Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

blandik
29. led 2011

ahojte, zakládám tuto diskuzi s tím, že bych tady ráda vytvořila prostor pro trošku jiný přístup k výchově dětí...objevují se tady diskuze o vzdoru a zlobení děti a jak na to...nicméně jejich účelem asi není hledat jinou cestu, ale spíše si ulevit a vypovídat se...což naprosto chápu, rozumím - je to náročné s batoletem. A příspěvky o tom, jak se to dá dělat jinak jsou spíše kontraproduktivní a dokážou více naštvat než povzbudit. Nicméně mě osobně takový prostor na koníkovi chybí, protože si myslím, že všechny chceme vycházet s dětmi po dobrém, mame na to své způsoby a možná by bylo fajn se o to tady podělit....

reruna
4. lis 2011

@dagina máš to opravdu těžké, že nemáte po ruce aspoň jednu babičku, my máme jednu v domě, která je v důchodu i s dědou a to je bezva, Míša je tam často sám a myslím, že si to vyloženě užívá, tím pádem není z jeho strany možná tolik toho agresivního chování k bráchovi a tím jak chodí ještě do školky, tak se spolu moc nevidí, řešili jsme to hodně přes prázdniny, kdy byli kluci pořád spolu, mě spíš mrzí, že babička nemá zatím nějak potřebu být sama i jenom s mladším, toho mám pořád "na krku" já. jestli hlídací chůvu nevím, možná takovou, která by chvíli vydržela...nebo se prostě domluvte s tm, že třeba si děti rozdělíte mezi sebe, třeba v sobotu, každý s tím dítětem půjdete někam jinam, další víkend to prohodíte a další víkend zase budete všichni spolu, četla jsem to už víckrát, že se děti nemají nutit být neustále za každou cenu spolu... Teď čtu knížečku Pozitivní výchova sourozenců v rodině od autorů Čapek, Čapková, vychází z rabru, sourozenců bez rivality a Jak mluvit, aby, tyhle knihy máš asi už přečtené,, takže takhle knížka je jen takové možná shrnutí... tam je také psané, že děti narozené s menším věkovým rozdílem, než 2,5 roku a navíc stejného pohlaví jsou na tom se žárlivostí bohužel úplně nejhůře, protože mezi sebou nejvíce bojují o pozornost rodičů, ale i o hračky atd. protože mají podobné zájmy a někdy je to spíše na škodu, zatím jsem přečetla, že je dobré staršímu dítěti přiznat určitá privilegia a povinnosti, které souvisí s věkem, že je starší a opravdu si najít čas na každé to dítě zvlášť. Později ti napíšu ještě více, te´d už nemám moc času 🙂

ofelieee
4. lis 2011

Ahoj holky, občas vás čtu, i když můj Kuba je ještě malej a výchova je zatím samej smích 🙂 ale zajímá mě to. Nedávno tu v Brně byla konference Aktivní rodičovství a na přednášce Naomi Aldort (autorka Vychováváme děti a rosteme s nimi) mě k tématu žárlivosti i půjčování zaujala jedna myšlenka (ne že by byla receptem na trable sourozenců), tak jí sem napíšu: děti pod 3 roky nemá cenu půjčovat hračky, ale co má cenu, je nechat je "zažít" půjčování, což se jim často nedostává - ať už od rodičů či jiných dětí, hlavně proto že jsou většinou spolu se stejně starýma. Říkala - půjčte si sedmiletýho, který vašemu tříletýmu hračky půjčí a zase si je vezme. Tak to jen tak na okraj...

reruna
4. lis 2011

@terezt asi nemáte možnost, že by ho vodil do školky někdo jiný a ne ty? babička, tm - děti pak prý obvykle tak nevyvádí, když je nevede maminka

reruna
4. lis 2011

@dagina takže je potřeba podpořit pořadí narození dítěte, aby starší neztratila sebedůvěru, možná se bojí, že ji mladší brzo dostihne - je potřeba, aby měla nějaká privilegia, ale i povinnosti, které budou souviset s věkem. Třeba dívat se na tv, když mladší už musí jít spát atd. Dále oceňovat každou situaci, kdy si navzájem pomáhají a chovají k sobě hezky a trávit s každým dítětem čas o samotě, podporovat jejich odlišné zájmy, vyzdvihovat jejich odlišné vlastnosti atd. Prý není dobré dávat je ve školce do stejné třídy, například u nás máme 2 třídy smíšené, tak jsem myslela, že kluci budou příští rok spolu ve třídě, ale teď už nevím,jestli je to nejlepší nápad, možná bude lepší je rozdělit, aby se ta žárlivost nepřenesla ještě do školky....

