puralenem, a já nevím co ještě, kojení bolelo jak čert, bradavky prasklé, odřené, a opět syndrom bělavých bradavek. Do pár týdnů dvakrát zánět a jednou se mi podařilo tvarohem rozehnat mastitidu... 3 týdny přesně jsem musela jen odsávat, páč už mi řekla i krev. Kojení nebylo možné. Přiznám se, pomýšlela jsem, že s kojením seknu. Že tohle nemá smysl a nač to lámat přes koleno. Opravdu jsem bolestí trpěla a s každým časem kojení se pojil strach. 3 týdny jsem léčila z bradavky, jen odsávala a krmila z lahvičky od Medely. Prsa se zahojila a tak nějak zcelila. Postupně jsem začala zase kojit a světe div se, bez bolesti. Najednou to šlo. Máte dvě možnosti, buď se pokusíte vydržet, dělat vše proto, ať se situace zlepší - doufat v to a nevzdávat se, zachovat si mléko pravidelnym odsáváním - nebo přejít na UM. Je to jen vaše volba a Dělejte, jak cítíte. Já si vytrpěla, ale pro obě děti se snažila vydržet a dát jim to nejlepší. A jsem za to ráda. čas bolest vytěsnil a už si na ty útrapy s kojením v začátcích nepamatuji a kojim bez problémů. Držím palce!
Jinak na zvýšení laktace se mi osvědčily bylinky - Benedikt lékařský a Pískavice. Dobrá je i Jestřabina. Vylouhovat a popíjet 2 šálky denně. Do pár dní účinek jistý, aspoň mne pokaždé pomohly 😵
@jahodnice velká prsa na kojeni vliv nemají.. Ja mám fakt hodně velká prsa a kojím v pohodě.. Je to o technice.
Zavolala bych si domů laktační poradkyni. Bohužel v porodnici si to LP zjednoduší kloboučkama, ono je to rychlé řešení, ale má i svá negativa.
@bustedka my sme mali iny problem, 1) maly nechcel pit a nevedeli si s nim rady ani 3 laktacne poradkyne, za ktorymi som prisla, ani zdr.sestry 2) mal strasne silny skus...takze som 2 a pol mesiaca mala opuchnute bradavky a kojenie neskutocne bolelo (ked sme dobojovali s tym, aby vobec pil) a kojila som cely ten cas s placom, ale kojit som chcela a po tych 2 a pol mesiaca sa to upravilo, tak som bola rada, ze som to vydrzala, aj ked to bol boj. Nemala som ale ziadny psychicky blok, u mna to skor bolo naopak, kojit som strasne chcela aj ked mi zo zaciatku hovorili, ze budem musiet dokrmovat, zvladli sme to...
@slimacikmia ju a este som v porodnici prisla o mlieko, kvoli zdrav. sestre
@bustedka Mám to s prsama úplně stejně. Nejsou pro mě erotogenní zóna, nemám ráda, když mi na ně někdo sahá. Taky jsem rodila o 12 dní dřív menší miminko. Ale kojení mi teda šlo a i mě bavilo - myslím, že to částečně bylo dobrou průpravou v předporodním kurzu. Sestra v porodnici taky blábolila cosi o velkých bradavkách. Prdlajs. Já bych na Tvém místě zkusila laktační poradkyni, je to opravdu rozdíl oproti tomu číst něco v knížce, nebo na diskuzi. Budeš vědět, že jsi udělala 100 % a můžeš se pak na kojení vyprdnout tak jako tak 😉 Nevím, odkud jsi, ale mrkni na seznamy Laktační ligy nebo Mamila. Držím palce!
