• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

15. dubna 2017 
@kituska ahoj, ja myslim, ze problem nemate ani tak moc vy ako tvoja kamaratka so synom. Ty si to poriesila, ze sa az tak nestykate, nedochadza k vyostrenym situaciam. Ako vlastne reaguje maminka toho chlapca, skusa to nejako riesit?

Inak je mozne, ze "ublizovanie" by si tvoj syn vyskusal aj bez toho, ze by to pocitil na svojej kozi najprv on sam ... moja starsia dcera bola taka ... je to vsetko tak individualne, ale myslim, ze to bude u vas v pohode :slight_smile: a len suhlasim s @lynks a @eveluska .. naucit sa urcitej "sebeobrane" bez utoku
14. lis 2013 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj maminky,podelim se s vama o moje zazitky s moj malym nezbedou.je mu 2,5let. Kdy.z mel pul roku tak odhodil cumel a v jednom roce prestal pit sunar z flasky. Je sikovny co se tyce jidla neni vybiravy; sni vse co mu dam. . Od zeleniny az po maso. Dokonce mi pomaha i v kuchyni kdyz myju nadobi tak pribehne a zacne ho .ut...irat( tak aktivni neni ani moje dcera a to ji 13
16. lis 2013 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petra4868 hmm, a proč je tedy nezbeda?
16. lis 2013 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj. Nadobi to on umi uklidit ale ty jeho hracky jsoi vsude to on si uz uklidit nedokaxe a ldyz to uklidim ja tak prijde ke me serve me a zas je rozhazi. Ale jinak je to muj poklad. Rozmazleny od tatinka.
18. lis 2013 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petra4868 a spolu jste uklizet zkouseli? Jakoze abys po nem neuklizela sama, ale ani to nechtela jen po malem stylem: "uklid si ty hracky"...ale spis rict: "pojd, dame hracky zpatky na misto, ja ti pomuzu/ty mi pomuzes, pripadne ja poskladam kostky a ty auta..." Ja to vidim ted, kdyz jsem s klukama docasne u nasich, oni se obcas rozcilujou, ze je tady neporadek a to je porad uklid to a uklid ono (a ono to nefunguje), nedam ti ty pastelky, ty je zase rozhazis :rolling_eyes: Ale kdyz prijdu, kleknu k nim na zem a reknu, ze za chvili pujdeme do postylky, takze spolu dame hracky tam, kam patri, najednou to jde. Nebo kdyz chce se mnou syn treba cist knizku (dopln jakoukoliv aktivitu), tak reknu, dobre, zaparkujem nejdriv tady ty auta do krabice a pak si prectem o Krtkovi apod.
Tvuj syn je jeste porad docela maly, takze je potreba ho vic vest...a s "uklizenim" nadobi nesrovnavej :wink: Nadobi on neuklizi, je to pro nej hra davat ho zpatky. Jenze s hrackama ma jine umysly, nez je davat nekam zpatky :wink: A ty mu ty umysly jeste rusis tim, ze je sama uklizis :grinning:
19. lis 2013 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme zkouseli vsechno. Kdyz si spolu hrajem tak je v pohode ale kdyz mu reknu" pojd uklidime spolu auricka a hracky" tak on rekne"NE"a uz snim nepohnu. On kdyz se mu chce tak uklidi vsechno i postel si ulozi,ale co se tyce hracek tech se nedotkne. Muj pritel mi tvrdi ze ho to neucim si uklizet hracky,ale ja se znazim prece na nej nebudu kricet jen proto ze si to neumi uklidit. Chodime s polu do skolky na zkousku tak na hodinku dene a tam ty hracky po sobe dokaze uklidit. Ale ja tomu necham cas on se urcite zlepsi.
20. lis 2013 v 07:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petra4868 a co zkusit pokracovat ve hre a treba parkovat auticka misto jejich uklizeni, trefovat se kostkama do kose/krabice, roztridit pastelky podle barev...jsou to jen takove okamzite napady, urcite jich vymyslis nekolikanasobne vic...aby proste maly nepoznal nebo nemel pocit, ze vlastne uklizi :sweat_smile:
20. lis 2013 v 18:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdu se sem svěřit s problémem, na který myslím v podstatě každý večer, když uspávám děti.
