Máte trpělivost při asistenci dětí u domácích prací?
Prosím vás, naplňuje vás pomoc vašich menších dětí při vaření a uklízení? Všude člověk slyší, že děti rády pomáhají, rozvíjí to jejich schopnosti, motoriku a že dětem stačí být jen s rodičem a pomáhat. Nic víc ke štěstí nepotřebují. Vážně si to užíváte? 😀 Protože, když moje děti pomáhají vařit/péct, je víc mouky všude okolo než v tom receptu. Vaření trvá 4x tak dlouho a úklid ještě dýl než ta příprava jídla. Včera jsem se dala do velkých akcí, neboť část kytek už zoufale volala o přesazení a přes okna už nebylo skoro vidět ven. Děti nadšeně, pomáhaly přehazovat, takže hlína byla rozmetaná pomalu až v ložnici, vysypanou kytku jsem sbírala asi 6x a z mytí oken byla potopa. Takže k závěru dne, bylo krom mytí oken, potřeba ještě i vytřít, z čehož byly děti znuděné a daly to řádně najevo. Můžu říct, že jsem byla na konci dne psychicky i fyzicky na nule. 😀 Tak si tak říkám, jsou všechny děti tak výkonné u pomáhání nebo jen ty naše? Nebo mám jen já malou trpělivost? 🙈
@mabs no já se na to společné pečení cukroví loni hrozně moc těšila. Představila jsem si právě, jak to bude krásné, že děti budou vykrajovat a dávat na plech, pak to spolu ozdobíme. Ve výsledku jsem mouku nacházela ještě na vánoce a na zdobení už nebyla kapacita. 😆 Zkoušeli jsme zdobit perníčky, ale děti polevu okamžitě olizovaly. Řekla bych, že je spíš zajímalo to mlsání než to zdobení samotné a pak naspeedované cukrem převrátily dům na ruby. Vykrajování je bavilo asi tak 10 minut a zbytek času dělaly prstem do těsta díry nebo ho jedly. Na letošek mám teda pro změnu připravené vyrábění vánočních ozdob s dětmi, tak jsem zvědavá. 😅
@cherie24 Jak kdy, dle mého času. Pokud potřebuji s něčím hnout, maximálně kouká, ať to máme rychleji. Ale jinak mi to nevadí - však jeho to baví, máme společný čas. Třeba on si nastavil v hlavičce, že jsou některé úkony jeho povinnost - prádlo do pračky dává jen syn, to samé mi on musí podat prášek a aviváž. A on je ten, kdo pouští pračku. Zároveň on je ten, kdo dává do koše to čisté prádlo (vyndavám ho já) a pomáhá mi nosit koš. Ponožky věsí on s kolíčky. Když je suché, tak ponožky a spodní prádlo opět on sundává. Má tendenci pomáhat skládat prádlo. Ano není dokonalé, ale to nevadí. Pomáhá mi ráno dělat snídaně, kávu apod. Občas chce vysát, tak se dojodneme, že já mu to pak dám. Loni jsme pořídili do kuchyně učící věž a je to super. Před létem jsem mu dala škrabku a "škrabal" brambory - pak jsme to manželovi ukázali a on vyšiloval, že se poraní 🙈 Syn vyndavá z myčky hrnky a příbory dává do příborníku. Loni pomáhal s cukrovím a letos to bude opět. Nejde mi o to, aby to bylo dokonalé (to vyžaduji pouze u sebe), ale on má radost, že něco udělá a ta radost je víc, než mít něco dokonale. Párkrát semnou pekl buchty a velmi často mi asistuje u pečení chleba. U úklidu pokoje naopak chci, aby pomohl - utře ai prach a pomáhá skládat hračky. Ale když potřebuji s něčím hnout a aby to nějak vypadalo, jen kouká. A jsou situace, např.mytí wc a koupelny, kam v ten čas nesmí.
já to úplně nesnáším 😂 jako kompromis jsem jim nenápadně zadělila činnosti, které mě tak nevytočí protože jsou svou podstatou nebo mnou prostorově omezené 😉
Mám dva kluky, do vaření se moc nehrnou, takže jsem ráda, že to nemusím řešit. Mladší občas něco zamíchá v hrnci, nebo osolí. To má hned. Jinak s úklidem pomáhají, protože musí, ne že by chtěli. Starší vyndá myčku a vysaje pokoj. Mladší náplní pračku, pak pověsí ponožky a spodní prádlo.
Podle me vystajlovane peceni a naklizeny baracek bez smitka, kde jsou male deti, doopravdy neexistuje 😅
Pred vanoci mam nervy na dranc, protoze samorejme, ze chteji milackove pomahat 😁
Ale u tech starsich uz to delam tak, ze jim napisu recept a ze to muzou teda udelat sami (chteji), ale s tim, ze nepujde poznat, ze neco pekli 😆 Jako snazi se 😅
Ted ale pribude dvoulety drak, ktery u toho bude chtit byt taky a bude jim to borit a nicit, a jak tak nad tim premyslim, mela bych si asi zavcas sehnat zasobu Neurolu 😅😅 Nebo jit na preventivni psychoterapii 🤔😄
U nás pomáhají, kde to jde, okna určitě ne, výška, ale sklo u dveří pergoly ano, při zemi. Starší už tedy vše sama. Mladší asistuje, krájí, strouhá, loupe, samozřejmě mizerně, ale co už 😁.
Vysvléká postele, povléct umí jen polštářky.
Věší ponožky.
Utírá prach.
Vytírá sklep a chodbu v přízemí. Na to má dětský set od Viledy po starší. Ta fungovala stejně.
Když peču, dělám těsta, starší válí, s mladším vykrajují.
A našli by se další věci. Když to nejde, vysvětlím, proč mi teď nemůže pomoct, většinou mi zpívá, na něco hraje, nebo si hraje sám.
Jo a ne vždy je to idyla, ale aspoň ví, co k provozu domácnosti patří.
Starší už péče, vaření ji nebaví. Nenutím. Ještě si všeho užije až až. 😆
A já to tak beru, že tu jsou se mnou a dělá mi to dobře.
No... Kdyz naplanujeme spolecne vareni/peceni/uklid... Tak se psychicky pripravim, prostory prizpusobim a bavi me to s nimi. Ale pokud potrebuji fungovat, tak se jim to snazim rozmluvit, dam jim solo praci, ktera me neomezuje nebo je dopredu vyzenu delat neco jineho. 90% cukrovi delam o vikendu, kdy jedou k babicce na vikend. Preziju jen pernicky 😂
Syn se do toho nehrne, ale dcera taha ze zasoby moje geny a chce porad neco tvorit, varit, vyrabet, uklizet 😆
@cherie24 lžou 😀