@laskonka85 Ne ne, je tu par vcetne me, co bojovali a stejne to neslo 🙂 A budte rada, ze jste treba toho mleka nemela hodne, me se prsa naopak nalila a sla do zanetu. Jedna maminka to tady taky popisovala, to je bolest neskutecna a kdyz se to mliko zadnou cestou neda dostat ven, tak to je patalie.
ahoj, chtěla bych tě podpořit, že jsou i dobré konce, a tak ti shrnu můj příběh 🙂
Nikdy by mě nenapadlo, že kojení je taková věda - prostě jsem měla zažité, i co jsem tak viděla, že prostě matka dítě chytne a dá k prsu, dítě vezmu dvorec do pusy a pije. Hahaha. V porodnici po pohodovém porodu to ještě vypadalo dobře - mleziva hodně, malý čile olizoval bradavky. Mléko se dostavilo cca 3. den - den před propuštěním domů. Vypadalo to celkem fajn, já u toho víceméně spala. Ale pak doma - HORRRROR. Mléko nikde, časté přikládání nefungovalo, pak bylo mléka ještě méně. A jednou v noci jsem prostě nenakojila holt nic - 3h jsem nosila na rukou, než jsem cítila tlak v prsou, a zase nic - prsa tvrdá, mléko nikde...Rady pediatry nefungovaly (často přikládat, kojit co hodinu, max 15 min z jednoho prsa, psát si to...), takže s 2.měsícem přechod na umělé mléko - pocit depresí, viny, nespavost, zlé sny.
Poté jsem vše vypustila z hlavy, řeči okolí, rodiny, partner mi byl oporou, protože u všeho byl a viděl tu mou beznaděj. A koupila jsem si nosítko 🙂 Při první procházce jsem se tak zpotila, že jsem si řekla, že to asi nedávám - a ono ... Spustilo se mi mléko! Zkusmo jsem malého dala k prsu bez kloboučku po cca 3 měsících nekojení a on začal pít! A v pohodě pije dodnes 🙂 Bez stresu, bez otázek zda kojím...
Nyní vím, že příště, když to nepůjde, nebudu to už lámat přes koleno, byla jsem vystresovaná, vyhublá, uzlíček nervů a malému to vůbec nic nedalo. Nyní jsem úplně v pohodě - uvařím si, uklidím, malý už má i příkrmy, ale přesto mi několikrát denně dám i své mléko a víš co? já nad vším zvítězila, nad řečma a hlavně nad svou iluzí ideálního kojení 🙂
u mě to bylo podobné.Prvorozenou dcerku jsem kojila 14 dní, dcera křičela hlady ve dne v noci a já jsem postupem času ztrácela nervy.Nedá se vydržet nespat do nekonečna. Krom toho nepřibírala a mléko měla jen od žízně, ale byla jsem prvorodička a netušila, že můžu přikrmovat. Při druhé dceři jsem nekojila vůbec. Už v porodnici jsem do prsou dostala zánět a svíjela se bolestí jen při představě, že se mi dcera přisaje k prsu a začne sát.Přikrmovala jsem prakticky okamžitě. Při poslední dceři ( 3,5m)jsem stála o to kojit,ale stejný případ. V porodnici do mě hučeli vrchem spodem, manuály o kojení jsem měla v malíku,ale mléka málo a velmi slabé. Neodstříkávala jsem, ale stále jsem malou přikládala k prsu, aby si odsála. Ať nemusím odstříkávat. Nicméně malinká nepřibírala vůbec, a tak jsem začala v klidu přikrmovat. Je spokojená spinká od té doby celou noc,a hlavně jsem i já odpočatá a spokojená matka.
Pokud kojení opravdu hodně bolí, zkuste se podívat, jestli nemá miminko přirostlý jazýček - zkrácenou jazykovou uzdičku. Syn to tak měl, ale jelikož si svým hlodáním vytahal dost mléka, tak přibíral a nikdo nic neřešil, až po týdnu jsem povolala laktační poradkyni - koukla mu do pusy a odeslala nás na orl, kde mu tu podjazykovou řasu přestřihli a trápení se výrazně zmenšilo. Prsa mě přestala bolet cca po dvou měsících, zbavoval se toho hlodacího stylu pomalu.