Pomáhám dvakrát v týdnu v montessori jesličkách a je tam násilnická holčička, asi dvou a půl letá. Je na svůj věk vyspělá, hezky mluví, všechno dělá s nadšením, ráda kreslí, tvoří, čte knížky, ráda běhá, ráda se mazlí, prostě super dítě. Až na to, že v její normě chování je pevně zakořeněné mlácení, kopání, škrcení a štípání malých dětí :angry:
Rodiče nejsou žádné socky, mamku jsem si okoukla přes facebook, je to sportovně založená žena. Mají doma tak šestiletého kluka. Odtud asi pramení to, že holčička jednak dobře kamarádí s klukama, jednak zrcadlí jeho jednání v jeslích. Vybere si to nejmenší dítě, očividně by si s ním ráda hrála, chtěla by, aby ji mělo rádo a místo toho, aby na něj byla hodná, je na něj zlá :frowning2: má to úplně převrácený :frowning2: :frowning2: :frowning2:
To nejmenší dítě je obvykle moje - chodí tam se mnou. Jenže teď tam mají přijít dvě ještě menší děvčátka a já mám hrůzu z toho, že je hned v prvních deseti minutách, ve chvíli, kdy zrovna budu koukat jinam, rozbrečí a celá pozitivní adaptace bude v háji. Že je neubráním.
A nejhorší na tom je, že se to od září nelepší.
Nějaké tipy? Třeba existuje ještě něco, co jsem NEVYZKOUŠELA :sweat_smile:
(Chytit ručičku a udělat z rány pohlazení, ze štípnutí pošimrání. Poslat ji kopat do stromu, když už potřebuje kopat. Usadit ji do kouta na židli, aby pochopila, že tak to opravdu nejde. Vysvětlovat a vysvětlovat a vysvětlovat. Nechat štípání u maminky v kapse. Předcházet situacím tak, že jí prostě ve všem nadržuju...)
1. pro 2013 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila Hmmm, ahoj, a to co máš v závorkách jsi už teda zkoušela, jo.

No napadlo mě ještě, vzít si ji stranou až bude dobře naladěná a říct ji o tom, co přijde - ty dvě holčičky a že pro ně to bude asi důležité jak je přivítá. že vidíš, že děti bouchá a trápí tě to, nebo až štve a že by sis přála aby se tam všechny děti cítili dobře a neměly strach. Zeptej se ji, jak jí je když bouchne a druhé dítě se rozpláče - to je její záměr? vysondovat co ji k tomu vede..zkus napsat, jak probíhají vaše hovory a vysvětlování...
7. pro 2013 v 18:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lynks Už jsem se pídila dál, mluvila s oběma rodiči. Má se to tak, že za tím nestojí žádný problém, ani domácí vlivy. Ona je prostě od narození taková. Příval emocí - křeč - ublížení. Když byla menší, kousala i sama sebe. Nemá moc zkušenosti s malými dětmi (logicky, byl to „horor”), takže nemá naučené sociální zábrany. Je to na nás. Ona absolutně není zlá. Je jen jiná. Náročná. Potřebovala bych nějaké cvičení na uvolnění. Kdyby se dokázala soustředit na to, aby zůstala uvolněná, nedošlo k tomu, že vypadá jako tygr před skokem včetně vyceněných zubů, pak by snad i zvládla pohladit a dokončit to jako pohlazení a ne jako štípanec.
Takže přijímám tipy na knížky, které pracují s tělem, nemám sama dost zkušeností na takovou „terapii”
a pardon za zkratkovitost, píšu mobilem, počítač kaput.
7. pro 2013 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila a co tanec? kamoška tak ve školce pracovala...
8. pro 2013 v 18:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila vzpomněla jsem si, že v knížce Nejšťastnější batole v okolí doporučují s dítětem trénovat dýchání. Když je člověk rozrušený, automaticky dýchá krátce a povrchně, trénování dýchání pak pomáhá ty situace líp zvládat. Je tam napsáno víc, ale nemám to vypsaný. Pak ještě doporučují masáže. Třeba by to na uvolnění pomohlo.
8. pro 2013 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila Já vás obdivuju. Knížku neporadím, ale držím palce, ať tobrzy zvládnete. Já bych řekla, že to postihne v různé míře hodně jinak bezproblémových dětí. Malé děti prostě reagují spíš jako zvířátka.Chovají se hnusně ke "slabším " jedincům. Náš kluk měl měsíční období, kdy strkal zásadně do menších dětí, bral hračky a koukal co bude.Na větší děti si nikdy netroufl. Nějak to odeznělo samo,
Teď mám problém, že Ondrášek je hodný na mně, jen pokud je se mnou sám bez tatínka. Jakmile dorazí tatínek z práce, tak mně maloch odhání, posílá pryč, mračí se, někdy i dost křičí, tatínek vše povolí, tak co by mně poslpouchal. Někdy mně to mrzí dost.
