Taky těžce nesete ukončení kojení?

@luj89 a jak jsem přišla z porodnice, neměla jsem čas sedět na internetu a hledat, která LP je nejlepší nebo LP střídat a zvát si každou chvíli jinou.tu, co jsem měla, měla taky různé certifikáty apod. nebyla špatná! ukazovala mi krmení přes cévku, dělala jsem vše jak říkala a jak říkám, váhu jsem schovala, malého takto plně kojila, nebrečel (jelikož mu byl spánek přednější než jídlo, tak nedal najevo to, že má hlad) a nepřibral absolutně nic..dost mě to vystrašilo.ono je rozdíl tak riskovat s 3,5kg miminem nebo 2,2kg miminkem. udělala jsem pro to vše, co jsem v danou chvíli považovala za správné, naopak mě rodina obdivovala, jak se s tím peru, že si vůbec nějakou LP pozývám domů, dva měsíce jsem malého kojila a dokrmovala UM, jenže pak už z většiny byl jen na UM. Koupila jsem si za hříšné peníze ele odsávačku, zaplatila za LP, malého neustále přikládala.... z mého poheldu jsem udělala vše, co jsem v danou chvíli mohla...a hledat a zkoušet několik LP, jestli se to náhodou nezmění..to bych byla akorát psychicky z toho špatná, že celý život je jen o kojení!

@monickaopicka mrzi me, ze pro nas, co chceme kojit do samoodstavu (mezi 2 a 7 lety vetsinou) nemate pochopeni, ale nezhroutim se z toho, protoze to delame z naseho nejlepšího přesvědčení 🙂. Ja Vas nijak neodsuzuju a jak uz tu maminky z ,,kojiciho tabora,, psaly, nekojeni je casto zpusobeno spatnymi radami a malou informovanosti.

@luj89 samozřejmě bych kojjit chtěla, to neříkám, jen by mě zajímalo, a nemyslím to nějak špatně rýpavě, v čem je v podsatě to MM ve smyslu pozdějšího vývoje dítěte lepší?dítě je méně nemocné (to si právě nemyslím), rychleji chodí, lépe mluví, lépe se učí, je intelgientnější, nemá alergie?fakt by mě to opravdu zajímalo....vždyt když bude mít dítě 7 let, tak je uplně jedno, jestli bylo kojené nebo ne?nebo tomu tak není?

@luj89 můžu se jen zeptat, kolik vážilo vaše dítě/děti při narození?

@monickaopicka Kouknete na stranky mamila.sk, je tam mnoho informaci o kojeni 😉. A dcerka vazila 2 960 g.

@luj89 Vím, znám tyto stránky

Mně hlavně přijde, že když někdo řekne, že nekojí, tak hned vyskočí stovky otázek proč, jak to, jestli byla LP, proč nebyla jiná LP, když první byla zjevně na prd (když se stále nekojí), že je tam taková jako elementární nedůvěra, že ta dotyčná udělala opravdu VŠECHNO aby kojila. A pokud ne, tak stejně asi vlastně tolik kojit nechtěla. TO je TO, co my, co jsme nekojily, nebo kojily krátce, čteme mezi řádky, a co nás tak vytáčí. Já třeba osobně uznávám, že v kojení svatý grál nevidím a nikdy jsem neviděla, takže jsem měla určité nespecifické pocity viny, když jsem (ze své vůle) po dvou měsících kojit přestala, ale jinak jsem v odstavu viděla jen samá pozitiva. Ale je spousta maminek, které se fakt pomalu staví na hlavu, kašlou na domácnost, vztah, jakýkoliv další život, leží celé dny skin to skin s bradavkou v puse miminka a stejně to nejde, pak sem na MK (to teď není řeč o tomto případu) dají po pěti měsících vyčerpaný elaborát, co všechno zkusily, a chtějí jen trošku poplácat po zádech, trošku uznání a schválení, aby to vzdaly, a hned je tu dotaz, a co laktační poradkyně??????? A zkusily jste se pověsit za úplňku venku za nohu a zpívat keltské žalmy? Zakopat placentu??? Jo, z toho mi fakt leze žíla na krku ven.