kefin
4. lis 2011

@terezt ahoj, já mám dvouletou holčičku, která ted v září nastoupila na jedno dopoledne v týdnu do školky, nikoho tam nezná a nejdřív to taky nezvládala, přesně jak píšeš ty. pak jsem jí s sebou začala dávat její oblíbebou panenku a hned to bylo lepší, ale všechen stres ustal, od té doby co si s sebou nosí i malé fotoalbum, kde má fotky celé rodiny. Cítí, že tam není sama a když chce může se podívat na fotky.Taky je s nadšením ukazuje dětem i učitelce. Tak to zkuste, třeba to pomůže 😉

reruna
5. lis 2011

@dagina a ostatní dala jsem výpisky z knihy Pozitivní výchova sourozenců do svého fotoblogu jako článek, budu tam ještě přidávat, nemám to ještě předčtené celé.
https://www.modrykonik.cz/fotoblog/reruna/clane...

veruvojtkova
5. lis 2011

@blandik jasně, že můžeš tykat 😉 já si budu muset knihu přešíst znova od začátku a ty příklady si dám na lednici jak říkáš...jde taky hlavně o to, že já to chvíli tak dodržuju a pak jsou situace, kdy jsem třeba nervozní, podrážděná a už to nezvládnu a rabr nerabr sklouznu zase zpátky, musim na sobě hodně zapracovat, ale to si říkám pokaždý a pokaždý to pokazím.. 😒 asi je to mojí prchlivou výbušnou povahou..
K tomu strkání, vše co píšeš má hlavu a patu a je to logické! včera jsme byli na návštěvě u sousedů mají stejně starou holčičku a myslím, že asi budeme muset vynechat i takovéhle"akce" 😒 náš aleš jí neustále strkal, bral hračky, bouchal, takže stále pláč a bylo to dost nepříjemné, snažila jsem se reagovat adekvátně, tak jak píšeš, ale když už i sousedka valila oči a prý že mám teda pěknýho tyrana a zlobivé dítě ☹ tak mi zase ruply nervy..mám pocit, že bych asi měla vynechat kontakt s dětmi úplně a budu mít klid i já i malej 😖 jinak děkuju moc za rady, právě by bylo super jak píšeš, že jsi našla pocit klidu, úlevy v komunikaci s malým, kdyby se to povedlo i u nás..

berenika39
5. lis 2011

@veruvojtkova ono to určitě půjde i pro tebe lépe, jakmile uvídíš, že to funguje 😉 . zkus nejdřív jen jednu změnu - myslím u tebe, až ji zvládneš, přidej další. je to na delší dobu, ale stojí to za to. postupně se zklidní tvoje nervozita a to se přenese na dítě, pak už bude pohoda, uvidíš.
A těm návštěvám, společnosti jiných dětí - nevynechávej to - tím se to nezlepší, nebude mít šanci se naučit, jak řešit konflikty s dětmi. Lepší je to zkoušet u vás, aby byl ve svém prostředí, a sněkým, kdo není moc hrrr 😉 , později můžeš zkusit nějakou skupinu s více dětmi , ale s tebou, postupně si zvykne - je to stejné, jako u tebe - uvidí, že jeho reakce fungují a nebude mít důvod se handrkovat, strkat, bouchat. Můžete to zkoušet i doma, spolu, v rodině. S něčím si hraj, hračku mu nabídni, že mu jí půjčíš....pak ho můžeš poprosit, aby ti hračku půjčil on. Nepůjčí? Nevadí, jen řekni, že se nc neděje, aby ti ji půjčil, až si s ní pohraje. děti dělají jen to, co vidí u nás, kolem sebe. držím palce a zkus to, bude se vám žít v klídku 😉

paja56802
5. lis 2011

ahojte, mám dvouletýho kluka a kolikrát už si připadám na pokraji sil. nechce vůbec komunikovat,ani si hrát. neustále se mu něco nelíbí, takže celý den mi propiští a rozčiluje se. každý den chodíme ven mezi lidi, na hřiště,..z dětma si nehraje, jen si jezdí na skluzavce a houpe se. když máme jít domů, je zle, plácne sebou o zem a vzteká se. teď jsem mu už začala dávat na zadek,ale myslím, že si z toho nic nedělá. jediné u čeho je v klidu, je puštěná nějaká pohádka a já si můžu aspoň v klidu uvařit. nevím, ale přemýšlím, že zajdu pro radu k doktorovi...fakt nevím, co dělám špatně a kde je chyba.

reruna
5. lis 2011

@paja56802 nikde neděláš chybu, prostě začlo obdodí vzdoru, kterým si projde každé zdravé dítě a nejhorší je to právě mezi 2-3 rokem, vše co jsi popsala je normální chování dětí tohoto věku a nezbyde, než se obrnit trpělivostí, tím plácáním opravdu nic nevyřešíš, spíš se to ještě zhorší. S dětmi si bude hrát nejdříve kolem 3 let, dříve to vývojově nezvládá, do té doby si děti hrají vedle sebe, stejně tak nedovedou do 3 let nic půjčovat, když něco nebude po jeho, tak se bude vztekat... doporučuju přečíst si nějakou literaturu - Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly například, to je čtivá kniha. Mrkni na článek, dávala jsem na něj na této stránce odkaz o pozitivní výchově 🙂

blandik
autor
5. lis 2011

@veruvojtkova @berenika39 - souhlasím, že začít s jednou věcí a pak přidávat a pokud člověk sklouzne, tak se může omluvit ...v tom afektu strašně moc pomáhá mluvit za sebe, nesnažit se překonávat svůj vztek, ale mluvit za sebe - už se zlobím, vadí mi, že jsou tady kolem hračky. Dám to na místo /tedy tobě to vadí, ty s tím něco děláš, dítěti to vadit nemusí.../. A současně fakt jakoby zkoumat, co všechno musíš mít pod kontrolou, a v čem může mít dítě více volnou ruku, s tím, že mu řekneš obecně, jak se věci dělají, ale netrváš na tom.

hlavinka
5. lis 2011

Ahoj holky, jdu opet na radu - tentokrat fakt bude nad zlato.
Jak presvedcite deti (3 r.), aby si vzali lek? Do Adelky to nejde nacpat vubec nijak. Ma ted horecku a kasel a nechce nic. Zkousela jsem do mleka, ale je to moc sladky☹ Misto stavy, moc sladky, nechutna...Samotny ji to dat nemuzu, to uz jsme zkouseli, bylo to "nasilim" a byly jsme zaplyvany oba dva i postel. Ach jo. Nepomuze prislib odmeny ani presvedcovani, ze chceme, aby byla zdrava a mohla si hrat. No, v nejhorsim pripade nepomohlo ani to, ze jsme zminili to, medicunka se musi jist, aby jsme byli zdravi a nemuseli k panu doktorovi. Cili ani "vyhruzka" nepomohla. Ach jo☹ Mate nejaky typ? Diky.

brisalek
5. lis 2011

@reruna @berenika39 nevim s tim pujcovanim, ale dcera je ochotna dost dlouho pujcit na hristi hracku jinym detem, samozrejme kdyz je to v klidu a oni si o ni hezky reknou a stene tak synovec, kteremu byly 3 roky v zari uz nejaky cas(pul roku i vic) je ochotny nasi male neco pujcit. Samozrejme ne pokazde a fakt musi byt kolem toho klid, jakmile nektery nekomu neco vezme z ruky nebo pred nosem je rev na vsech frontach🙂. Ale treba je to vyjimka potvrzujici pravidlo.

brisalek
5. lis 2011

@hlavinka meli jsme stejny problem, kdyz byla dcera poprve v lete nemocna. Mela anginu a za zadnou cenu nechtela penicilin(nevzala si to a kdyz jsme to do ni narvali nasilim, tak vse vyblinkala), nakonec jsme jeli 2 dny na pichany a po tom se asi osypala, tak na pohotovost a pak zase klacid. Do jidla, piti ...bych nic nedavala, pak clovek nevi, jestli a kolik toho snedly. Myslim, ze problem je ten, kdyz je jim hodne spatne, tak nejsou pristupny presvedcovani a vysvetlovani. Ale poradila bych nechat ji to treba pripravit (nakapat, zamichat se stavou...) samotnou to nam hodne pomohlo. Klacid sirup jsem s michala s dost stavou...ona lila stavu, zamichala, prichystala si kinder vajicko...pak ji vzal manzel na klin a ja strikala do pusy. Nakonec jsme take musely rict, ze kdyz to nesni pojedeme do nemocnice, kde me pan doktor nenecha. Sice zacala lakat, ale kdyz videla, ze se jdu obleknout a jedem nakonec se nechala presvedcit. Po 1 dnu, kdy jsme museli pouzivat straseni s nemocnici, pak uz byla jako reklama na papani leku. Drzim palce, jeste to mam v zove pameti jak to bylo "hrozne"🙂.