16. pro 2013 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila ahoj ...mali sme podobny problem so synom... Celkovo sa stranil ludi aj deti a dovoloval si do kazdeho... Inac je hodne inteligentny a extremne vnimavy... Strasne zle som to znasala a skusala som s nim veci podobne,ako si napisala v zavorce az... Raz navstivil kamarat psycholog,ktory sa s nim rozpraval a povedal,ze je uplne v pohode,uzasne decko (vsetci v rodine,ze uz je cas na psychiatra atd), akurat nevie ako sa zoznamit s ostatnymi a ze nie vzdy to je pre dieta samozrejme... Ze niekde na ihrisku mohol vidiet, ako sa niekde kluci bili a potom sa rozpravali atd. Ze si mohol mysliet,ze sa takto nadvazuje kontakt... Ked to spravi,tak mame k nemu prist a spytat sa ho preco reagoval tak ako ragoval a. Ci sa nahodou nechce hrat atd s tym klukom alebo holkou... Je to popisane velmi jednoducho a v skratke, ale nam sa to po druhej aplikacii hned osvedcilo.. Doteraz je svojsky a narocny,ale naozaj to bolo v tom,ze nevedel nadviazat kontakt a mna by nikdy nenapadlo ze dvoj-trojroc.dieta s tym moze mat problem...
16. pro 2013 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bodkakroneisl Já taky nemyslím, že to je na psychiarra, ken na soustavnou péči a „dohled.” Když se jí zeptám, proč, tak to neví. Ale už to neanalyzuji, neb se nikam nedohrabu. Jsou dobré dny, kdy tu malou rozpláče jen dvakrát-třikrát a zbytek uhlídáme. Jsou špatné dny, kdy si zoufám. Ani metoda „stůj a přemýšlej” nemá výsledky, protože ta vede k nápravě cíleného úmyslu, ale tohle je nějaké mimovolní. Napíšu třeba za měsíc.
17. pro 2013 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila Ahoj, tohle je momentálně v návalu vzteku naše mládě :pensive: :pensive: :pensive: , jinak ukecaná, umazlená, srandovní holčička, chytrá, až vyčůraná, jen když není po jejím, nebo "sama neví co chce", tak začíná horor. Děti nebije, jen když bych ji nejradši někam vykázala a aby přišla, až se zklidní, tak to neexistuje. Dneska už su na pokraji sil, jinak bych to nikam ani neventilovala........ :pensive: :pensive: :pensive:
18. pro 2013 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@camelinka Hele, tak vykaž sebe :wink: . Já se chodila zavírat do koupelny. Rozdíl mezi dvěma a třemi roky je maximální. Za pár měsíců to bude rozumné děvče.
5. led 2014 v 18:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@cervena_vila coz o to, ja bych se i zavrela, jenze to mi skoro urve kliku, nebo prokopne sklenenou vypln. Kdyz nejsme doma samy, tak vypadnu uplne ven, ale jinak to neriskuju. Stejne i tak to nepomaha a ikdyby se mela poblit, tak bude rvat dal.... Nicmene od doby, kdy sem psala prispevek vyse, tak se to v takove mire neopakovalo, dikybohu :sweat_smile: ,snad to vydrzi :slight_smile:
5. led 2014 v 18:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@camelinka měli jsme doma tentýž model - velice bystrá, rychlá, ale taky panovačná, velmi dominantní, vzteklá až na půdu a neustále na mě visící... mezi 1.5 a 3 roky jsem myslela, že se regulérně zblázním některé dny :pensive: od 3 let se to začalo postupně zlepšovat....
ale v povaze to má, vidím, že to není jen vzdor... využívám toho, že je dost chytrá, hodně vysvětluju... taky bere Bachovy květové esence... (a já taky, hodně mi to pomohlo :slight_smile: )....
od 3 let už aspoň bere, že ji pošlu vedle do pokoje (do té doby když jsem to zkusila, tak úplný záchvat, když jsem zkusila odejít já tak taky, takže neřešitelná situace kolikrát)... někdy se naštve, uteče do pokojíčku, praští dveřmi a šíleně ječí... ale aspoň za dveřmi! :sunglasses: :sweat_smile:
snažila jsem se dlouhou dobu o to, aby až se uklidní jsme si pár větami řekli co se stalo.. proč se zlobila ona, proč já apod... takže teď je jí 3 a 3/4 a už z ní taky vypadlo to co jsem jí taky říkávala "nebudu křičet, bolela by mě hlava".....