@mku Do nikoho se nenavážím, jen jsem se snažil ukázat, že argument, že nemá smysl oslovit laktační poradkyni, když nepomohl lékař, je nesmyslný. Nevidím nejmenší důvod, proč by ses měla sebemrskat nebo stydět, že nekojíš, Jsou maminky, které kojit nechtějí, z různých důvodů, je to jen jejich rozhodnutí a s kvalitou jejich mateřství to nijak nesouvisí. Ale když tu někdo napíše, že má problémy s kojením a trápí jej to, tak je opravdu namístě mu poradit, aby vyhledal pomoc odborníka, protože ten problém s kojením může být klidně jen drobnost, třeba špatná technika, během jediné konzultace lze odstranit a maminka může spokojeně kojit ještě dlouho. Bohužel hodně žen se problém řešit nepokusí, pomoc odborníků označují za zbytečnou, tvrdí, že kojit nemohou a pak ještě na ženy, které se někomu jinému snaží pomoci, útočí a obviňují z kde čeho. Nevím, co má tolik nekojících maminek s tím kamenováním, ale ano, klidně mě ukamenuj, ale kojení je skvělá věc a pokud má maminka problém proto, že kojit chce a nejde jí to, je podle mě nejlepší vyhledat pomoc odborníka a zjistit, jestli by to kojení třeba přece jenom nešlo. Ono to často není zadarmo, ne vždycky to jde snadno, často je potřeba překonávat problémy, ale, ať si všechny firmy propagující umělé mléko říkají, co chtějí, když to jde, nic lepšího není.

@barumat Skvělé napsané, až jsem se pobavila🙂

@barumat Mně zase přijde, že když se maminka zeptá, jak řešit určitý problém s kojením, protože jí na kojení moc záleží, vybojovala si ho a nechce se ho vzdávat, a mnohdy je to fakt drobnost, špatná technika nebo růstový spurt, tak se na ni sesype spousta rad od maminek, které nekojí nebo nekojily nebo nechtěly kojit, že kojení není zas tak důležité, že i bez kojení může být miminko spokojené, že když to nejde tak to nejde a podobně, že přece kojení z nikoho dobrou mámu nedělá a lásku nevykojíš,a že vlastně o nic nejde. A taková maminka, které nikdo tu jedinou smysluplnou radu, tedy konzultaci s laktační poradkyní nedal, to kojení teda vzdá, když vlastně o tolik nejde, a pak ji to trápí, protože uvnitř prostě ví, že všechno neudělala a že šlo udělat víc. Úplně zbytečně, protože dost možná kojit mohla, dostat tu správnou radu nebo klidně jenom trochu podpory. A nejsmutnější na tom je, že spousta těchhle maminek si to v sobě zpracovat nedokáže, tedy doopravdy dojít k tomu, že i bez kojení je vše v pořádku, a pořád to v nich hlodá, a pak stačí, aby některý jiná maminka napsala, že miluje kojení, cítí se při něm skvěle a že je to pro dítě to nejlepší, a už schytává útoky o agresivní laktační lobby a nadřazené mamince, co si myslí, že je něco lepšího jen proto, že kojí...

@barumat Skvěle napsané. Mluvíte mi z duše...
Jinak plně jsem kojila cca 4 měsíce. Malý málo přibíral tak dostává od toho 4.měsíce večer lahev UM plus jsme začali s příkrmy. Dudlík má od narození - teď ho momentálně sám přestal chtít. Vždycky UM dostává z lahvičky, stejně tak čaj nebo kaši. Podle některých fanatických řečí bych už dávno neměla kojit protože dudlík a flaška je zlo. No a světe div se, malý bez mrknutí oka střídá prso-lahvička-dudlík-lžička a jsme spokojení 🙂

@rebe Jo, ale třeba tady paní píše, že už NEKOJÍ a stejně je tu mraky rad, jestli zkusila to nebo ono, správnou LP, že to ještě TŘEBA ROZKOJÍ... Že?

@barumat jak pise @rebe... Ja kdyz jsem se zminila, ze je dost narocne dokrmovat cevkou nebo kdyz jsem se zeptala na radu ohledne toho, comuzujiat u podezrenina ABKM kojene dcery, hodne maminek mipsalo, at se na kojeni vykaslu, nektere dokonce i trochu posmesne ve smyslu proc saskujus cevkou, kdyz je na trhu UM, jine zase prdavaly vlastni zkusenost a podporovaly me v kojeni. To uz tak ale v diskusich byva, ze kazdy vyjadri svuj nazor! Kdyz vidim ty negativni narazky nekterych nekojicich maminek, opravdu mieijde, ze je tonekde v hloubi duše mrzi, ze nekoji a snazi sisami sobe namlouvat opak... No nic, ja jdu nakojit dcerku (budi se v noci snad po 1,5 hodine a svete div se, me to nevadi 😀).

@barumat Píše, že nekojí tři týdny a nese to velmi špatně. Po třech týdnech se s dobrou laktační poradkyní bez problémů rozkojí. Tak proč je špatné jí poradit cestu ke kojení, když se kvůli jeho ukončení cítí špatně? Bude se cítit líp jen díky tomu, že někdo jiný také nekojí?

@rebe Já to spíš vidím tak, že se bude díky nějaké LP v tom plácat a trápit se dál, a za dva - tři měsíce sem dá nějaký další příspěvek v tom duchu, že to fakt nejde (nebo nedá a bude si to myslet).
@luj89 Uznávám, že zase některé agilní zastánkyně UM mohou být taky nepříjemné, jakože "když já nekojím, tak je správné nekojit, protože je to k ničemu a vůbec". Kámen úrazu je v tom, že když někdo nekojí, zpravidla ho to mrzí, a ty apriori pochyby a neustálé otázky jsou fakt nepříjemné. Kdežto když někdo kojí, je v pohodě a má pocit, že by měly být v pohodě i ty ostatní, a mnohdy dobře mířenou snahou působí spíš kontraproduktivně.
Ale, jak říkám, já jsem možná trošku mimo případ, protože já, i když jsem měla pocit, že bych kojit opravdu měla, mi to fakt nešlo. Ale současně jsem věděla, že nechci dělat čáry máry aby to šlo, a přiznám to, jsem si toho vědoma. Hm, trošku složitéá souvětí, prostě v hlavě mi bylo fuk, jestli kojit budu nebo ne, a spíš se mi nechtělo, takže když se vyskytly problémy, vyprdla jsem se na to vědomě, vytrpěla ty od přírody nadělené pocity viny a měla klid. Já tohle všechno přiznám, beru, že nejsem asi úplně standardní matka. Ale rozčiluje mě, jak se obecně furt šťourá do těch, co jim kojení nejde.

@jaya Hele ty expertko na kojení a traumata😀 Já žádné trauma nemám, jen mě vytáčí ta všeobecná kojomasirka. Asi proto, že mě tělem několuje prolaktyn a tak dokážu na kojení nahlédnout bez patřičně hormonální zmatenost, kterou nikomu nechci brát, je to dobré, ze to tak je.

@barumat A na základě čeho to tak vidíš? Proč by to nemohlo být tak, že jí poradkyně poradí a dodá sebedůvěru a podporu, kterou dosud neměla, a bude spokojeně kojit třeba další dva roky?

@rebe Ze zkušenosti mé i mých známých, dobrou LP aby člověk pohledal, dneska má každý prdlá bába pocit, že rozumí ženským bradavkám a hned se cpe, kam nemá. Plus třeba osobní antipatie (moje LP byla nesympatická kráva), nějaký zásadnější problém, atp. Prostě nevěřím, že se tazatelka rozkojí, byť bych jí to přála, nevěřím, a myslím, že se z toho prostě dělá až moc šílený haló.

@barumat Já má zkušenost jinou, mám v okolí několik žen, které poradkyně úspěšně rozkojila. A potom také několik žen, u kterých poradkyně našla objektivní problém, který kojení znemožňoval. Díky tomu se ty ženy zbavily trápení a nebyl pro ně pak problém na dotazy okolí odpovědět Ano, radila jsem se s poradkyní, nejde to proto a proto.
Měla jsem zubařku, od níž jsem musela utéct, protože byla nepříjemná a, jak jsem později zjistila, odborně nezpůsobilá. Ale nikdy bych nikomu, koho bolí zuby, neradila, ať k zubaři raději ani nechodí, že mu stejně nejspíš nepomůže... To "šílené haló" je podle mě subjektivní vnímání, mě zase rozčiluje manipulativní reklama na umělé mléko. Ale když někoho nekojení trápí, má podle mě smysl to s poradkyní aspoň zkusit, i kdyby to nakonec nevedlo, může žena alespoň žít s tím, že zkusila vše, co se dalo. Lepší než nezkusit nic a říkat si, že by to stejně nevyšlo...

@kaja2016 Ano, z tvých neagresivnich příspěvků nadhled přímo salá 😉

@jaya Však jsem psala, že mě podobné rady vytáčení. To není trauma, to je normální zdravéj vztek.

To je presne ono. Vykojeny matky, co vsem cpou, ze kdo nekoji, neni spravna matka a dite musi mit jen a jen MM 😡...pak se chudak matka prvorodicka malem sesype na hromadu. BOZE KOJENI NENI VSECHNO!!!!! Obe moje deti jsou na UM od narozeni, jsou zdravi a milujeme se az do nebe! 😍

@sarkoc Tak nepotřebujeme ani léky, MM vyřeší vše. A také by mě zajímalo, jak to tělo pozná, které dítě je zrovna přisáté. Nic proti kojení, ale řekla bych, že se to občas přehání. Nic nevadí, drogy, alkohol, cigarety, hlavně, že kojí .

@rebe Víš co, četla jsem tvoje příspěvky a s mnohým souhlasím, ale ona se autorka neptala, jak se rozkojit, ptala se, jestli je divná, že má výčitky, že někoji, že to těžce nese a jestli to také někdo tak ma/měl. Já jsem z toho pochopila, že hledá podporu v tom, jak se špatně cítí. Proto jsem ji odepsala o svém někojeni. Můj záměr třeba nebylo někoho chtěla přemlouvat do někojeni. Psala jsem ji, že si myslím, že za část těch sebeobvinujicich pocitu může tlak na kojení, který teda kromě reklam v tv(a těm těžko něco vytýkat, to bychom se mohli i rozčilovat na reklamu na šampon plnej parabenu, nevhodné dětské hračky a podobně), je všudypřítomný. Podle mě to je pořád ta stejná diskuze. Ženy, které jsou šťastné, že přez nějaké počáteční útrapy se rozkojit a cítí hrdost a chtějí ji předat dál a ženy, které se nenechali semlit kojomasirkou a jsou také na sebe hrdě, že dokáží otevřené říct, někojim, dítě přežilo, i tak jsem dobrá máma a chtějí to také předat.

@kaja2016 K tomuhle nemám co dodat, napsala jsi to krásně. Snad jen to, že pokud jsou emoce na obou stranách takto čisté, je škoda na sebe vzájemně útočit, protože se obě strany snaží poradit to nejlepší, co mohou, a rozhodně nechtějí nikoho ponižovat ani nikomu ubližovat. Kojící ženy, které si kojení vybojovaly a chtějí jej pomoci vybojovat i někomu dalšímu, to nedělají proto, že by byly zmatené z hormonů, ale proto, že kojení prostě je pro dítě to nejlepší, pokud to jde (pokud to jde!!!), a často to nejde jen proto, že žena dostala špatné informace a má kolem sebe málo podpory, ne proto, že by to doopravdy nešlo. Často žena ani netuší, že stačí jen málo a kojit může dál nebo znovu, i když už kojení oplakává a považuje za nemožné pokračovat. Uznávám, že to jako kojící žena asi nedokážu tak posoudit, ale z jiných případů ve svém životě soudím, že když se musím rozloučit s něčím, na čem mi záleželo, pomáhá mi vědět, že jsem udělala všechno. A dokud žena svou situaci neřeší s odborníkem, což je laktační poradkyně, tak všechno neudělala. Nedělá to z ní horšího člověka ani horší mámu a jsem si naprosto jistá, že to dítěti vynahradí jinak. Ale chápu, že ji to moc mrzí, a myslím si, že je to škoda, pokud se trápí zbytečně.