hlavinka
5. lis 2011

@brisalek diky za typ. No, ona ted ma horecku, cili nejaka priprava nehrozi☹ uvidim. diky

brisalek
5. lis 2011

@hlavinka Taky obcas pomahalo, kdyz jsem si dala meducinku s ni nebo jsem davala i oblibenemu plysakovi nebo panence🙂.

hlavinka
5. lis 2011

@brisalek no jo, to by slo. 😉 Radsi ma tatku, cili to zkusime takhle. Plysaky oblibeny nema zadny☹ dekuju

berenika39
5. lis 2011

@brisalek no k tomu musí všechny děti dospět, dojít, pochopit ten princip - a to zvládne každé dítě v jiném věku. jde o to, že oni uvažují hodně dlouho "absolutně", kluk mi bere hračku = přijdu o ní! nedám jí 😉 . až jim přecvakne 😉 , uvěří, že půjčit znamená "dát a zase dostat zpátky". ale bez zkušeností, bez toho, aby si to prožily a k tomu poznání došly samy, to dost dobře nejde. takže postupně - nejdřív někde v klidu, pak třeba i ve složitějším 😉 prostředí.

dagina
6. lis 2011

Ahojky,

@ofelieee no vypadáš opravdu šťastně 🙂 , a ta knížka...Vychováváme děti....je jedna z nejlepších co jsem četla.
@reruna díky za vyčerpávající info. Jj, snažím se praktikovat v rámci možností co píšeš. U nás je dost těžké jít třeba jen s jednou dcerou někam..., ráda si vyjdu jako rodina a né aby jsme se stále rozdělovali..., ALE když už jde někam starší dcera bez sestřičky, tak chodí s taťkou (na cvičení, na plavání...). Neděle s ní také jezdí ke tchánovcům on..... . Prostě na tomhle budu muset ještě zapracovat jak by to šlo vylepšit.

@hlavinka nám hodně pomohlo dát nepříjemný lék do minerálky - kterou malá miluje, ale třeba jen čtvrt hrníčku a vypila to, a minerálku má ráda dál. Někdo to nedoporučuje dávat do pití, ale u nás to funguje na 100%.

ofelieee
7. lis 2011

@dagina haha, myslíš kvůli fotce? To bylo na vodě těsně před otěhotněním, to byla paráda... 😉 Fakt se ti ta kniha tak líbila? Já ji nečetla, ale některý názory Noemi (na tý přednášce) na mě byly trochu moc... teď mám trochu stop stav na čtení o výchově, jsem přesycená a chci najít zase svoji intuici, ale až zas po něčem sáhnu určitě to bude jedna z prvních...

terezt
9. lis 2011

@reruna Zatim to pomaha!!!!! Vasika vodi rano tatinek a on nebreci.. Takze tukam... 🙂 🙂 Diky

terezt
9. lis 2011

@kefin Zkusim. Dobry napad. Dekuju! 😉

hlavinka
9. lis 2011

Ahoj holky, opet si jdu postezovat a poprosit o radu.
Adelka je ted nemocna, uz teda nema druhy den teploty, ale ma ATB, cili nesmime ven.
od rana uz bylo 5 scen, kvuli vsemu. Je opravdu zla, krici, vzteka se, hazi vecma, nejhorsi je to kriceni, protoze samozrejme potrebuju, aby mi spala druha dcera a v tom jekotu to nejde, a Adelku nic nezastavi, kdyz si usmisli.
Ja chapu, ze je to pro ni taky otrava a ponorka, nicmene cokoliv ji nabidnu za hracky, nechce (nepomaha ani: chces si hrat s tim nebo s tim? rekne, ani s jednim). Cokoliv je spatne - i nase chovani. jdu treba curat a ona krici, neeee, nesmis. proste nas terorizuje. Uz jsem se snizila i k tomu, ze jezisek vidi, jak se chova, a ze si hodne rozmysli, zda donese darky, co si preje. Ale ona si z toho nic nedela, kdyz ji to posedne, nepomuze vysvetlovani, ani zakazy pohadky, nic. Ja jsem z toho na prasky a nemuzu nikam jit cely tyden, manzel chodi pozde domu.
Jde s tim neco delat?
Dekuju

