Jak zvládnout synovo opakování a rozhodovací dilemata?
Dobrý den. Mám skvělého syna (2r a 9mesicu). Potřebuju radu. Už nevím jak na něj.
1. Nechám ho vybrat oblečení,svačinu,.. a on pořád mění názor, kňoura u toho, brečí,.. Nevím jak mu v tom rozhodování pomoct.
2. Kolovrátek. Ještě tolik nemluví,ale řekla bych,že dosti rozumí. Občas se sekne a pořád opakuje furt to stejné. Třeba 20x. Je to třeba jak v autě,tak doma,při domluvě,prostě kdykoli. Nevím,jak ho mám zastavit nebo mu vysvětlit,že mi stačí to říct 1 ( klasicky mu odpovídám,neignorujuho,ale stejně to nestačí a pořád jede to stejné).
3. Byl by nejraději,kdybych se mu věnovala pořád na 100%,ale já občas nemůžu. Je to pořád "koukej,haci sem,ťap ťap ( že mám jít za ním),.." Vysvětluji,ale většinou se projeví kolovrátek a nechce nic slyšet a jede si svoje.. Začarovaný kruh..
Řekla bych,že mu nechávám dost prostoru a rozhodování,snažím se nezakazovat,ale spíše vysvětlovat.. Snažím se to brát z nadhledem,ale občas míra přeteče a já už nemůžu.
S bodem 1 neporadím, neznám. Bod 2 a 3 mám doma, stejně starý syn. Opakuju mu cokoliv každý den i 20x, prostě jsem si v hlavě nastavila, že se všechno učí a já mu teď "programuju" ty nejdůležitější věci do běžného života. A to mám ještě půlroční dceru...a věnuju se mu tak na 80%, hodně se podřizuje jemu, zapojuju ho do hry s dcerou, zapojuju ho do svých věcí. Ale vaří manžel večer předem na 2 dny a uklízím po částech večer, přes den s oběma neudělám nic. To se radši věnuju jim a jsme venku, na výletech nebo na zahradě...
Děti by měli mít na výběr max ze dvou možností.
Děti jsou prostě ukecané, mám sedmiletou a věř, že občas přemýšlím, kdy se vůbec stihne nadechnout.
Děti by se měli učit být i samostatná jednotka - zabavit se sám, protože mu nemůžeš být pořád za zadkem. Jsou mu skoro 3, to už jsou některé děti ve školkách aj. Já už ji to učila odmala, jako krkavčí matka jsem ji strčila do ohrádky, dala hračky. S postupem věku se normálně dokázala zabavit sama.
@lenatko91 děkuji za odpověď.
Ono právě stačí aby si vybíral jen ze dvou věcí,ale stejně je z toho "hotový". Chce toto triko,tak mu ho obleču a hned chce to druhé a pláče, fňuká,.. Prevleknu a jedeme odznova.. Obcas se mi ho podaří uklidnit,ale ne vždy..
Kolovrátek snad časem tedy přejde..Taky doufám.. 😉
Jj,pomáhá mi.. Vysává,zapíná pračku,pomáhá mi vařit,atd ale jde mi spíše o to, že i když jezdí na kole,hraje si na písku,.. - pořád vyžaduje mojí absolutní pozornost..
Dřív byl i samostatný a vydržel si hrát dost sám,ale asi odte doby co začal chodit a víc se pohybovat,tak musím být pořád u něj..
Vydrží sám jen u pohádky nebo max chvilku ( do 10min),když si hraje a já třeba musím ohřát jídlo.. I když stejně pořád zamnou chodí,že třeba potřebuje zapojit traktor,postavit koleje,najít vláček,.. Hodně času travime venku,tak je to trošku lepší,ale stejně mě to občas ubíjí..
To rozhodování je pro ně těžké, když mají hodně možností. Nechala bych ho vybrat vždycky jen ze 2 věcí, je to pro něj snazší a pořád má tu svoji autonomii.
Ke kolovrátku bych sama ocenila radu, mám o rok starší dceru, je to chytrá holka, ale taky opakuje jednu informaci několikrát bez ohledu na to, jestli jí odpovím nebo ne.. Asi na to ten mozek ještě není zralý s musíme vydržet, oni k tomu sami dospějí a začnou to říkat jednou.. Doufám 😃
A k bodu 3 - zapojuješ ho do “svých” věcí? Třeba když potřebuješ dejme tomu zapnout pračku, může pomáhat..