Víc je k tomu asi zbytečné dodávat, věřím, že zakladatelka i ostatní ženy v podobné situaci už tu rad i zkušeností našly dost. Ať už kojíte nebo nekojíte, nijak to nesouvisí s tím, jaké jste mámy. A pokud máte dojem, že o vás někdo na základě toho nějak smýšlí, vykašlete se na to, lidé si tvoří různé soudy na základě různých hloupých důvodů. Jen vy víte, co pro své dítě děláte a jste schopné udělat a jestli jste dobré mámy. Já upřímně věřím, že děláte to nejvíc a s veškerou láskou a skvělé mámy jste. Všechny.

nedá mi to a musím se k tomu ještě vyjádřit...
do 20. 12. jsem ještě přikrmovala cévkou, 21. 12. jsem ale začala s lahvičkou. a to z důvodu, že malá je nemocná a u jídla jak začne kašlat, dusí se. kojit s cévkou je nesmírně náročné, zabere vám to všechny ruce (2 jsou málo!) a tak je prostě lepší ta lahvička. a světe div se, i já jsem teď víc v klidu a malá zatím prso stále má ráda, i když chápu, že to odmítání může přijít později. ale co, stejně v tom prsu je prd a prd. ale dokud bude chtít, ráda jí ho půjčím.
a taky jsem pro to udělala dost. a stejně když někde řeknu, že přikrmujem, hned sem špatná a neudělala jsem dost. takže myslíte, že 2 měsíce snažení je málo? myslíte, že třeba půl rok je lepší, nebo co rok? po roce už mi řeknou, to už teda se nerozjede, konečně si pro to udělala všechno?

a co se týká toho, že by děcka na UM byla nějaká pomalejší... ech...
meje ségra nekojila vůbec, malá byla dlouho v inkubátoru, rychle se naučila chodit, je chytrá a vnímavá, ale ve 2a půl letech prostě ještě moc nemluví.
syn od kamarádky, plně kojen skoro do 3 let, a co, rozmluvil se až ve 3 letech. do té doby byl jako dcera od ségry.

a láska? já jsem byla taky plně kojená, a řeknu vám to asi takhle, se svou mamkou bůhví jak skvělej vztah nemám...
láska není jen o kojení! tatínkové nekojí, a to snad znamená, že dítě k nim nikdy nebude mít vřelý vztah??? chudáčci! :D

@jostein To, jestli jsi udělala dost, můžeš posoudit pouze ty. Pokud ty víš, že jsi udělala, co se dalo, a zvolila jsi tu nejlepší cestu, věřím, že jsi vyrovnaná, a že brzy dokážeš i svému okolí říct, že jsi udělala maximum a jinak to nešlo. Věřím taky, že ani tvé okolí to nemyslí zle, chce jen pomoct a určitě si nemyslí, že jsi špatná. Dobře víš, že láska s kojením nesouvisí – a kdo si myslí něco jiného, je hlupák. V tom se my kojící s nekojícími shodujeme, neboj 🙂

Mlecne zlazy mame opravdu kazda,ale ruzne vyvinute.

@naste Právě píšu, ze tomu nerozumím, jak to tělo pozná, ale ze je to úžasné 😉 Jinak máte pravdu, my třeba léky naštěstí nepotřebujeme (i když netvrdím, ze to je diky MM)...a o tom, ze se může při kojení kouřit a chlastat, o tom ja jsem tu nepsala, to ja nedělám ani bez toho 😉 Já jsem zastáncem kojení a tvrdím, že hodne maminek končí zbytečně brzy, ale na druhou stranu je mi to úplně jedno, je to kazdyho věc, ja jsem ráda, ze jsme to nevzdaly my, protože jsme byly evidentně ten případ, kde by kojení zhatily nesmyslné rady lékařů atd...