reruna
9. lis 2011

@hlavinka jejda, nemoci jsou zlé....je jí zle, nudí se a nesmíte ven.... znám to.... ani kreslená pohádka v TV ji nezklidní? zkuste co nejvíc si kreslit, číst, prohlížet staré fotky, modelovat z plastelíny, poslouchat písničky, vyzkoušej hry, co dávala berenika, klidně zkus i nějaké hry na počítači....dívejte se z okna - naše oblíbené, kreslete si na záda... malou dej spát do jiné místnosti, jestli to jde...

berenika39
9. lis 2011

@hlavinka určitě to není jednoduchý, chápu to. zkus nějak tu situaci zklidnit. sebe, tím pádem i malou. je to zvláštní, ale mě napadlo přesně to, co nademnou napsala @reruna. nějak přibrzdit. vezmi malou na ruku, posad jí na parapet a jen jí vyprávěj, co je venku, co tam vidí, zkus s ní jen mluvit. až bude úplně klidná, něco jí zkus nabídnout - nějakou hračku. jakmile dojde zase na pláč a nechu´t a křičení, udělej to samé: vezmi jí, posad na okno, a v klidu povídej. pořád stejně - jakmile bude problém, hned klidná přestávka. říká se tomu time out - prostě přerušit tu nežádoucí akci, uklidnit, pak se vrátit.
takhle jsem to dělala hodně hodně dlouho, celé období petrova vzdoru, jakmile se rozjel - stop, odejít z místa činu 😀 !!!! někam mimo, sednout si k němu na zem, vzít na ruku - prostě z očí do očí, klidným hlasem, žádné mentorování, vysvětlování, vyhrožování. jen mluv třeba o počasí🙂.

s tím ježíškem - to je naprosto zbytečné, opravdu, v necelých třech letech jistě od vás ví, že budou vánoce, dárky, ale absolutně nemá opjem o čase, není to pro ní vůbec uchopitelné, nenastane ten trest 😒 ted hned, takže pro ni to vůbec nic neznamená. když už jsi to tedy použila...ale obecně - výhružky, že něco příjemného nebude, když bude taková a maková jsou zcestné - vždyť to není pravda 😉 , stejně u vás dárky a vánoce budou....to nemá vůbec smysl a určitě to nefunguje.

hlavinka
9. lis 2011

@reruna dekuju🙂 Jo, Majda spi jinde, ale nez zabrala, v tom revu se to nedalo. Ale davam ji spat jinam uz kvuli bacilum. pak vetram cely byt...
Jo, pohadky na dvd jsou v pohode, ale samozrejme to nejde sledovat cely den, ze.
Ale ted zabralo puzzle. Tak snad dobry, aspon na chvili 😅
@berenika39 snazim se vyhruzky nepodavat jako vyhruzky - teda nevim jak to napsat. Proste spis jako pricina a dusledek. nebo spis jako odmena - kdyz si ted rychle vycistis zuby, bude vic casu na pohadku. Kdyz si zuby nechces vycistit, fain, ale obiras se sama o cas, kdy bychom mohli koukat na pohadku.
OK, chapu, Jeziska necham az na pozdejsi vek 😀

Diky, to s tim oknem nebo odejitim z mista cinu je dobrej napad. jinak se to toci stale dokola. diky, snad se tady dneska nepobijeme 😅 😀

berenika39
9. lis 2011

@hlavinka no právě, chce to přetrhnout ten začarovanej kruh , kdy už dítě piští a ani neví proč 😉 . tak držím palce, at se to zlepší🙂.

reruna
9. lis 2011

tak mi právě stopli fotku, celou dobu jsem ji tu měla, ale před pár dny jsem si ji vyměnila za tu stejnou, jen z větší dálky, a už to vadí.... no zatím to nechám tak.... a rozmyslím se, jestli tu nějakou fotku vůbec chci mít 😠

berenika39
9. lis 2011

@reruna ježišmarjá to snad není možný, za chvíli tu budou samý ty kudrnatý hrůzy☹

reruna
9. lis 2011

@berenika39 no když to tak chtějí....