a hlavně jak rostou, tak i když některé děti mají vzteklejší povahu, tak se líp zaměstnají, vydrží u víc aktivit a delší dobu... já když mladší maluje nebo koupe panenku, tak skoro nedýchám, protože to je tak 10 minut doma nádherný klid :grinning: :dizzy_face:

jinak na vybití jsme jí pořídili trampolínu do bytu, když neví co a má hodně energie tak ji tam posílám :slight_smile:

no a ve školce se tohle moc neobjevuje, sice je tam taky mega umanutá ale moc se nevzteká, je ve smíšené třídě se staršími a bavili jsme se o tom (když tvrdí jak je velká pořád), že to, že je někdo velký se pozná podle toho, že se nevzteká, ale umí se domluvit, ustoupit, dát přednost - tyhle pojmy pořád vysvětluju, i staršímu... po roce práce mám pocit, že konečně chápou význam toho slova
12. led 2014 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lu777 Děkuju za reakci a radu, zní to blbě, ale jsem ráda, že nejsem sama "občas na pokraji zhroucení" ,víte jak to myslím :wink: :sweat_smile: . Jsou dny, kdy sme nejlepší kámošky, srandy až na půdu a někdy už večer nemůžu ani mluvit :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Hodně vysvětluju, okecávám, někdy to zabere, ale jak přepne, tak musím hodit stand-by režim, protože by to jedna z nás asi nepřežila a čekám, až zase přepne zpátky.
Doufám, že s věkem to bude fakt lepší, ikdyž vzteklá po mně asi zůstane :sweat_smile: :pensive:
12. led 2014 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@camelinka Nejsi v tom sama.Věř mi, že občas bych své milované holky prodala prvnímu kolemjdoucímu za kofolu :grinning:
12. led 2014 ve 13:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@cervena_vila ta agrese u té holčičky, to je těžké, oni do těch 3-4 let moc neví co dělají - nebo lépe řečeno vědí ale neumí se usměrnit, vybíjí se prostě bez zábran kolikrát....
dělá tohle i doma?
jak na to reagují rodiče?
nepere ji ten starší bratr? nebo nenadržují mu nevědomky doma a holčička pak nesžírá žárlivost, kterou někde potřebuje ventilovat?
asi bych navrhla setkání a promluvit si o tom... ale my teda řešili kousání dětí a škrábání u našeho staršího ještě v 5.5 letech... často ho i doma nestihnu zastavit a když si s ním sednu v klidu, třeba hodinu na to když jsme doma sami, tak on prostě neví ani proč to udělal prý.... přijde mi, že to je takový zvyk už, že se to těžko odstraňuje, že to je jeho obrana z doby, kdy mu byly tak 3-4 a mladší byla miminko a vše mu brala z ruky....
zkoušeli jsme taky vše, po dobrém, po zlém, zaměstnat, hlídat, ale až s věkem z toho pomaličku vyrůstá....

jinak ty Bachovy esence jsou opravdu velmi dobrá věc, je to čistě přírodní a může se brát dlouhodobě.... každopádně jednorázově se může stát leccos, ale pokud jedno dítě soustavně ubližuje a bez důvodu a navíc vždy mladším, tak je to na setkání s rodiči....
12. led 2014 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital Děkuju :wink: , já někdy i za odvoz :grinning: . Spíš si říkám, co udělat se sebou, abych nebyla vzteklá :sweat_smile:, nicméně su zvědavá na školku, nějak se ve mě střídá pocit lítosti k Sáře a k vychovatelkám :grinning: :sweat_smile:
12. led 2014 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@camelinka Většina dětí je ve školce jako vyměněná, toho se neboj :wink: .Moje starší dcera byla také vzteklinka a ve školce naopak nejmilejší sluníčko.Šikovná učitelka si umí děti "zpacifikovat".
Naopak u té mladší začínám vážně uvažovat o špuntech do uší a lexaurinu do kafe.