u obou dětí první měsíc horor, krvácení, kloboučky, bolest, pláč, hlad...ale já jsem chtěla kojit, mě naopak nervovalo, že by to jít nemělo a ja měla přestat...s první jsem skončila i v nemocnici, zvracela krev...nastestí to byla moje krev z prsa...chce to mít ale oporu...mě přijela ségra a vždycky když jsem šla do kuchyně, že dokrmím, dala mi přes ruce a šup zase kojit...byla jsem v prdeli...ale kojila jsem první do dvou let, a ted mladší devet měsícu,jenom kojen, nic nejí 🙂
přesně jak píše elu - chce to podporu. Já už třeba dneska vím, že jsem se měla spakovat a odjet za mamkou (mám ji na Moravě, 250 km z Prahy) aspoň na pár dní. Ona by se starala o to, abych jedla, jak mám, žádné starosti s úklidem, vařením, nákupy, chodem domácnosti...Já byla na vše sama...
Jinak co se týká laktačních poradkyň - já měla v porodnici výbornou, hodně mi toho teoreticky řekla, prakticky to už šlo hůře. Ta propaganda je až šílená, myslím, že tu vinu jsem měla i kvůli tomu, že do mě všichni hučeli musíš kojit...Nic jiného neexistuje.
Diskuzi jsem nečetla, ale moje zkušenost se dvěma dětmi.
1. Taky drobné, já ve stresu po porodu, nic nešlo, ploché bradavky, okamžitě do krve, bolest, strach z dalšího kojení, mimi pilo málo, já zatvrdliny, teplota, LP na telefonu s manželem, já jsem pro pláč nebyla schopná mluvit - tahle hrůza trvala asi měsíc, mezitím jsem uzdravila bradavky, naučila se přikládat, mimi se naučilo pít, pak jsem kojila ještě rok a byla na sebe hrdá🙂
2. Po druhém porodu psychika v klidu, vše jsem měla zažité a kojení ani jednou nebolelo ani se nevyskytl jiný problém, celé kouzlo bylo v přiložení (nespěchat, správná poloha, počkat na opravdu pořádně otevřenou pusinku a pak se dítě chytne napoprvé a nic nebolí).
Poprvé jsem měla tisíc důvodů to vzdát, ale chuť kojit byla větší a za ten boj a bolest to stálo🙂
Ahoj, my taky ze začátku dost bojovaly s kojením. Malá mi nechtěla pít, tak jsem furt odstříkávala a dávala jí mléko stříkačkou přes prst. Trvalo to snad celé šestinedělí, než se jsme se to pořádně naučily. Nechtěla mi pít hlavně z jednoho prsu, protože na jedné bradavce mám něco jako jizvičku. Nicméně mě ani jednou nenapadlo, že bych měla přestat kojit nebo to vzdát. Nabrečela jsem se taky dost, stejně tak jsem se ale nabrečela i později, kdy mi malá nechtěla vůbec spát a já byla úplně na odpis nebo když byla nemocná a musely jsme ležet v nemocnici...Nakonec jsem kojila 14 měsíců. Myslím, že je ještě brzy na to, abys to vzdala, byla by to škoda...
@kaja2016 Bohate mi stacily ty zatvrdliny....Bolest pri kojeni jako kdyz mi do prsa nekdo vrazi snad spendliky...
Nevím, proč tu zakladatelce některé radíte to nevzdávat a kojit kojit kojit. Četly jste vůbec pořádně její problém? Jí vadí vůbec fyzický dotek na prsou a to i když se jich dotýká ona sama. Myslím, že to bylo v celém dotazu to hlavní a na to tu téměř nikdo nereaguje.
@zuzkamed Třeba proto, že ona sama se snaží kojit a ptá se, jestli ta bolest přejde.
Ahoj, u nás to bylo podobně...v porodnici jsem díky sestrám měla do krve zmasakrované bradavky, hladové dítě a jen stres, že to prostě nezvládnu, když se jich malej už nemohl ani dotknout, abych nebrečela bolestí. Doma navíc horečky, zimnice, prsa nalitá šíleně. Doma jsem začala kojit s kloboučkem, mléko jsem odstříkávala a dávala z lahve(přes stříkačku to byl boj). Vzhledem k silikonu na dudlíku a kloboučku nebyl problém po zahojení prsů s kojením. Jen kloboučky jsme zatím neodbourali.