Jak jednat s velmi vzteklým dítětem?
Asi se mi moje dcera trochu vymyká kontrole. Má necelých 21 měsíců a je fakt hrozně vzteklá. Vždycky byla, když jí byl rok a něco dokonce si vzteky mlátila hlavou o zem až měla modřinu. Při jakýmkoli nesouhlasu se situací si okamžitě lehá na zem. Například běžná situace v podstatě na denním pořádku. Pořídili jsme houpačku, vydrží se na ni houpat klidně hodinu, ale pak je potřeba, aby slezla dolů nebo šla domů a nastává peklo. Je schopná se třeba 20 minut vztekat, leží na zemi v předsíni a svíjí se. Takto se vzteká i pří odchodu z návštěvy, ze hřiště, prostě pokaždé když není po jejím. Měl někdo takto vzteklé dítě a podařilo se vám je nějak odnaučit se takhle vztekat? V okolí nikdo takhle vzteklé dítě nemá a já už fakt nevím jak na ní. Když to s někým řeším, řeknou mi, že je buď ještě malá a přejde to nebo že bych to měla začít řešit nebo mi to přeroste přes hlavu. Příčí se mi nějaké takové věci jako, že jí hodím do studené sprchy nebo jí dám vařečkou, ale popravdě někdy nad tím už přemýšlím, protože začínám být ve stresu z toho, jaká scéna to zas bude a jak na mě budou lidi koukat, že si neumím ani zpacifikovat vlastní dítě.
@izzylka ja ti nevim, no, ale vsimla sis, ze ta strasne nevychovana generace je vychovavana tou uzasne vytriskanou generaci, co mela uctu ke starsim a poslouchala? Nehlede na to, ze nic neni cernobile, ja kolem sebe tu strasnou zvrhlou generaci bez ucty asi nemam. Rika se, ze jak jsi vychoval sve deti poznas na svych vnoucatech.
@mdch91 víš co, já se tu s nikým hádat nechci, a už vůbec nechci slovíčkařit...moje sestra nikdy na prdel nedostala, nikdy se na ní pořádně nezařvalo...a když dělala už po 3.první ročník na sš, a trochu se na ni zatlačilo ať se začne snažit, zdrhla z domu a ještě dala rodiče k soudu kvůli výživnému 🤦🏻♀️ ale každej ať dělá, co uzná za vhodné je mi to vlastně fuk 😂😂
Nečetla jsem celou diskusi, tak to tu možná už zaznělo. Každé dítě je jiné a pro každého je důležité trochu něco jiného. Náš syn je paličák a chce si dělat věci po svém. Míval období, kdy se opravdu hodně vztekal a trvalo to opravdu dlouho..
Pro inspiraci, co nám pomáhalo (třeba se vám něco z toho taky osvědčí). Plánovat - dopředu se dohodnout na tom, jak to bude, kdy půjdeme z hřiště, jak se čas blížil, několikrát připomenout. Dávat důvody, proč věci potřebujete tak, jak je plánujete. Toto mi přišlo důležité hlavně (ale nejen) u situací, které jsem věděla, že jsou "krizovější". Dodržet vždy to, na čem se dohodneme. Dál hodně s mrňousem mluvit, nejen o tom, jak se (pravděpodobně) cítí ono (popisovat mu jeho emoce), ale i o tom, jak se u toho cítíte vy (např. že je vám nepříjemné, když na vás všichni kolem koukají a nevíte, co máte dělat...). Mluvit o vyhrocených situacích, když je malý v klidu. Vracet se k tomu a zkusit zjistit, co bylo pravou příčinou toho, že se začal vztekat (často je to něco, co dospělého nenapadne a pro dítě je to v tu chvíli nesmírně důležité). Toto zvládal až jako trochu větší, ale dle mého není nikdy brzy začít. Pomáhalo občas i trošku ustoupit - tam kde to nebyl problém vyrazit třeba o chvilku později ("Ty bys tu ještě chtěl zůstat, viď? Pomohlo by, kdyby ses třeba ještě dvakrát sklouzl?" Často mu pak stačilo sklouznout se jen jednou 🙂. Chválit za všechny situace, které proběhly v klidu (že to bylo fajn, jak jsme to v klidu zvládli a užili si to). Když jsem nemohla něco splnit, tak to splnit aspoň v představách (mluvit o tom, jaké by to bylo, kdybychom to mohli dělat..., bohužel to ale dělat nemůžeme, třeba jen z prostého důvodu, že se o dítě bojím).
Co nám tedy vůbec nefungovalo a doteď nefunguje (ale neříkám, že jsem to nikdy ze zoufalství neudělala), je jakýkoliv nátlak ("teď hned", "řekla jsem", ...). Nechat malého vztekat se a odejít. Většinou to pak bývá ještě horší.
Důležité je, nevnímat příliš reakce okolí (ať už "dobře míněné rady" náhodných kolemjdoucích, soucitné pohledy, kritické pohledy, vět typu: "Tak já si tě tedy vezmu, když maminku neposloucháš!" - člověk někdy nevěří, co jsou někteří lidi schopni cizímu dítěti řict..).
Vyřešit si, jak sami zpracováváme emoce. Teprve pak můžeme dětem pomoc naučit se řešit jejich emoce.
A hlavně (klasicky) trpělovost z vaší i tatínkovy strany 🙂 Může to trvat ještě opravdu dlouho. Ale nebojte, nejpozději za pár let to bude opravdu lepší 😉
A až bude větší, vřele doporučuji knížku Ferda a jeho mouchy (je právě o různých pozitivních i negativních emocích a jak se s nimi vyrovnávat). Náš syn ji miluje.
@mdch91 ono asi u toho nastavení bez jakýchkoliv fyzických trestů je právě dost špatné poznat, kdy to dítě vedu tou správnou cestou a kdy už je to volná výchova. Já malou nebiju, ale občas jsem ji přes ruku teda lepla nebo přes zadek. Nikdy ale nedostala, že bych ji třeba praštila několikrát. Vždy několikrát upozorním, vysvětlím a pokud nic, tak ji dám. Moje mamka třeba mě na prdel občas dala, u bráchy už moc ne, ale nechávala ho třeba vyvztekat, odcházela pryč a pak u mojí ségry právě najela na výchovu bez jakýchkoliv fyzických trestů. A můžu říct, že bylo x situaci a že jich nebylo málo, kdy jsem se za ségru fakt styděla a popravdě jsme oba s bráchou zvědaví, co z ní vyroste. Ve škole problémy, doma drzá na všechny, co si dovolí, to mi občas spadne čelist, na veřejnosti neposlouchá, na návštěvě dělá bugr a teď jde do puberty, což si myslím, že bude teprve fakt zajímavé.
Já teda asi přesně nevím, co je volná výchova, ale mezi nastavováním hranic bez fyzických trestů a nenastavováním hranic žádným způsobem vidím propastný rozdíl. Pokud nechám děcko dělat cokoliv, co mi vadí, přijde nebezpečné, obtěžuje okolí atd. jen abych ho nějak neomezila v jeho rozletu, je dle mého špatně. Pokud mu nastavovat hranice chci, je na mně jako na rodiči (a asi taky trochu na dítěti), jaký způsob si zvolím, zda fyzické tresty, domlouvání, podplácení... nebo si s dítětem nastavím takový vztah, že nic z toho používat nemusím a prostě mu to normálně řeknu. To, že ho ale neplácnu a řeším to jinak, neznamená, že mu hranice nenastavuji.
Fakt se mrkni na to Dovychovat. Nasemu nejmladsimu je 26 mesicu, takze je starsi bez tva dcera a absolutne by me nenapadlo takove "miminko" placnout. Takovy dite proste jeste neumi dat najevo nesouhlas jinak nez vztekem a taky zacina testovat, co si muze dovolit. Ale hrozne moc zalezi na energii s jakou s tim ditetem komunikujes, poslechni Dovychovat, fakt ti to odpovi na mnoho dotazu. Drzim pesti, at je lip 🙂
@mdch91 podívám se. 🙂 Zatím jsem zkoušela nevýchova a taky mi to ze začátku dávalo smysl, ale bylo to bez efektu. Vůbec se nám to neosvědčilo.
@dard já jsem totiž ještě stále nepřišla na to, jak jinak malé vysvětlit, že když si něco opravdu nepřeju, tak aby to nedělala. Například situace se zásuvkami. Vysvětlovala jsem pořád dokola a dokud jsem nepřešla na to, že jsem vysvětlila, varovala, plácla, tak o to víc ji to zajímalo, když mi to dávalo takovou snahu ji odtamtud dostat a začala tam strkat předměty a modelínu. A takových situaci prostě byla spousta. 🙄
No, zasuvky zrovna asi nepochopi, protoze je to pro ni strasne abstraktni. Tak bud zkusit, at do te zasuvky 100x s tebou neco zapoji pod dozorem, jestli se nenabazi a nebo zadelat pojistkama. Jedouci auto dite vidi, i kdyz nevi, co je prejet, ale ze ho zabije elektrina, kdyz bude delat to, co vidi delat tebe a nic te nezabiji, to ji nevysvetlis. Obzvlast, kdyz kopiruje tve chovani.
Jo, dítě vidi, co děláš ty, a napodobuje te. My jsme se stěhovali do nehotoveho bytu, kde manzel teprve zásuvky montoval, tak tam naše dítě taky pořád strkalo šroubovák🙂 Tak dostal jednu svoji a pořád dokola jsme rikali, ze tady jo, jinde ne. Ono taky dítě vidi, ze máma se zlobí, je to pro něj zajímavá reakce, tak to udělá znova, aby bylo zase vzruso. Takže je lepší se obrnit trpelivosti a řešit vklidu. Nebo má dítě tzv. senzitivni obdobi (strkani něčeho někam, prelivani vody) a potřebuje pro svůj vývoj tu činnost dělat pořád dokola a nemůže si pomoct. Tak co jde, vyřešit prevenci, aby se k tomu dítě buď vůbec nedostalo, nebo to nebylo nebezpečné (dětské pojistka na zásuvky stojí pár korun), a naopak ukázat, jak si může svoje potřeby naplňovat bezpečne. K. Kralova bohužel Nevychovu prezentuje jako zázračný recept, kdy stačí se s batoletem jednou domluvit a je po problému. Ale tak to prostě není, to není ve vývojových možnostech takhle malých dětí. Je to dlouhodoba práce, ale jde to i bez fyzických trestu, to se s nastavování hranic nevylučuje.
@sylvka jojo, vysvětlovat jo, ale u některých věcí to prostě nejde...a ne na každé dítě platí neustálé vysvětlování, objímání a podobně 🤷🏻♀️ ale už jsem tu za tyranku a hroznou matku 😂 a vlastně je mi to jedno 😂 dítě mi neběhá do silnice, nedělá scény v obchodě, nemlátí ssebou o zem při každé příležitosti...kdybych na to šla cestou ťuťuňuňu, tak bych to vysvětlovala a nervovala se ještě teď 😂
@izzylka Ono tu matek tyranek bude víc, jen nemáme síly vysvětlovat své postoje nejen dětem ale i dospělým 😁
@mourovatakocka jj s dospělýma je to občas ještě horší 😂😂
@izzylka přesně,stará dobrá výchova🙋pracují v MŠ a měla bys vidět,jak mě dokáže buzerovat 3lete dítě,které chtělo místo čaje ke svačině vodu.a víš co?musím sklapnout boty a mazat pro vodu,ptz dle matky je osobnost a já prostě budu dávat to,co ono chce.a není jedno,takových osobnosti je dneska plno.
@izzylka já zastával stejnou výchovu.prvnimu synovi je skoro 13 a měla jsem ho mlátit ještě víc 😁 já jsem že tří sourozenců a dostávali jsme všichni a zaplať bůh za to.jak.muze být jedinec připraven pro reálný život ,po liberální výchově?když např už v ty školce se mu ve všem vyhovuje?jednou přece bude mít manželku,manžela,šéfa a bude se muset naučit podřizovat,přizpůsobit,ustoupit.....a takhle to říkám mejm harantum,když mektaj,že něco nechtěj....říkám,v životě budete muset tolikrát udělat něco,co nechcete....
@sylvka upřímně, nedokážu si představit, dělat v téhle době ve školce. Já to vidím i na hřištích a celkově okolo sebe. To dítě se uplně po matce vozí, a ona furt sladkým hláskem mluví a mluví a mluví a dítě ji má uplně na párku 🤦🏻♀️ po domluvě jde, a jebne jiné dítě protože na tu klouzačku chce teď on. Ani na hřiště už moc nechodíme...chodili jsme na písek a některé ty děti kradly synovi jeho hračky přímo z ruky a ještě na celé kolo křičely, že je to jejich a když jsem si dovolila něco říct tomu děcku nebo jeho matce, tak jsem div nedostala po tlamě 🤷🏻♀️ syn hned hruhý den ve školce měl rozbitou hlavu...nějaku kluk mu vyškubnul z ruky auto a praštil ho s nim po hlavě, protože to auto chtěl hned teď půjčit 🤷🏻♀️ přitom syn je takový, že když ho někdo poprosí, půjčil by cokoliv...🤷🏻♀️ situace z nedávna...cca 5-6 letý kluk...furt chodil a dělal ostatním naschvály, matka ho po asi 10 minutách "okřikla", že jestli toho nenechá tak vstane a uvidí co se bude dít...a dítě odpovědělo " tak to zkus " 🙈 matka zarazila oči zpět do telefonu a nezájem....hej tohle mi říct dítě, tak dostane takového lepáka, že by si z toho sedlo 😂
Moderní výchova mě prostě štve, protože těch dětí, na které to působí je minimum, ale všechny matky takových hajzlíků si myslí, jak je jejich dítě úžasné a osobité....no...můžou o tom povídat v pubertě, až je to děcko pošle do zádele, nebo začne šikanovat.
Radši budu prostě za "tyranku" a hroznou matku, ale moje dítě má prostě pravidla a když něco provede, tak i trest 🤷🏻♀️ neřikám, že mám dokonalé dítě, to ani zdaleka, ale rozhodně je vychovanější než většina dětí ve školce 😂 tak doufám, že se tu na mě teď neseběhne hromada matek s volnou výchovou 😂😂
@mdch91 jenže ty záslepky by stejně nevyřešily problém, že tam nemá nic strkat. Třeba my máme nový dům a máme všude pojistky, takže kdyby tam něco strčila, dostala by max ránu, ale shodila by jističe a akorát by jí to koplo. Jenže pak dojedeme třeba k babičce, kde je ještě stará elektrika, záslepky tam babička nemá, tam malá něco strčí a zabije jí to. Proto jsem v tomhle ohledu chtěla být opravdu důsledná a fakt to vyřešit tak, že malá se bude od zásuvek držet dál.
@dard zkoušela jsem tu vaši radu a malé jsem teda pořád opakovala, že půjdeme nebo že se pohoupe. Pořád dokola jsem ji říkala, že půjdeme, ať si teda támhle ještě vyleze, ale pak už jdeme a včera se nám podařilo odejít ze hřiště i z houpačky bez řevu 💪 tak jsem zvědavá jestli se to povede i příště. Já už jsem toho taky vyzkoušela více, ale třeba jsem měla pocit, že to pomáhá, byla jsem nadchnutá, že konečně vím jak na ní a uběhnul týden a zas to bylo úplně bez reakce. Tak uvidíme 🙄 Hlavně maminky na hřišti třeba říkají, jak jsou jejich děti vzteklé a pak když vidím, jak se vztekají jejich děti, tak se musím zasmát, protože vztekat se moje dítě takto, tak jsem šťastná matka. Malá si prostě okamžitě lehne na zem a svíjí se had, kope kolem sebe, vyvlíká se z naručí a řve na celou vesnici. To pak vždycky hodně rychle utíkám před pohledy lidí 🙈
Mám tři děti a s první jsem si vztekací scény taky užila. Na jednu stranu jsem asi byla víc nervní, na druhou měla zase o dost víc pozornosti, tak to jelo 😈... řvala, vztekala se, brečela, válela se po zemi, mlátila hlavou o zem (při hospitalizaci - když byla nemocná v nemocnici jí pozorovaly sestry kamerou na chodbě, co předvádí).
Občas pomohlo na ní zařvat, aby se probrala z toho afektu, někdy dostala na zadek, když byl čas a byly jsme doma, tak jsem jí prostě nechala, to řvala klidně půl hodiny. Za den se to klidně x krát opakovalo, Začalo to obdobím vzdoru.
Hrozné byly 3. narozeniny, dostala milion dárků, přišli gratulanti, měla dva dorty a ona se průběžně celou oslavou provztekala, protože chtěla vyzkoušet starou jetou plastovou motorku, kterou měl stejně starý kamarád (samozřejmě jí nechtěl půjčit!) a jeho matka měla sice debatovací období a tak nějak se jí syna nepovedlo přemluvit, aby se motorky na 10minut vzdal 😉. Já byla zralá na flašku a nejradši bych je poslala domu 😎 .... ale proč to píšu, uplynulo tehdy pár týdnů a z téhle dračice se stala nejlepší holka pod sluncem - rozumná, fakt hodná, chytrá a prostě správná (až do puberty teda 😀 )
@berynka děkuji za pozitivní reakci, to velmi ráda slyším, že ji to nezůstalo 😁
Dcera je zlatá, ale část její osobnosti nám poslední půlrok dává zabrat. Mně teď pomohly rady z Nevýchovy, ráda pošlu odkaz.
@lennus nevýchovu znám, chvilku jsem zkoušela, ale žádná hitparáda. Něco mě v tom zaujalo něco méně. Taky jsem na to koukala. Když právě měla dcera období, kdy si ve vzteku lehla a mlátila hlavou o zem 🙈 ale v tu chvíli mi teda s hrůzou došlo, že já vlastně to dítě nenechám se vůbec vyjádřit nebo jí nechat si dělat věci po svém. To jsem i obrečela, že jsem partně nejhorší matka na světě, která donutila své dítě mlátit hlavou o zem. Je pravda, že i když byla ještě maličká, tak ona dávala signály, co by třeba chtěla dělat, ale já jsem to nějak ignorovala, Tak ta nevýchova mi pomohla otevřít oči, ale zas neztotožňuji se se vším, co se tam uvádí.
V tom může být taky zakopaný pes. U nas mlácení hlavou do podlahy probíhalo cca od 10 mesicu do roka a půl (uz si nevybavuju presne). Syn chtěl být samostatný, ale neměl na to ani motoricky, ani psychicky, neuměl se pořádně dorozumět. Byl schopný řvát klidně hodinu a já jsem třeba vůbec nevedela proč. Na tohle asi nic moc nepomůže, on v tu chvíli ode mě ani nechtěl utesit, odlezl třeba pod postel nebo za roh a tam plakal, to byla veeelka škola trpelivosti. Ale postupně s tim, jak rostl a naučil se líp vyjadřovat, abychom si vzájemně rozumeli, naučil se chodit, aby toho víc zvládnul sam, tak to přešlo na takovou tu běžnou míru. Takže někdy se revu nedá úplně zabránit, ať člověk dělá, co dělá, ale přesto mi dává respektující komunikace velký smysl a do budoucna se vyplatí, navzdory tomu, co říkají ty dvě dámy nahoře. Mám tři děti, které úplně normálně fungujou 🙂
Tak to jsem ráda, že pomohlo. Nebojte, ono si to sedne a nebudete muset opakovat tolikrát 😀 Ale určitě si ještě někdy zavzteká. To je přirozené 😉 Jen to zkuste nevzdávat.
Co se týče Nevýchovy, myslím, že tam je to jako s každým výchovným směrem. Vzít si z toho, co VÁM ve výchově VAŠICH dětí dává smysl. Pro dítě je důležité, abyste byla autentická. Na naučené věty bez toho, abyste to tak cítila, reagovat pozitivně nebude 😉
Držím pěsti, ať se daří!
@drakenn 😂😂 jj jsem tyran a šílená matka 😂