12. led 2014 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@camelinka buď v klidu, určitě nejsi sama! já někdy seděla a brečela, jen aby už mě nechala chvíli v klidu, nejhorší byla ta kombinace řev plus neustále těsně u mě, byly dny kdy jsem musela vyběhnout na balkon a zařvat nebo si sedět doslova na rukách, měla jsem strach, abych jí nenařezala nějak hodně :pensive: bylo to opravdu nesnesitelné, navíc jsem byla pořád nemocná tou dobou (evidentně i ze stresu), takže tohle celý den, žádné hlídání a každou chvíli antibiotika, no jsem ráda, že jsem v práci a ona ve školce :slight_smile: :wink:
odpočineme si od sebe a večer se to jinak snáší když je člověk celý den mezi dospělými a řeší něco jiného :wink:
s věkem se to fakt zlepší.... u nás okolo 3 let byl vidět zlom (u obou dětí), mnohem lépe vnímali co říkám... takže když se vztekali bez důvodu (např. každé ráno záchvat že nechce čepici a to pořád dokola, pak totéž s botama, šálem atd.) tak jsem byla už mnohem přísnější (viděla jsem že rozumí okolo těch 3 let)... naopak když měla záchvat když jsem měla pocit, že má dobrý důvod k frustraci (např. jí spadl rohlík do kaluže a jiný jsme neměli nebo se počůrala nebo byla unavená), tak tam to chápu a snažím se okomentovat jen jakože to chápu (podle RABRu "to Tě musí mrzet", "to by mě taky naštvalo", "zlobíš se proto, že jsou mokré kalhoty, viď?"..).... do těch zhruba 3 let by se vztekala i s tím pochopení, od zhruba 3 začala navazovat na to co říkám "jo, chci nový kalhoty".... "máš jiný rohlík?" a tím jsme se většinou dostaly přes tu největší hysterii...

jak já byla nadšená když před měsícem začala skládat puzzle! 5 minut klidu :grinning: (než přijde, že jí to nejde)

naše malá je Beran... a to teda se vším všudy :grinning: hrozím se puberty, furt si říkám, že musíme hodně komunikovat, jinak to jedna z nás nedá :stuck_out_tongue_closed_eyes: a bylo by dobré, aby měla nějakého koníčka, ideálně sport nebo divadlo (které ji už teď zajímá), protože se potřebuje opravdu vybít... často tu běhá jen tak dokola, vydrží klidně hodinu, nezmar no :sweat_smile: do života je to super, jen rodiče to musí přežít :wink:
12. led 2014 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@camelinka na tu netrpělivost u sebe, vzteklost jsou super taky ty Bachovky...
jsou tam na to přímo i jednotlivé esence :wink:
já se bavím tím když to zabere, vidím to u sebe... ... když je to vyostřené tak ideální mít jedny pro sebe a jedny pro dítě... u malých dětí, tak do 3-4 let to jde hodně přes maminku, takže tam často stačí právě jedny kapky jen pro tu mámu :slight_smile:
12. led 2014 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@camelinka než půjde do školky tak se zase ještě o kus změní... a tam bude nové prostředí, celá skupina dětí, neustále se budou něco učit... většinou jim to hodně pomůže :wink: :slight_smile:
12. led 2014 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lu777 Díky moc :slight_smile: , taky už sem seděla zamčená na wc a řvala jak teloňa a čekala, jestli mi ty dveře probourá, nebo ne :sweat_smile: . Mám knížku Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, nebo tak něco a používám spoustu věcí, protože když je aspoň trochu v pohodě, tak to okecám, nebo převedu pozornost na něco jiného. dokud není v amoku...
Do práce se děsně těším, chtěla jsem nastoupit už ve dvou letech,ale nebylo kam (ikdyž teď to není lepší, ale mám "čas" do léta, no, což mi na dobré náladě momentálně taky nepřidává....).
Druhá věc je, že ikdyž je od dubna odplínkovaná, tak i teď se mi některý den třeba čtyřikrát pocvrkne, někdy vůbec, ale když jo, tak je jí to úplně jedno, klidně si v tom posedí.....
Doufám, že do podzima to nějak odbouráme úplně, je to prostě jedno k druhýmu a já jen děkuju někomu navrchu, že je aspoň zdravá a žravá :sweat_smile: :grinning: .
@laurital Lexaurin se to jmenuje, dekuju :grinning: :grinning: :grinning:
12. led 2014 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@camelinka na to přičůrávání kašli, oni to v nějakém bodě zvládnou sami... to je hodně i tím vzdorem často :wink: ve školce stačí aby se přičůrli párkrát, mají ostudu a velmi rychle toho nechají :slight_smile:
tím se netrap fakt.... jsou dny, kdy je potřeba jen to nějak prodýchat a když dítě usne tak se pochválit, že to člověk nějak dal... :slight_smile:
12. led 2014 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lu777 Díky, ono s tím ani nic neudělám, tak snad to nebude už nadlouho, teď přes tu zimu je to pitomý, v létě to bylo "jedno". když si počurala na zahradě nohy :grinning:.
No a radši bych se pochválila za to, že sem to zvládla bez ječení,..... což se už nestalo ani nepamatuju :sweat_smile:
12. led 2014 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek